Vyplňto.cz > Průzkumy > Archiv výsledků > Nářečí - Severní Morava
Nářečí - Severní Morava
→ Mohou Vaši podřízení pracovat z domova? Sledujete nějak, co v práci dělají a zda nedělají vedle práce ještě něco jiného? ←
(průzkum pro diplomovou práci, cca 10 minut)
Základní údaje o provedeném průzkumu
Autor průzkumu: | Miroslav Charvát |
---|---|
Šetření: | 17. 12. 2016 - 31. 05. 2017 |
Počet respondentů: | 1010 |
Počet otázek (max/průměr): | 111 / 40.94 |
Použité ochrany: | žádné |
Zobrazení otázek: | po jedné otázce |
Návratnost dotazníků: | 42,1 % |
Návratnost dotazníků je dána poměrem vyplněných a zobrazených dotazníků. Jedná se o orientační údaj, který nebere v potaz ty oslovené respondenty, kteří ani nezobrazili úvodní text (neklikli na odkaz na dotazník). | |
Průměrná doba vyplňování: | 00.12:37 |
odpovědi & grafy segmentace závislosti zdroje dotazník citovat |
Úvodní informace zveřejněné respondentům
Odpovědi respondentů
Označte prosím na stupnici 1 - 5, jak často konkrétní výrazy používáte:
1 - Nepoužívám
2 - Zřídka (1x za delší dobu, než měsíc)
3 - Nepravidelně (několikrát za měsíc)
4 - Často (několikrát týdně)
5 - Velmi často (každodenně)
1. 1/13 Používáte jednotlivé výrazy?
"To je, Bylo to" :
Povinná otázka, respondent se musel u každé podotázky rozhodnout mezi odpověďmi „1”, „2”, „3”, „4” a „5”, respondent se musel u každé podotázky rozhodnout mezi odpověďmi na dané škále.
Podotázka | Průměr | Rozptyl |
---|---|---|
Bardzo ładne | 1.454 | 1.027 |
Dupne | 1.489 | 1.135 |
Piekne | 1.985 | 1.817 |
Gryfne | 1.275 | 0.711 |
Fajne | 3.252 | 2.135 |
Dobre | 3.584 | 2.098 |
2. Existují jiná synonyma k výrazům v předchozí otázce, která běžně používáte a nebyla v předchozí otázce uvedena?
Povinná otázka, respondent musel zvolit alespoň některou z nabízených odpovědí nebo dopsat nějakou vlastní (min. 1).
Odpověď | Počet | Lokálně % | Globálně % |
---|---|---|---|
Nepoužívám | 263 | 26,04 % | 26,04 % |
Ne | 192 | 19,01 % | 19,01 % |
Zřídka (1x za delší dobu, než měsíc) | 173 | 17,13 % | 17,13 % |
Často (několikrát týdně) | 125 | 12,38 % | 12,38 % |
Nepravidelně (několikrát za měsíc) | 121 | 11,98 % | 11,98 % |
Velmi často (každodenně) | 66 | 6,53 % | 6,53 % |
Ano | 46 | 4,55 % | 4,55 % |
super | 5 | 0,5 % | 0,5 % |
gut | 3 | 0,3 % | 0,3 % |
fajn | 2 | 0,2 % | 0,2 % |
bo | 2 | 0,2 % | 0,2 % |
jasne, jak cyp, jak sviňa, bo | 1 | 0,1 % | 0,1 % |
Gatě | 1 | 0,1 % | 0,1 % |
Rožnout (světlo) | 1 | 0,1 % | 0,1 % |
Dobre jak cip. | 1 | 0,1 % | 0,1 % |
fajne jak cyp | 1 | 0,1 % | 0,1 % |
celá řada | 1 | 0,1 % | 0,1 % |
libové | 1 | 0,1 % | 0,1 % |
gizd | 1 | 0,1 % | 0,1 % |
huste | 1 | 0,1 % | 0,1 % |
Cyp | 1 | 0,1 % | 0,1 % |
pěkný, super, skvělý - stř.Čechy | 1 | 0,1 % | 0,1 % |
Štrample, šufanek, kobzoly, bravek, rožnout, kraksna, žďorbo,.. | 1 | 0,1 % | 0,1 % |
good, supr | 1 | 0,1 % | 0,1 % |
Používám milion jiných výrazů - to je tak blbě položená otázka. Myslíš synonyma viď - Bardzo ladne/suprovňácké/parádní/libovoučké... | 1 | 0,1 % | 0,1 % |
pecka | 1 | 0,1 % | 0,1 % |
Každý druhy | 1 | 0,1 % | 0,1 % |
tož | 1 | 0,1 % | 0,1 % |
maras/marasne | 1 | 0,1 % | 0,1 % |
super, skvělé, na ho*no | 1 | 0,1 % | 0,1 % |
Ráklo | 1 | 0,1 % | 0,1 % |
Supr, pecka | 1 | 0,1 % | 0,1 % |
tepich, šaltr, striky, zgichany, nacykat, gupi, čepaň | 1 | 0,1 % | 0,1 % |
rožni, bo | 1 | 0,1 % | 0,1 % |
super, fajn, boží | 1 | 0,1 % | 0,1 % |
kurna sopa, blazon | 1 | 0,1 % | 0,1 % |
dobré, | 1 | 0,1 % | 0,1 % |
gud | 1 | 0,1 % | 0,1 % |
boží, super | 1 | 0,1 % | 0,1 % |
smačne | 1 | 0,1 % | 0,1 % |
dobré, pěkné, hezké | 1 | 0,1 % | 0,1 % |
skvělé, boží atd. | 1 | 0,1 % | 0,1 % |
zajebiste | 1 | 0,1 % | 0,1 % |
špičkový | 1 | 0,1 % | 0,1 % |
skvělé fajne | 1 | 0,1 % | 0,1 % |
pěkné, hezké, příjemné... slova běžného hovorového jazyka | 1 | 0,1 % | 0,1 % |
super, luxusní, fajnove | 1 | 0,1 % | 0,1 % |
Označte prosím na stupnici 1 - 5, jak často konkrétní výrazy používáte:
1 - Nepoužívám
2 - Zřídka (1x za delší dobu, než měsíc)
3 - Nepravidelně (několikrát za měsíc)
4 - Často (několikrát týdně)
5 - Velmi často (každodenně)
3. 2/13 Používáte jednotlivé výrazy?
Povinná otázka, respondent se musel u každé podotázky rozhodnout mezi odpověďmi „1”, „2”, „3”, „4” a „5”, respondent se musel u každé podotázky rozhodnout mezi odpověďmi na dané škále.
Podotázka | Průměr | Rozptyl |
---|---|---|
Nachcany | 2.034 | 1.528 |
Najebany | 2.67 | 2.144 |
Nalety | 1.579 | 1.324 |
Nalopany | 1.372 | 0.839 |
Namazany | 2.5 | 1.609 |
Namigany | 1.416 | 0.938 |
Namlety | 1.668 | 1.168 |
Namrdany | 2.489 | 2.143 |
Naprany | 2.431 | 2.001 |
Navaleny | 2.145 | 2.017 |
Opily | 3.156 | 1.895 |
Opity | 2.519 | 2.105 |
Ožraly | 3.366 | 1.828 |
Ožraty | 2.263 | 2.148 |
Rozbity | 1.989 | 1.782 |
Vylety | 1.385 | 0.932 |
Vypity | 1.813 | 1.595 |
Zburany | 1.389 | 0.978 |
Zbořeny | 1.916 | 1.405 |
Zrubany | 1.855 | 1.46 |
4. Existují jiná synonyma k výrazům v předchozí otázce, která běžně používáte a nebyla v předchozí otázce uvedena?
Povinná otázka, respondent musel zvolit alespoň některou z nabízených odpovědí nebo dopsat nějakou vlastní (min. 1).
Odpověď | Počet | Lokálně % | Globálně % |
---|---|---|---|
Ne | 193 | 73,66 % | 19,11 % |
Ano | 40 | 15,27 % | 3,96 % |
nacamrany | 3 | 1,15 % | 0,3 % |
nalitý | 2 | 0,76 % | 0,2 % |
na mol | 2 | 0,76 % | 0,2 % |
Narvaný jak regál v Tescu. | 1 | 0,38 % | 0,1 % |
Zjebany a nebo jak bomba | 1 | 0,38 % | 0,1 % |
ožrały, popity, zchlastany, zežrany, jak cyp, | 1 | 0,38 % | 0,1 % |
ztytý | 1 | 0,38 % | 0,1 % |
na plech | 1 | 0,38 % | 0,1 % |
Nalemtany | 1 | 0,38 % | 0,1 % |
vožralej | 1 | 0,38 % | 0,1 % |
Na kary, nakaleny | 1 | 0,38 % | 0,1 % |
jako abstitent příliš s tímto slovníkem nepřicházím do styku | 1 | 0,38 % | 0,1 % |
Nadraný | 1 | 0,38 % | 0,1 % |
Nadrbany | 1 | 0,38 % | 0,1 % |
spíš používám podstatná jména - jako vožungr a vochmelka a dobytek | 1 | 0,38 % | 0,1 % |
namydleny | 1 | 0,38 % | 0,1 % |
vopilej | 1 | 0,38 % | 0,1 % |
Zliskaný | 1 | 0,38 % | 0,1 % |
vyšukany | 1 | 0,38 % | 0,1 % |
zliskany, nalizkany , na "mol", střízkaný, natřízkany | 1 | 0,38 % | 0,1 % |
natřyskany | 1 | 0,38 % | 0,1 % |
na šrot | 1 | 0,38 % | 0,1 % |
Narvaný | 1 | 0,38 % | 0,1 % |
zlitej | 1 | 0,38 % | 0,1 % |
zchlastaný | 1 | 0,38 % | 0,1 % |
pojebany | 1 | 0,38 % | 0,1 % |
vykalenej | 1 | 0,38 % | 0,1 % |
vylitý, zmrskaný | 1 | 0,38 % | 0,1 % |
zťatý, zpitý, cinknutý, měl v kuli | 1 | 0,38 % | 0,1 % |
Zlitý | 1 | 0,38 % | 0,1 % |
opilý, na káry | 1 | 0,38 % | 0,1 % |
sťatý | 1 | 0,38 % | 0,1 % |
opilý, najebaný, zbořený, ožralý | 1 | 0,38 % | 0,1 % |
Cinkly | 1 | 0,38 % | 0,1 % |
na plech, | 1 | 0,38 % | 0,1 % |
jako kára, dělo | 1 | 0,38 % | 0,1 % |
nažratý | 1 | 0,38 % | 0,1 % |
Zlomeny | 1 | 0,38 % | 0,1 % |
ožrały | 1 | 0,38 % | 0,1 % |
nacamraný, narvaný | 1 | 0,38 % | 0,1 % |
nacrcaný | 1 | 0,38 % | 0,1 % |
nevim :-D | 1 | 0,38 % | 0,1 % |
5. 3/13 Znáte slovo "bulat"?
Povinná otázka, respondent musel zvolit jednu z nabízených odpovědí a podle toho se mu zobrazily další otázky [Ano → otázka č. 6, Ne → otázka č. 14].
Odpověď | Počet | Lokálně % | Globálně % |
---|---|---|---|
Ne | 513 | 50,79 % | 50,79 % |
Ano | 497 | 49,21 % | 49,21 % |
6. Význam slova "bulat":
Povinná otázka, respondent musel napsat odpověď vlastními slovy.
Vykašlat se na to. Chodit za školu. Simulovat.
nechodit do práce
-
- chodit za školu/vyhýbat se práci - kymácet se (bulat SE)
- nejistá chůze (bulal se ožraly) - jít "za školu"
- nejít do práce/školy třeba z důvodu, že byl člověk den předtím ožralý. Něco ve smyslu "jít za školu".
-nepřijít do práce, neomluvená absence - "bulat" někoho - např. na hokeji volají "bulej go !" (poval ho !)
,,vynechat" Např. Zítra bulám školu = Nejdu do ní, protože se píše např. písemka.
"Bulat"- záměrně nejít do zaměstnání, bez omluvy.
"dnes jsem měl odpoledni, tak jsem to bulnul..." (J. Nohavica, Fotbal) = zatáhnout nějakou povinnost, vykašlat se na něco...
"někam nejít", "vykašlat se na něco", spec. "být za školou"
1. Chodit za školu nebo vyhnout se nějaké přednášce, zkoušce, kroužku... 2. Kácet májku (Bulani moja) 3. Schazovat (bulać kryngle) 4. chodit opíly ze strany na stranu (Bulać se)
1. něco zbourat 2. nepřijít (např. do práce, školy,...)
1. potácet se (bula se) 2. nejít např. do práce, do školy ( dneska to zbulim)
1.absentovat, nechodit do práce 2. povalit (kuželky)
1) vyvracet (Je třeba zbulat strom) 2) ulejvat se ze školy/práce (Včera jsem zbulal)
absence (nejít do práce, so školy..)
Absence, být nepřítomen, např, v práci.
absentovat
absentovat (jít za školu apod.)
absentovat neomluveně v zaměstnání
Absentovat v práci
absentovat v práci
absentovat v praci bez omluvy, bez nemocenske
Absentovat, neprijit do práce do školy
absentovat, nepřijít do práce, vynechat pracovní směnu
Áčko (pracovní absence).
Baník pyčo!
Básník
bez omluvení vynechat např. pracovní směnu nebo bez omluvení nepřijít do školy
bez omluvy se nedostavit, zameškat
bloudit
bnapř. bulat ve škole znamená nejít do školy (něco ve smyyslu záškoláctví)
bořit
bourat
bourat
bourat
bourat, případně jako chodit za školu
bourat, vymlít se někde
Brecet
Brecet
brečet
brečet
brečet
brečet
brečet
Brečet
brečet
Brečet
brečet
brečet
brečet
brečet
brečet
brečet
Brečet
brečet
brečet, plakat
brečet?
Bulal šichtu. Ulil se. Byl za školou.
Bulal školu a nešel tam.
Bulat - bulka = neomluvena zmeskana smena
bulat jako mít absenci "vybulil šichtu"; bulat jako kymácet se, padat "le, jak ide, enem se bula"
bulat jako mít absenci v práci, ve škole...
bulat je chodit treba za školu
Bulat neco = vykaslat se na to a neudelat to Zbulat strom = odstranit vcetne parezu
Bulat Okudžava
Bulat Okudžava ;)
Bulat podle mě znamená, když záměrně nejdeme do školy nebo do práce.
bulat robotu - nejít do práce, vykašlat se na to
bulat robotu - nepracovat, nechodit do práce
Bulat se - chodit vrávoravě, následkem požití alkoholu, či nemotornosti Bulat - bojkotovat/zatáhnout - bulat školu, práci
Bulat se dá třeba škola. (= jít za školu)
Bulat se znamená kymácet se. Bulat znamená něco v tom smyslu jako kymácet.
Bulat skolu - jit za skolu
bulat skolu - zamerne nejit do skoly
Bulat strom. posekat
bulat stromy-kácet stromy bulat školu-záškoláctví
bulat šichtu - nedostavit se do zaměstnání
bulat šichtu - nejít do práce
Bulat školu
Bulat školu
Bulat školu
bulat školu
Bulat školu -Jít za školu bulat se- vrávorat, motat se
bulat školu - chodit za školu bulnuť šichtu - bez omluvy vynechat směnu bulat se- kymácet se, ztrácet rovnováhu
bulat školu - chodit za školu
Bulat školu - chodit za školu.
bulat školu - jít za školu, bulaty - nešikovný
bulat školu - nejít do školy; záškolactví
Bulat školu - podělávat, chodit za školu
Bulat školu - ulít se ze školy
Bulat školu (absence), bulat se ( motat se v opikosti)
Bulat školu = chodit za školu
bulat školu = jít za školu
bulat školu = nechodit do školy, že něco... vynecháváme
Bulat školu znamená vynechat/nejít tam
bulat školu- absence
bulat školu, práci – vyhýbat se povinnosti chodit do školy, do práce
Bulat školu.
Bulat školu/práci. Znamená jit za školu nebo nejít do práce
bulat školu/robotu ... jít za školu, vypařit se z roboty
bulat třeba školu - nejít do školy
bulat ve škole, v praci. nevim, jak se to řekne spisovně... prostě "vynechat školu/prácu...", simulovat třeba nemoc apod.
bulat, jako sloveso je používáno ve významu chodit za školu - dneska jsem to vybulal, Ty jsi ale bulač (žes tam dneska nešel) dále se slovo bulat připodobňuje přídavnéu jménu bulatý - neboli vratký či jak jinak to nazvat
Bulat: Flákat školu, jít za školu Bulat se: motat se
bulaty jako maly pes
bulka
buť ve smyslu vynechat nebo zbořit
být za školou "Dneska nejdu do školy - bulam."
Být za školou, nebýt v práci
Být za školou.
být zaškolou
čůrat
flákač
Flákání
Flákat
flákat se
Flákat se
Flákat se, zanedbávat něco, úmyslně meškat (hodiny, směny..)
Flákat, například školu.
Flakat,zanedbávat, nechodit napr.do školy
havarovat brečet
Hlasito plakať.
Hodit áčko - nepřijít do práce, zameškat směnu.
hodit áčko, nepřijít do práce.
chodí za školu
Chodit "za školu",vyhýbat se školnímu vyučování.
Chodit za skolu
chodit za skolu
Chodit za skolu
Chodit za skolu,a nebo treba i kymacet se zalezi u ceho se to pouzije
Chodit za školu
chodit za školu
chodit za školu
chodit za školu
Chodit za školu
chodit za školu
chodit za školu
chodit za školu
chodit za školu
chodit za školu
chodit za školu
chodit za školu
chodit za školu
chodit za školu
Chodit za školu
chodit za školu
chodit za školu
chodit za školu
chodit za školu
chodit za školu
chodit za školu
chodit za školu
chodit za školu
chodit za školu
chodit za školu
Chodit za školu
chodit za školu
Chodit za školu
Chodit za školu /práci
Chodit za školu nebo kymácet se
Chodit za školu nebo se nedostavit do zaměstnání.
Chodit za školu, či se občas vyprdnout na práci
chodit za školu, kašlat na to
chodit za školu, nebo nejít do práce
chodit za školu, nechodit do práce, ale místo toho např. do hospody
chodit za školu, nechodit do práce(roboty)
Chodit za školu, nejít do práce
Chodit za školu, nejít do práce bez vážného důvodu
Chodit za školu, nejít do práce, apod.
chodit za školu?
Chodit za školu.
Chodit za školu.
Chodit za školu.
Chodit za školu.
chodit za školu/nejít do práce
Chodit za školu/nepřijít do práce.
chodit za školu/praci
chybět
chybět
chybět v práci
Chybět, zameškat, zatáhnout
ignorovat
jak se kdosik neomluvi a nedorazi na šichtu nebo do školy. A ni temu, že by němoh, ale temu, že se temu gizdovi zhnilemu nechce
Jde do práce kdy se mu chce nebo nejde vůbec.
Je to na něco se vykašlat. Třeba bulat školu, je chodit za školu. Nebo bulal v práci je, že do ní nepřišel
jestli je to zkomolenina slova bulet, tak znamená plakat, brečet.
jit "za skolu", prip. zamestnani
jít blbě, padat, zakopávat
Jit za skolu
jít za školu nejít do práce na něco se vykašlat
jít za školu Ty jsi nebyl ve škole - zase jsi bulal?
Jít za školu
jít za školu
jít za školu
jít za školu
jít za školu
jít za školu
jít za školu
jít za školu
jít za školu - "vybulit" školu
jít za školu nebo nedorazit do práce
jít za školu nebo udělat neomluvenou absenci v zaměstnání
jít za školu, mít áčko
Jít za školu, nejít do práce
jít za školu, neomluveně nejít do práce
jít za školu, vyhnout se povinnosti
Jít za školu,nejit do práce apod.
Jít za školu. Motat se (mít závrať).
Jít za školu.
kácet se, padat, případně nedostavit se do práce
Kamarádka tohle slovo vždycky používala ve spojení s tím, že chodí za školu :))
kašlat na něco
kašlat na něco
kašlat na něco (bulat školu - nechodit do školy) na Hané má stejný význam slovo "podělávat"
kašlat na něco (např.: bulat školu atp.)
kašlat na něco, nejít do školy nebo do práce
Kašlat na práci, nejít na šichtu
kašlat na to brečet
Když mám ve škole hodinu a nejdu na ni - jdu za školu. A taky když jdu z hospody, tak se můžu solidně bulat (ze strany na stranu).
Kutálet se,vykulit se, vypadnout, spadnout - vybulat se
kymácet se
kymácet se, nedržet rovnováhu
kymácet se, neudržet rovnováhu
kývat se, kymácet se ze strany na stranu, někdo kdo se "bulá" ztrácí rovnováhu
lajdat
Lenivý.
lenošit, vynechat směnu
lhát
litovat
makat
Měli jsme psat pisemku, tak jsem to dneska bulnul…
Meskat za skolou
meškat směnu, vyučování, nepřijít do práce do školy...
meškat, kašlat na něco
Meškat, vynechat - např. bulat/vybulat školu
mít absenci
mit absenci v praci
mít absenci, vykašlat se na to ... (většinou v souvislosti se školou nebo zaměstnáním)
mít neomluvenou absenci
mít neomluvenou absenci
mit neomluvenou absenci
mít neomluvenou absenci
Mít neomluvenou nepřítomnost v zaměstnání.Absence v práci.
motat se
mužské osobní jméno
myslím, že to znamená " zanedbat", nebo " vynechat" nebo vlastně něco neudělat..
Na něco se vykašlat
na něco se vykašlat (např. nejít do školy = bulat školu)
na něco se vykašlat, například bulat robotu, nepříjít do práce
např. bulat školu - jít za školu
např. bulat školu = jít za školu
Např. bulat školu, práci - vykašlat se na to, úmyslně nepřijít.
např. chodit za školu
např. nejít do školy, do práce i když ten daný člověk nemá žádnou překážku k vykonání dané činnosti.
např. školu = flákat se a nejít do ní
Natálie není ve škole, zase bulá.
Něco jako vynechat?
něco shazovat nejít do práce
něco vynechat (bulal robotu)
neco vynechat (hodinu ve skole, neprijit do prace)
něco vynechat, ulít se. např. vybulit přednášku.
NĚCO VYNECHAT...NAPŘ.NEPŘIJÍT DO PRÁCE, ŠKOLY...ALE NÉ Z DŮVODU NEMOCI...PROSTĚ JÍT ZA ŠKOLU
něco záměrně vynechávat (např. bulat výuku)
něco zanedbávat
něčemu se schválně vyhnout
Nedělat nic
nedojít do práce/školy něco zbořit (zbulat strom)
Nedorazit, naschvál zmeškat... Př : Neučil jsem se na test z matiky. Budu to bulat.
nedostavit se, absentovat, např. "bulnout šichtu"
nechodit bez omluvy do práce nebo školy
Nechodit bez omluvy do školy, práce.
nechodit do práce
nechodit do práce
nechodit do práce
nechodit do práce - vynechat směnu
nechodit do práce a mít neomluvenou absenci
nechodit do práce, "hodit áčko"
nechodit do práce,mit bulky.
NECHODIT DO PRÁCE.
Nechodit do práce. Seknout Áčko.
Nechodit do roboty
nechodit do roboty (práce) mít absence
nechodit do školy - práce, " ulejvat se"
nechodit do školy/práce - ulít se
Nechodit, byt za skolou
Nejdu do práce, dneska bulam.
Nejdu do roboty nebo zadupat směnu
nejít bez omluvy do práce
Nejít do práce Něco zasklít, zanedbat, pokazit...
nejít do práce
nejít do práce
nejít do práce (nepracovat)
nejít do práce bez omluvy
Nejit do prace či do školy
Nejít do práce nebo školy.
nejít do práce, do školy
nejít do práce, do školy
nejít do práce, školy
nejít do práce, ulít se
nejít do práce, zameškat šichtu
nejít do práce,mít -áčko-,,,,
nejít do školy
nejít do školy
nejít do školy
nejít do školy
nejít do školy
nejít do školy
nejít do školy
nejít do školy - já to bulam
Nejít do školy, do práce - vynechat povinnost
Nejít do školy, práce apod.
Nejít do školy, zanedbat docházku, něco jako "můžu to kašlat".
nejít do školy/práce
nejít do školy/práce, aniž bych měla
nejít někam, kam musím - do školy, do práce
nejít někam, např. do školy
nejít někam, například nejít do školy, vykašlat se na přednášku
nejít tam, např. jít za školu
někam nejít, např do školy.
Někam nejít, např. do školy (chodit za školu)
někdo bula školu, jiný práci, neboli vyhýbat
nemluvena absence
neomluvená absence
neomluvená absence
neomluvená absence v práci
Neomluvená absence v práci - bulka. Bulat - nepřijít do práce dle rozpisu bez omluvy
Neomluvena absence ve skole, ci zamestnani
neomluveně nepřijít do práce
nepracovat v zaměstnání
nepracovat, absence v práci
nepracovat, hodit áčko,
nepracovat,zašívat se,jít za školu,ignorovat
Neprijit do prace,mit absenci
neprijit, padat
nepřijít do práce
nepřijít do práce
Nepřijít do práce a mít nepovolenou absenci.
nepřijít do práce bez omluvy, mít v práci neomluvenou absenci
Nepřijít do práce, do školy. Mít absenci.
Nepřijít do práce, mít "A" (absenci).
NEPŘIJÍT DO PRÁCE,ŠKOLY,NA AKCI,ČINNOST
nepřijít do školy / do práce
nepřijít do školy, do práce
nepřijít do školy,práce
nepřijít na akci/ do práce/ neúčastnit se bez omluvy
nepřijít někam, třeba chodit za školu
Nepřišel do práce,dalsi význam je něco zbořit.
nestabilní, kývající se
Neůčastnit se
nevím
Nezucasnit se napr. vyucovani, kurzu, protoze tam nechcete jit.
Nezúčastnit se něčeho, čeho bych se účastnit měla. Například dneska jsem vybulala školu, tzn. nešla jsem do školy.
nezúčastnit se povinné aktivity, něco vynechat
nic nedělat
obejít nějakou povinnnost
obejít, vynechat, zameškat - bez omluvy
On bulal školu. záměrně se něčemu vyhnout/nejít do školy, práce
onemocnět
ošidit
padat bulat školu - chybět ve škole
padat
padat
Padat, bořit
Padat, naklanet se vynechat v praci/skole
padat,neudržet se na nohách,nešikovný...
Plakat
plakat
plakat
plakat
plakat
plakat :D
Plakat?
potácet se
predstirat nemoc
propustit (školu/práci)
př. když někdo "bulá" školu, tak do ní vlastní vinou nechodí.
především jít za školu/být za školou, ale dá se použít ve významu "schválně nejít, zameškat" u jakékoli instituce/činnosti
Převrhnout, Mít neomluvenou absenci
Simulovat
Simulovat nemoc
Simulovat, hrát
Spadnout, chodit za školu
svévolná absence
šidit
šidit, lhát, simulovat, zameškávat (např. školu)
Tady na Ostravsku je to naprosto běžný výraz pro neomluvenou absenci
ulejvat se
ulít se
Ulít se z něčeho. Např. bulat/vybulit školu Já nepoužívám, protože se mi ten výraz nelíbí, ale (pra)rodiče užívají a okolí někdy také. Ještě musím podotknout k těm předchozím výrazům - zaškrtnu většinu nebo všechny, co znám, ale každý výraz používám různě, což pak znamená, že otázka na frekvenci užití není přesná. Některá slova neříkám vůbec, ale rozumím jim (používají je např. prarodiče), některá často. Nedá se to zprůměrovat, jsou mezi nimi rozdíly. Např. znám slovo gryfný, ale nikdy jsem je nepoužila. Naopak výraz dobré, používám vlastně téměř denně.
Ulívat se ze školy/práce,...
úmyslně chybět
Úmyslně nechodit do školy/ práce
Úmyslně nejít do práce. A taky bulat se = padat (Zabylo mi slabo a vybulil sem se.)
Úmyslně se něčemu vyhnout s nějakou výmluvou, např. "bulat školu"
Úmyslně zmeškat práci. Taky označení člověka, který se vymlouvá na různé příčiny, proč nejít do práce (bulaty)
upadnout, nabourat se, pokud je bulat myšleno jako "vybulit se"
v případě školy - dělat že jsem nemocná a nejít do školy
válet se i jít za školu, práci...
Včera jsem bulnul školu a jel jsem lyžovat.
včéra prácu bulal
ve spojení se školou, prací - vynechávat, chodit za školu...
ve školním prostředí ve významu - nejít do školy/být za školou a obecně flákat práci
vědomě, cíleně nejít do školy, na přednášku, do práce...
Vybulat školu.
Vybulat školu...
vyhnout se povinnosti, obvykle jít za školu
Vyhýbat se něčemu
Vyhýbat se něčemu. Například bulat školu = chodit za školu.
vyhýbat se povinnostem (pracovním), např. nejít do práce a tvrdit, že je člověk nemocný a přitom je zdravý a dělá něco jiného.
vyhýbat se práci, chodit za školu apod.
vyhýbat se vědomě práci, škole ...
vyhýbat se, kašlat na něco
vykaslat se na neco
vykaslat se na neco, treba na praci nebo skolu
vykašlat se na něco
VYKAŠLAT SE NA NĚCO
Vykašlat se na něco - bulám školu = nejdu tam
vykašlat se na něco (nějakou práci,...)
Vykašlat se na něco, nebo něco v tom smyslu. Soudím dle písně od Nohavici o Baníku...
vykašlat se na něco, nejít někam, příklad bulat školu - nejít do školy
vykašlat se na robotu / školu
Vykašlat se na..
Vykašlat se na...
vykašlat se např na školu, nebo nebýt schopný udržet rovnováhu
VYNECHAT
vynechat
vynechat - jit ta skolu
vynechat - např. bez omluvy nepřijít do práce, do školy
vynechat /bulat šichtu/
Vynechat hodinu, nebo jit šmajdavym krokem
Vynechat něco, obejít např. školní docházku nebo pracovní směnu
vynechat nějakou povinost
vynechat povinnou činnost nejčastěji školu (chodit za školu)
Vynechat pracovní směnu
Vynechat skolu, jit za skolu
vynechat směnu - absence
vynechat směnu v práci
vynechat směnu, nejít do práce, do školy
vynechat směnu, ulejvat se
vynechat školu, být za školou. Možná se vztahuje i k práci?
vynechat školu, jít za školu, když to rodiče nevědí
Vynechat- bulat skolu, praci znamena nejit tam
vynechat, absence
vynechat, nejít do práce, do školy.
vynechat, neprijit... bulat skolu, praci
vynechat, neúčastnit se
vynechat, vykašlat se na něco
vynechat, vykašlat se na něco (nejít do školy,..)
vynechat, zameškat, resp. bulat školu = nejít do školy
Vynechat/přeskočit např. školu
vynechávat pracovní směny
vynechavát, něco vynechat např. hodinu ve škole, tréning,
Vynechávat, zameskavat úmyslně třeba školu...
vysrat se na něco (školu)...resp. chybět
vysrat se na něco; ojebat
vyvalit se, ohnout se, někdy vyprdnout se na něco
vyvracet (předměty); též nejít do práce (fluktuace)
Vyvracet, vynechat směnu
vyvrátit se, nebo absentovat v práci/škole
xxx
zabulal šichtu
zabulat šichtu = mít neomluvenou absenci v práci
zajebat třeba školu, nejít někam, vykašlat se na to
záměrná absence
Záměrně absentovat
Záměrně nejít do zaměstnání/školy
záměrně vynechat směnu, nejít do práce
Zameskat skolu ci praci, umyslne tam nejit
zameškat Př. Zabulal jsem hodinu - nešel jsem tam
zameškat např. školu, nejít do práce apod.
zameškat nebo nepřijít
zameškat směnu
zameškat směnu či hodinu ve škole
zameškat směnu v práci
zameškat směnu, absentovat
zameškat školu
zameškat školu nebo práci
zameškávat
Zameškávat
zanedbat, nezúčastnit se bez řádného důvodu
zanedbat, vynechat např. školu
Zanedbávat. ( Dneska jsem bulal školu.)
záškoláctví
záškoláctví nebo špatná docházka do práce případně kroužku.
zatáhnout
zatáhnout školu
Zbulat šichtu, zbulat školu
zmeškat něco nebo se na něco vykašlat (např. jít za školu)
Zmeškat směnu, Něco bourat Problém s rovnováhou (člověk, zvíře)
zmeškat, nebýt tam, kde se má být, vykašlat se na něco, neomluvená absence
zmeškat,vynechat,
znám v kontextu školy, když jde někdo za školu, vyhýbá se jí
Znamená nechodit do školy,zameškat vyučování.Bulam-nechodím,flákám se,"chodím za školu".
Znamená to buď, že člověk chodí za školu či nechodí pravidelně do práce anebo že ztrácí rovnováhu, kymácí se.
Ztrácet rovnováhu (bulat se pod vlivem alkoholu), něco cíleně zameškat (bulat školu)
7. Používáte slovo "bulat"?
Povinná otázka, respondent musel zvolit jednu z nabízených odpovědí a podle toho se mu zobrazily další otázky [Ano → otázka č. 10, Ne, ale dříve jsem ho používal/a → otázka č. 8, Ne → otázka č. 8].
Odpověď | Počet | Lokálně % | Globálně % |
---|---|---|---|
Ano | 237 | 47,59 % | 23,47 % |
Ne | 219 | 43,98 % | 21,68 % |
Ne, ale dříve jsem ho používal/a | 42 | 8,43 % | 4,16 % |
8. Používáte nějaký jiný výraz pro slovo "bulat"?
Povinná otázka, respondent musel zvolit jednu z nabízených odpovědí a podle toho se mu zobrazily další otázky [Ano → otázka č. 9, Ne → otázka č. 14].
Odpověď | Počet | Lokálně % | Globálně % |
---|---|---|---|
Ne | 168 | 66,93 % | 16,63 % |
Ano | 83 | 33,07 % | 8,22 % |
9. Jakým jiným výrazem nahrazujete slovo "bulat"?
Povinná otázka, respondent musel napsat odpověď vlastními slovy.
- chodit za školu/vyhýbat se práci - vrávorat, kymácet se
"kymácet se"
Áčko
áčko
brečet
brečet, bulet, řvát, plakat
brečet, plakat
brečet, plakat
Bulat se: motat se
Bulet
bulet
bulet :D
dát áčko
Dát si: "Áčko"
Flákat se
flákat se, chodit za školu
hodit áčko
hodit áčko
hodit áčko
Chodí za školu.
chodit za skolu
chodit za školu
chodit za školu
chodit za školu
chybět
chybět, meškat, flákat se
Jak jsem uvedl dříve
jebu na to
jiným opisem
kašlat
kašlat
kašlat na to
lajdat
makat, dřít
mmarodit,stonat
motat se, padat
nejít bez omluvy do práce
nejít, nedělat
nemakat
NEPŘIJÍT,ZMEŠKAT
nevím
ojebat
padat
Padat, bořit se
padat, hodit áčko
padat, upadat
Plakat :D
plakat, bulet
Pracuju v Brně, takže "má v piči prácu"
revať, plakať
Říkám,že žák "chodí za školu".
seru na to
simulovat, předstírat, vymýšlet si
Spadnout
Ulejt se z práce.
ulejvat se
ulejvat se, vynechat směnu, dostat Ačko
ulít se
vykaslat se na to
vykašlat se
Vykašlat se
vykašlat se (na něco)
vykašlat, vybodnout, vyprdnout
vymlít se
vysrat se
vysrat se
vysrat se na
vyvracet se
xxx
zameškat
zameškávat
zameškávat (např. školu)
zanedbat
zapichnut
Záškoláctví.
zatáhnout
zatáhnout
zatáhnout
Zatáhnout.
zazdít
zbulač
ZMEŠKAT,NEPŘIJÍT
10. Uveďte prosím, jak často slovo "bulat" používáte.
Povinná otázka, respondent musel zvolit jednu z nabízených odpovědí.
Odpověď | Počet | Lokálně % | Globálně % |
---|---|---|---|
Nepravidelně (několikrát za měsíc) | 101 | 42,26 % | 10 % |
Zřídka (1x za delší dobu, než měsíc) | 89 | 37,24 % | 8,81 % |
Často (několikrát týdně) | 43 | 17,99 % | 4,26 % |
Velmi často (každodenně) | 6 | 2,51 % | 0,59 % |
11. Před kým můžete slovo "bulat" volně použít?
Povinná otázka, respondent musel napsat odpověď vlastními slovy.
Ano, používám běžně.
Ano, před lidmi z jiného kraje.
Ano.
Asi bych ho použil kdekoliv. Myslím, že je dost znám jeho význam.
Asi bych jej nepoužila například před nadřízeným. Jinak bez omezení :D :)
Asi bych nepoužila na úřadě či oficiálním místě, ale jinak (práce, rodina, kamarádi) asi ano
asi záleží jaká je situace ale jinak si myslím že je možné toto slovo bez probélmů používat
Baník pyčo!
Během studia na ZŠ a SŠ běžně mezi spolužáky i dospělými
bez omezení
Bez omezení
Bězně
bezne
bezne
bezne v SM kraji, jinde spise ne, nebo ne pred lidmi odjinud
běžně
běžně
běžně
běžně
Běžně
běžně
Běžně
běžně
Běžně
běžně
Běžně
běžně
Běžně
běžně
Běžně
Běžně
běžně
běžně
běžně
Běžně
běžně
běžně
běžně
Běžné
běžně před osobami, které blíže znám
Běžně všude
Běžně, ale málokdy v jiném kraji.
Běžně, ale ne každý by rozuměl.
běžně, co mluví stejným nářečím jako my
běžně, nepoužil/a bych ho v Čechách
běžně, přede všemi
Běžně: Ne lidé (skupiny), ale situace někdy omezuje používání
Běžně.
bulatec, nefachčenko
Člověk by řekl že asi před panem prezidentem, ale před tímhle klidně, takže zcela kdykoliv:-) Jinak se ještě hodně používá taky "obulit", jakože obulil jsem šichtu, ne bulal jsem šichtu.
Dneska jsem bulala školu. Budeš se mnou zítra bulat školu?
Doma
Doma většinou, V Čechách na škole by to stejně nepochopili
Doma, před známymi a kdysi v práci v dole
hlavně před pražákama
Jen když jsem ve své původní vlasti, ve Slezsku. Jinak totiž bydlím v Západních Čechách.
kamarádi
kamarádi
kamarádi
kamarádi
kamarádi
kamaradi a rodina
kamarádi z Čech to neznají, používám mezi kamarády ze severu Moravy
kamarádi, kolegové (dříve spolužáci) zcela běžně, jinak ne
kamarádi, neformální setkání
kamarádi, rodina
Kamárádi, rodina, známí, vedoucí, učitelé(jen někteří)
Kamarádi, rodina.
Kamarády
Kamarady
kámoši, rodina
kdekoli, každý mu rozumí
kdekoliv kdykoliv, ale asi při debatě s děkanem nebo s člověkem se kterému chovám uctu nepoužila
kdekoliv mimo ostravský region, v profesionálním styku
kdy chci V Praze začali Pražáci divně mluvit (dávali přízvuk na konec slova apod.). Když jsem se jich ptal, proč tak mluví, řekli, mluvíme jako ty.
Kdykoliv
Krom formální komunikace jej používám běžně.
kýmkoliv
Mezi lidmi z Ostravska použiji, jinde v republice spíš obrat Nepřijít do práce.
mezi mladými
Mezi spoluzaky ci kolegy
Mezi známými, rodinou, kamarády to lze klidně použít. Nemělo by se použít například ve styku s úřady.
Mohu používat před přáteli, rodinou, spolupracovniky.
momentálně neznám nikoho, o kom bych mohla říct, že má neomluvenou absenci v práci, pokud bych znala, mohla bych slovo použít v práci i v rodině - rozuměli by mi
možná bych ho nepoužila jedině před "vysoce postavenými lidmi" např.šéf
Nadřízený
nadřízený, podřízený, kamarádi, okolí
ne před nadřízenými
Neexistují
neformální komunikace
nejčastěji asi ve škole, mezi spolužáky
Nejvíc jsme ho používali na střední škole.
Nepouzivam pred studenty a celkove ve skole.
Nepoužiju ho pokud budu jednat oficiálně, úředně apod. V běžném hovoru ano.
Nepoužila bych ho ve společnosti nadřízeného.
Nepoužila bych jej na akademické půdě.
nepoužila bych na pracovních jednáních atd. Prostě ve formální prostředí.
Nepoužila bych slovo při jednání s úřady nebo rodiči žáků. Běžně ve škole, např. při rozhovoru učitel s učitelem nemám problém slovo použít, výjimečně i při rozhovoru s žáky.
nepoužila bych toto slovo v oficiální komunikaci (úřady, škola atd.)
Nepoužívala bych ho před nadřízeným, v hovoru s cizími lidmi
Nepoužívám běžně, jen zřídkakdy, spíše mezi známými. Veřejně, oficiálně bych nepoužila
Nepoužívám běžně, nepoužila bych v ,,lepší" společnosti
Nezdráhám se použít přede všemi.
občas a lidi se pak poptaj co tím chci říct
Obvykle ho používám ve škole mezi lidmi, kteří ho také používají.
Pouze mezi blizkymi znamymi
Pouze ve škole se spolužáky
Použiji jej v přítomnosti známých či rodiny. Však na úřadu a jemu podobných institucí se slovo "bulat" použít moc nedá :)
Použiji spíše ve skupině lidí s nižším stupněm vzdělání, nebo známími.
Použil bych ho před kýmkoliv, ale některým bych to pak asi musel přeložit. ;-)
použila bych bez problémů všude
Použila bych ho v běžném hovoru s rodinou, přáteli, kolegy... jinak ne.
Použila bych jej mezi přáteli, rodinou.
Použít ho mohu v jakékoli neformální komunikaci
použití - Ostravsko; v Praze se divili co to říkám, jestli chodím bulet místo školy nebo co :-D
Používá se běžně
používali jsme ve škole mezi spolužáky
používám běžně
Používám běžně
používám běžně
používám běžně
používám běžně
používám běžně
Používám běžně mezi mluvčími z dané geografické oblasti.
Používám běžně mimo ty, kteří nářečí nerozumí.
používám běžně pokud nejde o oficiální jednání
používám běžně před všemi
Používám ho běžně bez ohledu na situaci.
Používám ho běžně. Jen doma na třebíčsku tomu to výrazu nerozumí
Používám ho i ve společnosti, která nezná severomoravské nářečí.
používám ho kdy se mi hodí, v případné nerozumějící skupině význam vysvětlím
Používám ho při komunikaci s kamarády, známými a rodinou.
Používám ho v pracovním kolektivu a v rodině. Nepoužil bych ho k vyřizování na úřadech i když jsem z této oblasti, a při komunikaci s kýmkoli kdo zná tyto slova.
Používám jej běžně mezi přáteli či v rodině. Asi bych jej nezvolila v nějakém formálnějším rozhovoru.
používám jen mezi blízkými, rozhodně ne před cizími lidmi a ve formálních situacích
Používám pouze mezi známými z MS kraje, před lidmi odjinud nepoužívám
používám pouze v hovorové mluvě s přáteli, nebo v samomluvě
Používám před všemi.
Používám ve škole.
používám, nevím, jak jinak to říci :D
považuji ho za běžné slovo, nijak hanlivé
požívám ho před přáteli, u nadřízených někdy taky,záleží na povaze člověka,se kterým se bavím
pracující
prakticky před kýmkoliv
Pratele
Pred kamarady
Pred kamarady z Prahy
pred kazdym
pred kolegy z prace, kamarady
Pred prateli a rodinou, v profesnim slovniku nepouzivam
Pri rozhovoru s docenty ci sefem v.praci se to nehodi. S kamarady neni problem
přátelé
Přátele, rodina
pře každým ve svém okolím
před kamarády
před kamarády a spolužáky
před kamarády, před rodinou
před kamarády, rodinou
před kamarády, rodinou, známými
před každým
Před každým, aleale nejčastěji ve škole
před každým, kdo je je z našeho regionu
Před každým, komu tykám ano, jinak ne.
před kolegy z práce /nepoužil před šéfem ;)
před kýmkoliv
před kýmkoliv
před kýmkoliv běžně
Před kýmkoliv.
Před kýmkoliv.
před lidmi, kteří nejsou rodinní příslušníci nebo přátelé
před přáteli
Před přáteli, kteří znají význam slova. Před prajzáky. Rozhodně bych toto slovo nepoužila v jiné společnosti, kde se mluví slušně, spisovně.
Před sockama.
Před šéfem se to asi nehodí :-D
Před tím před kterým mohu lulat
před všema
před všema v podstatě
před všemi
přede všemi
přede všemi známými, ale někdy musím vysvětlovat význam
přede všemi, kromě učitelů/ zaměstnavatelů
přes spolužáky před lidmi, se kterýma bulam Jinak se tím opravdu nechlubím.
Při studiu casteji,v pracovním běhu jen ráno při polemizaci s partnerem,ale nakonec vstaneme jedeme do práce:-(
raz sem to řeknul před jednu robu z Pardubic a ona se myslela, že to znači ,,bulet (plakat)"
rodiče a učitelé
rodiče, přátelé ze severní Moravy
rodina
rodina, kamarádi
Rodina, kamarádi, známí z okolí
Rodina, pratele Nepouzila bych ho pri spisovnem vyjadrovani - prace, urady, skola..
Rodina, pratele
rodina, přátelé
Rodina, přátele. Nikdy bych toto slovo nepoužil ve formální komunikaci.
Rozhodně bych slovo nepoužila při konverzaci s cizím člověkem, s nadřízeným a v pracovním prostředí vůbec. Slovo použiju pouze před přáteli.
slovo bulat, jako plakat, můžu použít kdekoliv, kromě úředně.
slovo bych asi nepoužila před ředitelem školy, či policií, jinak běžně
Slovo bych použil pouze v neformálním hovoru s přáteli/známými, ale nepoužil bych jej před lidmi, o kterých si myslím, že jej neznají.
slovo není spisovně české, všechna podobná slova většinou nepoužívám, pokud nekomunikuji přímo v nářečí, také bych ho nepoužila v úředním styku či na formálnější rovině komunikace obecně. Nejčastěji jej používám v okruhu přátel, známých a blízké rodiny
Slovo používám mezi svými vrstevníky, rozhodně bych to neřekl profesorovi.
Spisovne mluvim tam kde se to hodi.
spíše v neformální hovorové mluvě
Spíše ve skupině spolužáků.
Šéf, úřední jednání ap.
Tady u nás naprosto běžně a všude, samozřejmě lidé v akademickém prostředí to nejspíš nepoužívají, nevím
Tak asi bych se naší řečí nechlubil na formálním pohovoru a tak...
Tak ono záleží, jestli se jedná o mě, kdo bulá školu nebo o někoho jiného. Kdyby se jednalo o mě, tak to slovo užívám pouze v okruhu přátel, případně rodiny.
ti, kdo ho znají :)
Toto slovo bych nepoužila při formálních jednáních např. pohovor, jednání s úředníky apod. Normálně ho používám mezi kamarády, rodinou, známými.
Toto slovo používám jen mezi svými známými.
U některých skupin osob bych to vůbec nevyslovoval.
užívala jsem pouze mezi spolužáky, nikdy ne před učiteli
v běžné mluvě mei známými ano, na úřadech ne
v běžné mluvě s kamarády, rodinou ano
v Čechách mi nerozumí
v neformální společnosti
V neformalnich situacich
V neofrmálním kontextu, v hovoru s lidmi, kteří mě znají.
V oficiálním projevu bych ho asi nepoužil :-)
V praci nepouziju
v rámci školy ho používáme běžně pro označení neomluvené absence žáka
V rodině
v rodině, mezi blízkými ano, mezi vzdálenějšími známými nebo v cizím prostředí ne
v soukromí mezi přáteli
v zaměstnání při jednání s cizími lidmi
Ve své sociální skupině (studenti) - běžně používáno
ve škole
Většinou před kamarády, kolegy; Užívám jej sice často nicméně, ne každý rozumí, Praha nerozumí téměř vůbec
volně
Volně před kamarády, jinak ne.
volně toto slovo používám před rodinou a mezi přáteli, nepoužila bych ho v souvislosti s psaným textem nebo přednesem na akademické půdě
vsude vetsina lidi stejne nevi co to znamena
všichni
Všichni. Není nijak zvlášť urážlivé
všude
všude
všude
Znám ho jako osobní křestní jméno osoby, se kterou se setkávám 1x až 2x týdně
12. V jaké situaci slovo "bulat" používáte?
Povinná otázka, respondent musel napsat odpověď vlastními slovy.
..
...
"Martin zase bulá..."
asi bych se mu vyhnul na nějaké hodně oficiální příležitosti
asi u dělnické profese
Asi všude
Baník pyčo!
běžně
Běžně
Běžně a všude
Běžně ho nepoužívám .
Běžně.
Bulani školy
bulat skolu, praci
bulat šichtu-ano ,bulat kuželky-ano, bulat se -po alkoholu-ano jinak bulat ve smyslu padání nepoužívám
bulat školu
Bulat školu, práci atp.
Bulat školu.
Bulat školu/práci
dnes už jsem v důchodu, ale v době zaměstnání a pohybujíc se v tzv. "střední vrstvě" společnosti, jsme to používali prakticky většinou všude
Dokud jsem chodila na denni studium casto, ted pokud nekdo neprijde do.prace
doma.
furt, bo takých bulaču je třeba pojmenovať, bo su barabi hajzelšti a není na nich spoleh
Hovorova mluva
Jen doma
jen když jsem chodila do školy
jen málokdy, většinou myšleno s humorem
Jen v situacích, kdy někdo nejde do školy.
Jen ve významu "zameškat svévolně směnu".
jenom někdy, když se hodí k situaci
Kdykoliv
Kdyz nekam schvalne nejdu a mela bych tam byt
Kdyz oznamuji ze se chci necemu umyslne vyhnout
Kdyz se bavime o skole
Kdyz vzpominam na skolni leta
Když děti nechodí do školy
když hovořím o tom, že někdo chodil za školu
Když je někdo lenivý.
Když je někdo za školou
když je třeba vyjádřit, že někdo někde nebyl - nešel do školy, do práce bez omluvy
když jsem bulal
Když jsem chodila za školu, když je někdo opilý.
když jsem na gymnáziu nepřišla do školy na předmět, na který se mi nechtělo přijít
když jsem naštvaná
Když jsem nebyl ve škole
Když kašlu na cvičení, přednášku, nebo směnu v práci.
když na něco kašlu
když nejdu do školy nebo když řeknu o někom, že nešel do školy
když někdo někam nedošel
Když někdo nepřijde do školy
když někdo vynechá vyučovací hodinu, či směnu aniž by měl konkrétní důvod
Když někdo z kolegů nepřijde do práce nebo na smluvenou akci.
Když někdo z okolí bulá školu.
když říkám, že šel spolužák za školu, nebo když se mi nechce na sraz s přáteli
když se bavím s kamarády
Když se hodí :)
když se jedná o školu nebo práci
když se někdo z něčeho ulije
když se někoho ptám, proč nepřišel
když se o někom bavím, že nejde do školy
Když se probírá téma škola, chození za školu, což je velmi zřídka, jinak ne.
když se rodiče a učitelé zajímají kde jsem byla
Když si nevzpomenu na kulturní synonymum.
Když to vystihuje situaci.
když tuto akci sám provádím, nebo někdo v mém okolí
Když vzpomínám na školu
konkrétní situace
kontext školy
kromě oficiálních a formálních situací všude
málokdy
mezi přáteli a rodinou ano, v pracovních vztazích ne
Mezi svými.
Mimo Ostravsko bych toto slovo nepoužila ve formálním kontextu, v hovoru s nadřízeným, s člověkem, kterého neznám.
na zkoušce nebo v přítomnosti někoho výnaměji postavéného ale na druhou stranu se za svoje nářeč nestydím, mluvím jak mi zobák narostl
napadl mě ten strom
např. na úřadech a podobně bych slovo nepoužila
Např. nejít do školy.
ne
Ne
ne v oficialnim dokumentu
ne v písemném projevu
Ne vždy
Ne vždycky a ne všude
něco vynechat
Nedokážu odpovědět.
neexistuje
Nejčastěji bylo slovo zmiňované co se týče absencí :) ...
nejít do školy
Nejsem si jistá.
neomluvená absence, bulky
neomluveně nepřijít do práce
Neplánovaná absence. Když je člověk nemocný, není to bulka.
nepoužiju v úředním styku
nepoužil bych ho kdybych mluvil do rádia, nebo do televize
Nepoužil bych jej v úředním dopise ani v úřední mluvě.
Nepoužila bych ho na nějaké společenské akci.
Nepoužila bych ho při formálním jednání, jinak kdekoli.
nepoužila bych ho v konverzaci s vyšší autoritou
Nepoužila bych ho ve komunikaci s nadřízenými, úřady...
Nepoužila bych ve formálním kontextu.
Nepoužívala bych ho v oficiální komunikaci. Přecijen je to nářečí.
Nepoužívám
Nepoužívám takové a podobné výrazy doma nebo mezi spisovně mluvícími lidmi.
Nepoužívám vždy a všude, jen snad občas, málokdy, doma nebo mezi dobrými přáteli
Nepřišel do práce.
Neřekla bych ho na oficiálním jednání (např. pracovní pohovor) nebo před váženou osobou (např. kdybych dělala rozhovor s ministrem), ale v běžné konverzaci ho normálně používám.
Nevidím na něm nic sprostého, proto se nějak s použitím tohoto slova nemínim omezovat.
nevím
nevím
Nevím
nevím
Nevím.
Nevybulame to dneska? ( Vezměme si volno na dnešek?)
No teď už moc ne, ve škole jsme hodně bulali, teď v robotě spíše říkám, že to mrdám:-)
O škole
Odpovedela jsem.pred chvili
pokud hovořím spisovně, nepoužívám ho
pokud se bavíme o docházce do práce. nepoužiji ho při komunikaci s nadřízenými nebo cizími
pouze pokud mluvím o někom, kdo chodí za školu
Pouze pokud se někdo něčemu vyhne zcela jasně z vlastní lenosti.
Pouze v případě, že má někdo nějakou absenci, jinak nepoužívám.
pouze v soukromí
pouze v souvislosti se školou
Pouzivam pouze hovorove v neformalnim projevu
Použiji to slovo při řeči, například s kamarády.
Použila bych jej mezi přáteli, rodinou.
Použitelné pouze v neformálním rozhovoru s obyvateli regionu, u nichž se dá znalost výrazu přepokládat a pokud chci dodat sdělené informaci citové zabarvení.
Používala jsem ho za svých školních let, teď už ne.
Používala jsem, když jsem chodila na SŠ, teď už nepoužívám.
používali jsme ho na střední škole, když se šlo bulat... Popř. když bych mluvila o někom, kdo chodí za školu, tak bych použila "bulat"
používám běžně
používám běžně
Používám běžně mezi příslušníky dané nářeční oblasti. Nepoužívám mezi mluvčími z jiných oblastí, popřípadě v oficiálním styku.
používám ho jen hovorově mezi blízkými
Používám ho nejčastěji ve formě (vy)bulat školu/hodinu/seminář. Nepoužívám ho moc ve významu pracovním nejspíš proto, že to ani nedělám:D
Používám ho pouze jako oznámení, že nejdu do školy/nebyla jsem ve škole. Zapomněla jsem dodat - používám pouze, pokud jdu za školu.
Používám ho pouze pro vynechání práce nebo školy.
Používám hovorově vcelku běžně. Ve společensky významných situacích však ne - hovoří se až na výjimky spisovně
Používám jej vždy, když popisuje danou situaci.
Používám pouze mezi známými z MS kraje, před lidmi odjinud nepoužívám
používám pouze v běžné řeči, ne v práci, ve škole, na úřadech apod.
používám spíš verzi bulet, a to prostě jako synonymum brečení
používám vždy
Používám vždy.
považuji toto slovo za neutrální a užiju je kdykoliv
povídání o dávných časech
pri neformalnich prilezitostech, i v praci
Pri vypraveni historek z mladi
pro mě je slovo vysoce neformální, až "frajerské", podle toho je také používám (viz předchozí odpověď)
před učiteli ne
Při hovoru s nadřízenými rozhodně ne.
Při rozhovoru s kamarády
při zameškání směny
Při zatáhnutí určitých činností (Včera jsem bulala školu, musela jsem do práce. Dneska bulám práci, šéf je na dovolené.) Po požití alkoholu a ztrátě koncetrace (Ty vole 3 pulky a bulám se jak tenkrát.) Při šokových situacích (Frajer mi políbil ruku a já se málem vybulala do kolejiště) atd
rozhovor s kamarády, ne před rodiči ani učiteli
rozhovor s přáteli, rodinou
s kamarády při rozhovoru
samozřejmě toto slovo nebudu používat například při pracovním pohovoru apod.,
skola
Skola
skoro vždy
Spis jako absenci - bulat praci skolu atd. Naklaneni se jen zridka.
Spise nerormalni rozhovor.
Spisovne mluvim tam kde se to hodi.
Spojenim se skolou/praci apod
stejná odpověď jako minule
student nepřišel na výuku, je o něm známo, že se škole spíše vyhýbá
škola
škola
školu, práci
tak v Praze bych to nepoužila
Teď si nevybavuji.
Ten se bulal. Bulat školu.
treba bulnu sichtu
Tu písemku budu bulat.
Tuž to záleží na místě, na kterém mluvím. Geograficky. V Plzni nebo v Marjánkách by mi skoro nikdo nerozuměl. V Hlučíně nebo v Opavě tomu rozumí každý.
u neomluvené absence
Určitě bych ho nepoužil při oficiální komunikaci.
úředně
v běžném rozhovoru, při oficiálním jednání toto slovo nepoužívám
v hovoru se známými nebo občas mezi kolegy v práci
V jakékoliv když jsem ve škole
V kontextu nedocházky do školy či do práce běžně.
v konverzaci
V legraci
V práci, nikde jinde mě to nenapadá. Snad jen v hospodě při řečech o práci.
V případě chtěného nerespektování pracovní doby zaměstnance.
v případě když se někdo nedostaví do školy/práce/...
v případě, že nejdu do školy a chci to sdělit přátelům.
V rozhovoru s rodinou nebo přáteli, v neoficiální komunikaci
v situaci školní
v souvislosti s chozením do školy, do práce
v souvislosti se školou
v souvislosti se školou
V zaměstnán. mezi příteli
ve formální komunikaci
ve spojení se školou, že tam nešel, protože se mu nbchtělo, ne že by nemohl.
Ve společnosti přátel, když mluvíme o tomto tématu - což není často - pak takřka vždy.
ve škole
ve škole , komunikace se spolužáky
ve škole v právi u doktora, bulal a tak si zašel pro neschopenku k dochtorovi
ve škole, po navštívení hospody
ve vztahu ke škole
Většinou
Většinou doma, ve škole, jedině ne třeba na úřadech nebo v práci s klienty
viz předchozí odpověď
viz výše
Všude
všude
všude
Vybulit školu, šichtu nebo bulat se ožralý nebo třeba vybulit např. sloup atd. Samožřejmě mluvím hovorově pouze doma nebo jinak neoficiálně/neúředně
vyloženě když vynechám školu za zády rodičů a bez předešlé omluvy vyučujícímu
Vynechat skolu
využívám pouze při neformálních rozhovorech
Využívám v situaci spojené se školou. (Nejít na přednášku )
vzdycky asi ne
vždy
Vždy
Vždy
Vždy
vždy
vždy
vždy a všude
Vždy a všude
Vždy a všude pokud se vyajdřuji v nářečí
Vždy když chci.
vždy když nejdu/ někdo jiný nejde do školy/ práce nebo obecně někam kam musí
vždy, když někdo něco bulá:)..
vždycky
vždycky a všude
vždycky a všude i na úřadech
Záměrně jsem se nezucastnila něčeho
zaměstnavatel
zásadně při chození za školu - případně jiný druh výrazného flákání
Záškoláctví, nechození do práce - spíše soukromé rozhovory
Zítra to bulam.
žádná taková mě nenapadá
13. Jaký postoj chcete použitím slova "bulat" vyjádřit?
Povinná otázka, respondent musel napsat odpověď vlastními slovy.
-
-
--
,,chodit za školu"
...
a
absence zaviněná rozhodnutím absentujícího
ani ne
Ani ne, víceméně ekvivalent běžného "prostě se na to vysral".
Ani nevím jak jinak absenci v prácí použít jako sloveso.
Ano
ano
ano
ano, chci vyjádřit, že se někdo na něco vykašlal, nedělal to, i když měl, zazdil to atd. a slovo "bulat" použiju, když ten výraz chci zjemnit, má pro mě trochu i humorný nádech, použiju ho, když mně přijde vlastně trochu vtipné, že někdo něco "bulal", cítím v něm nadhled
ano,no že ten dotyčný který to řekne tak je bud flinkač nebo si dělá srandu
asi ne, přijde mi normalní možná trochu nespisovné
Baník pyčo!
Bez emocí - prostě jim vyjadřuji fakt, že někdo něco bulá.
bez zabarvení
Bez zabarvení
Bez zabrvení
bez zvláštního zabarvení, používám v uvolněném, přátelském prostředí
běžné slovo
Běžné slovo, nic bych nedodávala.
Bulat ve smyslu chodit za školu nebo být opílý je lehce negativní ale ve smysle padat je neutrální
Do piče už dejte pokoj s tím bulat
Dobrodružství, frajerství.
Ehm.. co??? Divná otazka
flákání
Hanlivé.
hrdinský čin, rebélie, porušování pravidel
Chození za školu
informativní
jak už jsem uvedla - slovo má pro mě frajerské zabarvení, při jeho použití se třeba snažím vypadat "cool" apod.
Je neutralni
je pouze kratší
je pro mě zajimavější, než to říci běžným způsobem
je to hlavně slang studentů
Je to hovorový výraz, který vyjadřuje nedbalost a a jistou pubertální povýšenost - "nestarám se o školu, nešel jsem tam".
Je to jen vyraz ktery pouzivam pro oznaceni, ze nekdo vynechal skolu
Je to narecni, nespisovne, "domacke"
Je to nářečí a proto má pro mě často humornou konotaci
Je to specifický výraz zdejšího kraje, hodí se jen na určité situace.
jednodenní nezájem
Jen mi to přijde kratší, než říkat "jít za školu" nebo nějak jinak. Je to už automatické. Ale má to trochu takový pubertální nádech, který se mi nelíbí.
kárat někoho, aby nebulel, nebo konejšit.
kašlat na něco
kašlu na to
kašlu na to, mám moc rozhodnout, že na akci nepůjdu
když někdo někam nechce jít.
Když to chcí skutečně vyslovít.
když to na to nestojí abych tam šla
kladné využití, po vánocích bych nejraději práci bulala
konstatuji studentův postoj ke škole
lajdák, lenoch, nezodpovědný
lehce expresivní
Lehce rebelský. Udělala jsem špatnou, ale hlavně cool věc.
Lenost
lenost
lhostejnost
lidový výraz
Mám to na háku
mírně negativní, použitím se snažím oslovovaného mírně napomenout, případně sebe mírně napomenout, pokud se úpravou tohoto slova oslovuji
místní určení
Mládí, lhostejnost vůči autoritám, nezodpovědnost, rebelie
možná trochu namachrovanější postoj
Myslím, že ne.
n
ne
ne
ne
ne
ne
ne
ne
ne
ne
Ne
Ne
ne
ne
ne
ne
Ne
Ne
ne
Ne
ne
ne
ne
Ne
Ne
Ne
ne
ne
ne
ne
ne
Ne
ne
Ne
ne
ne, bez zabarvení
Ne, bezne slovo.
ne, jsem zvyklá ho říkat. Přijde mi "divné, nezažité" říct větu jinak
ne, nemá
Ne, nevnímám to tak.
ne, spíše je domácké - mládí
ne, stejné sloveso jako každé jiné
Ne, znamená to prostě, že někdo někam nepřišel, i když by mohl - "bulnul to".
Ne.
Ne.
Něco ilegalního
Něco se nechce
nedochazet do...
Nee
negativní
Negativní
negativní
negativní
negativní
Negativní
negativní - použiji o někom, kdo udělat něco, co se nemá/nesmí
negativní rys - někdo schválně a bez omluvy zamešká práci, školu = záškoláctví
Negativní vůči povinnostem.
Negativní? Jakože může někdo bulat školu pozitivně?
Nechci vyjářit žádný postoj.
Nechodí dopráce
nechuť něco udělat nebo někam jít
Nejspíše ironie, možná trochu pohrdání.
nemá
nemá
nemá
nemá
nemá
Nemá
nemá
nemá citové zabarvení, je to slovo, které popisuje situaci
nemá pro mě žádné zvláštní zabarvení
Nemá pro mě žádný emocionální význam.
Nemá pro mne žádné speciální zabarvení
nemá zabarvení
Nemá žádné citové zabarvení. Je to neutrální popis.
Nemá, používám ho jako slang
Nemá.
Nemá.
Nemá. V dialektu je primárním výrazem, bez stylového zabarvení.
nemakačenko
Nemám o to zájem a kašlu na to.
Nemyslím si, že je citově nějak zabarvené.
Nesouhlas, odsouzení, pohrdání, nižší inteligence .
Nespolehlivost daného člověka dodržovat určený řád.
Neučinit něco
Neutrakni
Neutrální
neutrální
Neutrální
neutrální
Neutrální, konstativní,
nevim
nevím
nevím
nevím
nevím
nevím
nevím
Nevyjadřuji postoj, pro Ostraváky je to krátké vyjádření situace.
nevztahuje se k emocím, pouze vyjadřuje situaci
Nezájem, lhostejnost, lenost.
Nezajmu.
nezodpovědnost
nic mě nenapadá
Normální, prostě vysrat se na robotu, školu etc.
nuda
Obecně nesouhlasím s absencí v práci, s neomluvenou už vůbec.
Obvykle to slovo používám bez nějakého citového zabarvení, jen jako součást věty.
Odpocinek
odsuzující
označení člověka, který záměrně nepracuje = "bulač", lehce hanlivý výraz jako např. "nemakačenko"
pejorativní zabarvení
pocit něčeho zakulaceného, měkkého a ruského
postoj, že nechci být ve škole a přátelé to budou chápat
Pouzivam bud v legraci ci k vyjadreni negativniho postoje k osobe, ktera tak cini
pouzivam, kdyz potrebuji
Používám ho, aby nezmizelo z naší mluvy.
Používám pouze mezi známými z MS kraje, před lidmi odjinud nepoužívám
pro teenagery je určitě "více cool" než spojení "chodit za školu":-)
prostě nezájem se účastnit docházky ve škole/práci či jinde kde člověk musí být
Především se jedná o velice neformální slovo.
Přímá a asi nejčastější spojitost s tímto slovem je v opilosti.. konkrétně: ,, Był tak navalony,že se furt bulou. " :)
Přisuzuji mu spíše negativní emoce, bulat školu je nesprávné.
Rebelie, nezodpovednost,
Rebelskou lhostejnost k autoritam
rebelství
som frajeris
spisovna Čeština něma dobry ekvivalent. Možna tam u nich nikdo nebula a maju nulovu absencu
spíš trošku negativní vyjádření k něčí nepřítomnosti tam, kde měl být a není
Spíše ne
spíše negativní emoce
spíše negativní zabarvení, bulí poserové, ubulínci atp.
Spíše negativní, podvodné jednání.
sranda
stav, kdy je někomu škola "ukradená"
Stavy lenosti
Svým způsobem negativní
tento výraz nemá žádné zabarvení
toto slovo pro mě nemá nějaké zvláštní zbarvení
toto slovo pro mě nemá zabarvení
Toto slovo vnímám jako blízké k lenosti, lajdáctví a pasivitě. Není v něm strach, agrese apod., ani snaha situaci nějak zlepšit.
Trochu osobní, ale ne moc.
ulít se
určitě bych toto slovo použila ve vztahu k blízké osobě
Určitě má negativní kontext, použiji ho v případě, kdy k zmeškání směny došlo z nějaké zavrženíhodné pohnutky (alkohol,...).
Většinou naštvaně
viz výše
Všeobecné vyjádření absence tam, kde by měla být daná nějaká pravidelnost.
vyhýbat se
Vyhýbat se něčemu, kam se mi moc nechce
vyjadruje nechut k praci, lenost, mozna take furiantstvi, rebelstvi
vyjadruje nezajem, apatii
Vyjadřuje, že se jedná o nevhodné jednání.
výrazné citové zabarvení zde nevnímám, rozhodně je však nemyslím jako pochvalu dotyčného bulače
Z této otázky mám dojem, že každý mluvíme o něčem jiném. Žádné emoce a ani pocity, prostě stav, že někdo "bulnul" šichtu.
záporné slovo, vyjádření špatné věci
Zbarveni ma.stejne jako drive.popsany vyznam
zdůraznit, že to byl Ostravák, náplava
Ze je mi jedno jestli tam bude
ze se mi do neceho nechce
Ze se zas na to nekdo vykaslal
žádný
Že bych se na to vysral.
že mě někdo naštval, že nešel do školy, bo ja tam byt musel
Že mi stojí to je postoj
Že mu na tom nezáleží že tam nepřišel
že na něco kašlu protože mě to štve
Že patřím do této nářeční skupiny.
žertovné, hravé, neformální
14. 4/13 Znáte slovo "fajront"?
Povinná otázka, respondent musel zvolit jednu z nabízených odpovědí a podle toho se mu zobrazily další otázky [Ano → otázka č. 15, Ne → otázka č. 23].
Odpověď | Počet | Lokálně % | Globálně % |
---|---|---|---|
Ano | 512 | 50,69 % | 50,69 % |
Ne | 498 | 49,31 % | 49,31 % |
15. Význam slova "fajront":
Povinná otázka, respondent musel napsat odpověď vlastními slovy.
konec směny, konec práce
-
"(je) hotovo"
"Feierabend", volno (po práci)
"padla"
"voľno" v zmysle protikladu k slovu "práca"; voľno po práci
Asi konec směny - nepoužívám
asi nedokážu popsat....znám, ale nepoužívám
Baník pyčo!
Blízko.
Cil, konec
čas odpočinku po práci
čas odpočinku, přestávka
čas po práci
čas po práci, po konci pracovní doby
čas po pracovní době
doba po skončení práce
Doba po skončení práce.
Fajron - konec
fajront je konec smeny, "padla"..
Fajront je pracovní směná.
Fajront v praci
Fajront- konec smeny
fff
Hotovka.
Hotovo
hotovo, konec
hotovo, konec ( třeba v práci)
hotovo, konec práce, konec pracovní doby
hotovo, konec směny
Hurník? Tu si nejsem jistá
Jdu domů, fajront.
jedna hospoda se tak jmenuje, jinak je to zacatek volna
jít do práce? nebo přestávka
jít domů z práce, mít padla
K9nec v práci... jakýkoliv konec
Klid po určité činnosti
Končíme, máme po robotě, fajront!
konec název ostravské restaurace
Konec
konec
konec
konec
Konec
Konec
konec
konec
konec
konec
konec
konec
konec
konec
konec
konec
konec
Konec
konec
konec
konec
Konec
Konec
Konec
Konec
konec
konec
Konec - konec směny (šichty); výraz při úspěšném dokončení manuální práce; název hospody v Třinci na stanovišti :D
konec - např. konec směny
Konec "šichty".
konec (např. konec pracovní doby)
konec (např. pracovní doby)
konec (např. směny v práci)
konec (např. šichty ve werku)
Konec (směny, práce, šichty)
konec (směny)
konec (zejména pracovní směny)
Konec něčeho. Třeba konec v práci.
Konec povinností, nejčastěj tzv. padla v práci.
Konec prace
Konec práce
konec práce
konec práce
konec práce
konec práce
konec práce
konec práce
konec práce
konec práce
konec práce
konec práce
Konec práce
konec práce
konec práce
konec práce
Konec práce
konec práce
konec práce
konec práce
Konec práce
konec práce
konec práce
konec práce
konec práce
konec práce
konec práce
konec práce
Konec práce - když "padla"
konec práce, hotovo
Konec práce, hotovo
Konec práce, jde se domů.
konec práce, konec směny - "už maš fajront?"
konec práce, padla
konec práce, pracovní doby
Konec práce, směny, obecně konec něčeho.
konec práce, směny, úkolu
konec práce, šichty
konec prace, ta chvile kdy konci pracovni doba asi ta posledni hodina
konec práce, volno
konec práce, volno z práce, "padla"
Konec práce,konec směny,uděláno,hotovo.
konec práce,volno,Např. DNES UŽ MÁM FAJRONT
Konec práce/šichty/činnosti Na fajront si dali pivo :)
konec praci
konec pracovní činnosti
konec pracovní činnosti
konec pracovní činnosti
konec pracovní činnosti
konec pracovní činnosti
Konec pracovní dne, večer - když končíte v práci (z německého Feierabend).
konec pracovní doby
konec pracovní doby
konec pracovní doby
konec pracovní doby
konec pracovní doby
konec pracovní doby
konec pracovní doby
konec pracovní doby
Konec pracovní doby
konec pracovní doby
konec pracovni doby
konec pracovní doby
konec pracovní doby
Konec pracovní doby
Konec pracovní doby
Konec pracovní doby
konec pracovní doby
Konec pracovni doby
konec pracovní doby
konec pracovní doby
konec pracovní doby
konec pracovní doby
konec pracovní doby
konec pracovní doby
konec pracovní doby
konec pracovní doby
konec pracovní doby
konec pracovní doby
konec pracovní doby
Konec pracovní doby
Konec pracovní doby
konec pracovní doby
konec pracovní doby
konec pracovní doby
Konec pracovní doby, konec šichty :o)
Konec pracovní doby, pracovní doba nebo něco podobného
konec pracovní doby, přestávka v práci
konec pracovní doby, směny
Konec pracovní doby???
Konec pracovní doby.
Konec pracovní doby.
Konec pracovní doby. Nejlepší je poslat neználka pro Fajrontův klíč :-)
konec pracovní doby... "mám už fajront"
konec pracovní doby/směny
Konec pracovní směny
konec pracovní směny
Konec pracovní směny
konec pracovní směny
konec pracovní směny
konec pracovní směny
Konec pracovni smeny
Konec pracovní směny
Konec pracovní směny
Konec pracovní směny.
Konec roboty
konec sichty
Konec sichty
Konec sichty
Konec sichty
Konec sichty
konec sichty
konec směny
konec směny
konec směny
konec směny
konec směny
konec směny
konec směny
konec směny
konec směny
konec směny
konec směny
Konec směny
konec smeny
konec směny
Konec směny
konec směny
konec směny
Konec směny
konec směny
konec směny
konec směny
konec směny
konec směny
konec směny
konec směny
konec směny
konec směny
konec směny
konec směny
Konec směny
Konec směny
konec směny
konec směny
konec směny
konec směny
Konec směny
konec směny
konec směny
Konec směny
konec směny
konec smeny
konec směny
konec směny ,jinak řečeno "padla"
Konec směny (případně konec v jiném slova smyslu)
Konec směny (šichty)
Konec směny / pracovní doby
Konec směny nebo konec práce.
konec směny nebo nějaké akce
konec směny v práci
konec směny v práci
konec směny v práci, hlavně se používá ve fabrikách
konec směny v práci, volno
konec směny v robotě
Konec směny v robotě
konec směny v zaměstnání/škole
konec směny, konec činnosti
konec směny, konec práce
konec směny, padla
konec směny, padla
Konec směny, padla.
Konec směny, padla.
konec směny, práce
konec směny, pracovní doby
konec směny, šichty
konec směny, ukončení zaměstnání
Konec směny, užívaný zvláště v hornictví, ale i v jiných profesích.
konec směny,akce apod
Konec směny,konec práce.
Konec smeny,prace
Konec směny; Feierabend
Konec směny.
Konec směny.
Konec směny.
Konec směny.
Konec směny.
Konec směny.
Konec směny. Také fajrantový klíč. To když se na konci směny všechno padá z rukou.
konec směny/práce/úkolu/šichty...
konec šichty
konec šichty
konec šichty
konec šichty
konec šichty
konec šichty
konec šichty
konec šichty
Konec šichty
Konec šichty
konec šichty
konec šichty
konec šichty
konec šichty
konec šichty
konec šichty
konec šichty
konec šichty
Konec šichty
konec šichty
Konec šichty
konec šichty
konec šichty
konec šichty
konec šichty
konec šichty
Konec šichty
konec šichty
konec šichty
Konec šichty
Konec šichty
konec šichty - konec pracovní doby
konec šichty (směny)
Konec šichty (směny). Nebo konec obecně.
konec šichty (u havířů)
konec šichty např.
konec šichty,
konec šichty, delší pauza
konec šichty, padla
Konec šichty, práce
Konec šichty, resp. padla.
Konec šichty, směny
konec šichty, směny, práce
konec šichty, volno po práci
Konec šichty.
Konec šichty.
Konec šichty.
Konec šichty.
Konec šichty.
Konec šichty.
konec šichty/práce
konec šichty/práce
Konec šichty/směny.
konec v praci v dany den
konec, dokončení
konec, hotovo
konec, hotovo (většinou co se týče práce)
konec, konec směny v práci
konec, konec šichty
konec, příklad - konec směny v práci
Konec, šlus.
Konec, šmytec.
konec, třeba v práci, či s práci doma, třeba zasazené brambory, sklizené seno atd....
konec, ve smyslu ukončení činnosti, nejčastěji konec (pracovní) směny
Konec. Za chvilku je fajront a můžeme jít domů.
Konec.
Konec. Třeba na konci šichty je fajront.
KONEC...A DOST
Konec...směny atd.
Konečná v robote.
konečně fajront. - konečně volno
Konečně je fajront
Koniec práce, odchod domov. "Máme fajront," - môžeme ísť preč, skončili sme.
Koniec pracovnej doby, volno
Kóniec szychty, konec šichty, konec roboty, práce.
Koniec, volno.
kuřák
Mam po fajrontě (po práci, po směně)
Místo výkonu práce
Na fajront - na konec šichty.
na konci, třeba na konci prac.doby
např. konec směny
např. na fajront - na konec prac. doby
Naštěstí už byl fajront a všichni mohli jít konečně domů.
něco ve smyslu ukončení nebo konec něčeho
něco z hornictví
nevím
nevím
nevím význam, znám jen restauraci
odpočinek
oheň
oheň
Oheň
oheň, žár
ohnivý, žhavý, ale také makat, pracovat
Padla
Padla
Padla
padla
padla
padla
Padla , konec práce , je hotovo, jde se domů.
Padla nebo konec
padla po práci
padla, konec práce
padla, konec šichty
Padla, konec šichty.
Padla, přestávka
padla, volno po práci
pivo od radegastu
po fajrontě - po práci
po práci
po práci, pracovní volno?
Po práci.
Po práci. Konec pracovní doby
po pracovní době
po šichte
po šichtě
po šichtě ni
Prace
práce
práce
práce
PRÁCE
práce
práce
práce
práce
práce
práce
práce
práce
práce
práce - šichta
práce (robota) zaměstnání
práce, směna
práce, směna
práce, směna,
práce, směna, zaměstnání
práce, zaměstnání
práce, zaměstnání
práce, zaměstnání, šichta...
práce/zaměstnání
pracovní směna (patrně v dolech?)
pracovní směna, šichta
Pracovní směny, hlavně v dole myšleno, ale i všeobecně....
Primárně konec směny, sekundárně konec jakékoliv události.
pro dnešek konec práce
Pro mě má význam "hotovo" Myslím si, že se většinou používá u situace, která je ukončena.
přesný význam neznám, jen slovo.
přestávka
přestávka v práci..volno
přestávka, pauza
q
Rozsvítit/zapálit
s velkým písmenem na začátku slova-hospoda na Rudné ulici, nebo konec směny
Síla ohně, těplo
silný dým
Skončení, ukončení
skončit prácu
Slyšela jsem, ale přesný výraz nevím
směna
směna
směna
směna
směna v práci
směna, konec směny
směna, šichta
šichta
šichta
šichta
šichta, pracovní doba / úkol
šichta, směna
to si nemůžu vzpomenout
Toto slovo se vyskytuje v jedné české skladbě (Buty)
Ukončení něčeho, konec.
ukončení práce
ukončení práce
ukončení práce
ukončení pracovní doby
ukončení pracovní doby
ukončení pracovní směny
Ukončení.
ukončit pracovní směnu
už máme fajront - volno, konec šichty, práce už je hotová
večer
velký žár ohně
Většina Většinou jako konec.Napriklad pracovní směny. ětšina V
volno
volno konec práce, padla
volno
voľno
voľno
Volno
volno
VOLNO
Volno
volno
volno
volno
Volno
voľno
volno
volno
volno
Volno (po praci)
voľno (po práci)
volno po práci
Volno po praci
volno po práci
volno po praci
volno po práci
volno po práci
volno po praci
volno po práci
volno po práci
volno po práci
volno po práci
volno po práci
volno po práci
volno po práci
volno po práci
volno po práci, konec práce
volno po práci, konec šichty
volno po práci, odpočinek
Volno po šichtě
volno po ukončení práce
Volno, klídek, konec práce
volno, konec pracovní doby
volno, oddech
volno, pohov, konec dřiny
Volno, vo vyzname ze nemam povinnosti, vsetky som uz spravil tak mam fajront
volno,konec
Volno. Po práci.
volno/padla
Volný čas, konec práce
Vyfárat z dolu, konec směny
zaměstnání
zásoba
zásoba
zaverecna
Znám ho, ale nevím, co to je.
znám ve smyslu slyšela jsem, přesný význam nevím
znám, ale neumím vysvětlit
Znám, slýchávám, ale absolutně nemám páru o co jde, a když mi to někdo řekne, hned na to zapomenu.
16. Používáte slovo "fajront"?
Povinná otázka, respondent musel zvolit jednu z nabízených odpovědí a podle toho se mu zobrazily další otázky [Ano → otázka č. 19, Ne, ale dříve jsem ho používal/a → otázka č. 17, Ne → otázka č. 17].
Odpověď | Počet | Lokálně % | Globálně % |
---|---|---|---|
Ne | 301 | 58,67 % | 29,8 % |
Ano | 197 | 38,4 % | 19,5 % |
Ne, ale dříve jsem ho používal/a | 15 | 2,92 % | 1,49 % |
17. Používáte nějaký jiný výraz pro slovo "fajront"?
Povinná otázka, respondent musel zvolit jednu z nabízených odpovědí a podle toho se mu zobrazily další otázky [Ano → otázka č. 18, Ne → otázka č. 23].
Odpověď | Počet | Lokálně % | Globálně % |
---|---|---|---|
Ne | 182 | 60,47 % | 18,02 % |
Ano | 119 | 39,53 % | 11,78 % |
18. Jakým jiným výrazem nahrazujete slovo "fajront"?
Nepovinná otázka, respondent mohl napsat odpověď vlastními slovy.
"Padla".
Arbajtplac
Domů, Padla, Končíme
fajronťák
fajrunt
fertig, šlus ende
finíto
finito
free time
Hornník, pokud je to horník :)
jde se domů
je čas pochcat rybu, bis morgen!, zasráno.
konec
konec
konec
konec
Konec
konec
konec
konec
Konec
Konec
Konec
konec směny
konec směny
konec směny/šichty
konec šichty
konec šichty
Konec, finiš
konec, šlus
Konec.
KONEČNÁ
makat - padla
mám ,,padla" ...ale asi to nemá s Moravským nářečím co dělat, těžko říct :D
Místo "na fajront" použiji výraz-na konec směny.Vím ,co tento výraz znamená,ale já ho ve škole mezi dětmi nepoužívám,je to spíše výraz pro tovární výrobu,tam to tátové používají velmi často.Na fajront-na konec směny.
na džišio šlus
Na knap/těsně.
Nenahrazuji, ale používám jiný - práce, směna
Normálně, padla
odpočinek po práci
oheň, požár
padl
Padla
padla
Padla
Padla
padla
padla
Padla
Padla
padla
padla
Padla
padla
Padla
padla
padla
Padla
padla
padla
padla
padla
padla
padla
padla
padla
padla
padla
padla
padla
Padla
padla
padla
padla
padla
padla
padla
padla
padla
padla
padla
padla
padla
padla, dem domů
po práci
Po práci.
Po práci.
práce
práce
práce
práce (ve smyslu směna)
práce, zaměstnání, šichta...
pro dnešek hotovo, jde se domů
přestávka
přestávka
šichta
Šichta
šichta
šichta
šichta
šichta
šichta
Šlus
šlus
Šlus
šlus
šlus
šlus, finito
šlus, konec, hotovo
šmitec
Tak už je to hotové
Vale
veget
Volno
Volno
volno
VOLNO OD PRÁCE
volno, čas
19. Uveďte prosím, jak často slovo "fajront" používáte.
Povinná otázka, respondent musel zvolit jednu z nabízených odpovědí.
Odpověď | Počet | Lokálně % | Globálně % |
---|---|---|---|
Nepravidelně (několikrát za měsíc) | 70 | 35,53 % | 6,93 % |
Zřídka (1x za delší dobu, než měsíc) | 65 | 32,99 % | 6,44 % |
Často (několikrát týdně) | 42 | 21,32 % | 4,16 % |
Velmi často (každodenně) | 20 | 10,15 % | 1,98 % |
20. Před kým můžete slovo "fajront" volně použít?
Povinná otázka, respondent musel napsat odpověď vlastními slovy.
-
:D neexistuju
A na to je cenzura??
ani ne
ano
ano-v práci
Ano, běžně. I ve spojení "fajrontový klíč", když chci otestovat nového pracovníka. Co se týká druhé části, existují skupiny, hlavně intelektuálové z cizích krajů, u kterých předpokládám neznalost nářečí.
Asi bych ho nepoužila ve společnosti ne - místních lidí.
Baník pyčo!
bez omezení
Bězně
bezne
bezne
Bezne
bezne, nepouzivam mimo SM kraj a pred lidmi odjinud
běžná mluva s lidmi, které znám s cizími mluvím spisovně
běžně
běžně
běžně
Běžně
bežne
běžně
Běžně
Běžně
běžně
běžně
běžně
běžně
Běžně
běžně
Běžně
běžně
běžně
Běžně
běžně doma v okolí, ale nevidím důvod ho říkat i jinde
Běžně kdekoli
běžně mezi přáteli, na pracovišti nepoužívám na významných kulturních akcích (v divadle např.) a na úřadech, při pracovním jednání s vedoucím (ředitelem) apod.
běžné použití
Bežne používam.
běžně před kýmkoliv
Běžně před mluvčími nářečí.
běžné slovo
běžně ve svém prostředí, doma, mezi přáteli....v práci, kde se mluví česky, bych jim to musela vysvětlit, ale asi by to pochopili
Běžně.
Běžně.
dá se použít běžně bez omezení
Doma
Doma před tátou, protože ho používá - u nás je to věžné slovo.
existují výjimky, nepoužívám to před výše postavenými členy ve firmě
Jak kde
jen hovorově
jen s rodiči
Jen v hovoru s lidmi z Ostravska. V hovoru v rámci rodiny a kamarádů. O ukončení manuální práce, jako práce na zahradě atd. Nikoli například o konci výuky.
Jenom příležitostně,protože dneská už to vědšíno vůbec neznájí.
kamarádi, rodina
Kamarádi. Kolegové. doma
kamoši, rodina, spolužáci, kolegové v práci
kdekoli, každý mu rozumí
kdykoli před všemi
Keď som doma na východnom Slovensku.
Kolegové v praci
kolegové z centrály v Praze - tam to nepoužívám
Kolegové, kamarádi.
kolegové, přátelé
kolegové, rodina
kolegové, rodina, kamarádi, známí
konec pracovní doby
Mezi kolegy a staršími lidmi řekněme od 80 výš. Jinak není moc používané.
mezi svými vrstevníky,děti by asi nerozumněly
Mezi známými, ne při úřední řeči
možná před šéfem firmy, ale nepovažuji jej za nijak sprosté, nebo urážlivé
Může být použito běžně
myslím, že se dá použít běžně
naprosto běžně
ne
Ne před nadřízenými
neformální komunikace
Nepoužiji u lidí, kteří nerozumějí nářečí
nerozlišuju
neřeším, před kým toto slovo použiji
Nestydím se za to jaké slova používám.
No jestli jsem raz v robotě řekl na konci místo "šichta" fajront, jinak to je velmi málo frekventované.
normální použití v případě nutnosti
okolí
Opět jej nevyužívám s situacích, kdy je potřeba mluvit spisovně - v práci, ve škole, na úřadech.
používá se převážně mezi partou dělníků, stavařů, kopáčů a zedníků..
používá spíše manžel
používám běžně
používám běžně
Používám běžně.
Používám běžně.
používám ho běžně hovorově, nepoužívám ho v oficiálním/úředním jednání apod.
Používam ho bežne, zvažoval by som použitie pred šéfom, inak na slove nevidím žiadnu vadu.
používám ho mezi rodinou a přáteli
používám pouze před kolegy
Používám před kamarády, ale např. na pohovoru bych ho nepoužila.
používám před kýmkoliv, lidé ze západu Čech mu mnohdy nerozumějí
Používám přede všemi, není to nijak omezené
Používám s lidmi,kteří ho znají,nejčastěji na Moravě
používám spíš před "dělnickou" vrstvou :-)
používám v okruhu známých
Používám v práci mezi kolegy.
používám v práci před koncem směny před spolupracovníky
používám všude a vždy
Používáme s rodiči.
Práce
Pravděpodobně se nestýkám s lidmi, které by použití slova fajront položilo na lopatky, protože se taková příhoda ještě nepřihodila...
Pred hocikym
Pred kamarády
Pred kolegy
pred sefovou
pred vsetkymi
přátelé
Přátele, rodina
před fšeckyma, bo se třa rychle ukupat a jit dodom či do knajpy
před kamarády
PŘED KAMARÁDY
před kamoši, rodinou
Před kolegy
před kolegy
před kolegy v práci nebo kamarády
před kolegy v práci, přáteli, rodinou běžně; před nadřízenými o jeden dva stupně taky klidně, před vysokými nadřízenými ne
před kolegy, mezi přáteli a doma, určitě ne v dokumentech jako spisovné slovo
před kýmkoliv
před kýmkoliv
před kýmkoliv
před kýmkoliv
před kýmkoliv
před kýmkoliv
před kýmkoliv
Před kýmkoliv kdo slovo zná
před kýmkoliv, běžné slovo
Před kýmkoliv.
Před kýmkoliv. Je třeba rozšiřovat slovní zásobu:)
Před lidmi znalými tohoto nářečí.
před mamkou, rodinou ze Slezska
Před rodinou a blízkými přáteli
před řemeslníkem
před svým přáteli
před všema
Před všemi
Před všemi ,,werkovými" - zaměstnanci Třineckých železáren, popř. všemi, kteří ví, jak to v Třinci chodí..
přede všemi
při fyzické činnosti, námaze - práci, například na poli, když už člověk nemůže, je tam opravdu dlouho a přišel čas konce práce
při oficiálním jednání se tento výraz nepoužívá, v běžném hovoru ano
q
rodina
rodina, kamarádi
rodina, přátelé
Rodina, přátelé, kolegové v práci
rodina, přítel
Rozlišuji mezi situacemi a lidmi, se kterými mluvím. Mezi "svými" lidmi z okolí, kamarády a pod., kteří mluví stejným nářečím jako já jej používám běžně - mezi "cizími" lidmi, se kterými mluvím spisovně, bych je nepoužil, protože to není spisovné.
Slovo používám na severní moravě. Na jižní moravě mi nerozumí, tak ho nepoužívám.
Spíše před přáteli a dobrými známými, před obchodními partnery apod. nikoliv.
spolupracovníci
spolupracovníky, rodinou, známými, kamarády
srozumitelné pro všechny
Tak v práci se spolupracovníky. ("Na fajront pudem na jedno, což?")
Těžko říct, lidi z Čech by asi nerozuměli.
Totéž co "bulat". Tedy musím důvodně předpokládat, že příjemce informace zná tento výroz nebo si jej dokáže domyslet z kontextu. Zásadně v neformální konverzaci. Mimo region pouze v případech, kdy chci demonstrovat moravský původ.
Totéž, co u slova "bulat" - nepoužila bych na úřadě či při oficialitách, jinak ano
Toto slovo by som použila pred blízkou rodinou, pretože viem, že mu rozumejú a nevznikne ziadny komunikačný šum.
u nás ho používám běžně
u nižší a střední třídy
v Čechách by asi nerozuměli
V hospodě.
V neformalnim projevu
V neformálním rozhovoru s kýmkoliv.
v prac. kolektivu
v práci
V práci
v práci nebo kamaradi
V praci,doma
V pracovním kolektivu a před rodinou a přáteli,
V rodině, jinak moc nepoužívám
v rodině, při sešlostech s kamarády, nepoužívám ho ve společnosti, kde je potřeba spisovná mluva a ne hovorový jazyk
v zaměstnání, ale nepoužívám je běžně
Ve spolecnosti nebo mezi "dulezitymi" lidmi ne, jinak asi kdykoliv.
Ve své původní vlasti ve Slezsku. V místě, kde dlouhodobě žiji, to skutečně nepoužívám, protože by to bylo k ničemu.
Většinou doma nebo před kamarády
Vicemene nemam vybrane skupiny, jsou situace, kdy se snazim mluvit spisovneji (cizinci, kteri se snazi mluvit cesky, kuprikladu).
víceméně stejné jako u předchozího slova
viz "bulat"
Vpráci,před známými,v hospodě,...
vseobecne
všade
všemi
Všemi
všichni
Všichni
všude
všude
Všude :)
všude a běžně
Všude a přede všemi
výjimečně, v práci
vždy
21. V jaké situaci slovo "fajront" používáte?
Povinná otázka, respondent musel napsat odpověď vlastními slovy.
...
.......
ano
ano
ano
asi bych ho nepoužil při oficiální příležitosti
Baník pyčo!
během oficiálních nebo formálních událostí ne
běžně
Běžně
běžně
běžné použití
Běžně..
Co se týče konce směny, nebo když třeba naší prohrají v hokeji. Např dostali tři a fajront
často
Dnes se již nejedná o příliš používané slovo, takže bych ho použil maximálně mezi kamarády při uvolněnější atmosféře.
Doma
Doma.
fajront nebo padla, jiné slovo bych nepoužila
Fajront v jidle
hlavně u fyzické práce
Hocikedy
jak chce se po mně přesčas, ja to radši bulnu zrobim se fajront a idu z roboty do dupy
Jak kdy a skym
je to běžně používané slovo
Je to reduntaivní otázka
je to záležitost ryze geografická.
Jen někdy, hlavně v práci a doma.
jen v běžné hovorové mluvě mezi přáteli, doma
jen v legraci, mezi nejbližšími spolupracovníky
Kdekoli, kdykoli.
kdekoliv, zejména v práci
když doma svolávám chlapi k obědu
když hovořím o konci směny
Když chci jít domů :-D
když já s něčím končím ( s prací) anebo když chci aby jiní ukončili (třeba ještě nedohotovenou ) práci
když jdu domů z práce
když jdu z práce domů
když je konec roboty konečně už
když je konec šichty, nebo je konec nějaké roboty
když je nějaká práce hotová a je volno
KDyž je po práci všechno splněno, uděláno.
když je příležitost, v případě potřeby
Když končí práce
Když končí pracovní doba
když končím v práci
když mám po práci
když mám po šichtě
Když mi skončí pracovní směna.
když mluvím s někým, o kom vím, že tomu nerozumí
Když něco dokončím
Když něco končí
Když se bavíme o konci práce
Když se bavíme o práci
Když se blíží konec směny
když se to hodí
když se to hodí
Když se v práci bavíme, co je ještě před koncem směny (na fajront) potřeba udělat. A taky jedna hospoda se jmenuje Fajront, takže když se domlouváme na pivo třeba tam.
když skončí šichta
když skončím nějakou tvrdou dřinu
když skončím práci a mohu se věnovat osobním věcem
když ukončím práci
Keď som s ľuďmi, ktorí sú z východu alebo som doma na východnom Slovensku
kolegové, přátelé...
Konec práce.
konec práce/školy
konec pracovní doby
konec pracovní doby
konec směny - většinou náročné směny
Konec šichty
Konec šichty. Opět... V tomhle dotazníku je hodně opakujících se zbytečných otázek :-/
Konečně konec něčeho a balíme, sereme na to.
málo ho používám, spíše ho používá manžel
máme po fajrontě
Mezi kolegy, přáteli,v práci
Mezi Moraváky.
mezi svými přáteli při ukončení práce
momentálně nevím
Na konci každé pracovní směny nebo když končím s nějakým projektem (konec sekání trávy, konec štípání dřeva, konec filmu.)
Na konci smněny
na konec práce - v práci, doma na domácí úkoly
Na počátku směny nebo práce.
Na začátku pracovní doby, když chci, aby už byl konec. :) V průběhu pracovní doby ze stejného důvodu. A pak samozřejmě někdy na konci pracovní doby, na fajront. :)
na závěr nějaké práce, ale používám ho zřídka
ne na veřejnosti
Ne před lidma, kteří mu nerozumí.
Ne před nadřízenými
ne před výše postavenými
ne v oficialnim dokumentu
Ne.
neexistují
neexistují
neexistují situace,kdy bych ho nepoužila
Nejčastěji v práci :) .. nepoužitelné,či spíše nevhodné by bylo říci tímto slovem,že někdo umřel. Např. JE S NÍM FAJRONT!
nenapadá mě
Nepouzijem ho vzdy ked sa da, ale nemam probkem ho pouzit pred nikym
Nepoužiji jej v úředním dopise ani mluvě.
nepoužil bych ho před cizími lidmi
Nepoužila by som ho v rozhovore s cudzími a vyššie postavenými osobami, napr. profesor na univerzite
Nepoužila bych ho mimo Ostravsko. Jen o ukončení manuální práce.
nepoužívám
nepoužívám běžně
Nepoužívám ho před lidmi,u kterých si myslím,ze nebudou znát význam slova
nepoužívám jej téměř vůbec - pracuji v Praze, bydlím ve Středočeské, kraji
nevím
nevím
nevím o situaci, kde by se to nedalo použít
Občas, nie v špecifických situáciach.
Odpověď je obsažena již v předchozím vysvětlení. Určitě jej nepoužiji ve formálních situacích, jako například v konverzaci se zákazníkem nebo v písemném projevu.
po náročném pracovním dni nebo po ukončení náročné práce, tak to použiji - tak nějak to líp vystihuje tu náročnost
po práci = po fajrontu
po práci v okruhu rodiny a přátel
po robotě, před prázdninama, před jakýmkoliv volnem
Po skončení šichty, po dokončení manuální práce, nebo ,,Jdeme do Fajrnotu?" ve smyslu, jestli jdeme do konkrétní hospody :D
pouze když končím směnu a ne pravidelně
pouze před kamarády
pouze před kolegy
pouzivam
použiji ho mezi přáteli, nepoužiji ho při obchodním nebo pracovním jednání
používám běžně
používám ho jen pokud jde o práci
používám ho jen v případě, pokud jde o školu nebo práci (pro dnešek fajront ve škole/v práci)
používám ho jen zřídka v situacích popsaných v předešlé otázce
Používám ho stále.
používám ho v případě když jsem mezi svými přáteli, nebo s přítelem doma
Používám ho zřídka, a to spíš v kamarádském okruhu, když chci trochu ozvláštnit slovník.
používám jen ve spojení s prací a např ve spojení s koncem filmu nikdy
Používám pouze mezi mluvčími nářečí v neformálním styku.
Pred nadrizenym ve formalni situaci.
pri každodennej komunikácii
pri praci
Před dobrými známými
před kolegy,na poradě
před koncem pracovní doby
Při dokončení práce/úkolu/pracovní směny.
Při konci práce
Při konci směny v práci
Při konci šichty
při odchodu z práce
při oficiálním jednání se tento výraz nepoužívá, v běžném hovoru ano
q
ráno
S největší pravděpodobností bych slovo nepoužil při nějaké komorní čí oficiální události, projevu apod.
s přáteli
stejná odpověd jako u předchozí otázky
Škola, práce, úřady
Tak logicky, když je to slovíčko, které se přímo týká práce, používám ho v pracovním prostředí, nebo když mluvím o práci, resp. o tom, co jsem dělal po práci.
Těžko říct.
Toto slovo používam v neformálnom prostredí.
Tož kurva po fajrontu jsem tam
ty vole to je maser
V běžné řeči
V Čechách a v oficiálním styku nepoužívám
v hovorové řeči vcelku bez rozdílu
V kontextu
V neformalnim projevu
V práci
v práci mezi kolegy
V práci, s pracovníky, s kamarády, doma...
v práci, škole
v práci... Při sledování divadelního představení jsem toto slovo ještě nikdy nepoužil...
v rozhovorech s kamoši nebo rodinou
V suvislosi s pracou.
VE SPISOVNÉ MLUVĚ BYCH HO NEPOUŽILA
Ve spisovné mluvě s cizím člověkem bych jej nepouzila.
Ve spolecnosti a mezi "důezitymi" lidmi ne, jinak asi kdykoliv
ve společnosti mimo práci,bych ho nepoužil
vítězoslavně po těžké práci
viz "bulat!
Viz předchozí odpověď
Viz předchozí odpověď.
viz vyse
voľná terminologia
vsude
všude
všude
Výhradně při konci směny nebo práce kolem domu (ve skupině) nebo když končím v hospodě s pitím. Nic jiného mě nenapadá.
vyjímečně
výjimečně po fyzickém zápřahu
vždy
Vždy
vždy
vždy
Vždy
Vždy
vždy
vždy a všude
vždy a všude
vždy když něco končí:)..
vždy když si vzpomenu...
Vždy v súvislosti s ukončením nejakej, zväčša pracovnej činnosti.
vždy, když končí zadaná práce
vždy, když se hodí do kontextu či do společnosti, ve které se nacházím
Vždy, mluvím tak, jak to cítím.
Vždycky
Vždycky
22. Jaký postoj chcete použitím slova "fajront" vyjádřit?
Povinná otázka, respondent musel napsat odpověď vlastními slovy.
,,Konečně to skončilo."
......
ani ne
Ani, ne. Někdo říká padla, já zase fajront. Asi tak.
Ano
Ano emotivni
ano, radost z volna
asi ho používám trochu z legrace
Asi ne
Baník pyčo!
bez emocí
Bez zabarvení
Bez zabarvení, ale může být použito i ve významu, že směna konečně končí, potom může mít negativní zabarvení.
běžné použití
Běžné slovo.
bude volno
domácké
Expresivní vyjádření, zároveň i vtipné
fajront je silnější důraznější než "konec směny"
Fajront je vždy pozitivní ;D
fajrontem se bliži konec v robotě a potem pivo a pivo budi fajny emočni stav
Familiérní
HUH!?
hurá, konec šichty
hurá, konec šichty
Chci tím vyjádřit, že mám hotovou prácí a můžu jít domů.
jasné vyjadření k odchodu domů a že práce už je odvedena
Je pozitiví, jako konec směny
Je to citově neutrální.
jednoznačně radost z volna
Jistě. Jde o poměrně ultimátní výzvu k ukončení práce oproti formálním vyjádřením.
Kdyz koncim v praci tak reknu nekdy a uz bude fajront joo
když jenějaká emoce silníá až do vášně
klídek, volno, pohoda
konec
konec
konec náročné, nedařící se směny
konec něčeho těžkého
konec nepříjemné práce
konec práce
Konec vztahu
Konec započaté práce.
konečná
Konečně jdem dom
konečně konec
Konečně konec a alou domů.
konečně konec šichty
konečně konec! - takže radost, nadšení
Konečně konec! Už aby byl konec.
Konečně skončila pracovní doba
laskavé zbarvení
lidová mluva
mám volno, padla, je po pracovní době
Mnoho vyjádření.
Mohu končit práci a jít si odpočinout
možná uspokojení s koncem práce
na konec prace neco bude
ne
ne
Ne
ne
ne
ne
Ne
Ne
ne
ne
ne
ne
Ne
ne
ne
Ne
ne
ne
ne
ne
ne
Ne
ne
Ne
ne nevztahuje se k citům, emocím
Ne používám ho stejně jako jakékoli jiné slovo.
ne, nemá
ne, stejně jako u bulat, chci vyjádřit stav, dobu, emoce nechám levicovým intelektuálním humanitním polovzdělancům
Ne.
Ne.
něco jako úleva
Nejspíš oddech,že už je po práci
někdy ho používám, protože ho používají kolegové z práce
nemá
nemá
nema
nemá
nemá
nemá
nemá cit. zabarvení, vyjadřuje konstatování faktu
Nemá stylové zabarvení.
nemá zabarvení
nemá zabarvení pro mě
Nemá žádný vyznam
Nemá žiadne citové zafarbenie, je to normálne nárečové slovo, ktoré v nárečí používam.
nemá, běžné slovo
Nemá.
Nemá.
nepoužívám toto slovo běžně
nepoužívám za nějakým vyšším účelem
Neutrální
neutrální
neutrální
nevím
nevím
nevím
nevím
NEVÍM
Nevim :-D
nic
nic to pro mě neznamená
Nie, je to uplne neutralne slovo
Nijak specifický význam
nijak zvlášť
nijaký
No jaky asi, že končím šichtu :-D
Normálni prostě fajrónt a do chałpy nebo na pivo.
normální slovo
Normální slovo...
Oddych po tazkej robote
Odpočinek a klid.
padla v práci
Padla,koncim,odchazim dom
po náročném pracovním dni nebo po ukončení náročné práce, tak to použiji - tak nějak to líp vystihuje tu náročnost
postoj?
Použila bych ho ve veselé náladě, když bych po skončení pracovní doby jenom tak zvolala "konečně fajront".
použitím slova fajront rozhodně nevyjadřuji postoj - je to prostě jednodušší říct: přivezu ti to na fajront, než - přivezu ti to ke konci pracovní doby.
používám automaticky
Pozitivní
pozitivní
pozitivní pocity z konce pracovní doby při náročném dnu v práci
pozitívny
Pro mě osobně má nádech negativní
prostě - "padla !"
radost
radost
radost a úlevu
radost nad koncem šichty
radost z konca prace
Radost z konce
radost z konce práce někdy až dřiny :)
radost z ukončení pracovní směny
Radost, že skončila daná práce.
Radostný
Radostny pocit - konec pracovni smeny!!!
s něčím končím, mám hotovo
Samo o sebe nemá výrazné citové zafarbenie, vyjadruje úľavu z konca pracovnej činnosti a radosť z blížiaceho sa oddychu.
spíš slovo,které používají víc muži
Spíš takové s odstupem, že konec práce a nazdar.
To je celkem kostrbatá otázka. Asi každý se vždycky těší na fajront, až bude mít šichtu za sebou. Takže s tím slovem mám spojené očekávání.
Trochu hovorové.
Ukončení fyzické práce, úmorné práce. Po té jít na pivo.
ukončení něčeho, emocionálně - smrt, smutek
Ulehčení, pocit skončení něčeho těžkého a začátek volna.
Úleva, dokončila jsem něco, co jsem dělala a mám od toho konečně klid. Minimálně na chvilku.
úlevu a zároveň mírnou agresivitu - občas mám pocit, že po tom, co toto slovo vyřknu, kdyby mi někdo přidělil další práci, ukousnu mu ruku :D
Úlevu nad dokončením práce.
v dobré náladě ukončení pracovní doby
V práci to byla fuška, ale už je dobře.
Veget.
Vesele a vtipne, nebo pocit ulevy.
Viz "bulat"
Viz předchozí otázka - nářeční výraz, který používám mezi mluvčími tohoto nářečí.
voľno
volno
všude
Vytoužený závěr
Význam tohto slova pre mňa zdôrazňuje rozdiel medzi nie nutne príjemným časom práce a príjemným časom oddychu.
Z pohledu práce asi mírně negativní, něco jako konečně padla.
Zabarvení š¨spíše ne, je však kratší než sousloví konec pracovní doby.
žáden
žádné
žádné citové zabarvení
žádné extra zabarvení pro mě toto slovo nemá
žádný
žádný
žádný, je to běžné slovo místního dialektu
žádný, na toto slovo jsem zvyklá
že je hotovo
že je hotovo, konec, jde se domů
že je konec
že jsem si oddechla, že mám hotovo
Že jsem si pořádně mákla, spíš v nadneseném slova smyslu.
že jsem tvrdě makala a teď budu mít klid
že mám hotovou nějakou práci a jsem ráda, že je hotová
že nám skončily pracovní povinnosti a můžeme jít domů
že se těším domů
že to hoří hodně
23. 5/13 Znáte slovo "cyp"?
Povinná otázka, respondent musel zvolit jednu z nabízených odpovědí a podle toho se mu zobrazily další otázky [Ano → otázka č. 24, Ne → otázka č. 32].
Odpověď | Počet | Lokálně % | Globálně % |
---|---|---|---|
Ano | 862 | 85,35 % | 85,35 % |
Ne | 148 | 14,65 % | 14,65 % |
24. Význam slova "cyp":
Povinná otázka, respondent musel napsat odpověď vlastními slovy.
cyp může být užito v hanlivém smyslu, Je blbej jak cyp - hloupý osel, bo jako zdůraznějí slova - víc nez obvykle, Byl ožratý jak cyp,
Nadávka, ocenění (dobry jak cyp), horník
popř. o věci fajné jak cyp?
-
-
- blbec; - případně k ocenění něčeho - dobré jak cyp
- hlupák - pro zvýraznění nebo pro větší efekt, důraz
-naprostý, úplný blbec -mužský úd
,,jak cyp
.
.
..
..
...
"blb", "hlupák"
"Cyp" zpívá Nohavica ve své písni a známá z Karviné mi vysvětlila (jestli se dobře pamatuji), že jde o nadávku - něco jako hlupák.
"Je vedro jak cyp."
"maras jak cyp", "dupny jak cyp" hyc jak cyp" "cyp s tym" do cypa" "taky cyp si"
"taky cyp" - nejsem schopná to vysvětlit, ale myslím, že bych to použila správně
(nevyučený) hornický učeň, přeneseně blbec
= kus vola. Člověk nepopulární, nepříjemný
1. horník nemotora 2. Metonymie pro zveličování (Ciepł jak cyp, zima jak cyp, wysoki jak cyp) 3. blbec, hlupák (Jo je ale cyp)
Ani přesně nevím, co to znamená
Ano, archaický výraz pro hornického učně, jako rochně u zedníka. Původní významy jsou téměř zapomenuty.
Asi, přeloženo do češtiny, bych použil ekvivalent "čurák".
Baník pyčo!
běžně používaná nadávka na ostravsku
běžně užíváno ve významu "pitomec" ,nebo "nepříjemná osoba mužského pohlaví"
blb
blb
Blb
blb
blb
blb
blb
blb
blb
blb
blb
blb
blb
blb
blb
Blb
blb
blb, hlupák, trouba...
Blb, hňup
Blb, trouba, kokot, magor...
blb, trouba. a rada dalsich. cyp jak lampa
blb, vůl
blbec mužský pohlavní orgán
blbec
blbec
blbec
blbec
blbec
blbec
blbec
blbec
blbec
Blbec
Blbec
blbec
blbec
blbec
blbec
blbec
blbec
blbec
Blbec
blbec
blbec
blbec
Blbec
blbec
blbec
blbec
Blbec
blbec
Blbec
blbec
Blbec
blbec
blbec
blbec
blbec
blbec
blbec
Blbec
blbec
blbec
Blbec
blbec
blbec
blbec
Blbec
blbec
Blbec
blbec
blbec
blbec
Blbec
Blbec
blbec
blbec
Blbec - nebo nářez
Blbec v nejlepším případě
blbec, jinak horník nemotora
Blbec, ale myšleno více emotivně? Nevím přesně, jak to vyjádřit. Použito například v Ladovské zimě od J.Nohavici.
blbec, čurák
blbec, debil
blbec, debil, může mít i pejorativní význam - nadávka
blbec, hloupý
blbec, hloupý člověk
blbec, hlupák
blbec, hlupák
blbec, hlupák
blbec, hlupák
blbec, hlupák
blbec, hlupák atd.
blbec, hlupák, ňouma
Blbec, hlupák.
blbec, hňup
blbec, hňup, trouba,nemotora
blbec, idiot
blbec, jelito
blbec, jouda, mgor
blbec, kok*t
blbec, nemehlo
blbec, omezenec a jiné horší výrazy :-)
blbec, pitomec, hlupák
blbec, pitomec, magor, debil
Blbec,debil ...
Blbec,naprostý pitomec.
blbec?
Blbec.
blbeček
blbeček, kokot...
blbost, extrém (cypovina - blbina, hic jak cyp)
blboun
borec
Borec
buďto nemotora, nebo pánské přirození
Byl napitý jak cyp.
Byl tam taky cyp. Přeneseně: hlupák, popř. obecněji týpek.
byla zima jako cyp
bylo mi to vysvětleno jako "čurák"
bylo to "jak cyp", tzn, hodně, nebo je to cyp, je to blbec. Původní význam má něco společného s fáráním, ale nevím přesně jaký.
byvaly sef byl cyp, nebo mozna i recky filozof ten.. kokotakus
cap, kastrovaný kozel
Cep
cep - stará pomůcka pro mlácení obilí
cokoli spojené s mužským přirozením
Cokoliv kdo chce
curak
cyp
Cyp - blbec.. kdysi horník nováček
Cyp býval na Ostravsku pomocník horníka. Takovy ten, co na porubu podával nářadí clapům.
cyp je hornický učeň "Byl dobrý jak cyp"
Cyp je hornický učeň, ale spíš se to tu používá jako nadávka nebo zveličení (např řeknu že je horko jak cyp místo je fakt hic)
Cyp je nadávka
cyp je pro mě člověk, co dělá pičoviny
cyp je prostě CYP, no prostě chuj jak lampa
cyp je slušně řečeno slovo de*il...
Cyp lze použít téměř jako cokoli :-) ale hlavně význam jako zveliceni nějakého popisu
Cyp může nahradit řadu výrazů označujících nějakého chlapa, a to ve škále od "ňouma" či "hlupák" až po "čurák". Používá se také jako přirovnání, které má zdůraznit slovo, k němuž se vztahuje (fajne jak cyp = fakt hodně dobré).
cyp- neco jako debil
Cyp,znamená hloupí.
Cyp: Nedostudovaný horník Cyp: blb
Cypovina - blbost, dobré jak cyp - hodně dobré
č...k
Často pro nováčka, který neví co se po něm chce, taky zdůraznění žádosti, když jsem rozladěný, např.: "Pohni cype!" Nebo prosté ulevení si, např "do cypa!"
člověk - blb
ču..k, debil
čurák
čurák
čůrák
čurák
čurák ale jen v hanlivém významu, nikoli jako synonymum slova penis
debil
debil
debil
debil
debil
debil
debil
debil
debil
debil - hlupák - idiot
debil, blb
debil, blbec popřípadě: Zima jak cyp.
debil, blbec
debil, blbec
debil, blbec, hovado
Debil, hajzl, prip take velky zima jak cyp
debil, hlupák
Debil, hňup. :-)
Debil, omezenec, hlupák.....
debil, osel
debil, případně pomocník havíře kdysi
Debil, výmaz, trorl
debil??? prostě hanlivé označení
debil/debilek, blbý člověk
Delo
dickhead
dobré jak cyp
Dobré jak cyp - Hodně dobré. Ty jsi cyp - Ty jsi blbec.
Dobré jak cyp :-D
Dobry jak cyp- vyborny
docela hanlivě o někom koho nemám v lásce
Doslova něco se skotem, v Ostravštině může být použito jako nadávka nebo jako ,,výplňkové" slovo. Podobně jako může být použito ,,vole" apod.
Drive se pouzivalo jako oznaceni pracovnikq v dolech,dnes vulgarni nadavka
drsnější, mírně vulgárnější výraz pro pojmy - blbec, idiot
Ekvivalent anglického "dude"
ekvivalent ty vole, dobry jak cyp (prostě dobrý)
expresivní čurák
fajne jak cyp
Fajne jak cyp
Fajne jak cyp, Ty cype.
Fajny jak cyp
floutek (a nebo že je daný člověk nudný a nezábavný, neuznávaný kolektivem)
Frajer
Frajer, kluk, možno použít i jako urážku.
frajer, týpek
Frajer, týpek, borec
hanlivá nadávka
hanlivá urážka
hanlivě mužské přirození
hanlivé neurčité označení
Hanlive oznaceni muze
hanlivé označení
Hanlivé označení člověka za penis.
hanlivé označení může
hanlivé označení, nadávka, příměr, v Ostravě není pociťováno tak negativně jako v jiných částech Moravy a Slezska, případně v Čechách
hanlivé označení, něco jako blbec
Hanlivý ostravský výraz pro idiota,jinak hornický učeň
Havířský učeň ( případně nadávka)
havířský učeň, horník nemotora, nyní hlavně nadávka, obrazně mužské přirození, protže hornických učňů už moc není, spíše žádný. Cypů je ale dost, bohužel.
hghg
Hloupě se chovající, Blbec NE ve smyslu hloupého
hloupý
hloupý a protivný člověk
Hloupý člověk
hloupý člověk
Hloupý člověk, mužský rod, blbec.
hloupý člověk, nešikovný člověk...
hloupý člověk, pánské přirození
hloupý, blbý
hlupák
hlupák
hlupák
hlupák
hlupák
hlupák
Hlupák
hlupák
hlupák
hlupak
hlupák
Hlupák
hlupák
hlupák
Hlupák který tím popuzuje.
hlupák, blbec
Hlupák, blbec
hlupák, blbec
hlupák, blbec
hlupák, blbec...
hlupák, blbec...
hlupák, blbec...
hlupák, debil
hlupák, debil, nemehlo..
hlupák, dříve učeň (snad horníků?)
hlupák, hňup
hlupák, intezifikátor
hlupák, nemotora, univerzální přirovnání - ....jako cyp
hlupák, nešika
hlupák, přeneseně také penis
hlupák, trouba, nemotora
Hlupák. To je ale cyp.
Hlupák. Hanlivě.
Hňup
Hňup nevim pouzivam narazove
hňup, hlupák
hnup,blbec
hodně "To je dobré jak cyp" trouba/blbec/pako/vůl "Ty jsi cyp!"
hodně
hodně :-)
hodně (př. je to dobré jak cyp = je to hodně dobré); jinak to ve skutečnosti znamená hornický učeň
hodně velký debil
Hodně, blbec.
hodně... fajne jak cyp = moc dobré, hodně super
hoch, chalan, ostravák, ale taky blbec apod.
hornická nadávka
hornicky ucen
hornicky ucen
hornicky ucen :) chuj, blbec, kokot...
Hornicky ucen myslim, ale pouzivano jako nadavka
hornický učeň "debil", ale také ve smyslu kamarád - ty cype vyjádření pochvaly či míry např. je kosa jak cyp (je velká zima), je to jak cyp
hornický učeň
hornický učeň
Hornický učeň
hornický učeň
hornický učen
hornický učen - nebo nadávka
hornický učeň nemotora
hornický učeň, "trouba"
Hornický učeň, dnes spíš "vata", která doplňuje věty podobně jako jiné vulgarismy.
hornický učeň, používané jako hanlivé označení člověka
hornický učeň, používáno pro zdůraznění, např. dobrý jak cyp
hornik
horník
horník
horník
horník
Horník - nemehlo
horník - řekněme na nižší úrovni, s méně zkušenostmi
Hornik nemotora
hornik nemotora
Horník nemotora :-) Dnes prostě jen nadávka..
horník, který jako první razí štolu - ta nejhorší práce
horník, slovo užíváno jako vyjádření překvapení nad množstvím, stupni, atd. př. byla zima jak cyp = velká zima
hrot
chlap
chlap
Chlap
Chlap
chlap
chlap
Chlap
Chlap
Chlap
chlap
chlap
chlap
Chlap
chlap nepěkně
chlap, borec
chlap, borec, prostě mužská postava
chlap, magor
chlap, muž
chlapec
Chlápek, týpek
chová se jak cyp.
chuj "cyp jak lampa"
chuj
chuj
chuj
chuj a nebo hodně, třeba hodně jak cyp nebo dobre jak cyp
chuj, blbec, tupec, kokot popřípdě dobre jak cyp - hodně dobré
idiot
Idiot
idiot
idiot
idiot, debil
idiot, hlupák, penis
idiot,blázen,magor
Idiota
Ja to moc neumim vysvetlit, ale hodne pouzivane je Ty jsi cyp, dobre jak cyp
jak cyp
Jak cyp - hodně, velký
jak cyp - strašně moc, hodně
jak cyp = hodně
Jako cyp
jako cyp = hodne = "jako prase"
je blbej jak cyp, nevim jak to vysvetlit
je jak cyp
je někdo vůl, blbý
je to cyp
Je to fájne jak cyp.
Je to jako hanlivé oslovení, např. debil, apod.
je to nadávka
je to nadávka, asi sinonymum pánského přirození
Je to nadávka, i když ne nijak vulgární. Synonymy jsou výrazy jako kokot, debil, čurák atd.
je to sodti hrubá nadávka.
je to sprosté slovo označující mužské přirození
je to vulgarismus označující pánské přirození
je to vulgarita, označuje člověka hloupého, tupého, nesprávně reagujícího, event. se chovajícího
Je vedro jako cyp Ale původně to znamená něco s dolnikama myslím
Jemná urážka. Dovětek, něco jako "vole" nebo "cyp"
Jsi starý cyp. Nepoučitelný, hlupák.
k prirovnani, nadavka... puvodne neco z dolu asi
Kamarád z Ostravy říkal, že Cyp je nevyučený havíř, ale sám to používal téměř za každou druhou větou ve smyslu blbec, vůl.
Kámo
když o někom řeknu "To je ale cyp", znamená to pro mě, že je trdlo, tele, nemyšleno nijak hanlivě.
kluk
kluk
Kluk, chlap
kluk, nezdara
kluk, typek, chalan, borec, také nadávka
kocour
kohout
Kokot
kokot
Kokot
kokot
kokot
Kokot
kokot
kokot
kokot
kokot
Kokot
kokot
kokot, debil.....
kokot, hanlive oznaceni pro muze nebo merna jednotka :-D
kokot, kretén..
konkrétně jde o vulgární výraz pro penis, obecně pak jde o nadávku či zaklení
Kousek
kozel chlap
kozel chlap prasák chlap otrava
Kozel
kozel
kozel
kozel
kozel
kozel
kozel
kozel
kozel
kozel
kozel
kozel
kozel
kozel
Kozel
kozel
kozel
kozel
kozel
kozel
kozel
kozel
kozel
kozel
kozel
kozel
kozel
kozel
kozel
kozel
kozel :). jinak také "kus vola", případně penis.
kozel, ale používá se to jako nadávka
kozel, ale také trouba, pitomec
kozel, blbec
kozel, blbec
kozel, blbec čurák
kozel, cap, blbec
kozel, hlupák, blbec
Kozel, hlupák, pitomec
Kozel, nováček u horníků
kozel, osel, blbec
kozel, popřípadě nadávka, hanlivé označení
kozel, pouzivane jako urazka
kozel, přesněji vykastrovaný kozel, používá se jako bežná nadávka, podobně jako "vůl"
kozel, tatar, pitomec
kozel; hovorové označení nějakého muže
kozel?
kozel? alespoň si to myslím
Kretén "ty cype"
Kreten nebo mira Jak cyp ve smyslu Hodne
kretén,idiot,prostě nadávka
lehčí nadávka, něco jako blbec
má to široká využití.. většinou je to hlupák, ňouma "Tvoje stara je borka jak cyp" :D na tuhle hlášku nikdy nezapomenu, jeden pražák z toho byl vykulený ještě týden
Mám za to, že slovo znamená "idiot" či "blbec" apod.
mírná nadávka (něco jako hovado, vůl)
mírná nadávka, něco jako "vůl"; v původním významu (tuším vykastrovaný) kozel
mladík, spíše hňup
mladší pomocník raziče v čelbě, přeneseně "mladý a blbý"
mladý hlupák
mladý horník, ale často jako nadávka (Ty Cype) nebo se říká Dobrý jak Cyp
mladý kluk
Mladý, nezkušený horník, též nadávka nebo příslovce "fajne jak cyp"
mnohaúčelově používaná nadávka s původním významem mužského pohlavního údu
mnoho výrazů, asi že je blbý, neschopný
mnohovýznamové slovo v podobném duchu jako české "prase" ("byl navaleny jak cyp")
moc (př. Je to horký jak cyp.),
moula
moula, trouba až blbec
mrzák
multifunkcni slovo - fajny jak cyp oznaceni pro vec, ten cyp je neuveritelny oznaceni pro cloveka
muž
Muž malého rozumu
muž, chlap, kluk
muž/chlap, pánské přirození (nadávka)
může být bráno i jako urážející - cyp = hloupý
může vyjadřovat charakter (je to cyp jak lampa), množství (kosa jak cyp, bylo vody do cypa), nadávku, mužský pohlavní úd
může znamenat hodně - ...jak cyp nebo vulgární označení člověka
mužské přirození
mužské přirození - řečeno slušně
mužské přirození, nejspíše synonymum k výrazu "vole"
mužský pohlavní úd nebo hloupý muž
nadavka
nadávka hornická pomůcka
nadávka karetní hra
nadávka
nadávka
Nadavka
nadávka
nadávka
nadávka
Nadávka
nadávka
nadávka
nadávka
nadávka
nadávka
nadávka
nadávka
Nadávka
nadávka
nadávka
Nadávka
nadávka
nadávka
nadávka
Nadavka - blbce
nadávka - blbec, idiot. Něco velkého. Koukej na toho cypa. Je to velké jak cyp.
nadávka / pro vyjádření jakosti, míry atd.
nadávka nebo označení že je něco pořádné
nadávka typu "vole".
nadávka, "ty cype"
Nadavka, ale taky prirovnani. Napr. Zima jak cyp
nadávka, blbec,debil atd
nadávka, ekvivalent k "blb", "vůl"
nadávka, fráze: fajny jak cyp
nadávka, jinak vykastrovaný kozel
Nadávka, nebyl to původně pes? :D
Nadavka, urážka... Něco jako ty jsi blb (cyp)
nadávka, urážlivé označení osoby
nadávka, vulgární
nadávka, že je někdo cyp = hloupý
nadávka,ale přesný význam neznám
nadávka; příklad: "Tys je cyp."
Nadávka.
Nadávka.
Nadávka.
nadávka. původně prý hornický učeň
náhrada za sprosté slovo
Najebany jak cyp.
Najebany jak cyp/ Hodně opilý
Naprostý pitomec,blbec.
např. "Byl nametené jak cyp."
např. ve spojení dobre jak cyp
Ne
ne úplně šikovný člověk
něco jako debil
něco je nějaké ...jak cyp
Neco moc dobre / moc spatne
Něco nelichotivého.
něco z hornictvím, nyní spíše nadávka
nechci
Nechová se podle mých představ. Je to prostě cyp...
nejvíce pro zesílení významu "něco bylo dobré jak cyp", z internetu i jako nadávka, také kozel
Někdo hloupý.
někdo je kopyto, nešikovný
Někdo s menší inteligencí než dotyčná osoba která toto slovo vyslovila :-)
nelichotivý výraz
Nemehlo
nemehlo
nemehlo horník
nemotora
Nemotora
nemotora
Nemotora trouba
nemotora, hlupak.
nemotora, nešika, původně hornický
nemotora, nešika...původně hornický učeň
Nemotorny člověk, "trouba"
Nemotorný hlupák alebo človek neskúsený v oblasti práce danej kontextom.
Neprilis inteligentni osoba...
nepříliš chytrý člověk
nepříliš chytrý člověk (jinak kozel samozřejmě)
nešika
nešika
nešika (muž)
nešika, blbec
Nešika, hlupák, mladý nezkušený a hloupý kluk, vulgárně také penis.
Netusim, ale vyskytuje sa v dakej Nohavicovej pesnicke
netuším
Neumím to vysvětlit.
nevím
nevim
nevím
nevím
nevím přesně
nevím přesně, znám z písničky J. Nohavici, spojuji si s capem
Nevím úplně přesně, ale něco jako "chlap jeden mizerná".
nevím význam
nevím, jen jsem slyšela
nevím, co to znamená, znám spojení "jak cyp"
Nevím, jen jsem slovo slyšela
Nevystudovaný horník
nevystudovaný horník, jinak též ekvivalent slova "vole"
nevyuceny hornik, tj. nevzdelany, "jednoduchy" clovek
nevyučený havíř, tj. člověk, co se moc nevyzná v dané činnosti, nadělá víc zmatků než užitku a nedá se na něj spolehnout, že práci odvede dobře
Nevyučený horník, "blby jak cyp", pripadne spojeni "jak cyp" znamená hodně, "Namrdany jak cyp"
nevyučený horník, nešikovný pracovník, mužské přirození, nadávka
nevyučený horník, u nás (jsem z Ostravska) znají spíše jako vulgární nadávku, původní význam zná málokdo
Nevyučený horník.
neznam
Neznám jeho význam.
neznám přesný význam
neznám přesný význam, domnívám se, že se jedná o označení pro hloupého člověka
Neznám význam, používám jako takovou ne moc vulgární nadávku, např. když si s vás kamarád udělá legraci řeknete mu ty cype jeden. Asi zkomolené slovo cap - kozel.
No ze si cyp
nooo, jsem slušná holka a nesměla jsem to říkat.. nadávka - mužské přirození
Nuda jak cyp
o cloveku - blbec prirovnani - jak cyp - hodně, spíše ironicky
Obdobné pro : debil,blb a spoustu dalších možností tohoto druhu + zdůraznění velikosti zážitku : je klendra jak cyp..... Nebuď cyp....
ocas, pánské přirození
Opět z Nohavici. Přesně nevím, ale nejspíš něco ve smyslu vůl, blb, ...
originálně havířský pomocník, dnes spíše urážka
Osel
osel
Osel
osel, hlupák
Oslovení
oslovení
Ostravané to používají skoro u všeho, takže vlastně nevím
ostravské hanlivé slovo - zmrd?
ostravsky: mladý nezkušený horník, mužsky pohlavní ográn
Oznaceni vul
Označení člověka
Označení člověka, který třeba udělal něco blbě a ten druhý mu řekne: "Ty jsi ale cyp."
Označení mužského pohlavního orgánu, dnes však asi stejný význam jako slovo "vole". Tedy v některých případech bez pejorativního významu.
Označení naničhodného chlapa, jako vykastrovaný kozel - jen bez užitku smrdí.
Ożralý jak cyp
pako
pako
pako, hovado, blb
Pánské přirození
pánské přirození
Pánské přirození
Pánské přirození nebo že je někdo blbec nebo debil .
pár lidí to používá jako hovorové slovo, typická náhražka "jako sviň" -> "jak cyp"
paskvil, vůl, shit, neschopný horník
pejoratívne človek/chlap
penis
Penis
penis (pánské přirození)
Penis, hanlivé označení pro muže
Pidle je to slovo, co ma vice vyznamu - Treba Je zima jak cyp(je velka zima), Je namlety jak cyp (je hodne ozraly) apod.
pitomec anebo borec
Pitomec člověk
pitomec, debil, blbec
pitomec, hlupák, trouba
Pitomec.
podivín, divný člověk
podivný týpek
Podobné jak "vůl"
podobné slovu gyzd, chlápek
pohlavní orgán
Pokud vím, znamená to nedostudovaný horník
pomalejší v chápání
pomocné slovo - hodně, velké; ale i hanebný význam, nebo namísto "vole" ..jak cyp ty cype on je cyp
pomocník horníka
Pomocnik hornika
Pomocník horníka, nemotora, člověk co vice pokazí
pomocník horníka,ale používá se jako hanlivý výraz pro hlupáka, nemotoru apod.
Pomocník na šachtě
Pomocník na šachtě, v současné době vulgárně zabarvené slovo
pomocník v dole
poněkud vulgárnější označení blbce
pořádně, opravdově, umocnění významu že splňuje obecný předpoklad
Posměšek. Náhrada za "vůl"
Postarší muž
pošahaný týpek, tvrdohlavý člověk
Použití jako ekvivalent k oslovení Ty vole,
používáno jako vycpávkové slovo, stejně jako třeba oslovení vole nebo také ve vztahu ke člověku, že je to blbec
Pozitivní- dobrý jak cyp Hanlivý- ty si cyp
praštěný
pravý význam je označení pro hornického učně, ale používá se spíše k vyjádření míry - např. když je něco těžké jak cyp, tak je to hodně těžké, nebo když je zima jak cyp, tak je opravdu velká zima apod.
Pro mě má význam pouze jako expresivum
prostě nadávka
PROSTÝ ČLOVĚK,HŇUP.... ?
př: "Ty jsi cyp!" = vocas
Př. Cyp jak lampa...bráno,že je někdo nemotorný,hloupý
přesně nevím, určuji podle kontextu
Přesný původní význam neznám, ale používá se ve smyslu něčeho velkého nebo jako náhrada za "vůl", "kráva", a další (často sprostá) slova (např. je blbý jak cyp, nebo byl nametený jak cyp, nebo ten cyp...)
Příkladem, zima jako cyp, znamená, že ta zima byla obrovská. Cyp může být i nadávka, mužského rodu. Může se použít jako pojmenování někoho, kdo je nemotorný.
Přirovnání k něčemu
Původ slova neznám, ale aktuálně se používá jako označení pro nemotornou osobu. Vůlgárně se může jednat též o mužský pohlavní úd.
původně asi kozel, ale dnes ve významu pitomec
původně havíř-učeň nebo nedostudovaný havíř, ale používá se přeneseně - "ty cype" místo českého "ty vole"; "... jak cyp" - něco hodně zveličit
Původně hornický učeň, dneska spíš lehká nadávka pro někoho neschopného.
původně hornický učeň, nyní spíše nadávka
původně hornický učeň, přeneseně nešika, hlupák ("co ten cyp zas zrobil?"), penis, expresivní výraz ("Ty si cyp!", "fajny jak cyp", "venku je kosa jak cyp")
Původně hornický učeň. Přeneseně člověk mdlého rozumu.
Původně kozel (cap?), ale dnes nadávka...
Původně nešikovný horník, nešika. Nyní již obecnější hanlivé pojmenování pro muže.
Původně nováček na šachtě mezi havíři, dneska už de facto mnohovýznamová nadávka.
původně označení pro horníka, nyní spíše nadávka
Původně pomocník havíře. Dnes to může být kde co, ale nejspíš označení pro hlupáka.
puvodně to je mlady (nezkušeny) haviř, ale použiva se to spiš jako nadavka
Původní význam je pomocník horníka, ale dneska se používá jako nadávka
původní: nekvalifikovaný horník přenesený: blbec, hňup, trdlo
pyj
q
rohový
říká se dobré jak cyp....ale původně je to mladý horník...je to složité :-D
skoro všecko, původně asi nějaký hlupák, nemotora, dneska i jako citoslovce (jak cyp) atd.
slangové oslovení spíše pro muže, něco jako hej týpku, hej borče, hej chlape..
Slovo ,,cyp" je obecně známé, ale nevím, jak bych ho přesně definovala.
Slovo cyp je nářečně vykastrovaný býk, nicméně se využívá poněkud jinak. Určení množství či velikosti - Bylo to velé jak cyp Hanlivé označení člověka většinou muže - Ty žeš je cyp! (Ty seš vůl, ko*ot atd.)
Slovo má význam někde v hornictví, ale používá se především jako nadávka
Slovo poznám ako jeden z jemnejších vulgarizmov, presný význam nepoznám.
slovo znám, ale význam přesný nikoli
sprostá slova nepoužívám
starý kozel, přeneseně penis
Studený
synek, hoch, nebo taky v hanlivém blbec
Šak je to cyp pitomy! Ty cype! Původně tuším štajgrův pomocník
šulin
Tak má to být pomocník horníka, ale používá se jako univerzání slovo, hlavně ve spojení cokoliv jak cyp, klidně v protichůdném významu - zima jak cyp, teplo jak cyp:-)
Tak originálně je to pomocný dělník v dole. A z toho i vychází to. že je to takový moula až blbeček.
Tímto slovem se označoval nevyučený horník. Co to může být za člověka, když se nedokázal vyučit horníkem, že? Je to cyp...
to je ale cyp
To je ale cyp.
To je ale cyp.
To je ale cyp. - jako to je ale blbec.
To je ale cyp. Hanlivé označení osoby.
To je ale cyp. Hej, cype... Bolí mě noha jak cyp.
to je cyp
To je cyp. To je dobré jak cyp.
To je cyp. = To je vůl.
To je dobré jak cyp. Naboural se na kole jak cyp
To je dobré jak cyp...prostě super :D
To je dobrý, jako cyp.
to je dobře jak cyp
To je nadávka.
to se nedá vysvětlit :-D blbec, ňouma, ...
To snad není třeba. Nahrazuje popis osoby ve stylu anglického “fuck" na všechno...
Tož to byl ale cyp!
trouba
trouba
Trouba, nekňuba
Trouba, nouma,..
trouba, osel, hlupák
trouba, trubka, pacholek
trouba,nemotora,babral
ťulpas,nemotora,nešika
tupec
ty cype
ty cype, označení člověka, nadávka
ty cype!
Ty jsi ale cyp.
ty jsi cyp - pako dobré jak cyp - moc dobré
Ty jsi taký cyp.
ty seš cyp
Ty si ale cyp - Ty jsi ale blbec
týpek pitomost
týpek
týpek
týpek
týpek
Týpek
týpek
týpek
týpek
týpek
týpek
typek
týpek
Týpek
Týpek (kluk)
týpek či hanlivé označení
Týpek, frajer
týpek, hlupák
týpek, chlapík, deboš, magor
týpek, kokot, pičus ad.
Týpek, negativní.
týpek, osoba
týpek, pako
týpek, spíš blbec
u nás nadávka
učeň
Univerzální hanlivé označení, osobně bych řekl asi "kozel".
univerzální slovo : D "Tož ty jsi cyp."
univerzální slovo :-) oslovení (kámo), nadávka (blbečku), vyjádření míry (dobre jak cyp)
univerzální slovo používané při srovnávání/zdůrazňování "jak cyp" (původně se tuším vztahuje ke kozlovi)
Uplně nevím, co to znamená asi jako dobrý nebo hodně. Třeba když použiju větu: Je to dobrý jak cyp.
úplný blb, biologicky pyj
urážka (pitomec?)
urážka-hloupý člověk-"Ty cype!!!"
v pravém slova smyslu je to označení pro kastráta kozla, ale v nářečí se používá jako nadávka, nebo místo označení slovem blbec
V přeneseném významu něco jako blbec.
v případě nadávky
v původním významu je to myslím ,,hornický učeň"... v tom dnešním označení hloupého/nešikovného člověka... nebo označení míry ,,to byla dálka jak cyp"
v současnosti jen jako debil, idiot, blbec. nebo jako intenzifikátor nejen negativní, ale i pozitivní - něco je dobré jak cyp
variabilní nadávka
vedro jak cyp přirovnání k něčemu
Velké jak cyp
Velký
velký cyp
velký jak cyp, nebo to je cyp ... něco ve smyslu blbec, bohužel přesný význam neznám
velmi sprostá nadávka
velmi?
Vemeno.
venku je kosa jak cyp
Vice vyznamu v mluve... dobre jak cyp - velmi dobre, je to cyp - je to idiot...
vím, že se používá, ale neznám přesný význam
vím, že ho mí známí občas použijí, ale neznám přesnější význam - připadá mi to podobné, jako když v češtině slyším "ty vole"
Vím,ze je to původně nějaký nemotorný člověk,ale v tomto významu ho nepoužívám,spise jako přirovnání (něco je dobre jak cyp).
vlastně ani nevím význam, znám ho jen ve spojení "jako cyp", zkrátka "hodně"
Vlastně neznám, myslím, že nějaký druh horníka. Používám nejvíce ve významu " velmi " /Jak cyp/ :).
Vole
Vul
vůl
Vůl
vůl
vůl
Vůl
vůl
vůl
vůl
vůl
VŮL, BLBEC
vůl, blbec, idiot
vůl, debil, někdy obecně chlap
Vůl.
vůl/frajer
vulgarismus pro pitomce
vulgarismus, p*ča
vulgárně blbec, pitomec
vulgární nadávka (mužský pohlavní úd)
vulgární nadávka pro muže - debil, hňup
vulgární nadávka, používaná zde spíše jako nevulgární oslovení
Vulgární označení nepříjemné osoby.
Vulgární slovo - debil, hajzl, čůrák
vulgární výraz - je ožralý jak cyp
Vyjádření, že nějaký zážitek byl super, ale taky třeba, že mě něco hodně bolelo. Vyjádření emoce. Zároveň se to používá k oslovení, označení nějakého nepřátelského člověka. Zkrátka jako nadávka.
Vykastrovaný kozel
Vykastrovaný kozel :D
Vykastrovaný kozel, často používané taky jako nadávka (něco jako vole)
Vypadáš jak cyp. Hledíš jak cyp. (Možno dosadit blb, itrnica, jeloň)
vyslovuje se s tvrdym y, ale v nejakem slovniku jsem to videl s mekkym i cip-nesikovny pomocnik havire, dale to ma nekolik prenesenych vyznamu jako blbec, debil, loser atp. a take muzske prirozeni
Z textu Jarka Nohavici
Zajímavý typ.
zesilujici vyznam ("mrzne jak cyp", apod)
Zima jak cyp
Zima jak cyp – velký mráz hlupák = týpek
zima jak cyp (= velká zima)
Zima jak cyp- hodně zima
Zima jak cyp, cokoliv/ kdokoliv jako cyp ve významu hodně
Zima jak cyp!
zmetek
zmetek člověk
zmrd
Znám slovo, ale ne přesný význam, pouze, že je to označení nějakého člověka.
Znám slovo, ale nevím přesný význam. Používá se v nějakém přirovnání.
znám spíš jako přirovnání, např. horko jak cyp
znám to jako "jak cyp" ve významu "jak prase"
znám to jako "nadraný jak cyp", ale co přesně to znamená samostatně, to netušim
znám, ale nevzpomenu
Zvelicit konkretni vec.
zveličení něčeho, např. dobré jak cyp
Že je někdo "na hlavu", jde o určité chování nějaké osoby, když udělá něco nečekaného, tak druhý ho oslaví cyp.
25. Používáte slovo "cyp"?
Povinná otázka, respondent musel zvolit jednu z nabízených odpovědí a podle toho se mu zobrazily další otázky [Ano → otázka č. 28, Ne, ale dříve jsem ho používal/a → otázka č. 26, Ne → otázka č. 26].
Odpověď | Počet | Lokálně % | Globálně % |
---|---|---|---|
Ne | 489 | 56,66 % | 48,42 % |
Ano | 325 | 37,66 % | 32,18 % |
Ne, ale dříve jsem ho používal/a | 49 | 5,68 % | 4,85 % |
26. Používáte nějaký jiný výraz pro slovo "cyp"?
Povinná otázka, respondent musel zvolit jednu z nabízených odpovědí a podle toho se mu zobrazily další otázky [Ano → otázka č. 27, Ne → otázka č. 32].
Odpověď | Počet | Lokálně % | Globálně % |
---|---|---|---|
Ne | 328 | 64,57 % | 32,48 % |
Ano | 180 | 35,43 % | 17,82 % |
27. Jakým jiným výrazem nahrazujete slovo "cyp"?
Povinná otázka, respondent musel napsat odpověď vlastními slovy.
- blázen, hlupák¨ - "hrozný", "strašný" (např. hlad), velký...atd,
...
...kráva
běžnými výrazy obecné češtiny
blb
blb
Blb
blb
blb debil
Blb, mamlas, debil
blb, pablb... různě
blbec
blbec
blbec
blbec
blbec
blbec
blbec
blbec
blbec
blbec
blbec, debil
blbec, hlupák
Blbec, hovado
blbec, idiot, hňup
blbec, pitomec
blbec, pitomec, hlupák
blbec, pitomec, pako, debil
Blbec.
Blbec.
blbeček
blbý jak bedna kytu
borec
borec
bubák
bulatý
bulhar
cajpl
Cap
Cep
cep
cimbál, debil
curak
čurák
čůrák, zmrd
debil
debil
debil
debil
debil
debil
debil
debil
debil
debil
debil, hňup, kretén
debil, hňup, tydýt
debil, idiot, blbec něco je VELMI dobré
debil, kokot
debil, kokot, šulin
Debil.
debil. blbec, vůl
Debilek kreten
Delo, krava
dežo
došky
Frajer
Frajer
Hej kámo/brácho. Jak prase/kráva/vrata od stodoly...
hloupý ,nešikovný člověk
hlupák
hlupák
Hlupak
hlupák, blb
Hlupák??
Hnup
hňup, chuj
Hodně, blbec.
horník
horník
hovado
Hovorově vůl
hrom
chachar
chlap
chlap
chuj
Chuj, idiot, magor
Idiot
idiot
Idiot, blbec, debil
Idiot, magor...
jak sviň
Jak sviňa
Je to v prdeli
Jelito :-)
jiné nadávky :D
Jinou nadávkou, ale měkčí, např. debil.
Kámo
kocour
kokok
kokos, guma, péro, pako, blb/blbka.
kokot
kokot
Kokot
kokot debil čurák vyjebanec zmrd atd.
kokot, čurák, debil, kretén - podle Vaší ctěné libosti :)
kopyto
kozel
kozel
kozel
kretén
lenoch
Mamlas
maník, vůl
manták, dement, kikot
mega :D
mnoho různých výrazů
Moula, blbeček, debílek, trouba, hňup
nahradím ho českým blbec
např. magor, podle situace, míry naštvání na daného jedince a podle vztahu k němu
nemehlo
nemehlo
Nemehlo, nemotora, trouba
nešika
o cloveku - pako prirovnani - jak noha
Ocas
osel
osel, blbec, debil, magor
pako
pako
pako
pako, trubka, pták, matla
parchant, zmetek
penis
Pitomec
podle kontextu
prase
Prase
pyča
Retard
různorodá škála nadávek a expresivních výrazů
sakra, sviňa,
sohaj, ogara
Sviňa
svina
Šulin, Kokot, Čurák
Takovým, které mi zrovna přijde nejvhodnější
teď nevím, ale domnívám se, že je to opilý člověk a pro něj je mnoho výrozů, viz. předešlá otázka
to je moje věc
trdlo, bambula
Trdlo, ťulpas, pitomec, kozel
trouba
trouba
Trouba, moula
trouba, pitomec
ťulpas nemotora nešika
tydýt
týpek
týpek
týpek
týpek
týpek, frajer
už jsem napsal
Vemeno (nešikovný člověk).
vocas
Všechna zbývající vulgární označení pro mužský pohlavní orgán.
vůl
vůl
Vůl
vůl
VŮL
vůl, blbec
vůl, blbec, debil, kretén, hňup
vůl, debil, blbec, hňup
vůl, debil, kokot
Vůl, jak hrom.
vůl, pako
28. Uveďte prosím, jak často slovo "cyp" používáte.
Povinná otázka, respondent musel zvolit jednu z nabízených odpovědí.
Odpověď | Počet | Lokálně % | Globálně % |
---|---|---|---|
Nepravidelně (několikrát za měsíc) | 134 | 40,98 % | 13,27 % |
Zřídka (1x za delší dobu, než měsíc) | 93 | 28,44 % | 9,21 % |
Často (několikrát týdně) | 60 | 18,35 % | 5,94 % |
Velmi často (každodenně) | 40 | 12,23 % | 3,96 % |
29. Před kým můžete slovo "cyp" volně použít?
Povinná otázka, respondent musel napsat odpověď vlastními slovy.
v přátelském prostředí, slovo se nehodí užívat ve vážné společnosti jelikož působí silně buransky
- asi ne před nadřízeným z firmy nebo nějakými významnými lidmi
- běžně
.
..
...
ano
ano
asi jen neformálně mezi přáteli
Asi před kamarády ho používám nejčastěji
asi téměř nikdy nepoužívám - spíše doma
asi všemi
Baník pyčo!
bezne
bězně
Bezne
Běžná mluva mezi přáteli, naučeno od kamaráda z Opavy.
Běžně
běžně
Běžně
běžně
Běžně
běžně
Běžně
Běžně
Běžně
Běžně
Běžně
běžně
běžně
běžně
Běžně bych toto slovo použila jen mezi přáteli.
běžně používám
běžné slovo, nejsem si jist, že by bylo sprosté
blízcí kamarádi
Bližší přátelé, jako urážka lidi které nemám rád.
Byl dobrý jak cyp.. Ty cype!
Cizí lidé
doma mezi kamarády z Moravy
doma
Doma na morave, v Praze mi za to nabijou čuňu
Existují různė skupiny
Existují:) Úřady, policie, oficiální pracovní jednání s autoritami a klienty- tam se držím zpátky:)
fdfd
furt
hlavně mezi kamarády
hovorovy vyraz
humorně s přáteli
jako nadávka, ne v divadle
Je to takové peprnější slovo, nepoužil bych ho zase na formálním pohovoru. Obvykle ho používám pro expresi něčeho (fajne jak cyp).
je to trochu vulgárnější, ale ano, ve formálním prostředí bych nepoužil
jelikož se to nadávka, tak jen před přáteli, rodinou, před jinými lidmi ne
Jen doma
jen doma
jen doma, ziju v praze a mezi prazakama ho nepouzivam;)
Jen mezi "zasvěcenými" (lidmi, kteří pocházejí ze Severu nebo poslouchají Nohavicu) a většinou z legrace.
jen mezi blízkými lidmi
jen mezi kamarády
jen mezi nejbližšími, hovorové
Jen mezi vrstevníky.
Jen před blízkými osobami.
jen před dobrými kamarády
jen před kamarády
jen před přáteli a v rodině
jen před rodinou a dobrými přáteli; nepoužívala bych jej před šéfem, při nějakém pohovoru, u zkoušky, ve škole apod.
jen před rodinou a kamarády
Jen před svými známými.
jen před velmi blízkým okruhem přátel, nikdy před někým, koho neznám
Jen při setkání s lidmi ze Slezska, odkud pocházím, kde však již nežiji.
Jen v blízkém kruhu přátel
jen v kruhu rodinném
jen v rodině nebo mezi velmi blízkými přáteli
jen výjimečně a ne před dětmi
kamarádi
kamarádi
kamarádi
Kamaradi
Kamarádi
Kamarádi
kamarádi
kamaradi
kamaradi
kamarádi
Kamarádi
Kamarádi a známí.
kamaradi, rodina
Kamaradi, Rodina
Kamarádi,rodina
kamarádi,rodina
Kamarádi.
Kamarádi.
Kamarádi. Rodina.
kamarády
kamarady
Kamarády, kolegy, rodinou. Nehodí se před nadřízeným, ve společnosti, při oficiálním jednání.
Kamarady.
kamoši, rodina
kdekoliv
kdekoliv, lidé ze západu Čech buď nerozumějí, nebo jej považují za velmi nezvyklé
Kdykoli
kdykoliv a kdekoliv
Klidně i v rodině.
kolegové
kýmkoliv
Lze použít mezi kamarády.
lze použít před Ostraváky mimo oficiální příležitosti, případně kdykoliv před jakýmikoliv Ostraváky s rizikem utrpění újmy na zdraví :-)
mám určité skupiny lidí, kde tento výraz používáme
Manzel, kamaradky
mezi kamarady
Mezi kamarády v hospodě....ale jinak nee.
mezi kamarády, neformální konverzace
mezi prateli
mezi prateli, jinak mluvim spisovne :)
mezi přáteli, neformální setkání, jistě ne v zaměstnání nebo společenské události, považuji jej za hovorové
Mezi přáteli, výjimečně před rodinou při uvolněné atmosféře ("fajné jak cyp")
Mimo ostravsko tomu nikdo nerozumí
na veřejnosti
Na veřejnosti (restaurace, divadlo) bych tento výraz nejspíš nepoužil.
ne
ne
Ne
ne před dětma a ne ve slušné společnosti
Ne před detmi
Ne, nepoužívám ho běžně
někteří kolegové, kamarádi, jinak ne
Není to slušně. Moc nepoužívám. Spíš nadávky. Horší než magor...
Nepoužiji na úřadě, při jednáních apod.
Nepoužil bych je tam, kde jsou vulgarismy nevhodné.
nepoužil bych jej
Nepoužil bych slovo při formálních příležitostech.
Nepoužila bych ho v práci před vyšším vedením. A před dětma. Jinak doma a před kámošema normálně.
Nepoužila bych ho v práci v hovoru s nadřízenými, na pohovoru, "ve společnosti"
Nepoužila bych ho ve škole, většina lidí by nevěděla, o čem mluvím. Občas ho používam doma, před rodinou.
nepoužila bych jej před příbuznými , slovo používám, pokud si chci ulevit, že na mně někdo negativně působí
nepoužila např. v zaměstnání, při kontaktu se zákazníkem apod.
nepoužívám
nepoužívám ve společnosti, při přítomnosti nadřízených, v přítomnosti dětí
nevím
Nevim
Nooo, to bych asi před někým neznámým moc nepoužíval.
Okruh blízkých lidí
Opět co u předešlých - nepoužívám v oficiální komunikaci
opět tam, kde mi rozumí, většinou to řeknu na sebe, že jsem ale "cyp", když jsem udělala to či ono,nepoužívám to vzhledem k druhým osobám....
pálí mě huba jak cyp, protože jsem žral jalapenos
Podlé potřeby.
Podřízení, kamarádi, i partnerka to snese, v hospodě. Nikdy ve společnosti, třeba na plese, v divadle, atp.
pokud nastane taková situace, že je toto označení přiléhavé, tak možno použít celorepublikově
Pokud se s někým bavím na přátelské úrovni, nespisovně, tak ho použiju. Rozhodně ne třeba s učitelem a podobně výše postavenou osobou.
pořád stejná odpověď
pouze mezi kamarády
Pouze mezi kamarády. Nepoužil bych jej v zaměstnání.
Pouze mezi přáteli, rodinou, ...
Pouze pred pratelo
Pouze před kamarády
Pouze před kamarády, známymi a rodinou
Pouze před přáteli, nikdy ve formálním prostředí
pouze v hovorové řeči
Pouze v přítomnosti kamarádů, před rodinou bych ho nepoužil.
pouze ve Slezsku s rodinou, jinak ne.
pouzivam zridka a jen v neformalnim prostredi
Použiji jej jen při hovoru s velmi dobrým kamarádem, o někom mi je, nebo nám oběma je nepříjemný a nechci použít hrubší, vulgárnějšího slova
použiju ho v okolí kamarádů
použil bych s kamarády, nikde jinde
použila bych ho pouze před přáteli / rodinou
použila bych výhradně jen v hovoru mezi přáteli
použít před přáteli, ve společnosti ne
Použitelné pouze v neformální konverzaci v regionu.
používám běžně
používám běžně
Používám běžně, ale ne ve společenských setkáních a situacích, používá se totiž v kontextu lehce sprostých slov, či nadávek.
Používám běžně, ale vyššímu managementu ne
Používám docela běžně
Používám hlavně mezi přáteli a tam ,kde se to tzv. hodí.
Používám ho mezi přáteli
Používám ho mezi přáteli, ale ve společnosti, ve které se používá vážná konverzace bych to slovo nepoužila.
používám ho pouze před známýma a kamarádama
Používám ho před všemi.
Používám ho spíše mezi kamarády a známými.
používám jen mezi kamarády
používám jen mezi nejbližšími přáteli
používám jen v neoficiálním styku
používám málokdy, spíše jen pro sebe, když mám na někoho vztek, a před velmi dobrými kamarádkami
Používám pouze mezi rodinou a přáteli.
používám pouze před přáteli
používám před přáteli
Používám vcelku běžně když mluvím. Nepřijde mi nevhodné
povazuji to za vulgarismus, tedy nepouzivam tam, kde se nehodi ( ve spolecnosti, pred detmi atp.)
Považuji to za urážku, nebo konstatoání, že někdo udělal nějakou blbost. Používám je mezi přáteli, určitě bych jej nepoužila před nadřízenými, nebo váženějšími lidmi, nebo před kterýma mám respekt.
požívám běžně doma a mezi blízkými známými, nepoužívám před cizími lidmi
pracovní kolektiv výjměčně před rodinou.
Prakticky před kýmkoliv
Pred kamarády
Pred kamarady
pred spoluzaky z gymplu
přátele
Přátelé
Přátelé
Přátelé a kolegové, určitě ne vedení a výše postavení lidé
Přátelé, nepřátelé, přátelé nepřátel, profesoři.....
přátelé, rodina
Přátele, rodina
Před cizími lidmi.
před cizími lidmi ne
před cizími lidmi se snažím nepoužívat.
před cypem
před kamarády
před kamarády
před kamarády
před kamarády
před kamarády
Před kamarády
před kamarády
před kamarády
Před kamarády
Před kamarády
Před kamarády
před kamarády, nikdy ne ve větší společnoti
před kamarády, známými.. Žádná formální záležitost nedovoluje toto slovo použít. Do obchodního jednání výrazně nedoporučuji.
před kamoši, rodinou
před každým
Před každým
před každým kdo mě naštve
Před kýmkoli krom dětí
Před lidmi, kteří mi jsou blízcí.
Před lidmi, se kterými se nestydím mluvit sprostě
Před mluvčími nářečí.
Před Pčr bych jej asi nepoužila :)
před přáteli
před přáteli
před přáteli
před přáteli
před přáteli
Před přáteli a rodinou, ale v zaměstnání či na oficiálních místech raději ne
Před přáteli, ale i známými ze Slezska nebo severní Moravy.
před přáteli, kteří nejsou ze severní Moravy
Před přáteli, před ostraváky. Opět bych slovo nepoužila v jiné než přátelské společnosti.
před přáteli, rodinou
před přáteli. do společnosti nebo do práce bych to netahala.
před přítelem, od něj to slovo znám
Před rodinou a přáteli
před rodinou, kamarády
před skupinkou nalitých kamarádů
před těmi, kdo mu rozumí, slang
před všeckyma, co nesu taci cypi, že by ich to urazilo možu teho slova použit
Před všema
Před všema co ho znají
před všemi
Před všemi
před známým, jako nadávku nebo přirovnání něčeho nepěkného (říkáme zima jak cyp)
před známými (rodina, přátelé) z Ostravy a okolí
Před známými a blízkými, zřídka před cizí osobou.
před známými a příteli, v uvolněném kolektivu
před známými dopělými
před známými nebo v diskusi na internetu
Přede všema, kdekoliv. I tam, kde tomu nerozumí.
převážně s babinkou z Karviné, občas mezi přáteli, nevhodné použít v práci, na úřadech apod.
Při nějakém vážném jednání bych ho nepoužila.
příbuzní od Ostravy
příležitostně
q
rodina
rodina
rodina, kamarádi
rodina, kamarádi
rodina, kamarádi
rodina, kamarádi
rodina, kamarádi ze severu
rodina, pracovní kolektiv, přátelé
Rodina, pratele
rodina, přátelé
rodina, přátelé
rodina, přítel
Rodina, přítel.
rodina, veřejnost
rodinou a kamarády
s kamarády na Moravě ano, v běžné mluvě (v Praze) vůbec
samozřejmě existují lidé a skupiny, před nimiž bych toto slovo nepoužila, protože ho lze považovat za "vulgaritu". ale např. před přáteli není problém.
skoro před všemi krom vedení a prarodičů
Spíš mezi přáteli;)
Spíše mezi přáteli.
spolupracovníci, rodina
Šéf, v práci, úředně...
Tak běžně mezi kamarády a rodinou, na pracovní poradě bych jej asi nepoužila :)
ted uz i v praci
Toto slovo považuji za neslušné, takže ho použiji výjimečně a pouze před lidmi velmi blízkými
Ty si ale cyp... - před kamarády
určitě bych jej nepoužila ve škole, spíše jej používám doma a mezi přátely
Určitě ne v práci nebo na úřadech. Používám mezi přáteli.
Určitě neformálně, jen mezi kamarádama
už před kýmkoliv
V běžném hovoru ano, nikdy ve formálním (pohovor, s nadřízeným, s obchodním partnerem...)
v hospodě běžně
v hovorove cestine popis situace nebo oznaceni osoby
v hovorovém slovníku mezi kamarády
v klidu u všech
V kolektivu kamarádů ho použiji, při formálnějších příležitostech nebo oficiální komunikaci ne.
V neformalni spolecnosti
v nějaké vyšší či lepší společnosti bych jej nejspíš nepoužila, jen tak mezi přáteli a rodinou
V Ostravě.
V podstatě před kýmkoli, ale nejčastěji jej užívám před rodinou nebo přáteli. Nepovažuju toto slovo za vulgární.
v práci
V práci asi raději ne
v práci bych hou nepoužil
v rodině, s kamarády
v rodině, se spolužáky, určitě ne v práci s klientem, na úřadech
v širší společnosti to nepoužívám, jen v okruhu přátel
v tomhle případě bych spíše volila otázku, kde ho používám bude to kratší a tedy, doma nebo s kamarády či známými
V tomto případě si již skupinu lidí, které užití tohoto slova na lopatky položí, dokáži představit...
V uzkem okruhu pratel
ve skpně kamarádů
Ve spojení "jak cyp", používám jen před dobrými přáteli, má vulgární konotace (čurák)
Ve společnosti cizích lidí nepoužiji.
Ve společnosti.
velmi zřídka a jen ve společnosti lidí, o kterých vím, že jeho použití pochopí
veřejně ne, jenom když nadávám (doma) na politiky apod.
Vhodnost tohoto slova jsem nikdy nezvažovala. Užívám jej spíše ve společnosti moraváků či ostravaku
Vodaci na vodě jsme toto používali
všade
Všichni mimo oficiální konverzace v práci a pod
všude
všude
všude
všude, hlavně před pražákama a lidma z čech
Výjimečně si zanadávám na počasí příbuzným "je hyc jak cyp" a to jen v písemné formě - emailem.
vždy
známí nebo sama pro sebe, když někoho tím označuji
30. V jaké situaci slovo "cyp" používáte?
Povinná otázka, respondent musel napsat odpověď vlastními slovy.
-
-
- nepoužila bych ho na nějaké oficiální párty firmy nebo na velkém plese, třeba.
--
?
.
.
...
... nerozumim
...jak cyp
..jak cyp cype on je cyp
Baník pyčo!
během neformálních vtipných situací klidně ano, jinak ne
Bezne
Běžně v hovoru když je člověk na někoho naštvaný
Do oficiálního oficiální projevu se nehodí.
dobré jak cyp
doma
existují kontexty, situace, ve kterých bych ho nepoužila
Existují situace kde se to nesluší.
Fajne jak cyp.. Nebo kdyz nekomu madavam
fgfg
furt
Hanlivé označení
Hanlivé označení někoho.
Hlavně ty cype nebo to je cyp atd
Hlavně v práci a mezi přáteli. Jinak výjimečně, když mě někdo rozčílí.
Humorné vyjádření hodně, "jak cyp", jindy ne
chci někomu vynadat
Já ho používám spíše jen, když někoho cituji. Ale lidé, kteří jej používají, například říkají, že jídlo bylo dobré jak cyp,
Jak jsem psala
jak kdy většinou když se pije a bavíme se
Jak v kladném tak v negativním
Jako lehčí vulgarismus, nebo onu "vatu" ve větách.
Jako minule, tzn. výjimečně si zanadávám na počasí příbuzným "je hyc jak cyp" a to jen v písemné formě - emailem.
jako nadávka, jako upřesnění nějaké situace, že něco bylo dobré jak cyp
jako nadávku
Jako nadávku na nějakého muže. Nebo jako přirovnání, například "to je dobre jak cyp".
jako nadávku, nepoužívám často
Jako prirovnani, napr. sranda jak cyp - ironicky.
jako přirovnání
Jako přirovnání pro něco, čeho je hodně nebo pro hloupého člověka
Jako přirovnání ve smyslu "moc, jako prase". Jak jsem psal, v oficiálních pracovně společenských a úředních situacích to považuji za nevhodný výraz:)
Jako urážku, jako zveličení při popisu nějaké hovadiny..."ten cyp zrobil to a to"
je to pejorativní, tudíž jen, když se to hodí
jen doma
jen doma
jen k určité věc
jen mezi blízkými
Jen mezi přáteli.
Jen mezi vrstevníky.
jen v neformalnich situacich
jen v některých situacích
jen výjimečně, při rozčilení, rozzlobení
jen ze srandy při volné zábavě
Jenom občas, a to ve spojení "byl namrdaný jak cyp"
kamaradi
Kamarádům, manželovi...
kdekoliv, zejména v práci před dětmi nepoužívám (nerozumějí)
kdykoli
Kdykoliv je to společenský únosné - a je k tomu důvod :-)
kdyz chci
kdyz me neco nasere, nebo me z neceho jebne
Kdyz nekdo prijde z nejakou neocekavanou velkou novinou.
když chci cypovi řict že je cyp
když chci na někoho zanadávat
když chci něco zveličit
Když chci něčemu dodat důraz
když chci někoho hanlivě pojmenovat a nechci použít silnější výrazivo
když chci o někom říct, že je kokot jemněji
Když chci o někom říct,že je blbec.
Když chci podtrhnout význam nějakého vyjádření, nebo někomu tak lehce zanadávat.
Když chci říct že je někdo hloupý
když chci ukázat severomoravskou náturu někomu z jiného kraje, k originální výtce
když chci vyjádřit (s nadsázkou), že je někdo blbec.. tak je to prostě cyp (někdy i cap)
když chci vyjádřit míru, např. je to daleko jak cyp = je to moc daleko
Když chlastám
Když je něco fakt nadstandardní ... Tak řeknu, že je je to dobré jak cyp.
Když je někdo cyp, tak to dokážu použít všude, ale nevyhledávám to.
Když je někdo fakt levý
Když jsem na něco naštvaná.
když jsem s přáteli, rodinou
když má někdo nesouhlasné názory
Když má někdo otázky jak cyp.
když mě někdo hodně naštve a je mužského pohlaví
když mě někdo naštve
když mě někdo sere
když mě někdo vytočí
Když mi někdo něco zničí, nebo mi udělá nějaký naschvál.
když mluvím o někom neschopném
Když mně naštve nějaký muž.
když na někoho nadávám
když nadávám
když nadávám v autě
Když někdo něco pokazí.
Když někdo něco udělá a zaslouží si takové oslovení ( Včera jsem ožralej napsal bejvalce. Ty seš cyp fakt.) Při vyjádření nějakého množství, nebo jiného stavu (To bylo super jak cyp. Jsem se přežral jak cyp)
když někomu nadávám
když potřebuji pojmenovat nějakého nekňubu
když řídím třeba
když se chci o někom nelichotivě vyjádřit
Když se mi něco nepovede, jako hiperbolu, když mě někdo naštve
Když se někdo chová jak blb
když se to hodí
Když se vrací ožralý Jára z hospody na kole, spadne a rozbije si hubu, je to cyp a dobře mu tak. Když spadne můj nadřízený při výletu na kole po přírodě, je to chudák, kterého to musí bolet. Použiju jej v situaci, kdy si někdo něco udělá sám, vlastní blbostí. Jinak bych jej asi nepoužila.
když vidim nebo slyšim někoho kdo dělá nebo mluví blbosti nebo se chová jako vůl
když vzpomínám na vojnu u Ostravy a své kolegy odtamtud
Ke zdůraznění, že to bylo fakt hodně, třeba fajer jak cyp - velký požár:-). A nebo když o někom říkám, že je to cyp jak lampa. Ale spíše říkám, že je to kokot. Jo a ještě vlastně hodně říkám, že je něco cypovina. Většinou ve spojení s mojí paní šéfovou, ale to se taky spíše řekne kokotina.
Ke zlehčení konverzace (jako "vtipné" slovo)
lze použít všude
Málo používám. Mluvím slušně.
málokdy
mezi cizími lidmi ne
mezi prazakama;)
mimo veřejnost
na plese, na pohovoru, u doktora ,....
Na situaci nezáleží.
Na vodě
nadavka
nadávka
nadávka
nahodile
Nahodile.
náhodně
např. když někomu řeknu Ty jsi ale cyp
např. kosa jak cyp (tj. fakt velká zima) tož děcka, nedělejte cypoviny (tj. blbosti) on je taky cypaty (tak trochu jednoduchý, nepoužitelný, nepraktický) určitě bych nepoužila v práci v jednání s klienty
např. při velké zimě
Ne
ne
ne
Ne
Ne v práci, u doktora a tak.
ne ve spisovném jazyce
Ne, používám ho jen zřídka
Nebráním se jeho používání
neformální rozhovory s přáteli
Nejčastěji společnosti moravaků či ostravaku, ve spojení s určitými slovy, či v rámci určitého naladění a zábavy.. určitě bych jej nepoužila ve většině situacích, spíš výjimečně
Nejsem schopen plně zhodnotit. Určitě bych to nepoužil o ženě - cypem může být jen muž.
Nejspíš bych ho nepoužila jindy než před kamarády,zda se mi vulgární
někdy oslovení někdy místo slova blbec
někdy vážně, když mě někdo "rozčílí" a považuji jej za hlupáka, jindy v legraci
není konkrétní situace
Nepouzivam vzdycky a vsude
nepoužil - ve společnosti, při oficiálním jednání
nepoužil bych jej
nepoužil bych toto slovo při oficiálním setkání ve společnosti...
Nepoužila bych ho na nějaké společenské akci
nepoužila bych ho před např staršíma nebo výše postavenýma lidma
Nepoužila bych ho v Čechách.
Nepoužila bych ho v práci v hovoru s nadřízenými, na pohovoru, "ve společnosti" +když se seznámím s novými lidmi
Nepoužila bych ho ve vybrané společnosti
nepoužila bych jej před cizími lidmi
Nepoužila bych v práci, ani před autoritami (šéfem/učitelkou). Pokud nejsou s autoritou již navázány přátelské vztahy. Používání pouze před kamarády, známými, případně na internetu neformálně.
Nepoužívám ho běžně, spíš pro pobavení s určitými mluvčími.
nepoužívám to všude někdo by to mohl brát jako nadávku, nebo hanlivé slovo
Neppužila bych ho ve formálním prostředí.
Nepravidelně.
Nevím
Nevím
nevim.. když o někom mluvim v jistým kontexu
No vždyť říkám ne? Si cyp
Normálně ne, jen mezi svými blízkými - nejbližšími......
občas, když se tak někdo vyloženě chová
Obyčejně
Oficiální jednání, rozhovory s nadřízenými, rodiči žáků apod.
oslovení, nadávka, citoslovce údivu
ovedeno v minulé otázce
ovliňuje situace - uvažuji zda někoho neurazím
podivný muž
Podle nálady
pokud cyp udělá pičovinu a já to někemu odvykládávám
pokud chci nějakého blba pojmenovat. Který je ještě něco víc než blb...
Pokud chci nekoho oznacit za "blbce"
pokud mě někdo štve
Pokud se zrovna hodí
pouze na setkání s přátely
Pouze pokud chci vyjádřit, že se dotyčný plete, nemá pravdu,
pouze před kamarády a některými kolegy
pouze u známých lidí
Pouze v neformálním hovoru.
Pouze v soukromi
Pouze v určitých situacích.
Pouze ve vypjatých situacích
pouzivam hlavne v praci a s kamarady.
Použila bych ho ve skupině, kde jsem si jistá, že budou alespoň tušit, co tím myslím. Mezi Pražáky asi ne, mezi kamarády z Moravy a východní části Čech už poměrně běžně.
Použila bych toto slovo pouze při velmi uvolněné atmosféře na neformálním setkání
používám běžně
používám ho jako nadávku
používám ho vždycky
používám ho, jen když vím, že je to společensky vhodné
Používám ho, když chci o někom říct, jaký je to vůl
používám jej pouze v rozezlení
Používám jej tehdy, když chci o někom vyjádřit, že je hlupák.
Používám jen pro sebe v duchu či nahlas, když jsem sama, nebo před velmi dobrými kamarádkami
Používám jen z legrace.
používám málo, většinou pokud někoho trochu pomlouvám :-)
používám mezi přátely, vrstevníky, ne směrem k rodičům, výše postaveným, formální akce
používám místo horších vulgarit
používám spíš výjimečně, nepoužila bych v práci
používám spojení "cyp jak lampa", a to výjimečně o natvrdlých osobách mužského pohlaví
Používám v emočně vypjatější situaci, jako nadávku.
Používám ve smyslu nadávky, negativního označení člověka, nepoužívám ve společensky nevhodných situacích
Používám, když se setkám s hlupákem, mezi přáteli.
povazuji to za vulgarismus, tedy nepouzivam tam, kde se nehodi ( ve spolecnosti, pred detmi atp.)
povzdech nad něčí hloupostí
pri neformalnich kamaradskych prilezitostech
Pri sportu
primárně při oslovení, prakticky bez omezení
před cizími lidmi
před kamarády
Před kamarády
převážně na různých akcích s přáteli
při formálním, styku bych jej nepoužil. ale použiji jej raději místo hrubšího, vulgárního slova
Při hovoru s někým nadřízeným bych ho nepoužila
Při neoficiální komunikaci s kamarády a známými.
Při nezávazné konverzaci s kolegy, kamarády.
při oficiálním jednání bych slovo nepoužila
při označení, především zvýraznění někoho, o kom mluvím
při pohovoru, ve škole, před rodiči
při popisování nestandardních situací s kamarády použila, ve formální komunikaci nepoužila vůbec
při popisu situace s někým, kdo nechápe a hloupě se chová
při popisu, případně "jak cyp"=hodně
Při tom když chci někoho urazit.
Příležitostně pro oživení mluvy
Přirovnání
rozhovor o nějakém podivném muži
rozhovor s kamarády
Ruzne
ruzne
Říkám co chci, kde chci. Neberu ohledy, kde jsem.
S kamarady
s kamarády u piva
S přáteli
S přáteli v legraci
s tím slovem mohu trochu urazit, takže nepoužívám běžně....spíš kde si to mohu dovolit....a je to v legraci, když někdo vymyslí pěknou ptákovinu, tak si dovolím mu říct, že je "cyp", jinak to spíše vztahuji na sebe
slovo používám vzácně, spíš k oživení komunikace s přáteli
Spíš ho mám v pasivní zásobě nadávek
srážka s blbem
Šéfovi bych tak asi neřekl. ;-)
Škola
Tak běžně mezi kamarády a rodinou, na pracovní poradě bych jej asi nepoužila :)
tak různě
takých cypuv je na Světě, že bych to fšecko něvypsal
Tam kde se hodí :)
téměř vždy a všude :)
Ten muž byl cyp... Raději ten muž je hloupý a naštval mě.
těžko říct
to je ale cyp ve významu:"to je ale chuj"
to prostě už musí být "cyp" aby se mohlo říct .. to je cyp :-D
To se nedá takhle říct. Prostě jak se mi to hodí.
Toto slovo použiji, když si potřebuji ulevit.
Třeba ty si cyp !!!
údiv
určitě existují situace, kdy bych slovo nepoužil
v beznem hovoru
v hospodě
v hospodě
v hospodě u piva, při nadávání
v hovoru s přáteli
v jakékoliv
v kontextu něčeho nepěkného
V kontextu přirovnání (kosa jak cyp)
v konverzaci
v konverzaci
v legraci
v legraci
v legraci
V neformální mluvě
v neformálních situacích
v okruhu přátel
v okruhu rodiny a přátel
V parte
V popisu
v práci
V přátelském hovoru s přáteli a známými.
v rozverné náladě
V různých. Třeba to je cyp
V situaci, kdy jsem naštvaná.
ve formálním rozhovoru bych jej nepoužila
ve smyslu blbec ale spíš z recese jako přezdívka kamaráda z Ostravy
ve společnosti a na pracovních apod. jednáních, kde je vyžadována etiketa, tam ne
Ve společnosti neznámých lidi
ve více kontextech: např. pochvala = to je dobré jak cyp nebo když je někdo chuj = řeknu že je cyp jak lampa, blbosti = cypoviny, cypárny Slovo používám doma a mezi blízkými, ne mezi cizími lidmi.
ve vtipné situaci
velmi zřídka
Vesměs v komunikaci se Slováky a nebo Moraváky, když daného o kterém mluvím neznám.
vetsinou na sebe samotneho...
Většinou u takzvaných Cože? momentů, kdy dle někdy něco co nepochopím.
Většinou v rozverné náladě, při pojmenování něčeho velkého(příkladem, zima)
většinou ze srandy
viz předchozí odpověď
viz předchozí odpovědi
Vlastně vždy, pokud nejednám s úřady :)
vrchol naštvanosti
Vsoučasnosti má již pouze negativní kontext, používí se většinou jako přirovnání. Není to slovo pro formální a vůbec ne pro psaný projev, pokud nejde o umělecké vyjádření.
všade
Všude
Všude
všude
všude
vtipne popichnuti, nikoli nadavka
vyjádření míry - např. hrozné horko = hyc jak cyp
vyplnění věty
vyprávěná příběhů, nadávka ze srandy
vypraveni
vyprávění
Využívám jen mezi kamarády popř. doma. Neřekl bych to nikmou společensky významnějšímu.
Vždy
Vždy
Vždy a všude kde se to do povídání hodí
Vždy a všude rozhodně ne. Situace si o tento výraz řekne sama...
vždy ne
Vždycky
vždycky
z legrace kamarádovi
za volantem:))
zalezi
Záleží s kým mluvím. Pro neznalce nářečí ho nepoužiji, nemělo by to ten efekt...
Ze srandy
zhodnocení nějakého blbého nápadu, zvolání, nadávka
zima jak cyp ty cype
Zima jak cyp
zpravidla ho používám ve větě "ty si cyp". Zpravidla myšleno ve srandě.
Zpravidla jako část přirovnání (jako cyp). Běžně v neformálním styku.
Že někdo udělal nějakou kravinu - je to cyp. Ocenění toho, že je něco opravdu dobré, ať už film, jídlo, člověk, cokoliv
31. Jaký postoj chcete použitím slova "cyp" vyjádřit?
Povinná otázka, respondent musel napsat odpověď vlastními slovy.
-
- negativně citově zabarvené, že je někdo fakt velký debil.
.
.
.
.
.
.
..
...
analogie "jak sviňa" když si o někom myslím, že je hlupák (ale myšleno spíš z legrace)
ani ne
ani ne
Ani ne.
Ani ne.
ano
ano, když mě někdo na*ere aniž by věděl že to udělal
Ano, má emoční náboj
ano, nadávka - psychická úleva,
Ano, narozdi od ostatnich slov je pro mne cyp a fajne typicky moravske
Ano, udat tomu velikost, at už negativní nebo pozitivní
Asi nadřazenost nad dotyčným.
asi se tím snažím situaci odlehčit, zvtipnit
Asi takové jako bych použil slovo "pitomec"
Baník pyčo!
bez emocí
Bez emocí.
Blbec
blbec
bodrost,humor,
Bolí to jak cyp =) hodně
Bráno jako urážka
Buď když chci někoho nazlobit, když si chci ulevit, ale více ve srandě.
buď něco negativního nebo zesílení významu jiného slova
Buďto jako hanlivé slovo, nebo jako vyjádření něčeho
Citově zabarvené, vyjádření stupně
city
Co to je za zbytečný otázky?
cyp je prostě cyp
cyp není pěkne označeni, ale někeři ludě su fakt cypi. Emoce určitě zaporne
částečně negativní zabarvení
Často toto slovo používám,když chci říct,že už ,, s tím " nic neudělám... cyp s tím
člověk který mě naštval svou hloupostí
Člověk nechce být vulgární.
dobré
dobré jak cyp - kvalita někdo je cyp - nadávka
dodat větě důraz
drsné
důraz
duraz
důraz na silný pocit, dojem, jev, ... nadávka
důraz na to, že dotyčný je mladý a blbý a ještě navíc si na tom zakládá nebo se tím chlubí
Emocionální...
emoční vyjádření, popis
Expresivní zalezitost
expresivní, vyjádření něčí hlouposti, neschopnosti...
Fajne jak cyp - bylo to opravdu fajn
Fajne jak cyp. Ten chlap je cyp. Z toho vyplývá, že je to severomoravská obdoba anglického "fuck"
gfgfg
Hanlive
Hanlivé
hanlivé
Hanlivé oslovení nebo zdůraznění průběhu děje.
Hanlivé zabarvení.
Hanlivé.
hanlivý
hh
hlavně hanlivý
Hodně sprosté.
Hodně. Př. zima jak cyp.
hraná obhroublost
Humor, emoce asi ne
humor, ironie
humor, nadsázka, naštvanost
Humor.
Humorný a odlehčený
chci říct, že je trubka, ale ne někoho vysloveně urazit. Nevztahuje se k hněvu, spíš konstatování.
chci tim vzdy jen rict, jaky su cyp :D
chci z legrace vynadat
Ironie
jak hovado. prostě hodně
Jako jo je debil a nebo jako vůl někomu nebo jako pomlčka.
jako nadávka
je divný nebo naopak frajer
Je to pro mě nadávka, která se mi líbí víc než ty ostatní, jelikož je to klasická ostravská nadávka
je to spíše slovní vata nežli sprosté slovo
je to stučné
je to vulgarismus
Je to výstižné, krátké, poměrně univerzální použití
již bylo řečeno v popisu slova cyp - pokud chci umocnit danou skutečnost, to byla rána jak cyp (velká rána) řval jak cyp (hlasitý ohromující)
jsem na někoho naštvaná, na toho člověka
Když chci být expresivní, ale nechci urazit.
Když chci někoho urazit za jeho hloupost.
když jsem naštvaná
Když mám na někoho vztek nebo chci vyjádřit svůj postoj k někomu
když mě někdo naštve
Když mne někdo naštve nebo zklame.
Když někomu řeknu že je cyp, většinou vůči němu nepociťuji kladné emoce a snažím se tím vyjádřit, že by se nad sebou měl zamyslet. Hodí se například i pro autora tohoto dotazníku, protože otravněji sestavený dotazník se málokdy vidí.
Když se mi něco líbí, řeknu, že to bylo "fajné jak cyp!!"
Když se třeba někomu něco nepodaří
když si potřebuju ulevit ale nechci být zbytečně moc sprostá
kosa jak cyp (pořádná, velká zima) nedělejte cypoviny (sami víte, že je to blbost, co děláte, tak to nedělejte)
legrační
lehce negativní, odpálkování větou "Ty si ale cyp"
ma hanlive, dehonestujici zabarveni
Má mírně expresivní zabarvení. Podobně jako například české "jako prase".
magor
Mírně vulgární ne moc urážlivé.
místní
Místo ,,Tak je obrovská zima'' použiji ,,Tam je zima jak cyp'' Je to jednoduché. Žádné emoce
Myslím blbce, debila (jako nadávkou), ale má to spíš humorné zabarvení než odsuzující.
nadavka
nadávka
nadávka
Nadavka
nadávka o někom, podobně jako blbec
nadávka, o někom, kdo provedl nějakou hloupost
nadávku
nářečí
nasratost
naštvání
Naštvání.
Naštvanost, sranda
názor
ne
ne
Ne
Ne
Ne
ne
Ne
ne
Ne
ne
ne
ne
Ne
ne
Ne
Ne
ne
ne, nemá
Ne.
Ne. Prostě slovo stejně jako kokot. Je to pro mě slovo pro přátele, žádné nadávání myšlené vážně.
něco jako fest
negativně míněno na osobu, která mě štve, nesouhlasím s ní, ...
Negativni
negativní
Negativní
negativní
Negativní
negativní
negativní
negativni
negativní
negativní
negativní
Negativní
Negativní emoce
Negativní nebo je to hiperbola
negativní postoj
Negativní postoj k tomu, co někdo udělal.
negativní, hanlivé
Negativní, nadávka.
negativní, že je to úplný blb
Negativni,pohrdavy
nejde o postoj, ale o zvyk
nejspíš negativní (zima jak cyp)
někdo je debil
Někdo udělal nějako píkovinu
někdy negativní, někdy pozitivní
Nelibost k člověku, kterého označím slovem "cyp".
nemá
nemá
Nemá
nemá
Nemá to být urážka, jen říct, že ten člověk je "zmaten" a udělal něco blbě. Většinou se člověk u toho i zasměje.
Nemam ke slovum postoj
nepoužívám
Neřeknu, že je hlupák ale cyp.
neschopnost
neumím si představit jak jinak pocit vystihnout
neutrální celkem
neutralni postoj
Neutrální v případě citoslovce, negativní v případě podstatného jména.
nevážný
Nevim
nevim
nevím
nevím
Nevim
Nevím
Nevím
Nevim
nevím
Nevím
nic
nic extra to pro mě neznamená
nic urážlivého
nikdy jsem nad tím nepřemýšlela, používám jej ve smyslu zdůraznění, připomíná mi moravské kořeny
nikdy nad tím nepřemýšlím - mám to v prdeli
No max že něco zveličuje, jak jsem psala pár otázek zpět. (Horko jak cyp - fakt velký hic)
No ze si dement
no,že ten kdo je cyp je prostě blbec, trouba
Obdivnx
obecne negativni, ale v pouziti "jako cyp" jako vyjadreni stupnovani
osoba, o níž takto hovořím, způsobila nějakou ne úplně rozumnou, nebo šťastnou věc
ostravský
pejorativní zabarvení
počet, kvantitu, ...?
Podle kontextu. Kladné i záporné. Dobré jak cyp - lepší, kladné. Tys je cyp - vulgarismus, záporné.
podrazak nekňuba
pohrdání, naštvání
Pohrdání, posměch,
Pohrdání, urážka druhého, použití ve vtipech.
Pohrdání.
pohrdavý
pořádně
Posměch nad daným člověkem
posměšek
posměšná nadávka
Postoj těžko. Záleží na situaci. Tento výraz se dá použít jako hrubá urážka, ale za určitých okolností ho lze použít i jako pochvalu, či výraz ocenění... To se dost těžko popisuje, ale je to tak. Přijeďte do nějaké čtyřky na periferii Ostravy, oni vám to chlapi vysvětlí a na příkladech osvětlí ...
postoj vyjadřující opovržení inteligencí či kompetencí označovaného jedince
Použiju sem tam, když chci vyjádřit, že byl někdo opilý.
použítí místo slovo blázne
Používám ho jako lehkou urážku/ urážku ze srandy (jakési pošťuchování)
Používám ho v uvolněné atmosféře.
používám jej ke zveličení
Používám jen z legrace, když chci někoho pobavit.
Používám to když něco přirovnávám je to velké jako... nebo ty seš ale...
Pozitivní. Jednoznačně pozitivní slovo, ať už je to fajne jak cyp, nebo označim nějakeho kamarada za cypa.
pro mě je to obyčejné slovo
Prostě krásná voda, horší už to nebude.
překvapení, zděšení, míru/zveličení (kosa jak cyp), pohoršení
při veselé náladě nebo ke zdůraznění svého moravského původu
příslušnost v určité soc.skupině
rozhořčení, někdy i legrace
řekla bych, že to vyjadřuje nějaký extrém
Slabší vyjádření slova vole, také méně urážlivé.
Slovo má pro mně negativní zabarvení, používám jej i jako urážku.
slovo používám s nadsázkou
som frajeris
Synonymum pro veškeré hanlivé výrazy, vyjadřující zejména hloupost. Má vždy negativní emotivní zabarvení.
špatné emoce, urážka
T9m, že je někdo vůl, či blbec.
tento dotaznik je jak cyp
toš že mě něco překvapilo
Toto slovo má mnoho různých zabarvení, záleží na situaci, kontextu a tónu hlasu. Může mít kladný i záporný význam.
Toto slovo používám při naštvání, v hněvu.
Třeba jako "Je to dobré jak cyp; ožral se jak cyp..", prostě hodně :D
třeba ty si cyp ty si to pokazil
Ty cype, pochvala to nebude
umocnění vyřčeného
urážka
urážka druhého
určitá nadávka, lehce zesměšňující
uvedeno ve významu slova
Už je to fakt vlezlý
Úžas, podivnost, blbec
v dobrém úmyslu
v mem podani je to druh nadsazky, pro odlehceni situace
Veliky blbec
Velky duraz na sdelovane
Velmi pejorativní
Vetsinou negativni - je to cyp. ale i pozitivni - Dobre jak cyp.
Většinou negativní
většinou to používám v dobrém smyslu
vetšinou umocňuji něco jiného...jak cyp
Viz předchozí odpověď. Může mít zabarvení negativní, ale i pozitivní.
Vole
Všechno už zmíněné
vtip
vulgární
vulgarni
vyjádření emoce v kontextu se záporným působením někoho na moji osobu
Vyjádření eskalace.
vyjádření lidské blbosti
vyjádřit, že dotyčný udělal nějakou hloupost
Vyjadřuje extrémní stupeň něčeho,at už v dobrém nebo špatném
vyjadřuje, že je něco 'hodně' - daleko jak cyp = hodně daleko, těžké jak cyp = hodně těžké apod.
Vyjadřuji postoj k určitému člověku, který se podle mého názoru v dané situaci nevhodně chová. Zabarvení tam určitě je
vysmech
využívám toto slovo k vyjádření množství a těchto veličin, př. bylo toho hodně jak cyp
vztahuje se k mému naštvání a cizí neschopnosti či hlouposti
xxx
z předchozího vyplývá, že emoce hrají velkou roli
záleží na kontextu, obecně však spíše něco zveličit nebo zdůraznit a´t už v negativním či pozitivním duchu
záleží na kontextu, pozitivní = dobre jak cyp, ty cype = ty vole, neutrální, tož to je ale cyp= to je ale debil, negativní
Záleží na větě. Někdy oslovení kolegy. Někdy zhodnocení řidiče za volantem a pod.
záporné vyjádření o někom
Zastřená urážka
Zdurazneni zjisteni urciteho faktu
Zdůraznění/ přirovnání
Ze srandy
zesílení významu
zlé a sprosté slovo, vyjadřuje nenávist
zlost
Zostudit danou osobu.
zveličit
žádný
žádný
Žádný postoj tím vyjádřit nechci
Že dotyčný je blbec
že je fakt cyp
že je něco opravdu náročné nebo je něčeho moc, zabarvení to určitě má
že je někdo blb
Že je někdo blbec
že je někdo blbec, nebo je něco blbé, např. tenhle dotazník už mě začíná štvát protože se ptáte pořád tím samým stylem mohu jednoduše vyjádřit tím že je cypatý - blbý, zbytečný, nelogický
že je někdo blbej jak tágo
že je někdo hlupák
že je někdo chuj
že je někdo chuj, kokot apod. taky znamená blbosti nebo i zdůrazňuje že je něco např. sranda jak cyp apod. považuju spíš za žertovné slovo než vyloženě sprosté
že je někdo prdlej
že je někdo takový prostý, ale přesvědčený o své pravdě
že je prostě cyp
že je to kokot
že mě někdo pěkně štve
že mě sere ten člověk, tak mu řeknu, ty si cyp!
Že to je prostě debil jak lampa
Žertovně hanlivé zabarvení, nebo pro zdůraznění sdělení:)
32. 6/13 Znáte slovo "chalovat"?
Povinná otázka, respondent musel zvolit jednu z nabízených odpovědí a podle toho se mu zobrazily další otázky [Ano → otázka č. 33, Ne → otázka č. 41].
Odpověď | Počet | Lokálně % | Globálně % |
---|---|---|---|
Ne | 685 | 67,82 % | 67,82 % |
Ano | 325 | 32,18 % | 32,18 % |
33. Význam slova "chalovat":
Povinná otázka, respondent musel napsat odpověď vlastními slovy.
jíst
my to nepoužíváme, u nás je jídlo na prvním místě
-
..
Baník pyčo!
baštit
cosyk zjest, ale nemožu se pomoct, že to je z ciganštiny, bo po ostravsky je jest
cpát
Cpát se
cpát se
cpát se
Cpat se
cpát se
cpát se
cpát se jídlem
cpát se jídlem
cpát se jídlem
cpát se, jíst
cpát se, pořád a hodně jíst
Cpát se! (jíst)
dělat tzv. šalung, to je dřevní výdřeva chodeb v dole
dfdf
dobře jsme se nachálkovali
dobře se najíst
hltat
hltat stravu
hltat, rychle jíst
hodně a dobře se najíst
hodně jíst
hodně jíst, cpát se
Hodně se najíst.
hrabať k sebe, do seba alebo napchávať sa
Chaloval chvíli a odešel
Chalovat - žrát, tlačit do hlavy
Chalovat je cpát se, jíst rychle
chalovat jídlo přežrat se, relax u toho
Chalovat jsem upřímně řečeno ještě neslyšela, ale znám slovo chálka jako výraz pro (dobré) jídlo.
Chalovat- jíst
Chalovat: jíst pochutiny - chalku (chipsy, hranolky)
Je třeba urychleně něco dodělat,zrychlit tempo práce,aby bylo hotovo.
Jeat
Jest
Jesť
jesť
Jest rychle, hltat
Jest zrat konzumovat jedlo
Jesť, napchávať sa.
jíst např. měsíšně prochaluju tři litry
jíst používá se obecně mezi mladými na celé Moravě "Jdeš chalovat?" "Jdeš jíst?"
jíst
jíst
jíst
jíst
jíst
jíst "Jdu chalovat"
jíst
Jíst
Jist
jíst
jist
Jist
jíst
jíst
Jist
jíst
Jíst
jíst
jíst
jíst
Jíst
jíst
jíst
Jíst
jíst
jíst
jíst
jíst
jíst
jíst
jíst
Jíst
Jíst
jíst
Jist
jíst
jíst
jíst
jíst
jist
jíst
Jíst
jíst
jíst
Jíst
jíst
jíst
jíst
jíst
jíst
jíst
jíst
jíst
jíst
jíst
jíst
jíst
jíst
jíst
jíst
Jíst
jíst
jist
Jíst
jíst
Jíst
jist
jíst
jíst
jíst
Jist
jíst
jíst
jíst
jíst
jíst
jíst
Jist
Jíst
Jíst
Jíst
jíst
jíst
jíst
jíst
Jíst
Jíst
Jíst
jíst
Jíst
jíst
jíst
Jíst
jíst
Jíst
jíst
jíst
Jíst
jíst
Jist
jíst
Jíst
jíst
jíst
jíst
jíst
jíst
jíst
Jíst
jíst
jist
jíst
jíst
jíst
jíst
jíst
jist
Jíst
Jíst
jíst
Jíst
jist
jíst
jíst
jíst
jíst
jíst
jíst
jíst
jíst
jíst
jíst
jíst
jist
jíst
Jíst
jíst
jíst
Jíst
Jist
jíst
jíst
jíst
jíst
jíst
Jíst
Jíst
jíst
jíst
jist
jíst
jíst
Jíst
jíst
jíst
jist
Jíst
jíst
jist
Jist
jíst
jíst
jíst
jíst
jíst
jíst
jíst
jíst
jíst
jist
jist
jíst
Jíst
jíst
Jíst
jíst
Jíst
jíst
jíst
Jíst
jíst
jíst
jíst
jíst
jíst
jíst
jíst
Jíst
Jíst
jíst
jíst (futrovat, žrát, cpát se)
jíst (tento výraz se používá v brněnském hantecu)
jíst ale zastaralé
jíst do sytosti
jíst jak cyp
Jist rychle
jíst rychle a hodně - cpát se
jíst rychle a moc
jíst žrát
jíst, cpát do hlavy
jíst, cpát se
Jíst, cpát se
jíst, dobře si přitom pochutnat
jíst, hltat
jíst, možná i ládovat, krmit ?
jíst, najíst se, hltat, dobře se na jíst (pořádně)
Jíst, plnit
jíst, sníst
Jíst, svačit
jíst, žrát
Jíst, žrát
Jíst, žrát.
jíst,cpá do sebe jídlo
Jíst,cpát se
jíst?
Jíst.
Jíst.
Jíst.
Jíst.
Jíst.
Jíst.
Jíst.
Jíst.
jíst. Ale to není ostravsko - lašsky, to je cikánsko vězeňsky.
Jíst. Takový trošku silnější význam slova jíst. Jakoby ládovat se, hltat. Ale nemusí to být nutně.
jíst/najíst se
jít jíst
krást
krmit se, cpát se
Ládovat do sebe pokrm
ládovat se jídlem, jíst obecně. "Práce neuteče, je čas jít chalovat"
ládovat se, jíst
lelkovat, nudit se alespon u nás když se řekne "chálka" = nuda
Na Vánocích je nejlepší to chálování.
Nabral si plny taliř a chaloval jak o dušu
Nacpat se
nacpávat se
nadávat
Najíst se, jíst.
Napchávať sa niečím.
Nažrat se
Obědvat
odpocivat
odpočívat, nic nedělat
overiť
Papat
Pít
plnit, nacpávat
pracovat
přejídat se
q
rychle jest
rychle jíst
rychle jíst
rychle jíst
slavit
spíše myslím, že se používá v brněnském hantecu, JÍST
užívat si
Vcera jsem chaloval rizek s bramborem.
ve výrazu, který znám to znamená jíst
vydělávat
Zabávať sa, piť, oslavovať ,..
Zabrat v rychlejším tempu,aby práce byla dřív dodělána.
znam slovo, neznam vyznam
zrat
Zrat, tlacit do hlavy, jest
Zrat.
Žrát
žrát
žrát
žrát
žrát
žrát - jakože žrát rychle jako čuník u korýtka
Žrát jíst
žrát, jíst
žrát, jíst
žravka
34. Používáte slovo "chalovat"?
Povinná otázka, respondent musel zvolit jednu z nabízených odpovědí a podle toho se mu zobrazily další otázky [Ano → otázka č. 37, Ne, ale dříve jsem ho používal/a → otázka č. 35, Ne → otázka č. 35].
Odpověď | Počet | Lokálně % | Globálně % |
---|---|---|---|
Ne | 220 | 67,48 % | 21,78 % |
Ano | 81 | 24,85 % | 8,02 % |
Ne, ale dříve jsem ho používal/a | 25 | 7,67 % | 2,48 % |
35. Používáte nějaký jiný výraz pro slovo "chalovat"?
Povinná otázka, respondent musel zvolit jednu z nabízených odpovědí a podle toho se mu zobrazily další otázky [Ano → otázka č. 36, Ne → otázka č. 41].
Odpověď | Počet | Lokálně % | Globálně % |
---|---|---|---|
Ano | 135 | 57,69 % | 13,37 % |
Ne | 99 | 42,31 % | 9,8 % |
36. Jakým jiným výrazem nahrazujete slovo "chalovat"?
Povinná otázka, respondent musel napsat odpověď vlastními slovy.
Bagrovat
bagrovat popřípadě odebrat stravu (jsem voják)
bagrovat, zvalit, žrat, jest
baštit, nadlábnout se, žrát
běžně - jíst
cpat se
cpát se
cpát se
cpát se
cpát se , žrát, dlábit se
cpát se, cpát do hlavy
cpát se, hltat, nebo i ty nenažero!
Cpát se, jist
cpát se, nadlábnout se
Cpát se, žrát Chalovat znam jako romský výraz.
dfdf
dlabat
dlabat
dlabat
dlabat
dlabat, tlačit,
Futrovat, baštit, ládovat do sebe
Hltat.
hudrovat
chálkovat, jíst, baštit, cpát se, svačit...
Jeść
jest
jest
jest
Jest
jest
jesť, zjesť a nejkratši věta: ,,Uň i" (v češtině - on jí)
jisst
jíst
jíst
jíst
jíst
Jist
jíst
jíst
jíst
jíst
Jíst
jíst
jíst
jist
jíst
jíst
jíst
jíst
jíst
jíst
jíst
Jíst
jíst
Jíst
jíst
jíst
jíst
jist
Jíst
jíst
jíst
Jíst
jíst
jíst
Jist
jíst
jíst
jíst
jíst
jíst
Jíst ,dlabat, ....
jíst (ješč), žrát (žrač)
Jíst jest .. tlačit do řepy
jíst,
jíst, baštit, papat, zblajznout, obědečkovat
jíst, cpát se
jist, cpat se
jíst, cpát se, žrát, tlačit do sebe
jíst, jest
jíst, nacpat se
jíst, papat
Jíst, papat,žrát,najest
jíst, pokud se jedná o nespisovnou alternativu, tak to je slovo "bagrovat"
jíst, žrát
Jíst, žrát
Jíst, žrát
jíst, žrát
jíst,žrát...
Jíst.
Jíst.
jít, najíst se, nažrat se
kalit
Krmit se
ládovat se
možná chalec - jídlo
můj syn říká chálka
nacpat
nadlábnout se
Najesc či jíst.
najíst se
Najist se
napchávať sa, ládovať
Narvat se, najíst se.
Nažrat
Nažrat se
Obědvat
overiť
Papat
pojezt
spisovnými českými výrazy
tlačit
tlačit
Tlačit :D
tlačit do cichy
tlačit do hlavy
tlačit do lebky, jíst, žrát, cpát se, papat,....
Užívám si
Znovu používám spíš slovo chálka, takže bych ho nahradila slovem jídlo/dobré jídlo.
Żrać, žrat.
Žere
žeru
žrác, cpát se
žrat
žrát
žrát
žrát
žrát
žrat
žrát
žrát, cpát se
žrát, cpát se
Žrat, jíst
žrát, valit do sebe
37. Uveďte prosím, jak často slovo "chalovat" používáte.
Povinná otázka, respondent musel zvolit jednu z nabízených odpovědí.
Odpověď | Počet | Lokálně % | Globálně % |
---|---|---|---|
Nepravidelně (několikrát za měsíc) | 36 | 44,44 % | 3,56 % |
Zřídka (1x za delší dobu, než měsíc) | 24 | 29,63 % | 2,38 % |
Často (několikrát týdně) | 16 | 19,75 % | 1,58 % |
Velmi často (každodenně) | 5 | 6,17 % | 0,5 % |
38. Před kým můžete slovo "chalovat" volně použít?
Povinná otázka, respondent musel napsat odpověď vlastními slovy.
..
ano
Baník pyčo!
bezne
Bezne
běžně
běžně používám doma mezi blízkými, né před cizími lidmi nebo nedejbože v restauraci
běžně používám ve společnosti romských dětí dětského domova
běžně před kymkoliv
celkem nezávadné slovo, možno použít před širším spektrem lidí, než cyp :-D
Doma Kamaradi
doma
F
Familierně
Hocikto
chálka - jídlo nachálovat se najíst se
Kamarádi
kamarádi
kamarádi
Kamarádi, kolegové a kolegyně v práci. Asi bych se tak nevyjadřoval při pracovním pohovoru na pozici kuchaře:) "umim vařit bardzo ladne, všeci budu chalovat jak cyp!"
Kamarádi, rodina.
Kamarádi.
kdykoli
Keď som doma na východe.
málo, ale bez omezení před kým
mezi kamarády
mezi kamarády, neformální setkání
Mezi kamarády. Tam, kde si můžu dovolit říct, že "se jdu nažrat".
Mezi přáteli..
Mladiství lidé
nářečově kdekoliv, ne úředně
Ne v práci
nepoužívám běžně
Nepoužívám ho
Nepoužívám v restauraci :)
nespisovný jazyk
nevím
Nevim
no před lidmi, před kterými mluvím obecně nespisovně
Opět doma. V ukruhu mých bližších přátel.
Použil by som slovo iba v neformálnom prostredí, medzi priateľmi a rodinou, resp. mimo pracovného prostredia.
Použil bych ho před kýmkoliv, ale některým bych ho pak asi musel přeložit. ;-)
použití před rodinou a kamarády
používá ho před kamarády
používám jej běžně vyjma práce
Pratele
Pred kamarady
Pred rodinou asi iba.
přátelé
Před členy rodiny a přáteli
před kamarády běžně
před kamarády z Moravy
před kamoši, rodinou
Před kýmkoli kdo zná význam,u nás je to hodně rozšířené
před kýmkoliv
Před kýmkoliv
před přáteli, ve společnosti nepoužívat
před známými jedině
Přede všemi
přítel, kamaradi
q
rodina
Rodina, přátelé, kolegové
Tak běžně mezi kamarády a rodinou, na pracovní poradě bych jej asi nepoužila :)
Tak pred niekym o kom viem ze ho pozna, co su v podstate vsetci znamy a rodina
Téměř před kýmkoli
Téměř všude mezi známými
Určitě ho používám jen před přáteli z mého okolí. Nepoužil bych ho v práci, před rodiči nebo v restauracích apod.
Určitě v hornickém cechu.
V běžné komunikaci ano, jinak ne
v klubu
V partě a před lidmi, kteří rozumí
V práci
v práci i doma mě rozumí a možná i v hospodě :-)
v rodině, v blízkosti přátel ano, ale např. v práci ne
V rodinném kruhu, mezi přáteli.
vsemi
vsude krome tchyne
všude
Zase, asi bych to nepoužil ve formální mluvě, ale tak v okruhu kamarádů normálně.
známý
39. V jaké situaci slovo "chalovat" používáte?
Povinná otázka, respondent musel napsat odpověď vlastními slovy.
..
ano
Asi před nikým nadřízeným,jinak ho používám běžně
Baník pyčo!
běžně
Co mas dnes na chalku?
Doma s dětmi
expresívne slovo
F
Hocikedy
jak kdy, někdy použiju chálovat, někdy jíst, někdy žrát, někdy cpát se
jdeme na oběd, též podstatné jméno chalka
Jen mezi přáteli. Mezi rodiči, nebo učiteli třeba ne.
jídlo
Kdyz mluvím o jidle
kdyz zeru a chutna
Když chci o někom říci,že rychle jedl..
Když jdu jíst
když jdu jist a ptam se pritele jestli jde taky
když jdu jíst, vyprávím o jídle
když je někdo nenažraný
když jím a někemu to říkám
Když mám hlad
Když mám hlad (Hulihlad)
když mám hlad nebo mluvím o jídle
když mě napadne dřív než jiné synonymum pro tuto činnost
Když mě nebaví říkat "jíst" :))
Když mluvím o jídle.
když se bavím ve společnosti spřízněných duší
Když se chystám jíst, jím, jsem po jídle - jsem nachalovana, mám hlad, jinak než ve spojitosti s jídlem jej neužívám
Když se jdu najíst
Když se někomu směju :-)))
Když se řeší že jsem půjdeme hodně a dobře najíst - většinou opilí
když se snažím mluvit v brněnskym hantecu
Když se to v nějaké situaci hodí.
Když si nesu talíř s obědem a oznamují,ze ho jdu sníst
Ked hovorim o jedeni
Málokdy
mezi přáteli
Něco mezi jíst a žrát. Když nechci říct vyloženě žrát. Ve společnosti nebo oficiálně se nehodí.
neexistují
nejvíc v práci, když jdu do kantýny.
Neoficiálni komunikace s kamarády.
nepoužila bych ho v běžné společnosti
nepoužívám
nepoužívám často
nespisovný jazyk
Neviem, tak hocikedy.
nevím
Nevim
nn
No když mám hlad a těším se na jídlo
normalni
Občas v práci, když chci sdělit, že si jdu ohřát oběd. Obecně v neformálních situacích. Nepoužil bych to třeba na rande s dívkou :)
po přejezení se
Pokud se hodí, tak ho používám všude
pokud se těším na jídlo - mám velký hlad a cílem setkání je něco sníst, anebo poukázat na někoho kdo se tak chová
pouze před některými kamarády
použití před rodinou a kamarády
používám jen na návštěvě na Moravě
při běžné komunikaci
při pobízení, aby si pospíšili s jídlem, nebo když oznamuji, že budu jíst.
q
různě
Slovo používam v kontexte stravovania sa, v prípade, že som dlhšie hladný a teším sa, ako sa napchám.
Tak běžně mezi kamarády a rodinou, na pracovní poradě bych jej asi nepoužila :)
To je slůvko,které velmi dobře znají tátové,horníci v hlubinných dolech na Karvinsku.
to jsou teda votázky
Ty ja sa du nachalovat nebo už si chaloval? Co si chaloval? Atd
u jídla
V hodně nóbl společnosti.
ve společnosti nepoužívám
Ve vyšší společnosti se to asi moc nehodí..
večeřééé, pojďte chalovat
Viz předchozí odpověď.
všude
Výjimečně, spíš z legrace
Vzdy
vždy
Zřídka. Mezi dobře naladěnými kamarády používající nářečí.
40. Jaký postoj chcete použitím slova "chalovat" vyjádřit?
Povinná otázka, respondent musel napsat odpověď vlastními slovy.
--
..
... už mě unavuje to psaní furt dokola. Hlavně tahle otázka je taková kostrbatá. Jaké mám mít asi emoce o jídle? Prostě jdem na chalku, nebo chalovat třeba na nějakém tahu po hospodách, nebo jen tak.
asi bych řekl, pokud to používám jako najíst se rychle, "rychle něco zchálovat", "počkej, já se rychle nacháluju a jdu"
Baník pyčo!
bez emocí
bez zabarvení
bezny
Dobre jidlo
F
hanlivý
Chaluju většinou něco dobreho
Je to vyjádření mé oblíbené činnosti jiným než obvyklým slovem.
jsem plná
Když mám hlad a chci se najíst.
Keď sa niekto nezriadene napcháva.
Legrace
Legrační slovo
má pro mě mírně hanlivé zabervení
Mám hlad chci se najíst
mám ráda jídlo
Můj dnešní oběd není nikterak chutný, ale mám hlad, takže běžim chalovat. Prostě "příjem potravy". Žádná francouzská kuchyně.
Nadhled :-)))
natěšený, pozitivní,
nazraty
nažrat se
Ne
Ne
ne
ne
ne
ne
ne
ne nemá
Ne, prostě - jdu jíst
Nema
nemá
nemá
nemá pro mě zabarvení
Nešlo by se zaptat na ještě stupidnější věci?
neutrální
neutrální, hovořím o určité činností kterou plánuji dělat či jsem ji dělal
Nevím
Nevim
nevím
Nevím
nevztahuje se k emocím, pouze vyjadřuje fakt
nn
Občas ho použiju, aby z naší mluvy úplně nezmizelo.
Obycejne sdeleni
oznamovací, pobízející
patriotismus
Podměšné vyjádření, když se přede mnou někdo vyloženě cpe
Podobne ako "zrat" - trosku expresivne
pokud je jídlo opravdu dobré nebo hlad byl obří
prijemny pocit ze se najim
q
Radosť z blízkeho naplnenia fyzickej potreby a zahnania hladu.
Rychle do sebe házel jídlo
rychle jíst, být nenasytný, hltat, přejídat se
spíše ne
Trochu citový
ty jsi to všechno snědl
Velmi mírně negativní.
viz předchozí odpovědi
Viz předchozí, aby se člověk vyhnul stereotypu, ozvláštnil komunikaci, citově zabarvené slovo, nářeční prvek
Volání ke svačině
zábava
Zadny
Zapnout ještě více,zefektivnit práci,zabrat ze všech sil,aby se práce podařila.
Záporný.
Zejdu jíst
zveličení spisovného výrazu
žádný
žádný
žadny
že mám nebo měl jsem hlad
že mám prostě čas na jídlo
Že su fest hladný, a konečně jdu jíst
41. 7/13 Znáte slovo "pšonek"?
Povinná otázka, respondent musel zvolit jednu z nabízených odpovědí a podle toho se mu zobrazily další otázky [Ano → otázka č. 42, Ne → otázka č. 50].
Odpověď | Počet | Lokálně % | Globálně % |
---|---|---|---|
Ne | 527 | 52,18 % | 52,18 % |
Ano | 483 | 47,82 % | 47,82 % |
42. Význam slova "pšonek":
Povinná otázka, respondent musel napsat odpověď vlastními slovy.
-
..
"Pšonek"-polák.
Asi Polák
Asiat
boze, zase pšonek - polak
člověk polské národnosti
člověk polské národnosti
člověk polského původu
člověk z Polska ( Polák)
expresivně Polák - "pšonci přijechali"
Hanlivé
Hanlivé označení poláka, někdy čecho-poláka. Samému mi takhle někdy říkali.
Hanlivé označení Poláka.
hanlive označeni Polakuv
hanlivé označení pro Poláka
hanlivé označení pro Poláka
hanlivě Polák
hanlivě Polák
hanlivě Polák
hanlivě Polák
hanlivě Polák
hanlivě Polák
hanlivější označení pro Poláky
hanlivý název polských občanů
Hanlivý výraz pro člověka polské národnosti.
Hanlivý výraz pro občana polské národnosti
hanlivý výraz pro Poláka
hanlivý výraz pro Poláka
hanlivý výraz pro Poláky asi jako Pepík pro pražáky
Chalan
Já to znám jako Pšonci - Poláci (?)
je to Polák
je z pšonska
jiná národnost
lidový výraz pro Poláka
Myslím, že polák
myslím, že se tak říká polákům
Nadávka
nejsem si jistá, ale znám to slovo
Nejsem si jistá, buď to znamená člověk, nebo Polák
nepěkné označení Poláka
Nevím
nevím
nevim
nevím jistě - severomoravák?
občan Polska
občan polské národnosti
občané Polska
obyvatel polska
obyvatel Polska
obyvatel Polska
obyvatel Polska
Obyvatel Slezska
Osoba polské národnosti
Osoba polského původu
označení osoby polské národností
Pejorativní výraz Čechů pro Poláky.
pes
pohrdlivé označení Poláka "Pšonci zas prohráli [doplňte název sportu]"
Pokud myslíš pšonkem pšontka, tak je to hanlivé označení pro Poláka - nejspíše takového z pohraničí, co jde všude vidět a slyšet...
Pokud vím, tak je pšonek obyvatel Polska.
Poláci žijíci v ČR
Polák "Čum, ten pšonek jede jak cyp" "Pohleď, ten Polák nejede podle dopravních předpisů"
polák
Polák
polák
polák
Polák
Polák
polák
Polák
Polák
Polak
Polák
Polák
polák
Polak
polák
Polak
Polák
Polák
polák
Polák
Polak
Polák
Polák
Polák
Polák
Polák
polák
Polák
polák
Polák
Polák
polák
Polák
Polak
Polák
Polák
polák
Polák
Polák
Polák
Polák
polák
Polák
polák
polák
Polák
Polák
Polák
polák
Polák
Polák
Polák
Polák
Polák
Polák
polák
Polák
Polák
Polák
polák
Polák
Polák
Polák
Polák
Polák
Polák
polák
Polák
Polák
polák
polák
Polák
Polák
polák
Polák
Polák
polák
polak
polák
polák
Polák
Polák
Polák
polák
polák
Polák
polák
polák
Polák
Polák
Polák
Polák
Polák
polák
Polák
Polák
polák
Polák
Polák
Polák
polák
Polak
Polák
Polak
polák
Polák
POLÁK
Polák
Polák
Polák
Polák
POLÁK
Polak
Polák
POLÁK
Polák
Polák
Polák
Polák
polák
Polak
Polák
Polák
Polák
polák
Polák
polák
polak
Polák
Polak
polák
Polák
Polák
Polák
Polák
polák
Polák
Polák
Polák
polák
polák
Polák
Polák
Polák
Polák
Polák
Polák
Polák
polák
Polák
Polák
Polák
Polák
Polák
Polák
Polák
Polák
Polák
Polák
Polák
Polák
Polák
polák
polák
Polák
Polák
polák
polák
Polák
polák
Polák
Polák
polák
Polák
Polák
Polák
polák
Polák
Polák
Polák
Polák
polak
polák
polák
Polák
Polák
POLÁK
polák
Polák
Polák
polák
Polák
polák
Polák
polák
Polák
polák
Polák
Polák
polák
Polák
polák
polák
Polák
Polák
Polák
polák
polák
polák
Polák
polák
Polák
Polák
Polák
polák
Polák
polak
Polák
Polák
Polák
Polák
polák
polák
Polák
Polák
Polák
Polák
Polák
polák
polák
polák
polák
polák
Polák
Polák
Polák
Polák
polák
polak
Polák
Polák
Polák
Polák
Polák
Polák
Polák
Polák
Polák
Polák
Polák
polák
Polák
polák
Polak
Polák
Polák
Polák
Polák
Polák
Polák
polák
Polak
Polak
polák
Polák
polák
polák
Polák
Polák
Polák
Polák
polak
polák
polak
Polák
polák
polák
polák
Polák
polák
polak
Polák
Polák
polák
polák
Polák
Polák
Polák
Polák
Polák
Polák
Polak
polák
polák
Polák
polák
Polák
Polák
polák
polák
Polák
polak
polák
polák
polák
Polák
Polák
polák
Polák
Polak
Polák
Polák
Polák
Polák
Polak
Polák
Polák
Polák
Polák
Polak
polák
Polák
Polák
Polák
Polák
Polák
Polák
polák
Polák
polák
Polák
Polák
Polák
Polák
Polák
Polák
Polák
polák
Polák
Polák
Polák
polák
polák :)))
Polák :/ :D
Polák (hanlivě)
Polák (obyvatel Polska)
Polák hanlivě
polák hovorově
polak pojebany
Polák pyčo!
Polák zřejmě hanlivě
Polák že slezska
Polák- lehce hanlivé označní
polák, "byli tam samí pšonci"
polak, clovek zijici v polsku
Polák, člověk polské národnosti. "Viděl jsi tu SPZ? Pšonci..."
Polák, jednoduchý, snažící se získat výhodu kramařením
Polák, obyvatel Polska
Polák, obyvatel Polska
Polák, obyvatel Polska.
polák, obyvatel slezska-těšínska
polák, pocházející z Polska
Polák, polský občan.
Polák, začalo se jim tak říkat, protože šišlají, respektive je to tím, jak mluví
Polák?
polák?
POLÁK??
Polák.
Polák.
Polák.
Polák.
Polák.
Polák.
Polák.
Polák.
Polák.
Polák.
Polák. "Prohráli jsme s Pšonky ve fotbale."
Polák. Ale slyšel jsem i Pšontek.
Polák. Aspoň si to myslím:)
Poliak
Poliak
poliak
Polok
Polskej psonek ve významu hanlivem
polský občan
Polský občan
poněkud pejorativně Polák
Posměšný výraz pro Poláka
prd
prd?
přezdívka pro občany Polska
Příslušník polské národnosti s oblasti hlavně Těšínska.
Psonek- polak
pšonci = poláci
Pšonci jsou poláci
Pšonek - polák
Pšonek = Polák
Pšonek je občan polské národnosti.
Pšonek odněkud od Krakova
Pšonek: Polák
severne za hranicemi je to samy psonek
Slangový výraz označující člověka polské národnosti. Používá se v spíše hanlivém slova smyslu.
Slezan
Slyšel jsem od kamarádky, která tak nazvala obyvatele Polska.
Upšouknutí Poláka
Určitě to má více významů, ale já to znám jako oslavení Polských občanů =D =D
v češtině mírně hanlivě výraz pro Poláka
Vietnamec
vietnamec
Vietnamec
vietnamec
Vím,jaký je význam slova "pšonek".Hanlivé označení člověka polské národnosti.
výraz pro Poláky
význam neznám, pouze jsem slyšela to slovo
Zesměšnění
znám, ale nevím :)
Znám, ale nevím, co přesně znamená.
43. Používáte slovo "pšonek"?
Povinná otázka, respondent musel zvolit jednu z nabízených odpovědí a podle toho se mu zobrazily další otázky [Ano → otázka č. 46, Ne, ale dříve jsem ho používal/a → otázka č. 44, Ne → otázka č. 44].
Odpověď | Počet | Lokálně % | Globálně % |
---|---|---|---|
Ne | 311 | 64,39 % | 30,79 % |
Ano | 155 | 32,09 % | 15,35 % |
Ne, ale dříve jsem ho používal/a | 17 | 3,52 % | 1,68 % |
44. Používáte nějaký jiný výraz pro slovo "pšonek"?
Povinná otázka, respondent musel zvolit jednu z nabízených odpovědí a podle toho se mu zobrazily další otázky [Ano → otázka č. 45, Ne → otázka č. 50].
Odpověď | Počet | Lokálně % | Globálně % |
---|---|---|---|
Ne | 197 | 63,55 % | 19,5 % |
Ano | 113 | 36,45 % | 11,19 % |
45. Jakým jiným výrazem nahrazujete slovo "pšonek"?
Povinná otázka, respondent musel napsat odpověď vlastními slovy.
"polok"
člověk polské národnosti
hajzlík
juzek, lešek
mám ráda spojení vše musíš polish and check, když to dělá polák a čech
někdo používá i výraz "kšonek"
Plápolák
Plápolák :-D
Polák
polák
Polák
Polák
polák
polák
Polák
polák
Polák
Polák
Polák
Polák
Polák
polák
polák
Polák
Polák
polák
polák
polák
Polák
Polák
Polák
Polák
Polák
polák
Polák
Polák
Polák
Polák
Polák
Polák
Polák
polák
polák
Polák
polák
Polák
Polák
Polák
Polák
polák
Polák
polák
Polák
polák
Polák
polák
Polák
Polák
Polák
Polák
polák
polák
Polák
Polák
Polák
polak
polak
Polák
Polák
Polak
Polák
polák
Polák
Polák
Polák
Polak
Polák
Polák
polák
Polák :-)
Polák :)
Polák :)
polák, člověk polské národnosti
Polák, Polok
Polák, Polok.
Polák, pšonťák
Polák, Wasserpolák
Polák. Slovo Pšonek, Pšonci, je hanlivé.
Polák.
Polák.
polák/polačka :-)
poliak
Poliak
Polish
Polok
Polok
Polok
Polok
Polok
polok
Polok
Polok
Polok, Polák
Polski Juzek
Polsky obcan
Polský příslušník, Polák,
prd
pšontek
pšontek
Pšontek, Polák
rákosník
vaserpolok, polok
46. Uveďte prosím, jak často slovo "pšonek" používáte.
Povinná otázka, respondent musel zvolit jednu z nabízených odpovědí.
Odpověď | Počet | Lokálně % | Globálně % |
---|---|---|---|
Zřídka (1x za delší dobu, než měsíc) | 90 | 57,69 % | 8,91 % |
Nepravidelně (několikrát za měsíc) | 47 | 30,13 % | 4,65 % |
Často (několikrát týdně) | 14 | 8,97 % | 1,39 % |
Velmi často (každodenně) | 5 | 3,21 % | 0,5 % |
47. Před kým můžete slovo "pšonek" volně použít?
Povinná otázka, respondent musel napsat odpověď vlastními slovy.
- asi před samotnými Poláky bych to nepoužívala
ano
ano, nepoužila bych je před Polákem, kterého si vážím
ASI BĚŽNĚ
Baník pyčo!
běžně
běžně
běžně
běžně
běžně
běžně
běžně
běžně
běžně
Běžně jej nepoužívám; jen když se setkám s Poláky, se kterými obvykle mívám špatné zkušenosti.
Běžně ne
Běžně nepoužívím, ale v určitých situacích je to to první, co mě napadne (zřejmě asociace s jinou situací, kdy to slovo někdo použil)
Běžně užívám před rodinou, přáteli, známými
běžně všude
doma
Doma, přátelé
Dtto . kamarádi, rodina...
Hlavně né před Polákem :)
hlavně před Polakami (někdy se pravi aj Antkami) ni, bo by vam dali po pyščisku
hovorový výraz. Používám například pře kamarády, v nezávazném kolektivu. Nikdy oficiálně a vždy jako nadsázku.
Jen mezi kamarády či v rodinném kruhu.
Jen v rodině a mezi dobrými přáteli
jen vyjimečně a jen ve velmi formálním styku
kamaradi rodina
kamarádi z Moravy
Kamarádi, rodina
Kamarádi, známí, rodina
Kamarády, doma. A opět ve společnosti nee.
Kamarady, rodinou.
Kamrady
kdykoliv
kdykoliv
Kdykoliv mezi přáteli, pokud je řeč o Polácích.
Když nadávám na poláky v online hrách, ale nechci jim nadávat úplně sprostě. (označení ten pšonek)
kolegové, přátelé... obecně osobně bližší lidé; rozhodně bych je nepoužil před neznámými lidmi
Kolektiv kamarádů.
Kýmkoliv
lze použít běžně
manžel a přátelé z moravy
mezi kamarády, v rodině
mezi přáteli, rodinou
Mezi přáteli, rodinou a v "kamioňácké" vrstvě - hodně toto slovo používají řidiči kamionů jako označení pro poláky.
mezi známýma
mezi známými
mimo Poláků u všech
moc ho nepoužívám
můžu použít max. doma, vnímám ho jako hanlivé, nepoužívám ho
Na severní Moravě velmi oblíbené slovo pro označení poláků, kteří jsou "velmi oblíbení" Rozhodně neužívat před příslušníky polského národa
Ne na verejnosti
ne pred polaky
ne před pšonkama
Ne před pšonky
Neberu ohledy kdeho použiji
neformální komunikace
nemohu upřesnit
Nepouzila bych ho v zime na horach
Nepoužila bych ho před Polákem (jednou jsme se bavili s jedním fajn Polákem, on se tomu smál a na oplátku nám řekl, jak oni říkají Čechům)
Nepoužila bych ho před Polákem, je to hanlivé označení, nepoužila bych ho na akademické půdě, při seriózním jednání. Používám ho při běžném rozhovoru s lidmi ze stejného kraje.
nepoužila bych je před jedinci polského původu, o jejichž smyslu pro humor mám pochybnosti
Nepoužila bych to před Poláky, na univerzitě, v práci,...
Nepoužila bych ve společnosti polských občanů
nepoužívám
neřeším to
nespisovný jazyk
opět mezi přáteli
pojedeme přes pšonky
Polak
polák
Polák
pouze před známými, aby věděli, že to myslím sarkasticky na sebe, ne na někoho jiného
používám běžně doma mezi blízkými, né před cizími lidmi nebo polákama
Používám jej jen před známými
používám jen mezi známými
používám před rodinou, přáteli, před lidmi z práce nebo hlavně před lidmi nepocházejícími z Ostravska bych nepoužila, protože by nevěděli, o co jde
používám slovo běžně
Pracovní kolektiv rodina a přátelé
pred cechem
Pred kamarady
pred kamarady, jinde ne, nebot je to spise urazlive oznaceni
pred kymkoliv, kdo neni z polska, pripadne pred dobrym pritelem z polska
pred moravaky
pred vsemi
přátelé
přátelé
Přátelé, rodina,...
přáteli co nejsou poláci
před Čechy
Před čechy.
Před člověkem, který v dané chvíli stejně nadává na poláky, jako já:-)
před kamarády
Před kamarády a kamarádkami lze použít běžně. Určitě bych to nepoužil v Polsku:)
před kamarády či rodinou
před každým kdo není polák
Před každým kromě Poláků
Před kýmkoli jen ne před Polákem :D
před kýmkoliv kromě poláků
Před kýmkoliv mimo lidí polské národnosti Ne, ne před lidmi s polskou národností
Před kýmkoliv, krom polských občanů.
Před lidma z Ostravska
Před lidmi například s Třince bych to asi nepoužila.
Před lidmi s nadhledem co vědí, že to myslim ze srandy
před lidmi, kteří mu rozumí.
Před nepolákem
před obyvately českého těšína protože nemají rádi poláky
před polakama to rikat nebudu
Před Polákem, nemají to rádi.
Před Poláky bych ho asi nepoužil. ;-)
před Poláky bych jej nepoužil, před Čechy ano
před Poláky bych jej neužil
před Poláky, které neznám
před přáteli
Před rodinou, tam ho používáme běžně, jinak ne, nevím jestli by mi rozuměli
při obchodním jednání s Poláky :)
Při prdění
Pšonek zasrany
radši ne před Pšonkama :D Jinak rodina, kamoši
Rodina
rodina
rodina
rodina přátele
Rodina, pratele
rodina, přátelé
Rodina, přátelé, kolegové
rodina, přátelé, známí
rodina, před Polákem bych nepoužila
rodina, známí nepoužila bych ho na úřadech apod.
rozhodně ne před polákem
Rozhodně ne před Poláky :D ... v hovorové řeči.
S využitím dialektu hovořím pouze s blízkými lidmi.
Slovo mohu použít před kýmkoli dle mého názoru, vnímám jej však poněkud hanlivě.
Spíš, před kým toto slovo není vhodné používat: před poláky ani před kýmkoliv s polskými kořeny, byť to jsou češi.
Škola, práce
Téměř nepoužívám, spíše v dřívější době, jen v okruhu dobrých známých
V neformálním rozhovoru. Nikdy jsem jej nezkoušel použít v Polsku, i když možná jeho původ nemusí být nutně hanlivý, pokud pchází z kmene Pšovanů.
v práci
v určité soc. skupině
v úzké skupině přátel, v soukromí
ve skupině Poláků bych je nepoužila
ve skupině poláků bych toto slovo nepoužila
ve spolecnosti a pred polskymi občany
Ve velmi neformalnich situacich
volně
volně
Volně před kýmkoliv
všade
Všichni
výjimečně
Výraz užívám ironicky, mezi přáteli.
známými kteří nejsou z polska
48. V jaké situaci slovo "pšonek" používáte?
Povinná otázka, respondent musel napsat odpověď vlastními slovy.
..
- na nějaké oficiální akci se zástupci Polska bych hgo nepoužila
ano
ASI NEEXISTUJÍ
Asi při jednání s polským občanem bych jej nepoužil.
Baník pyčo!
barvite vypraveni historek
Bezna situace.
běžná komunikace
běžně
Casteji pouziji Polák, pšonek jen kdyz me nahodnou napadne
hanlivé slovo
Je hovorové.. a dávám si pozor, před kým to řeknu, abych někoho neurazila.
je lehce pejorativní, takže druhá možnost.
Je to pejorativní označení Poláků, tak snad v tomto kontextu.
Jen doma
jen mezi blízkými
jen mezi známými
Jen v řeči s kamarády či rodinou. Polakovi bych ho neřekl, pokud bych nevěděl že mu to nevadí :)
Kdykoli mluvím o Polácích. Pocházím ze Severní Moravy a Poláky nemám rád. Mám spolužačku, která má matku Polku, tak před ni toto slovo nepoužívám. Jinak když vím, že mohu tak vždy.
kdykoliv
kdykoliv
Kdykoliv
kdykoliv
Kdyz mluvim o polacich
kdyz nadavam na polaky
kdyz si z nich delame srandu
Když chci o někom říci, že je Polák, ale v situaci, kdy mně např. nějaký naštval (na silnici apod.).
když jede kamion
když jedu do Polska
Když jim nadavam
Když jsem na nějakého Poláka naštvaná
Když mě nějaký Polák naštve
Když mě nějaký Polák naštve :D
když mě nějaký polák vytočí
Když mě poláci něčím naserou, nebo v negativním slova smyslu udiví.
když mě Polák naštve
když mluvím hanlivě o Polácích
když mluvím o polácích
když mluvím o Polácích
Když mluvím o polacich
Když mluvím o polácích
když mluvím o Polácích a prostě mi to vyklouzne
Když mluvím o Polácích s dříve uvedenou skupinou blízkých lidí v uvedeném kontextu.
Když mluvím o polakovi
Když mluvím o pšoncich
když na ně nadávám
Když nadávám na poláky, tedy pokaždé když o nich mluvím :)
Když narážím na poláky
Když se Poláci chovají jako hovada a prasata Ne, ano
Když se bavím o někom z polska.
když se chci urazit :D
Když se mluví o někom z Polska.
Když se nějaký Polák chová nevhodně,(řidiči, opilci)
Když si z přítele dělám srandu, že je "pšonkofil"
Když ve větě zmiňuji Poláky...
když vidím poláka
Kdyžs e uprdnu
málo
mezi známými ano
mluvím o polácích
mluvím-li o kolezích z branže
mluvím-li žertem o Polácích
Moc ho nepoužívám, jen v legraci. Vadí mi, když si někdo utahuje z jiných, když nemáme mezi sebou jako příslušníci blízkých národů úctu.
na veřejnosti bych ho rozhodně nepoužila
Ne
ne
ne
ne, jen jako vtip
neformální komunikace
Nejspíš hanlivé označení pro Poláky.
někdy, nepoužila bych ho ve společnosti lidí polské národnosti
nepouzivam pred polaky, nebo pokud se o nich vyjadruji pozitivne
Nepoužil bych ho při formálnější komunikaci.
Nepoužil bych při jiných, než naprosto neformálních příležitostech.
nepoužívám
nepoužívám "nahlas"
něpouživam bo Polaci su vesměs fajni synci a děvuchy
Nepoužívám ho často, spíš když někde jedeme autem a vidíme Poláka
nespisovný jazyk
nevím
Nevyužila bych jej v oficiální komunikaci v rámci práce, s lidmi, kteří mi nejsou blízcí. Využívám výhradně v rozhovorech s rodinou a blízkými přáteli (a to konkrétně těmi přáteli, o nichž vím, že mi rozumí, že mají tutéž mluvu).
Nijak neomezuji použití tohoto slova.
no přátelům polákům by se nelíbil
občas když mě Poláci naštvou
Obecně se mi nelíbí nelichotivé pojmenování příšlušníků jiných národům, národností, tak se jeho používání obecně vyhýbám. Použil bych je spíše v situaci, kdy mne nějakým způsobem byl nepříjemný
oslovení občana Polska
označení národnosti
označení poláka
pejorativně
pokud bych chtěla naznačit, že něco z polska pokládám na nedobré, nekvalitní potraviny např.
Pokud hovořím o příslušníku polské národnosti
Pokud je na blízku někdo s Polska.
pokud se snažím trefit do protipolských nálad lidí, s nimiž hovořím (způsobených například ne zcela předpisovou jízdou řidičů polských výletních autobusů v oblasti Adršpachu, respektive Broumovska všeobecně)
polští řidiči
popis situace, kdekoli
pouze jako pejorativní výraz pro poláky
pouze před kamarády či rodinou
Pouze v negativní konotaci, například při vyjádřeních o typickém chování na silnicích nebo v polských zahraničních enklávách. S obojím mám osobní zkušenosti.
používám ho např. při hospodských debatách nepoužil bych ho např. před Polákem
Používám jej podle situace, při neformálním rozhovoru s přáteli, při popisování nějakého (špatného, vtipného) zážitku s Poláky.
používám jen při soukromých debatách
Používám zřídka kdy
Pred polaky
pri mluveni
Prisel psonek, byl z psonska...
Pro označení Poláků
před polákama bych ho nepoužila
především když narazím na polského řidiče
při cestě do polska
při hovoru o Polácích
při hovoru s kamarády
při nadávce na poláky
Různě mimo oficiální komunikaci.
S přáteli
S přáteli
Skoro všude
slovo "pšonci" používám jako mírně dehonestující označení Poláků
Slovo se rozhodně neužívá zdrobněle, případně pro označení dítěte, malý Pšonek, nicméně většinou se užívá jako Zasr*ný Pšon, Pšoni, Ideme do Pšonska
spise minimalne
spíše hanlivý kontext
spíše jako nadávka
střídmě
Ti pšontci to zas poj*bali
Třeba i o sobě (jsem češka) např. v Brně, že jak jsem se měla v ,,pšonsku", nebo jak se mi žije s pšonkama, jako pšonce v čr atd
v autě, když nás předjíždí polské auto- kamion (obvykle v hanlivém smyslu-protože jezdí mimořádně špatně a nebezpečně)
v běžném hovoru jako synonymum k Polákům
V blízkosti Polska
V hovoru o Polácích
V mém okolí se používá běžně
V návaznosti na kvalitu výrobků a jídla dovážených z Polska
V neformální komunikaci kdykoliv mě napadne...střídám polak/pšonek tak nějak na náhodu
v odkazu na polaka
V oficiálních situacích ne
v pejorativním významu
V Polsku bych ho nepoužila, na akademicke půdě také ne, používám ho při komunikaci s lidmi ze stejného kraje
v přátelské konverzaci
V přátelských rozhovorech.
V soukromi
ve skupině poláků bych toto slovo nepoužila
velmi zřídka
Veřejně ne
většinou ho moc nepouživám, jen zřídka
většinou, když hraju World of Tanks, nebo CS:GO
většinou, když mě nějaký pšonek nasere - třeba s tim kamionem na přejezdu, tož to byl pěkny cyp ten pšonek řidič
viz předchozí
všade
Vyjimecne
výjimečně
vždy
Vždy jako náhradu slova Polák, polsky občan.
Vždy naskytne-li se příležitost
z legrace, jako provokaci
zařazení osoby
49. Jaký postoj chcete použitím slova "pšonek" vyjádřit?
Povinná otázka, respondent musel napsat odpověď vlastními slovy.
- ano většinou naštvání, používám nejčastěji pro kamióňáky z Polska, kteří předjíždí na dálnici další kamion a zpomalují celý rychlý pruh klidně na 10 minut
.
...
aby se Poláci chovali správně a nezavdávali příčinu toto slovo použít
agresivní
ani ne
Ani ne hanlivě, spíše žertovně nebo prostě jako přezdíku
Ani ne.
ano
Ano, je negativní vůči oslovenému.
asi prostě odlišit ty, co jsou vlastně poláci
Baník pyčo!
bez emocí
bez emocí
Bez zabarvení
částečně negativní, částečně humorné
debil
dehonestace
eee
emoční popis, většinou nelibý
frajeřina
hanlivé
hanlivé
hanlive
hanlivé
Hanlivé nazvání pro Poláky.
Hanlivé slovo pro označení Poláka, dnes už bych ho za tolik hanlivé nepokládala, jako bylo asi dříve, když se rozšířilo, ale ten rys negativního vnímání nebo zesměšnění tam cítím
hanlivé zabarvení
hanlivé, asi jako dederon pro východní Němce
hanlivý
hanlivý
hanlivy nazev pro polaky
Hanlivý, pšonky nemáme rádi
Chci tím vyjádřit poněkud negativní postoj k dané osobě, které tak řeknu.
ironie, pejorativnost, lehký posměch
Ironie.
Ironii, nadsázku. Vnímám ho jako pejorativní, ale nepoužívám ho s tímto záměrem. Používám jej ze srandy, řekněme.
Je to hanlivé
Je to hanlivé označení, nese negativní emoce
je to negativní pojmenování
je to uražka
je trchu hanlivé
K urážce poláka.
Když chci vulgárně nazvat poláka
lehce hanlivé
lehce hanlivé označení
mírně negativní
mírné opovržení
Mírně přezíravý, ale ne nepřátelský.
Myslím, že každý národ má nějaké přezdívky pro druhý a nemyslím, že by to byla fakt nějaká velká nadávka či urážka...
myslím, že to slovo má trochu posměšný podtext
názor
ne
ne
ne
Ne
ne
ne
ne
ne
ne
ne
Neberu toto označení za hanlivé.
Necitim jej nijak zvláštně
negativní
negativní
negativní
Negativní
Negativni
Negativní a odsuzující Ano
Negativní až hanlivé označení příslušníka Polska
Negativní k Polákům
Negativni oznaceni
Negativní pocity
nekvalitní výrobek
nelibost k Polákům
Nemá
NEMÁ, JE TO HOVOROVÝ VÝRAZ
Nemá. Označení člověka.
Neoblibu k polákům
neutrálně zabarvené
neutrální
Neutralni... jenom jine pojmenovani
nevím
Nevim
nic proti nim nemam, je to vylozene jen ve vtipu, pokud si stezujem ze je neco zas z Polska a neni to dobry treba
nic zvlastniho
Nic zvláštního, hovorové označení Poláka.
nijak zvlášť velké zabarvení
Nijaky, prostě Polák
Odsuzující, negativní vyjádření.
opovržení
Opovržení polským národem.
označení
Označení národnostní příslušnosti člověka.
pejorativni
pejorativní
podle jejich mluvy
pohrdání
Pohrdání, nenávist, naštvanost
Pohrdavý
Pohrdavý. Ale používám ho jen v žertu.
Pokud mě nějakým způsobem naštve
poláka
posměch, opovržení
postoj domnělé nadřazenosti nad Poláky
Postoj, sed, ci leh.. :D sry, na blbe otazky, blbe odpovedi. Znate moravaka co ma rad psonky?
pouhé názvosloví a zvyk
pro mě je negativně zabarvené, používám třeba když vidím nějakého Poláka předjíždět v nepřehledném úseku atd.
Pro nás to je hlavně něco jako nadávka proti Třinečákům, nejčastěji v hokeji.
Prostě slangové označení národnosti.
prostě tak říkáme v rodině polákům, nic tím nevyjadřuju
přijde mi to jako hanlivé označení pro poláky
Rozepře mezi obyvateli
Ruzne
slangovější a neslušnější výraz pro poláky. Popř. za volantem s polskou poznávací značkou, když ten řidič řídí hrozně
slovo je myšleno negativně - svah plný Poláků, kteří se na něm a také v řadě na vlek chovají příšerně
slovo není nijak emociálně zabarveno
slovo pšonek považuju za mírně hanlivé, ale zas né nějak moc
Smrdlavý postoj
Spíš hanlivé označení polské menšiny, hlavně různých překupníků a rádoby obchodníků.
spíš legrační
Spíše hanlivé, výsměšné nebo pohrdavé
spíše pejorativní
spíše slengový výraz
Tak Poláci se zrovna nechovají u nás vzorně, jsou to takové "prasátka", hází bordel po dálnicích,... je to taková menší nadávka...
trochu dehonestující
trochu urážlivý
urazka polaka
urážka
většinou mírně negativní. Není to moc pěkné slovo
Vím, že je to spíše hanlivé označení, ale používám jej v rovině legrace
Viz předchozí odpověď - je to pejorativní označení.
Vyjadruje opovrzeni a vysmech
vyjadruje povrchni nadrazenost nad vsim polskym
ze ten polak je cyp
žádné
žádný
žádný
Žádný
Žádný
Žádný
žádný
žádný
žádný...nebo ten, že je mi jejich nářečí blízké, i když v mém případě to spíš může působit jako recese
že je nemám rád
Že je pšonek k ničemu a nemam ho rad
Že je to obyvatel jiného státu. Nic víc
že jede cizinec většinou špatně
že jsem debil :D
že jsou to kokoti
že jsou to pšonci
že mne rozzlobil způsob jízdy kolemjedoucího výletního autobusu s polskou SPZ
že polaci su cypi
50. 8/13 Znáte slovo "ščur"?
Povinná otázka, respondent musel zvolit jednu z nabízených odpovědí a podle toho se mu zobrazily další otázky [Ano → otázka č. 51, Ne → otázka č. 59].
Odpověď | Počet | Lokálně % | Globálně % |
---|---|---|---|
Ne | 682 | 67,52 % | 67,52 % |
Ano | 328 | 32,48 % | 32,48 % |
51. Význam slova "ščur":
Povinná otázka, respondent musel napsat odpověď vlastními slovy.
- krysa,potkan
.
"krysa"
"nečum na mě jak ščur"
asi štír
asi úsměv, ale nevím to jistě
Baník pyčo!
brouk
brouk, štír
Byl jsem spoceny jak ščur. Potkan, krysa
čuči jak ščur do ryny
Čumi jak ščur do ryny. Mokry jak ščur. Ty ščure!
Čumíš jak ščur do rýny
Čumiš jak ščur do ryny
domnívám se, že je to - nyní
Domnívám se, že to je mlok.
drobná havěť -ještěrka, had, škaredý brouk
haviř
hlodavec
Hlodavec
hlodavec
Hlodavec
hlodavec
hlodavec - potkan, krysa
hlodavec - potkan, krysa
hlodavec-potkan
hlodavec, krysa, myš
hlodavec, potkan
hlodavec, potkan/krysa, může se tak však označit i člověk, který je podlézavý
Hmyz
hmyz
hmyzí havěť
chytat ščury, čumět jak ščur do ryny :D
ještěr
ještěrky a podobné potvory
ježek
kočka
Krtek
krysa
krysa
krysa
krysa
krysa
Krysa
krysa
Krysa
Krysa
krysa
krysa
krysa
krysa
krysa
krysa
krysa
krysa
krysa
Krysa
krysa
krysa
krysa
krysa
krysa
krysa
krysa
krysa
Krysa
Krysa
krysa
Krysa
krysa
krysa
krysa
Krysa :) "U nas doma běhaji ščury jak telata!"
krysa nebo potkan
krysa nebo potkan
krysa, hlodavec
krysa, malý hlodavec
Krysa, myš
krysa, myš
Krysa, myš
Krysa, myš občas větu "ty jsi zpocený jak ščur" I když bych toto slovo napsal šťur Nejsem si jistý, jestli teď myslíte stejný význam jak Já.
krysa, myš, hlodavec...
krysa, nevychované dítě-puberták
krysa, potkan
krysa, potkan
krysa, potkan
krysa, potkan
krysa, potkan
Krysa, potkan
Krysa, potkan
krysa, potkan
Krysa, potkan
krysa, potkan :)
krysa, potkan, myš
krysa, potkan, myš
krysa, potkan, obecně podobní hlodavci
krysa, potkan.
krysa:-)
krysička po pšonsku :).
kuna nebo tak něco
kuna, ale nejsem si jistý
kyselá věc, citron ?
kyselý
kyselý jako ščur
malá havěť, ještěrka
Malý
Máme doma ščury (potkany).
mlok
mlok anebo podobná havěť (ještěrka, žába...)
mlok, také potkan
mokrý
mokry jak šťur - myš
Mokrý jako ščur
Mokrý jako ščur...myšleno jako myš nebo krisa
Mys
Myslím, že je to nějaká malá myš.
myš
myš
myš
Myš
Myš
Myš, krysa
Myš, krysa nebo jiný podobný hlodavec.
Myš, krysa, křeček
myš, potkan
myš, potkan
Myš, potkan, celkově nějaky hlodavec, co ho člověk potká.
Myši,křečci....drobní hlovavci
nakouknutí
Např. Ty sje mokry jak ščur.
Nazdar
nějaká havěť
nějaký hlodavec
Nejaky hlodavec
Nějaký hlodavec.
Nejsem si jistá, znám spíše z doslechu, ale snad potkan?
nejsem si jistý, myslím, že obecně příslušník nějaké havěti
netvař se jak ščur
neurčitý malý hlodavec, prostě šťur.
nevěřící
nevím
nevim
nevím
nevím přesně - myslím že je to nějaké zvíře
nevím přesně, ale zdá se mi, že to je nějaký potkan
nevím přesně...nějaký potkan?
Nevím, ale slyšela jsem ho.
Nevím, jestli je to správný význam, ale používám ho jako škleb. Tedy neščuř se na mě!(Ne škleb se na mě)
neznám význam slova
nyní
obtížný lezací hmyz, škvor
plaz
Plaz, obojživelník...?
Polsky je to "krysa", ale jestli to má česky stejný význam, to nevím :)
Potkan
potkan
potkan
potkan
potkan
Potkan
potkan
potkan
potkan
potkan
Potkan
potkan
potkan
Potkan
Potkán
potkan
Potkan
potkan
potkan
potkan
potkan
potkan
potkan
potkan
potkan
potkan
Potkan
potkan
Potkan
potkan
potkan
Potkan
Potkan
potkan
Potkan
potkan
potkan
potkan
potkan
potkan
potkan
potkan
Potkan
potkan
Potkan
Potkan
potkan
potkan
potkan
potkán
potkan
Potkan
potkan
potkan
Potkan
potkan
potkan
Potkan
potkan
Potkan
potkan
potkan
Potkan
potkan
potkan
potkan
potkan
Potkan
potkan
potkan
potkan
potkan
Potkan
Potkan
potkan
potkan
POTKAN
potkan
potkan
Potkan
potkan
potkan
potkan
potkan - "čumi jak ščur"
potkan (?)
potkan (velká myš) krisa
Potkan / krysa
potkan nebo ščuřit se = ksichtit se, dělat grimasy apod.
Potkan nebo ve formě "ščůří se" jako uculuje se, usmívá potutelně, šklebí se.
potkan popř.krysa
potkan, ale používám i ve smyslu škvor nebo i jiná breberka
potkan, krysa
potkan, krysa
potkan, krysa
potkan, krysa
potkan, krysa
potkan, krysa
potkan, krysa
potkan, krysa
potkan, krysa a jiná havěť
potkan, krysa nebo člověk krysí povahy
Potkan, krysa, hlodavec
potkan, mys a podobna zvirata
potkan, myš
potkan, myš
potkan, myš, křeček? prostě nějaký takový hlodavec,
potkan, nadávka
potkan, obecně hlodavec
potkan, popřípadě jiné malé zvíře podobného druhu
Potkan, poznam z polstiny.
potkan, přeneseně malý nepříjemný tvor
Potkan,krysa,mys.....
Potkan? Krysa?
potkan. Znám ale použití ve slovním spojení "To je kyselý jak ščur".
Potkan.
Potkan.
Potkan.
Potkan.
Potkan.
Potkan.
potkan. Mokrý jak ščur. Hledí jak ščur do ryny.
Potkan/krysa
potkani a jiná havěť
potkat
rýpal
říká se čumíš jak šcur do díry, ale nevím co to znamená :-)
Skvor
smíšek
sraz
Stir
Strc (rozkazovaci sposob od strcit), ale myslim, ze to je dake spisske narecie, takze tipujem, ze na Morave to znamena daco ine
stur
ščur
Ščur znamená hmyz.
škvor
škvor
šťavel (aspoň myslím)
štír
štír
štír
štír
štír
štír
štír
štír
štír
štír
štír
štír
štír - nebo nějaký plaz, ještěrka,( aspoň myslím)
štír ale znám jako šur - dokonce znám i pořekadlo - lepěí šura v šini, než-li Kobeřana v kušini
štír, ale i potkan
Štír, brouk
štír, brouk (obecně)
štír, červ
Štír....
Štír(hmyz).
štur
šťur, potkan
taka bestija šediva, co ma štyři haksny dluhy ocas a lita kajsik po kanalach a jinych rynach. Latinsky - Rodentia
takovej ten malej otravnej brouk s kusadlama na zadku
taky maly ščur
ten chlap je taky ščur...
To asi konkrétně neumím vyjádřit. Asi někdo vlezlý. Popř. ,,mokrý jak ščur"
úplně přesně si to překládám jako štír či škvor, obecně to beru jako pojmenování nesympatického zvířete, které vylézá z nějaké díry
usměv
ÚSMĚV
Úsměv
úsměv
Velká myš(potkan)
velká myš/krysa
vlezlý jako ščur
vysmátý
Zvíře typu myš, křeček, morče, krysa a.t.d
zvíře typu myši, potkana
52. Používáte slovo "ščur"?
Povinná otázka, respondent musel zvolit jednu z nabízených odpovědí a podle toho se mu zobrazily další otázky [Ano → otázka č. 55, Ne, ale dříve jsem ho používal/a → otázka č. 53, Ne → otázka č. 53].
Odpověď | Počet | Lokálně % | Globálně % |
---|---|---|---|
Ne | 208 | 63,22 % | 20,59 % |
Ano | 109 | 33,13 % | 10,79 % |
Ne, ale dříve jsem ho používal/a | 12 | 3,65 % | 1,19 % |
53. Používáte nějaký jiný výraz pro slovo "ščur"?
Povinná otázka, respondent musel zvolit jednu z nabízených odpovědí a podle toho se mu zobrazily další otázky [Ano → otázka č. 54, Ne → otázka č. 59].
Odpověď | Počet | Lokálně % | Globálně % |
---|---|---|---|
Ne | 145 | 70,05 % | 14,36 % |
Ano | 62 | 29,95 % | 6,14 % |
54. Jakým jiným výrazem nahrazujete slovo
Povinná otázka, respondent musel napsat odpověď vlastními slovy.
bezvěrec
brouk, ještěrka
české výrazy
hlodavec, potkan
hlodavec,myš,krysa
hodit čučku
krysa
krysa
Krysa
krysa
krysa
krysa
krysa
Krysa, myš
Krysa, potkan
morče
Mys
myš
Myš, hlodavec obecně
Myš, příjmení známé....
Nazdar
nevím
parchant hajzlík,hejsek v souvislosti s dítětem-pubertákem
plaz
potkan
Potkán
Potkan
potkan
Potkan
potkan
potkan
potkan
potkan
potkan
Potkan
Potkan
potkan
potkan
Potkan
Potkan
POTKAN
potkan, krysa
potkan, krysa, velká myš, případně malé dítě
potkan, myš
Potkan.
Potkan.
přesnější označení toho ščura
ptkan, myš
rýpal
Strc
Škleb
škvor
štír
štír
štír
štír
štír, potkan
to samozřejmě nevím, když neznám význam toho slova
trpajzlík, tedy spíš hajzlík trpajzlík
Ucholar
Úsměv
včil
55. Uveďte prosím, jak často slovo "ščur" používáte.
Povinná otázka, respondent musel zvolit jednu z nabízených odpovědí.
Odpověď | Počet | Lokálně % | Globálně % |
---|---|---|---|
Zřídka (1x za delší dobu, než měsíc) | 58 | 53,21 % | 5,74 % |
Nepravidelně (několikrát za měsíc) | 35 | 32,11 % | 3,47 % |
Často (několikrát týdně) | 12 | 11,01 % | 1,19 % |
Velmi často (každodenně) | 4 | 3,67 % | 0,4 % |
56. Před kým můžete slovo "ščur" volně použít?
Povinná otázka, respondent musel napsat odpověď vlastními slovy.
-
ano
ano
Baník pyčo!
bb
bezne
běžně
Běžně
běžně
Běžně
běžně
Běžně
běžně
běžně
Běžně mezi mluvčími nářečí.
běžně používám
Běžně, jen při předpokladu neznalosti ne.
doma před spolužáky ze střední nepoužila bych v práci
doma
doma
Doma používáme běžně
doma, mam kralika a nekdy řikam že je jak ščur
Doma, přátele
Dtto
Jen když jsem doma, ve své původní slezské vlasti. V západních Čechách tomu nikdo nerozumí.
jen na prajzke
jen v rodině, jinak ne
kamarádi, rodina
Kamarádi, starší lidé používající nářečí.
kdykoliv
kýmkoli
lze použít běžně
Lze to použít mezi obyčejnými lidmi.
malé děti
mezi přáteli
mezi svými,
Moje bývalá žena - společně jsme chovali potkany. Jinde bych ho asi nepoužil, poněvadž v Nymburce toto slovo zřejmě nikdo nezná.
Můžu ho použít před kýmkoliv, ale některým bych ho pak asi musel přeložit.
Na veřejnosti,před rodinou...
ne
Ne
ne
ne
ne oficialne
neexistují, nepovažuju slovo ve významu, ve kterém bych ho použila, za hanlivé
není to obvyklý výraz
Nepoužívám...
nevím
nezvažovala bych vhodnost užití
Opět před rodinou, přáteli, známými, v humorných situacích případě i v zaměstnání
potkan
pouze hovorově
Pouze mezi lidmi znalými nářečí
použití před rodinou a kamarády
Používám běžně
používám běžně doma nebo mezi blízkými, né před cizími lidmi
Používám běžně.
používám furt, ščurky mám rád, chovám je :)
Pred kamarady
přátelé, i kolegové, nepoužil/a bych v Čechách
přátelé, kteří mu rozumí, rodina
přáteli
před babinou
před kamarády či rodinou
před kamarády/rodinou
před každým
před kýmkoli
Před kýmkoli
Před kýmkoli kdo mu bude rozumět.
před kýmkoliv
před kýmkoliv
před kýmkoůliv
Před lidma, co ví, co to znamená. Toto už je trošku pokročilejší slovo, čecháčkům může znít jako štír.
před lidmi, kteří nejsou příbuzní nebo přátelé
Před někým, kdo nerozumí ostravsky..:D
Před takym cypem jak ty
před všema
přede všemi
Přede všemi
Přede všemi
přede všemi
Při spatření tvora - Ščur! A nebo při expresivním řečnickém obratu - Ty ščure maly
Příležitostně.
přítel, rodina, sousedé, kamarádi
radši nepoužívat před robami, bo ony se ščuru boji
rodiče, přátelé ze severní Moravy
rodina přátelé
Rodina přátelé a pracovní kolektiv
rodina, přátelé
Rodinou
s kýmkoliv
slovo ščur používám, když zrovna nějakého vidím a jsem zároveň v okruhu lidí, se kterými debatuji. Před ministrem kultury bych slovo ščur nepoužila, protože předpokládám, že by u našeho setkání zrovna žádný nebyl.
V neformální komunikaci, především v úzkém rodinném kruhu.
V neformalni spolecnosti
v rámci nářečí před kýmkoli
v rodině
v rodině na S. Moravě, ze srandy v Brně :-D
V rodině.
ve spisovné češtině bych ho nepoužil
Většinou mezi přáteli a kolegy nebo rodinou.
Volne, predkymkolvek.
Všude
Všude
všude
Všude.. tedy před těmi,co mi rozumí :)
Výhradně v neformální komunikaci v regionu. A i tam je tento výraz zapomínán.
Vzhledem k tomu, že mimo nejbližší přátele moc lidí neví, co to je...
známý
57. V jaké situaci slovo "ščur" používáte?
Povinná otázka, respondent musel napsat odpověď vlastními slovy.
používám v žertu a hanlivě
-
--
.
...
"Mokrý jako ščur"; jinak neutrální slovo.
"ty jsi zpocený jak šťur"
ani ho nepoužívám
ano
Baník pyčo!
Běžně.
buď k označení zvířete nebo i když mě někdo podrazí
Čučí jak ščur z otrub. Kouká vyjeveně, nechápavě
Dtto
hračka
jde o nářečí a ironii, používám v humorné nadsázce mezi přáteli v souvislosti s mými potkany - mazlíčky. ("krysa kanálová" :))
Jen doma a u nás na vesnici
jen jako frázi, v původním významu jen zřídka
JIstě jej nepoužiji ve formální nebo psané konverzaci.
k nadřízeným bych ho nepoužila
k podbarvení při povídání zážitků ze severní Moravy
Kdekoli
kdykoliv
když ho vidím
Když chce někdo blízký chovat potkany, tak řeknu něco ve smyslu fuj, takové ščury mít doma.
když chci říct, že byl někde potkan :D
Když chci vyjádřit,jak moc jsem se upotila :)
když jde o hlodavce, že se objeví někde ve stodole či jinde...
když je něco hodně kyselého
když je řeč o velké myši či kryse
Když nám do domu vleze krysa.
Když se o ščurech doma bavíme :D
Když vidím potkana
Když vidím potkana
když vidím potkana
když vidím ščura
Když vidím ščura :)
když vidim venku hlodavce nebo doma na kralika
když vyjímečně uvidím potkana nebo když někdo dělá grimasy
Malo
Mám ráda zvířata a proto když se o nich mluví,nepoužívám toto slovo,nelíbí se mi..
místo slova potkan , někdy taky jako nadávku, jinak nepoužívám
Mokrý jak ščur. Když přijdou děcka jak čuňata z venku, mokří a od bláta. Nebo hledíš jak ščur do ryny, ve výzhnamu jak tele na nové vrata, jak kdyby to nikdy neviděl. Jinak ho asi nepoužívám.
my ščury naštěsi nemama, ale semtam su vidět aj na ulicach
Na obchodním jednání si to nedokážu představit.
Nadávka, nebo přirovnání viz předchozí odpověď
Ne
Ne
ne
ne na veřejnosti
ne oficialne
nejsou není to sprosté
Někdy jako nadávku.
nevím
Nevím
Nevím
nn
opět dementní otázka používám ho tam kde se hodí použít, nehodí se ho použít třeba na pohovoru, u zkoušky, při pracovních rozhovorech....
Plyšový potkan z Ikea
Podle lidí, se kterýma hovořím.
Podlé možností.
pouze před kamarády či rodinou
použiju, když ho zrovna vidím
použití před rodinou a kamarády
Používám běžně všude
používám furt, ščurci jsou kolikrát lepší než lidi :)
používám ho doma, když máme ve sklepě ščura
propocený = zpoceny jak ščur
Před dětmi, ve společnosti, atd.
před kamarády/rodinou ho človek použije, pred cizimi ne
při běžné situaci
při hovorové řeči
při nějaké oficiální komunikaci nepoužil
při oficiálním jednání ne
při spiklenecké reakci, při oznámení, že se daná havěť nachází v zorném poli, nebo při zjištění důsledků (Překousané kabely - to musel být ščur)
rodina, přátelé
rozhovor s rodinou
s dětmi
se známými
Si mokrý jak ščur
spíše "příbuzné" znění: ščuřit se (mát se), vyščuřený (vysmátý)
stejně jako ostatní nářeční výrazy spíše pro odlehčení situace, v soukromém životě, při vzpomínce na předky, kteří takto hovořili
Stejně jako potkan, já prostě občas používám polské výrazy v běžné mluvě
ščuřit se - smát se (popř. posmívat se)
tak když nám do kurníka vleze sčur; pak vlastním pár plyšových krys z ikee, a sousedé majjí malé děti, vždy si chtějí hrát s těmi "ščury"
Určitě asi nejčastěji, když někomu řeknu, že čumi jak ščur do ryny. 6e prostě blbě kouká, nebo že se diví.
Určitě ne v odborném rozhovoru - např. ne v hodině biologie :-)
v hovoru o potkanech
v jakékoli
v legraci
V situaci, kdy se to hodí.
V suvislosti s mojimi potkanmi. :p
Ve hře s potkany:) "Co jste zase rozhryzaly, vy ščury potvorné?!"
většinou nepoužívám, jedině když je něco kyselé
viz předchozí. Ve Slezsku a v Polsku nemá důvod užít jiné označení potkana než ščur či szczur.
všude
všude
všude
vyjímačně. spíše jako jazykovou hříčku, když chci říct, že je něco velmi kyselé.
vzdycky
Vždy
vždy
vždy
vždy
vždy
vždy a všude
vždy a všude, je pro mě běžným označením zvířete
Xxx
58. Jaký postoj chcete použitím slova "ščur" vyjádřit?
Povinná otázka, respondent musel napsat odpověď vlastními slovy.
-
-
-
--
.
..
"Mokrý jako ščur" - vtipné přirovnání.
Ani ne.
ano
Asi aby bylo vidět, že jsem ze Slezska?
Baník pyčo!
bez emocí
bez zabarvení
citové zabarvení
co se ščuřiš? (co se směješ? posmíváš se??)
Cxx
domácké zabarvení
Dtto
fajne zviřatka :)
Fuj.
hanlivá žertovná nadávka
hanlivé
historický
Hm, v moravstine to znamena asi nieco ine :D
Hněv, naštvání se.
Hovorové zabarvení. Zní mi vtipně.
ironie / láskyplné oslovení. používám v humorné nadsázce mezi přáteli v souvislosti s mými potkany - mazlíčky. ("krysa kanálová" :))
je to nářečí, spojuji si slovo s humorem
lidovost
malé a zubaté
Mírně hanlivé slovo, v ustáleném "čumiš jak ščur do ..." spojení naopak nevinné popíchnutí.
mrštnost ale i špínu a nemoci které potkani přenášejí
Myslím že ne
nadávka
ne
Ne
Ne
ne
ne
ne
ne
Ne
ne
ne
Ne
ne
Ne.
negativní zabarvení, protože spatřené breberky jsou nepěkné
nechápu. Potkan je prostě potkan.
nemá
nemá
Nemá
nemá
nemá cit. zabarvení popisuje zvíře nebo situaci
nema zabarveni
Nemá, označuje potkana, pro mne běžný popisný výraz
není zabarvené
neposeda
neutrální
neutrální
Neutrální
neutrální až negativní
neutralni slovo, ale ščuři su sami o sobě hnusni
Neutrální...
nevím
Nevím
nic
nic zvláštního
nic, je to název zvířete
nn
normální prostě potkan szczur. Szczurek, potkanek.
odpor
opisný
Opovržení
ostravština
pocit zhnusení, spiklenectví, prosté konstatování
Potkan
Používají ho lidé,kteří nemají rádi zvířata-drobné hlodavce..
Primární výraz pro krysu. Není expresivní.
prostě ščur bez podtextu
při nadávce-vztek
Roztomilost. Hra se zvířetem. Radost.
Smích
spise negativni, oznacuje vetsinou skudce
spíš negativní
spíše negativní
spíše negativní, směšné
Tímto slovem lze označit i příživníky :)
vazba k dětství, kdy se takto hovořilo běžněji
Vazne?
velký potkan
viz předchozí
všichni hlodavci v okolí domu jsou škůdci, takže asi ne příliš velké nadšení tím vyjádřím, když řeknu máme doma ščury....
zabarveni to nema
zvyk, jsou to prostě "naše slova" , jde o to, že se jíma odlišujeme od ostatních v republice
žáden
Žádné citové zabarvení, jen popisuji potvory, co nám lezou do stodoly
Žádné. Je to prostě synonymum.
žádný
Žádný
žádný
žadny
žádný, prostě ščur
že je někdo cyp :-D, když položí tuto otázku :-D
že je to něco víc hnusného než potkan :-D
Že nám do baráku vlezla krysa, nebo když se prostě o ní bavíme.
že sem snědla něco kyselého
že stále ještě myslím po karvinsku
59. 9/13 Znáte slovo "farat"?
Povinná otázka, respondent musel zvolit jednu z nabízených odpovědí a podle toho se mu zobrazily další otázky [Ano → otázka č. 60, Ne → otázka č. 68].
Odpověď | Počet | Lokálně % | Globálně % |
---|---|---|---|
Ano | 758 | 75,65 % | 75,05 % |
Ne | 244 | 24,35 % | 24,16 % |
60. Význam slova "farat":
Povinná otázka, respondent musel napsat odpověď vlastními slovy.
pracovat v dole
pracovat v uhelném dole
-
-
- dostávat se do hlubinného dolu
- pracovat v dole - přemýšlet nad něčím
,
.
..
..
...
....
"farala sem nad tym" "Farej at to stihnem" "nefarej do toho" dolnici farajum"
"fárat" do dolu fárat = jako přemýšlet
"Fárat"-sjíždět nebo vyjíždět z dolu.
"pracovat v dole", "jet do dolu (za prací)"
"ujíždět na", být něčím velmi zaujat
(s)jet do dolu
1. horníci "farájí" do dolu - sestup do podzemí 2. něčím se intenzivně zabývat
1. zpouštět se do dolu 2. těžko pracovat, přemýšlet (Faróm nad tym uż pół godziny)
asi fárat (sjíždět do dolu), ale možná se mýlím
asi jako naše Fárat, těžit
Asi si ho pletu, ale první mi vyskočilo "pracovat". Těžce fyzicky namáhavě pracovat
Baník pyčo!
bejt na směně v dole
Buď to přemýšlet nad něčím nebo fárat Horníci
byt v dole a pracocat tam, kopat uhli
cestovat
člověk, který fárá- pracuje v hlubinné šachtě...a než začně "rubat" uhlí, musí fárat- tj, jsed do dolu...
Dělat
dělat
dělat v dole
dělat v dole
dělat v dole, dělat nějakou činnost
dělat v dolech
dělat v dolech
Delat, makat, puvodne sjizdet dolu do dolu pro horniky
dělat, nastoupit na směnu
dělat, pracovat
Dělat, pracovat, jet
Dělat, pracovat.
Dělat, pracovat.
Dělat.
dfdf
Dle mého úsudku by to mohlo znamenat pracovat v dolech
do dolu
do dolů
Do dolů
do dolů
do dolu
do dolu
Do dolu
do dolu
do podzemí nebo fungovat
do sachty dolu
dobývat uhlí
Dole v dole
dolovat cesta do dolu
dolovat
dolovat
Dolovat
dolovat
Dolovat
dolovat
dolovat
dolovat
dolovat
dolovat
dolovat
dolovat
dolovat
dolovat
dolovat
dolovat
dolovat
Dolovat
dolovat
dolovat rubat
Dolovat uhlí
dolovat uhlí asi
dolovat uhlí, horníci faraji do dolů
dolovat v dole......
dolovat v dolech uhli atd. - uhlíři "farajů"
dolovat, dělat
dolovat, jet do dolu
Dolovat, kopat v dole
dolovat, práce horníků
dolovat, pracovat
dolovat, pracovat v dole
Dolovat, pracovat v dole,
dolovat, pracovat,
dolovat, přeneseně spěchat
dolovat, rubat
Dolovat.
dostat se do hnědouhelné šachty
doufám, že se myslí v hornictví jakože rubat např. uhlí
dvojí význam: buď na něco koukat, nebo prostě fárat do dolů
ěžit v dole
fárá do dolu
fárá se do dolu
Fara se do dolu, jinak to někdy používáme místo slova přemýšlet
Fara se do dolu.. Pripadne kdyz nekdo musi uz bezet
fárá se do šachty, obecně jít do práce
fara se v dolech - uhlí
fárá v dole
Fárají horníci :D
fárají horníci do dolu
Faralo se do dolů. Dá se použít ve více významech.
Faram do šachty abych mohl rubat uhlí.
Fárání je vlastně těžba horníků. Už samotné sjíždění do dolů se označuje jako fárání
farar do dolu
fárat
fárat
fárat
fárat
farat
fárat
fárat
fárat
Farat
fárat
fárat
fárat
fárat
fárat
fárat
Fárat
fárat
fárat
fárat - do šachty
fárat - dostat se pod zem - pro uhlí
fárat - jet do dolu a pracovat
farat - pracovat
fárat - pracovat v dole - rubat
Farat - pracovat v dole, ridceji jen pracovat
fárat - spouštět se, pracovat v dole
Fárať - vstúpiť do dolu.
fárat (do dolů)
fárat (sjíždět do dolu)
fárat (v dole)
fárat (získavat uhlí) v dole
FÁRAT = JET DO DOLU A PRACOVAT TAM, RUBAT UHLÍ, TA CESTA DOLŮ JE FÁRÁNÍ, CESTA NAHORU JE VYFÁRAT
fárat = pracovat na šachtě/v dole
fárat =- sjíždět za prací pod zem ?
fárat do dolu dnes spíše jako "makat"
farat do dolu
fárat do dolu
fárat do dolu
fárat do dolu
fárat do dolu
fárat do dolu
fárat do dolů
fárat do dolu
fárat do dolu
Farat do dolu
fárat do dolu
Farat do dolu
fárat do dolu
farat do dolu
farat do dolu
farat do dolu - horníci
farat do dolu - kopat uhli
farat do dolu - prace horniku
farat do dolu (kopat v dole)
farat do dolu havíři
fárat do dolu na směnu
fárat do dolu nebo nad něčím fárat (ve smyslu přemýšlet)
farat do dolu nebo nad něčím přemýšlet
farat do dolu,
fárat do dolu, do práce
Farat do dolů, farat jako přemýšlet
fárat do dolu, šachty
fárat do dolu, těžit uhlí
fárat do dolu, tzn. sjíždět
Fárat do dolů, většinou hlubinných
Farat do dolu; "sjet do dolu"
fárat do dolů?
farat do dolu.
Fárat do dolu.
farat do šachty
fárat dolů do dolu
farat dolů do dolu
Farat dolu do šachty
Farat je makat v dole
Fárať je po slovensky ist dole do bane
Farat můžeme buďto v dole též fachat (Facha) a nebo usilovně přemýšlet, či rozjímat (Totálně jsem nad tím zafarala. Už 14 dní nad ním faram)
Fárat na šachtě dolů (nevím, jak jinak to říct, snad jet výtahem..), dál taky nad něčím hodně přemýšlet - "zafarat se, farat nad tím"
Farat nad něčím/ přemýšlet
farat uhlí v dole
Fárat v dole
Fárat v dole
farat v dole, nebo farat něco hledat, štrachat
Farat v dole.
Farat v dole/lomu?
Fárat v dolech.
Farat znamená těžít.
Farat znamenalo spustit se výtahem do důlní šachty. Dneska to dá více významů. Tvrdě pracovat, pracovat, přemýšlet ...
Farat- pracovat v dole
Farat-uhlí
Fárat, čili sjíždět do práce do hlubinného dolu.
fárat, do dolu
fárat, dolovat uhlí
fárat, jet výtahem do dolu
fárat, pracovat v hlubinném dole (ne na jeho povrchovém pracovišti)
farat, premyslet...
Fárat, sestupovat do dolu
fárat, sestupovat dodolu
fárat, sjíždět do dolu
fárat, sjíždět do dolu za prací
fárat?
fárat? - nejsem horník
fárat? pracovat v dole
Fárat. Já fárám dolů do dolu a doluju rudu.
havíři farají
hloubit důl
hluboce uvažovat
Horníci "fárat"do důlní šachty...
horníci fárají - pracují v dole, sfárat do dolu
horníci fárají do dolu
Hornici faraji do dolu.
Hornici faraji v dole
Horníci faraji v dolech
Horníci farají v dolech.
Horníci fárají.
Horníci fárají. Používá se i jako synonymum pro přemýšlení.
Horníci fárali do dolů, dnes je možné synonymum robit.
horníci těží uhlí
horníci v práci jeli pod zem
hornická činnost
hornický výraz pro sestupování dolů
horník - pracovat v dole; i přeneseně pracovat
horník fárá do dolu = horník pracuje v dole
Horník který jede do dolu výtahem.
Hrát -hry Projíždět mobil (facebook, internet,...) Pracovat v dole
Ist dole do bane (ale je to s dlhym a)
jde na směnu do dolů
jde o dobývání horniny
Jde o odborný termín havířů pro vstup do důlní štoly (použití důlního výtahu)
jdeme farat
Je nějaký spisovný ekvivalent slovs fárat?
jet
jet
jet
Jet do podzemí
jet autem
jet do dolu
Jet do dolu
jet do dolu
jet do dolu
jet do dolu a kopat uhlí(farat)
jet do dolu nebo v něm pracovat
jet do dolu nebo z dolu
Jet do dolu rubat uhlí.
jet do dolu, těžit uhlí přemýšlet
jet dolů do dolu
Jet dolu do dolu dolovat uhli
Jet dolů na směnu do dolu.Jinak taky,když se potakjí 2 havíři,zaručeně za pár minut budou "farat",jejich zábava,řeč se vždy stočí na jejich práci v dole.To je o havířích pověstné.
Jet dovnitř uhelného dolu
jet dulnim vytahem do dolu na sichtu, nebo obecne farat na sachte=pracovat na sachte
Jet důlním výtahem.
jet hluboko do podzemí
jet klecí do dolu, ale i rozfáravka třeba důlního pole
Jet v kleci do dolu. Premyslet
Jet výtahem dolů do šachty
jezdit
Jezdit
jezdit do dolů, do šachet
Jít
jít do dolu
jít do dolu
jít do dolu za účelem konání práce horníka
jít do dolu/na šachtu
jít do doly, dolu
jít do páce
jít do práce
jít do práce
jít do práce
JÍT DO PRÁCE
jít do práce - do dolů
jit do prace do dolu, fyzicky jit do dolu, pod zem
Jít do práce na šachty nebo jen do práce
jít do práce, pracovat, spouštět se do hlubinného dolu
jít dolů do dolu, rubat
jít na šichtu do dolu, pod zem
jít někam
jít pracovat do dolu
Jít pracovat do dolů
Jít pracovat do dolu
Jít pracovat do dolů
Jít pracovat do dolu a "dolovat"
jizdni kolo
kdysi se faralo do šachty, ale včil to znači aji přemyšlet usilovně o čimsi klidně i pod vlivem marihuany
Když se potkají dva horníci,určitě začnou do několika minut "farat",jejich řeč se vždy stočí na jejich práci,práci havířů.
kecat (lhát)
kopat
Kopat
Kopat
kopat
kopat
Kopat (v dole)
kopat do hloubky
Kopat uhli
kopat uhlí
Kopat uhlí, náplň práce horníka.
KOPAT UHLÍ? PRÁCE HORNÍKA
Kopat v dole, obecně pracovat.
kopat, dolovat
kopat, těžit
koumat
krom originálu farat do dolu taky někam jet/jít
Kutat
kutat v dole
kutat v dole, jet do práce
kutat, těžit v dole
Má dva významy: 1) fárat do dolu, 2) nad něčím přemýšlet ("faram nad tím").
Makar
makat
makat
Makat
Makat
makat
makat
Makat
Makat
makat na něčem, zafarat - zahloubat se
makat v dole
makat, pracovat
makat, pracovat
Makat, pracovat
manuálně pracovat v dole
Mnoho významů. Buď zamyslet se nad něčím. (Farat nad smyslem života.) Být rychlejší (Farej, jdeme pozdě.)
Mrdat důl
myslet
na dole robit
Na něčem se zaseknout.
na šachtě dolů do roboty, soustředit se nad něčím, zajímat se něčím hloubějí
Např. farat do dolu.
Nářečně "fárat", neboli oblíbená volnočasová aktivita obyvatel severní Moravy. Já jsem z Prahy. Děkuji.
nastoupit na směnu, sjíždět do šachty, fárat do dolu.
nastupovat do podzemí na šichtu v dole
Něčím se zabývat, zajímat se o něco, zjišťovat něco.
nemám proto asi spisovný výraz - fárá se do dolu
nevím, jak bych to řekla jedním slovem, prostě pracovat jako horník.
No jo, jak to je hezky česky? Rubat uhlí? :o)
No, u bezdomovců znamená hrabat se v popelnici, ale jinak asi pracovat v dole :)
odebírat se do hlubinného dolu dobývat černé zlato
odebrat se do šachty pracovat
p
patrně na Ostravsku fárat
Pohyb v dole. Zfárat (dolů) a vyfárat (nahoru) faračky jsou kalhoty horníka.
Pokud je myšleno fárat, tak jet důlním výtahem.
používají horníci když jdou do práce
Používáno v hornickém průmyslu....
práce horníků
práce horníků, farat do dolu
práce v dole
práce v dole
práce v dole
práce v dole
práce v dolech
Pracova
pracovat "Hej, dneska farame od 5!" - "Dneska pracujeme od 5 hodin."
pracovat
pracovat
pracovat
pracovat
pracovat
pracovat
pracovat
Pracovat
pracovat
pracovat
pracovat
Pracovat
pracovat
pracovat
Pracovat
Pracovat
Pracovat
pracovat
pracovat
pracovat
pracovat
pracovat
pracovat
pracovat
pracovat
pracovat
Pracovat
pracovat
Pracovat
Pracovat
Pracovat
Pracovat
pracovat
pracovat
Pracovat
Pracovat
Pracovat
pracovat
pracovat
pracovat
pracovat
pracovat
pracovat
pracovat
Pracovat
pracovat
Pracovat
pracovat
pracovat
pracovat
pracovat
pracovat
pracovat
Pracovat
pracovat
pracovat
pracovat
pracovat
Pracovat
pracovat
pracovat
pracovat
pracovat
Pracovat
pracovat
pracovat
pracovat (pův. v dolech, přeneseně kdekoliv), používá se i pro přemýšlení
pracovat (v dole)
pracovat (v dole)
pracovat / pracovat v dole
Pracovat a nebo farat jako fetovat.
pracovat či fárat (v dole)
pracovat dlouho
pracovat dole v dole
pracovat myslím
pracovat na dole
pracovat na dole resp. sjíždět do dolu
pracovat na šachtě
pracovat na šachtě
pracovat na šachtě
pracovat na šachtě
pracovat na šachtě
Pracovat na šachtě, přeneseně obecně pracovat.
pracovat na šachtě, přesněji jet klecovým výtahem dolů do šachty
Pracovat na šachtě, sjet do dolu na šichtu.
Pracovat na šachtě.
pracovat nebo hluboce se zajímat o něco
pracovat tvrdě makat
Pracovať v bani.
pracovat v dole přemýšlet
pracovat v dole
pracovat v dole
pracovat v dole
pracovat v dole
pracovat v dole
Pracovat v dole
pracovat v dole
pracovat v dole
Pracovat v dole
Pracovat v dole
Pracovat v dole
pracovat v dole
pracovat v dole
pracovat v dole
Pracovat v dole
pracovat v dole
pracovat v dole
pracovat v dole
pracovat v dole
pracovat v dole
pracovat v dole
pracovat v dole
Pracovat v dole
pracovat v dole
pracovat v dole
Pracovat v dole
pracovat v dole
pracovat v dole
pracovat v dole
pracovat v dole
Pracovat v dole
pracovat v dole
pracovat v dole
pracovat v dole
pracovat v dole
pracovat v dole
Pracovat v dole
pracovat v dole
pracovat v dole
Pracovat v dole
pracovat v dole
pracovat v dole
pracovat v dole
pracovat v dole
Pracovat v dole
pracovat v dole
Pracovat v dole
pracovat v dole
pracovat v dole
pracovat v dole
pracovat v dole
Pracovat v dole
pracovat v dole - "včera faral a ešče z ďury nevylez"
Pracovat v dole jako hornik
Pracovat v dole myslím
pracovat v dole v podzemí
pracovat v dole, "šel dneska farat"
pracovat v dole, dostat se do dolu
pracovat v dole, dostávat se v dole do velké hloubky + farat nad něčím - o něčem uvažovat
Pracovat v dole, konkrétně sjet do (uhelného) dolu.
pracovat v dole, kopat uhlí
Pracovat v dole, resp. jezdit dolů do dolu.
pracovat v dole, rubat uhlí
pracovat v dole, sestupovat do dolu
pracovat v dole, sjíždět do dolů (šachty)
pracovat v dole, spouštět se do dolu
pracovat v dole, spouštět se do dolu, pracovat , výraz pro těžkou práci
pracovat v dole, tvrdě pracovat
pracovat v dole, v podzemí
Pracovat v dole.
Pracovat v dole.
Pracovat v dole.
Pracovat v dole.
Pracovat v dole.
Pracovat v dole.
Pracovat v dole.
Pracovat v dole. Farat uhlí
Pracovat v dole. Jet. Běžet.
pracovat v dolech
pracovat v dolech
pracovat v dolech
pracovat v dolech
pracovat v dolech
Pracovat v dolech
pracovat v dolech
pracovat v dolech
pracovat v dolech
Pracovat v dolech, těžit.
Pracovat v dolech.
Pracovat v dolech/sjet výtahem do důlní šachty
pracovat v dolu
pracovat v hlubiném dolu
Pracovat v hlubinnem dole
Pracovat v hlubinném dole
pracovat v uhelném dole
pracovat, dělat
pracovat, dolovat
Pracovat, dříve používáno dělníky pro práci v dole.
Pracovat, fungovat
pracovat, kopat
Pracovat, makat
Pracovat, makat.
pracovat, nebo fárat na dole
pracovat, nebo nad něčím farat- přemyšlet, připadně něco rychle dělat...
pracovat, nově hrát, pařit
pracovat, pracovat v dole
pracovat, pracovat v dole
pracovat, původně jako horník v dole
pracovat, zejména v dole
pracovat, zejména v dolech se to používalo
pracovat,makat
Pracovat,sjizdet do dolu
Pracovat,sjizdet do šachty.
pracovat?
pracovat?
Pracovat?
Pracovat/drit
pracovgat
pracoviště v dolech
pravým významem je sestupovat do dolu, ale používá se jako myslet - fárat nad něčím = přemýšlet
probírat kontejnery za účelem obohacení se vyhozenými předměty
prostě farat
Provádět hornickou práci
přemýšlet
přemýšlet
přemýšlet
přemýšlet
přemýšlet
přemýšlet
přemýšlet
přemýšlet nad něčím
Přemýšlet nad něčím...
přemýšlet, uvažovat
přemýšlet/fetovat/sjíždět do dolu
přemýšlím nad tím - fárám nad tím
Přesně myslím sjíždět do dolu? Ale používá se i jako "pracovat v dole"
přesouvat se dolů do hlubinného dolu
původně - dělat horníka. Přeneseně používáme jako přemýšlet nad něčím
původně sjíždět pracovat do dolu, dnes se používá i pro surfování na počítači
Původní výynam je "sjíždět do šachty", dnes se používá prostě na pracovat.. Anebo prostě na "jet v drogách"
Robit v bani.
rubat
Rubat
rubat
Rubat
rubat
rubat
rubat
rubat
rubat
rubat na dole
rubat uhlí
rubat v dole
Rubat v dolech
Rubat v dolech
rubat v dolech
rubat, kopat
rubat, makat
rubat, pracovat v dole
rubat, přemýšlet
Rubat, tezit
rubat, těžit uhlí
sejít do dolu
sestoupit
sestoupit do dolu
sestup horníka do dolu.
sestupovat do dolů
sestupovat do dolu
Sestupovat do dolu
sestupovat do dolu k hornické činnosti
sestupovat do podzemí
sestupovat do podzemí, (horníci)
Sestupovat, slézat
Sfarali jsme dolu do rubani
sjet
sjet do dolu
sjet do dolu
sjet do dolu
sjet do dolu
sjet do dolu
sjet do dolů
Sjet do dolu
Sjet do dolu
Sjet do dolu
sjet do dolu a kopat uhlí
sjet do dolu a těžit uhlí
Sjet do dolu pracovat
sjet do dolu, nyní se používá také v kontextu něco prozkoumat, zajistit - ofarat
sjet do dolů, pracovat v dolech
Sjet do dolu, pracovat v něm, také jet rychle
sjet do dolu, těžit uhlí, vykonávat povolání horníka
Sjet do dolu, vypadni - vyfarej
Sjet do dolu.
sjet do dolu/ těžit uhlí
sjet do podzemí za účelem kopání např. uhlí
sjet do šachty
Sjet do šachty, spěchat
sjet dolů do dolu
sjet dolů do dolu
sjet důlní šachtou do hlubinné šachty dolu na uhlí nebo jiný nerost
Sjet pracovat do dolu.
sjet výtahem do dolu
sjet výtahem do dolu
sjetí horníka do šachty
Sjíždění do dolů
sjíždění do šachty
sjíždět (do dolu)
sjíždět do dolu
sjíždět do dolu
sjíždět do dolu
sjíždět do dolu
sjíždět do dolu
sjíždět do dolu
sjíždět do dolu
sjíždět do dolu
sjíždět do dolů
sjíždět do dolu
sjíždět do dolu
sjíždět do dolů
Sjíždět do dolu
sjíždět do dolu
sjíždět do dolů
sjíždět do dolů (např. uhelných)
sjiždet do dolu a pracovat tam
sjíždět do dolu pomoci těžní klece kontrolovat důlní pracoviště
Sjíždět do dolů za prací. Ryze hornický výraz.
Sjíždět do dolu, jet někam
sjíždět do dolu, potažmo pracovat v dole, být zaměstnán jako horník
Sjíždět do dolů, pracovat v dole. Dnes i "usilovně nad něčím přemýšlet".
sjíždět do dolu, také vybírat popelnice
Sjíždět do dolu.
Sjíždět do dolu/šachty
sjížděť do hlubinného dolu
Sjíždět do šachty
Sjíždět do šachty
sjíždět do šachty a dolovat uhlí
sjíždět do šachty dolu
Sjíždět do šachy (Horníci)
sjíždět do těžní jámy v dole
Sjíždět dolů do dolu
sjíždět na podzemní / důlní pracoviště
sjíždět pod zem
Sjíždět výtahem do podzemí dolu
sjíždět/vyjíždět do/z dolu
slang uživatelů drog a bezdomovců, ve smyslu "vyfaral sem dneska svetr, čepicu a ňáký klepky" - získávání užitečných předmětů z popelnic, smetišť
Slézat do dolu, dolovat.
Slyšel jsem slovo v různých situacích, takže význam nebude jednoznačný, ale nejčastěji bylo slovo použito jako synonymum pro "pracovat."
snad pracovat, dělat...
spěchat, makat
spoustet se do dolu, pripadne na necem delat
Spouštět se do dolu.
Spouštět se do dolu.
Spouštět se do dolu.
spouštět se do šachty
spouštět se pod zem, těžit uhlí
Spouštět se výtahem dolu.
spustit se do dolu, pracovat v dole
spustit se do podzemí
spustit se na práci do dolu, přeneseně je používáno pro sexuální akt
špouštět lidi do dolu na práci
Tak primární význam je dolovat uhlí v porubu, ale jinak se to používá, jakože faram v něčem, nebo je totálně zafarany, jakože zaseklý v nějaké činnosti. Omladina hodně třeba fara v drogach.
ťažiť v bani
těžce pracovat (manuálně, např. v dolech)
těžit
Těžit
těžit
těžít
Těžit
těžit
těžit - děda byl horník
Těžit (např. uhlí)
těžit (uhlí)
těžit uhlí pracovat přemýšlet
těžit uhlí
těžit uhlí
těžit uhlí
těžit uhlí
těžít uhlí - pracovat v dolech
Těžit v dole
těžit v dole uhlí
To existuje jiný slovo pro "fárat"? Však fárá se do dolu, ne? Jakože sestupuje
to má nějaké synonymum? V podstatě pracovat v dole, ale jsou i práce v dole, kde se nefara;)
třeba uhlí se fárá
u horníků, sjet do dolů
ujžídět si na něčem, něco řešit, přemýšlet o něčem ... farat nad něčím, jako přemýšlet o tom, ale i užívat si něco teď si faram na tomhle dotazniku
utíkat
uvažovat / fárat (do dolu - to je tu furt ještě aktuální)
V bani kopať.
v dolech pracovat
v hornictví pracovat
v hornictví, sjet dolů do dolu
v uhelných dolech se fara - kope - uhlí
Ve smyslu těžit?
Vozidlo (z němčiny Fahrrad)
Vstávaj, Jano, hore na baňu klopajú ak neskoro prideš fárať ti nedajú
vstup do dolu, obecne cinnost
Vstupovat do důlního díla, obvykle zdviží těžní věže, zahajovat směnu v důlním provozu nebo též obecně pracovat na některém z obvykle hlubinných dolů.
ZAČÍT PRACOVAT V DOLE
zamýšlet se / sjíždět do dolu
ze zemské kúry pod povrch země kutat/rubat uhlí
zfárat do dolu
zísť do bane
Znám "fárat". Př.: Horníci fárají.
znám pouze fárat, s dlouhým A. Dolovat v dolech
znám tento výraz pouze ve smyslu "sjíždět do dolu"
znamená jít těžit dolů uhlí, horníci faraju
zřejmě pracovat v dolech
61. Používáte slovo "farat"?
Povinná otázka, respondent musel zvolit jednu z nabízených odpovědí a podle toho se mu zobrazily další otázky [Ano → otázka č. 64, Ne, ale dříve jsem ho používal/a → otázka č. 62, Ne → otázka č. 62].
Odpověď | Počet | Lokálně % | Globálně % |
---|---|---|---|
Ne | 514 | 67,72 % | 50,89 % |
Ano | 216 | 28,46 % | 21,39 % |
Ne, ale dříve jsem ho používal/a | 29 | 3,82 % | 2,87 % |
62. Používáte nějaký jiný výraz pro slovo "farat"?
Povinná otázka, respondent musel zvolit jednu z nabízených odpovědí a podle toho se mu zobrazily další otázky [Ano → otázka č. 63, Ne → otázka č. 68].
Odpověď | Počet | Lokálně % | Globálně % |
---|---|---|---|
Ne | 394 | 76,65 % | 39,01 % |
Ano | 120 | 23,35 % | 11,88 % |
63. Jakým jiným výrazem nahrazujete slovo "farat"?
Povinná otázka, respondent musel napsat odpověď vlastními slovy.
,dolovat
dávat si to
dělat
Dělat/pracovat.
dfdf
Dobývat uhlí, dolovat....
dolovat
dolovat, pracovat v dole
Dolovat, pracovat v dole.
Fachat
Faraji horníci
fárat
fárat
fárat
fárat
fárat
fárat
fárat
fárat
fárat
fárat
fárat ... ale nepoužívám ho, protože o hornících moc nemluvím
Fárat, rubat
Fárať.
Fárat.
Jet
jet
jet autem
jet do dolu
jet výtahem do dolu
Jít
jít do kolbenky
jít do roboty, do worku, enterovat!
jít makat, jít do háčku
jít na směnu do uhelného dolu
kopat
Kopat
kopat, dolovat
Kopat.
kutat
Kutit
makat
Makat
makat
makat
makat
makat
Makat
makat
Makat
makat
makat
Makat
Makat
makat
makat
makat
Makat
makat v dole
makat v dole
Makat, delat
makat, dělat etc.
makat, dřít
Makat, fachat
makat, robit
makat,pracovat
Ostravovat.
práce
Pracovat
pracovat
pracovat
pracovat
pracovat
pracovat
Pracovat
pracovat
Pracovat
pracovat
pracovat
pracovat
pracovat
Pracovat
pracovat
Pracovat makat
pracovat v dole
Pracovat v dole
Pracovat v dole
pracovat v dole :)
pracovat v dole, dostávat se v dole do velké hloubky + o něčem uvažovat
pracovat v dole/hornictví
pracovat, dělat
Pracovat, dělat.
Pracovat, fungovat
přemýšlet
Přemýšlet
přemýšlet
přemýšlet, zamýšlet
přemýšlím
robit
Robit
robit
Robit.
rubat
rubat
rubat
rubat
Rubat
rubat, dolovat
Rubať, Pracovat v dole
Sjet
Sjíždět nebo vyjíždět z dolu.
spěchat
téměř toto slovo nepotřebuji používat, ale v případě potřeby bych asi řekla fárat
Těžit
Těžit
těžit
těžit v dole
těžit, fárat
Těžit, rubat
Zamýšlet se nad něčím
zařezávat
64. Uveďte prosím, jak často slovo "farat" používáte.
Povinná otázka, respondent musel zvolit jednu z nabízených odpovědí.
Odpověď | Počet | Lokálně % | Globálně % |
---|---|---|---|
Zřídka (1x za delší dobu, než měsíc) | 117 | 53,67 % | 11,58 % |
Nepravidelně (několikrát za měsíc) | 74 | 33,94 % | 7,33 % |
Často (několikrát týdně) | 17 | 7,8 % | 1,68 % |
Velmi často (každodenně) | 10 | 4,59 % | 0,99 % |
65. Před kým můžete slovo "farat" volně použít?
Povinná otázka, respondent musel napsat odpověď vlastními slovy.
před každym
--
.
Aktuálně bydlím v Brně, proto používám jiné výrazy.
ano
ano
asi bych ho použila skoro všude
Asi pred kazdym
asi vždy
Baník pyčo!
bez omezení
bez omezeni, rekl bych ze to je hornicky termin
bezne
bezne
Běžně
běžně
Běžně
běžně
Běžně
běžné
běžně
běžně
Běžně
běžně
běžně
běžně
běžně
běžně
Běžně
běžně
běžně
běžně
běžně
běžně
Běžně
běžně
běžně
běžně
běžně
běžně
Běžně
běžně bez omezení
běžně doma, mezi přátei
Běžně kdokoli
běžně mezi horníky a lidmi toho prostředí
běžné použití
běžně toto slovo nepoužívám, nemyslím si, že bych nemohla toto slovo v nějaké společnosti použít
Běžně, ale moc to nepoužívam
běžně, ale nepohybuji se asi ve skupinách, kde by se to nemělo... u horníků se to říkalo běžně, ale nevím... možná u romů je to hanlivé?
běžně, neznám jiný výraz stejného významu
Běžně, pokud je příležitost.
běžně, volně
Běžně.
Běžně.
Běžně.
Běžně.
běžně. ve významu jet (autem)
blbá otázka
buď nerozumím otázce nebo slovu farat
člověk, který fárá- pracuje v hlubinné šachtě...a než začně "rubat" uhlí, musí fárat- tj, jsed do dolu...
dá se použít
Do něčeho zafárat... zadumat se
Doma
doma, přatele
Domnívám se, že před každým.
Dtto
fšeci temu rozumi, před fšeckyma
Hocikto
jen když bych chtěl sdělit aktivitu horníka
Jen v neoficiální běžné konverzaci.
Kamaradi
kamarádi
Kamarady
kdekoli
Kdekoliv.
kdykoli
kdykoliv
Kdykoliv - jde o odborný spisovný termín
kdysi v práci před kolegy a taky před známymi a rodinou
když se bavíme o hornictví
Manžel je báňský záchranář, takže když někdo fárá tak se jde prostě do dolu. Obecně doma používáme - když se bavíme o práci.
Mezi kamarády
Mezi přáteli a rodinou
mezi přáteli ano, při pracovním nebo obchodním jednání bych ho nepoužila
mezi přáteli, rodinou
Mezi známýma.
Na Moravě kdekoliv.
Na Ostravsku asi bez omezení.
ne
Ne
ne
ne
Ne s nadřízenými, ve společnosti, na pohovoru.
ne zcela běžně, na dole nepracuji, ale v přeneseném významu používám i v práci.
neexistuje
neformální komunikace
Nemám důvod toto slovo používat. Ale použít ho mohu kdekoli, jen v Čechách ho řeknu s čárkou nad prvním "a".
nenapadá mě omezení použití, snad mimo to, že je nevhodné používat bez vysvětlení jakékoli termíny neznámé spoludiskutujícím
Nenapsala bych ho.
Neomezuji to
nepoužil bych ho mimo Ostravsko, lidé by nerozuměli
Nepoužívám toto slovo běžně.
nevím
Nevim
Nevnímám rozdíl
nn
normálně
Obecně známý termín, ve verzi s diakritikou a tedy správnou výslovností je obecně srozumitelný a použitelný kdekoliv v ČR a za jakékoliv situace.
Podlé možností.
Pouze v neformálním kontaktu.
Pouzila bych pred kymkoliv, spisovny vyraz si snad ani nevybavim, od mala slychavam jen tento :-D
použila bych ho běžně, normální slovo
použila bych před kýmkoliv
Použila bych to slovo před lidmi, kteří by tomuto slovu rozuměli.
použití před rodinou a kamarády
používala jsem je když tatínek pracoval v uranových dolech.
Používám běžně
Používám běžně
Používám běžně
používám běžně
používám běžně, lze i úředně.
používám ho běžně
Používám ho jen v práci, resp, když kamarádům vyprávím o své práci. Pracuji s uživateli drog jako sociální pracovník. Jinde by mi určitě nerozuměli:)
používám ho před kýmkoli kdo mu rozumí, je-li situace vhodná (jak jinak... ) opakuji, že autor dotazníku je cyp jak lampa
používám jej jen při konverzaci s přáteli
Používám mezi přáteli
používám pouze u rodinných příslušníků a lidí blízkých
Používám slovo FÁRAT běžně pokud hovořím o fárání, což je skoro vůbec
používám v rozhovoru s kamarádem, který slovo používá běžně
Prakticky přede všemi lidmi.
Pred blizkymi
pred kazdym
Pred kymkoliv
přátelé
Přátelé
před hornikem
před horníky
před horníky, před rodinou, před spolužáky - ano toto bych použila i v práci při zjišťování zaměstnání
Před kamarády
před kamarády, nebo při samomluvě
před každým
před každým
před každým
před každym
před každým
před každým
před každým, kdo slovo zná, a když nezná tak stejně
Před kýmkoli
před kýmkoli
před kýmkoli
před kýmkoli
Před kýmkoli kdo ho zná
Před kýmkoli, je to běžné slovo
před kýmkoli, jen to říkám s dlouhým a- fárat. To přece není vulgární slovo, snad ?
před kýmkoliv
před kýmkoliv
před kýmkoliv
před kýmkoliv
Před kýmkoliv
před kýmkoliv
Před kýmkoliv v původním významu, ve smyslu "vypadni" před blízkými
před kýmkoliv, jde o naprosto běžné slovo
Před kýmkoliv.
před manželkou a horníky
Před mluvčími nářečí, zpravidla mladší generací.
Před MS obyvateli.
Před nami chchary
před Ostraváky
před přáteli,
Před severomoravany
Před všema
přede všemi
Přede všemi
přede všemi
předkýmkoliv, samozřejmě si to nedovolím třeba před zaměstnavatelem
rodina kamarádi z Moravy
rodina přátelé a pracovní kolektiv
rodina, přátele
Rodina,přátelé,práce...v práci třeba slovo farat označujeme skupinu bezdomovců,kteří chodí vybírat popelnice
Řekl bych že běžně.
S dlouhým á jde o spisovný výraz, pokud ho používám ve smyslu fárat v dole
sociální pracovníci, bezdomovci
Spolužáci, učitelé
škola, práce
tak běžně do dolů nechodím, a mezi horníky se nepohybuju, tak proč bych měla používat? a s dlouhým á je to spisovné slovo
užívám je běžně
v celé ČR
V diskuzi o hornictví, ale faralo se i na Kladně
v hovorové mluvě, v oficiální nepoužívám
V hovorové řeči před kýmkoliv.
v Ostravě asi přede všemi - ohledně horníků; fárat ´přemýšlet = jen před kamarády
v podstatě před každým
v rodině a s kamarády
v rodině, kamarádi, spolupracovníci
ve vybranější společnosti bych tento výraz nepoužil
Většinou o tom povídám před známými právě z okolí Karviné, ale též slovo použiji, pokud si nemohu vzpomenout na slovo stejného významu.
Většinou se staršími horníky.
volně
volné použití
Vsichni
všemi
všichni
Všude
všude
Všude
všude
Význam fárat na šachtě - před kýmkoliv i v oficiálních situacích. Význam farat nad něčím (přemýšlet) - pouze s přáteli a známými
vždy a všude
vždy běžně
X
Xxx
xxx
známí ze skupiny pro pomoc bezdomovcům
zřejmě bych ho nepoužil v jiných krajích (a asi také před mladšími lidmi), kde není běžná znalost hornické tématiky
66. V jaké situaci slovo "farat" používáte?
Povinná otázka, respondent musel napsat odpověď vlastními slovy.
Záleží na významu, viz předchozí otazku
-
--
.
.
..
32.roků jsem fáral takže vždy
Acc
Ani nevím jak jinak se řekne když horník jde do práce. Taky v kontextu užívání pervitinu - fárání. Uživatel pervitinu fárač.
ano
ano
ano
ano, cyp jak lampa používám ho v situaci, ve které se hodí to slovo použít... jinak bych byla idiot.Samozřejmě není vhodné nářečí používat v oficiálních a formálních situacích
asi bych použila téměř všude, resp. pokud bych mluvila s pražákem, tak bych možná použila něco jiného - pracuje na dole, je to horník, zfaral - tj. pracoval v dolu pod zemí
asi normálně, nenapadá mi příhodnější záměna této aktivity
asi vždy
asi vždycky
Baník pyčo!
bez omezeni
bez omezení
bezne
běžně
běžně
běžné použití
běžně používám před všemi
běžně, vždy a všude
Běžně.
Běžně.
Běžně.
blbá otázka
částečně viz předchozí odpověď, vzhledem k tomu, že nežiji v hornické oblasti a nemám ani příbuzné nebo známé, se kterými bych se o hornictví běžně bavil, používám toto slovo spíše výjimečně
čeština nemá za slovo farat v puvodnim vyznamu ekvivalent
člověk, který fárá- pracuje v hlubinné šachtě...a než začně "rubat" uhlí, musí fárat- tj, jsed do dolu...
Děda faral jako hornik ma urane
diskuze o fárání do dolů
dlouho a namáhavě jsem pracoval
Dtto
Hocikedy
hornictví
Hornik fara na důl.
hovor s kamarády
je to pro mě synonymum pro horničinu
Jen občas, když se slovo opravdu hodí.
Jen při nezávazných konverzacích
jít na kontrolu
kdekoli
kdykoli
kdykoliv
kdykoliv
kdykoliv je to příhodné
Kdyz nekomu nejcasteji diteti chci zduraznit ze ma neco udelat
Kdyz specham
kdyz vykladam o tom ze jsme farali...
když bych mluvila o práci v hlubinných dolech - kdekoliv
Když chci na něco poukázat - O zafarej! Při rozjímání - Dost jsem nad tím farala a nejeví se mi to jako dobré řešení. Při uznání dobře zdařeného díla - Typek si dost zafaral Při nesmyslných myšlenkách spoludiskutéra - Ty vole co to faráš za sra*ky! Když někdo pracuje nebo pracoval v dole - Typek faral 40 let, známí si mysleli, že ho tam aj pochovají..
Když jdu mrdat
když je potřeba
Když je to vhodné
když je to vhodné
když je třeba
Když je třeba
když je třeba rubat
Když komunikuji na téma "životní styl mých klientů-uživatelů drog". Jinde by to bylo trochu divné:)
když mluvím k hornickému tématu
když mluvím o hornících
když mluvím o hornících
když mluvím o hornících
když mluvím o hornících.
když mluvím o práci horníků nebo přeneseně obecně o práci
Když mluvíme o horníkach
Když mluvíme o práci v dole
když nad něčím přemýšlím.
Když někam jedeme/někdo jede
Když někdo pracuje v dole.
když potřebuji říci že někdo fáral tak to řeknu
když se bavím o dolech, hornících
Když se bavím o důlní těžbě a havířích
Když se bavim o hornikach
když se bavím o lidech pracujících v dolech
Když se bavíme o fárání
Když se bavíme o otci nebo o hornících
Když se mi nechce zrovna říkat dolovat, ale běžně se o dolování nebavím, takže ani slofo fárat nepoužívám dennodenně
když se mluví o havířích
když se mluví o hornících
Když se mluví o hornících.
Když se mluví o hornické práci.
když se mluví o hornictví
když se mluví o práci v dolech
když se to hodí
Klidně ho použiji, není to hanlivé slovo...
Mezi přáteli
mluvím o hornících
Musím na něčem zafarat
Na exkurzi v dole
ne
Ne
ne
ne
Ne s nadřízenými, ve společnosti, na pohovoru. Nefárej nad tím! - nejčastěji ve formě přemýšlet
necítím je jako problémové
Nedovedu si představit situaci, kdy bych ho nemohl použít.
neformální komunikace
Nechápu. Mluví-li se o práci horníka/havíře, je to jediné použitelné slovo. Vůbec nevím, jakým jiným bych ho měl nahradit. Neznám žádný ekvivalent, žádné synonymum.
nechce to farat - nechce to fungovat
Nejčastěji jej používám,když se nad něčím zamyslím
někdy
Neomezuji to
Nepouzila bych ho mezi lidmi
nepoužívám ho téměř vůbec (jen v rodině, když je potřeba "sfárat" do sklepa)
nepoužívám jej příliš často, pouze pokud mi "ujede"
neužila bych ho ve formální řeči
Nevidím důvod se mu vyhýbat.
nevím
Nevím
nn
no,přemýšlím, tak faram
nwm
o bezdomovcích - když vybírají popelnice, také jako jít do práce ...
obecně jako výraz pro práci
označení práce v dole
podle kontextu
pokud mlulvím o havířích
pokud mluvím o hornících
Pokud mluvím o hornících :)
Pokud mluvím o práci horníků
pokud mluvím o práci v dolech, což se stává málo
Pouzivam v hovorech o hornictvi
použil bych ho běžně
Použila bych slovo fárat vždycky a všude při hovoru o fárání
použití před rodinou a kamarády
Používám běžně
Používám běžně všude
používám ho pouze v souvislosti s prací v dolech
používám v rozhovoru s kamarádem, který slovo používá běžně
používám všude
Prakticky všude, jen je natahuji do podoby fárat.
pro uvedenou činnost vždy použiji toto slovo
před hornikem
před těmito lidmi
Předchozí otázka
Přemýšlet.
Při běžné konverzaci s přáteli
při mluvení o hornících
při normální řeči
při pohybu člověka směrem dolů v nějaké šachtě
při popisování událostí, při hovoru, kdykoliv se jedná o fárání pod zem.
při popisu hornictví, debatě o dolech a pod., volně, běžně
při zdůraznění rozsahu práce
Příležitostně.
Ruzne
Různě
škola
Tak nějak, když mě napadne, že se mi hodí do věty.
teď už se nefárá
těžká náročná práce, směrem do země/podzemí, podobnému významu jako dolovat, prašná práce
těžká práce
Totez
Tož ten šohaj faral v dole
Třeba na konferenci o politických vězních, bych se asi snažila "nespadávat do žargonu".
u her
Už nad tím faram hodinu a pořád nevím kam pojedeme na víkend.
v běžné hovorové mluvě
v běžné hovorové řeči
v běžných
V diskuzi o práci s horníkem.
v hovoru na téma hornictví
V jakékoliv
v jakékoliv situaci, pokud je zrovna řeč o hornících
V kontextu práce v dole
V praci
V práci bych jej nepoužila.
V situaci, kdy někdo fárá po zem.
V souvislosti s horniky
V souvislosti s popisem činnosti v dolech.
V souvislosti s prací v dole
Ve spojitosti s jízdou či prací.. faram do práce, přifaram k tobě, koukej farat at máme peníze, musim jít farat (pracovat)
ve vtipu, že musí někdo něco pracně vydobít
Ve vzpomínkách a debatách s havíři.
Většinou o svém otci, že po probuzení dělá, jako kdyby právě vyfáral po dvanáctce :)
Viz predchozi odpoved
viz předchozí
viz. předešlé
volné použití
všude
všude
všude
všude
všude
všude
Všude.
vyfáral sfáral
vždy
vždy
Vždy
vždy
Vždy
vždy a všude
Vždy a všude
Vždy a všude
Vždy a všude
vždy a všude
vždy a všude
vždy a všude
vždy a všude, proč ne ?
vždy jen v kontextu se situací
vždycky
Vždycky
vždycky
vždycky a všude
vždycky a všude
vždycky a všude ne
vždycky, když se jedná o důl
X
Zpravidla pouze v neformální komunikaci se svými vrstevníky, v komunikace s rodiči bych jej nepoužil
67. Jaký postoj chcete použitím slova "farat" vyjádřit?
Povinná otázka, respondent musel napsat odpověď vlastními slovy.
beru to jako zobecnělý výraz pro jednu konkrétní situaci - nikam jinam se nefárá, než do dolu
ne
-
-
-
--
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . ne
.
.
..
...
...
ani ne
Ano
ano
ANO
Asi pro mě žádné citové zabarvení nemá
asi tím částečně chci dát najevo, že znám určitou speciální slovní zásobu a tím patřím k určité společnosti
Baník pyčo!
Beru to jako běžné slovo
Bez
Bez citového zabarvení.
bez emocí
Bez postoje prostě normální slovo.
bez zabarvení
Bez zabarvení
bez zabarvení
bez zabarvení
Bez zabarvení
bez zabarvení, citů, emocí
běžné
běžné sloveso
běžné sloveso
Boha tahle otazka mě už štve. Ještě raz a snad ten dotaznik pošlu do řitě.
C
d
Dtto
Emoce
farani patři k robotě a lepši v male knajpě chlompat jak na velke šachtě robit!
hlubší stavy
hornický výraz
chci vyjádřit postoj, že chci někam zajít, zajet, v přeneseném významu. Ale skutečně tento typ otázky u těchto slov, někdo tady někomu a něčemu nerozumí, někdo z nás....
Já to používám s dlouhým a (fárat), normální slovo, žádný postoj.
jako práce dělníků v dole, hlavně se to vztahuje na ostraváky
Jako že jdou hornici do roboty
Jde o odborný výraz, takže žádný
Je to tvrdá práce, slovo farat je pro mě vyjádřením úcty k této těžké práci
ještě blbějšíotázka
jo hodí se jen na vyjádření přesného pocitu
jo, je to vlezlý.
K hornictví
kdykoliv
Když přemýšlím nad něčím.
koukej na to kámo
lidovost
Mám to slovo rád, protože je to další klasické ostravské slovo
mezi kamarády
Mírně expresivní.
Mrdání
Muž fara do ženy. Tz. Že do ní tzv.hučí :)
namáhavě
náročná práce
Nářečím slovo farat je více přesvědčivější
ne
ne
Ne
ne
ne
ne
ne
Ne
Ne
ne
Ne
Ne
ne
ne
ne
ne
ne
ne
Ne
Ne
Ne
ne
ne
ne
ne
ne
Ne
Ne
ne
ne
ne - vidím, že jeho význam bude jiný než si 50 let myslím
ne jen význam fárat do sloje za prací
Ne nema
Ne.
Ne.
Ne.
Ne.
neformální
neformální komunikace
Negace
nějak nerozumím otázce...
nemá
nemá
nemá
nemá
nemá
nemá
nema
nemá
Nemá citové zabarvení.
nemá to nic společného s postojem
nemá zabarvení
nemá, běžné označení pro činnost horníka
Nemá, popisný výraz.
nemá.
Nemám, pouze popis děje.
Nepoužívám to jako citově zabarvené slovo
nepříjemná těžká facha
Neutralne
neutrální
neutrální
neutrální
neutrální
neutrální
neutrální
neutrální
neutrální
neutrální
neutrální
neutrální
neutrální popis
Neutrální, popisuje situaci.
Neutrální, řekla bych
Neutrální.
Neutrální.
nevím
nevím
nevím
nevím
nevím
nevím
Nevím.
Nic
Nic takového
nic tím nevyjadřuju, prostě to používám místo slova pracovat
nm
normální
opravdu je nutne ke kazdemu slovu davat tyto nic nerikajici otazky?
otročit na papaláše
Označuje pro mě tvrdou práci
popis činnosti
Popis činnosti.
popisuje náročnou práci horníka
postoj k práci
Používám většinou ve chvílích, kdy si nevzpomenu na jiný výraz stejného významu
Považuji ho za slovo, které zastupuje popisování konkrétní činnosti - tzn. při rychlé řeči ho použiji. Nepovažuji ho za slovo odborné či spisovné.
práci havíře
Pracovat
pracovní aktivitu horníka
přátelský, že jsem z regionu
přemýšlet
Různě
sjíždět výtahem pod zem velmi hluboko za účelem převážně dobývání nerostů. Uhlí, uran, zlato, stříbro.
sloveso
Směr dolů
sounáležitost s manuálně pracujícími a svůj původ mezi nimi (znalost základního slangu)
spěchej
spíše negativní zabarvení, farat ve smylu otravné práce, téžké práce či cestování jako povinnosti
společensky klesnout
stejné jako předchozí odpověď
Su z Brna, ale větev rodiny od jedné z babiček je z Místku a Palkovic, kde jsem byl často o prázdninách. Takže vzpomínka na tety, strejdy..., kteří tak skutečně mluvili.
špinavá náročná práce
tak, rozumíme si
Těžká je dřina v dole.
Těžkou práci a snahu
To byla dřina. Konečně to mám za sebou.
To slovo se mi zda neutralni
To, že nad něčím přemýšlím.
úctu k dřině a nebezpečné práci horníků
umocnění výkonu
úsilí, snaha, zápal
Užívám je, když chci vyjádřit buď, že pracuji (někdo pracuje), nebo že při hledání propátravám skříně, šuplíky...
Většinou negativní, protože mi práce pod zemí není blízká.
většinou to používám, když jde o fyzicky náročnou práci
vnímám je jako neutrální
Vůbec ne.
Zadny
zadný
Zadny,neni to nijak citove zabarvene slovo
Záleží na daném kontextu, viz předchozí
Záleží na situaci, ale častěji negativní.
Zní to o něco měkčeji než dolovat, má to šmrnc
žádné emoce, prostě horník "jde" pracovat,
žádné zabarvení, prostě dělat v dole, rubat uhlí
žádný
žádný
Žádný
žádný
žádný
žádný
žádný
žádný postoj, jen sdělení
žádný, jedná se o pracovní činnosti
žádný, jen skutečnost
Žádný. Je to výraz lidí, se kterýma pracuju, a mně osobně se líbí.
že jsem nad něčím přemýšlela usilovně, dlouhodobě
že jsem z ostravska a vím, co farat znamená a vím jaká je to dřina
že někdo pracuje
68. 10/13 Znáte úsloví "Byt jak papuč / Byt papuč / Nebuď papuč"?
Povinná otázka, respondent musel zvolit jednu z nabízených odpovědí a podle toho se mu zobrazily další otázky [Ano → otázka č. 69, Ne → otázka č. 77].
Odpověď | Počet | Lokálně % | Globálně % |
---|---|---|---|
Ne | 643 | 64,17 % | 63,66 % |
Ano | 359 | 35,83 % | 35,54 % |
69. Význam úsloví "Byt jak papuč / Byt papuč / Nebuď papuč":
Povinná otázka, respondent musel napsat odpověď vlastními slovy.
- člověk který nikam nechodí,sedí stále doma
být nazlobený
-
...
...
"Nebuď papuč" - neseď pořád doma.
"nebud taky papučovy"
"nebuť uťáplý"
1.byt opily 2.byt zbabely 3.nebud zbabely
1/ Být napučený, načučený, otrávený 2/ Být měkký, zchoulostivělý, nezvládat něco...
a) být uražený, naštvaný b) byt jak papuč = být opilý
aby někdo nebyl napapučený (naštvany)
Asi být hodně usedlý, nevýrazný, u nás by se asi řeklo Nebuď podpantoflák a bav se.
Asi podpantofel spíš ne??
bačkora
Baník pyčo!
bať se čehosik
Buďto líný, nebo taky uražený (nafučený)
byl cely napapučeny a nic se mu nechtělo
byl nadutý/napuchlý/uražený
Být bábovka, strašpytel
být bábovka; nemít odvahu/potřebu/kondici udělat něco
Byt backora - posera - srab
být bačkora
Být bačkora
být bačkora
být bačkora.....
Byť domased, odmietať ísť von. V rozšírenom kontexte odmietať robiť niečo záživné.
Být hloupý, nebuď hloupý.
Byt jak papuč - být nafouklej Dostat přes papuč - dostat pár facek
byt jak pupuč – být opilý nebuď papuč nevím
Být jako bačkora
Být jako bačkora - tedy za zbabělce asi...
být lenošný
Být měkký
být měkký, měko-srdcatý, pro muže být hodný
být měkký, nerozhodný, povolný
Být měkký/Nebuď měkkota, slaboch.
být měkota
Být měsíční, jen se válet
byt nabrucenej
byt nabruceny, zakaboneny, neprijemny
být nabručený
být nabručený, naštvaný, zamračený
být nafoukaný
Být nafouklý - uražený
Být nafouklý, otrávený - "zas ma hubu jak papuč"
být nafouklý, povyšovat se
být nafouklý, uražený
Být nafouklý, uražený.
Být nafouklý.
BÝt nafouklý. Uraženz
Být nafouklý/Nebuď napučený/nafučený.
být nafouknutý, uražený
BÝT NAFOUKNUTÝ,URAŽENÝ
být nafrněný
být nafučená/naprdlá, prostě nemít náladu a být nafouklý/á
být nafučený
Být nafučený
být nafučený
Být nafučený, nafouklý, naštvaný, otrávený, nekomunikovat....
být nafučený, naštvaný
být nafučený, naštvaný, naprdnutý, není s ním zábava
být nafučený, uražený
být nafučený, uražený, naštvaný, protivný
Být nafučený, uražený.
být nafučený/uražený/naštvaný
Být nakaboděný, nafouknutý, uražený
být nakrknutý
Být nakvašený, uražený, nabubřelý
Být namyšlený.
Byt napuceny, nastvany, urazeny
Být napučený, naštvaný
být napučený/ uražený
Byt nastvany
byt nastvany na neco
Být nastvaný uražený
byt nastvany, mrzuty, neprijemny
Byt nastvany, nemluvny
být naštvaný
být naštvaný
Být naštvaný
být naštvaný
být naštvaný
být naštvaný
být naštvaný
být naštvaný
být naštvaný
být naštvaný
být naštvaný , nafouklý, uražený
být naštvaný, načuřený
být naštvaný, načuřený
být naštvaný, nafučený
být naštvaný, nafučený
Být naštvaný, namosúrený, nebuď naštvaný
být naštvaný, napučený
Být naštvaný, rozladěný, uražený
být naštvaný, uražený, protivný..
Být naštvaný, zakaboněný
Být naštvaný, zakaboněný
být naštvaný, zakaboněný
být naštvaný, zamračený, nedobře naladěný
být naštvaný?
Být naštvaný.
Být natuřený, tvářit se otravně.
být nazloben/ nebuď labuť
být nazlobený, uražený
být někým utlačován (většinou manželkou nebo přítelkyní)
Být nevrlý,zachmureny.
být nevýrazný,neprůbojný
Být odměřený.
Být opilý
být opilý, nereagovat na podněty
Být otrávený, bez nálady.
Být pod nadvládou manželky,ženy.
být pod pantoflem
Byt Pod pantoflem
být pod pantoflem
být pod pantoflem...tj. bezmezně poslouchat manželku
být pod pantoflí, poslouchat druhou polovičku
Být pohodlný, být líný někam vyrazit, být zalezlý doma.
být rozlamaný
být sekýrovaný
Být smutný, nešťastný, zklamaný.
Být srab
Být stále doma
být straspytel
Být submisivní kvlli partnera/partnerky
Být tvrdohlavý
být tvrdý (třeba o jídle, o masu) být bázlivý, nerozhodovat, nevzpírat se - hlavně o manželích/partnerech
Byt urazeny, nafouknuty
být uražený
být uražený
být uražený
být uražený
byt uražený
být uražený
být uražený
Být uražený,
Být uražený, dotčený.
Být uražený, nadurděný - poznatelně už podle grimasy
být uražený, nafoukaný
být uražený, nafouklý
Být uražený, nafouklý, nemluvit s ostatníma.
Být uražený, nafučený.
být uražený, naštvaný, nafouklý
být uražený, povýšený
být uražený?
Být uražený.
Být uražený.
být usedlý, nebo také nafouknutý
Být usedlý, úzkoprsý, konzervativní...
Být ustrašený, bát se
být zamračený
být zamračený
Být zamračený, mít špatnou náladu
být zamračený, naštvaný, dělat zamračený xicht
být zamračený, naštvaný, rozmrzelý
být zapčklý
Být zbabělec, bačkora.
být zbabělý popř. nebuď zbabělý
být změkčilý
Být/Nebýt srab.
Co ho roba sekyruje
Doma zalezlý, co nikam nechodí.
Držet se doma a poslouchat svého partnera.
flegmatik, nechává se sebou orat a vláčet
hovězí maso je jako papuč = hnusné žvýkavé hovězí maso
Chlap, co je jak papuč, si nechává "s*át" na hlavu od své baby a ona v jejich vztahu rozhoduje
Já to znám jako význam "pod pantoflem" když tě roba nechce pustit ven.
Jak papuč je někdo ožraly.
Jdjd
je nafučený
je protivnej, zpruzenej, naštvanej
je to totéž jako nebuď labuť?
je to Valašské - být nafoukaný - ale česky i být měkota
kabonit se, mračit se
když je někdo uražený
Lenoch
líný ?
ma pysk jak papuč - ve významu nabručený nebo uražený, otrávený...
málo odvážný, nebuď papuč - vzmuž se
Měkký
mít v tváři uražený výraz
Mračit se
my říkáme "nebuď baba"
na Valassku rikame 'byt napuceny' - byt nafoukly, nastvany, nic s nim neni
na*raný, naštvaný, uražený
nadutý
nafoukly
NAFOUKLÝ, URAŽENÝ
nafouknout se, přestat komunikovat
Nafouknout, urazeny
nafouknutý, namyšlený
Nafouknutý, uražený
nafouknutý,nasraný
Nafrněný či zamračený, otrávený, mrzoutský apod.
Nafuceny jak papuč
Nafučená, nakrknutá Odutý pysk.
nafučený
Nafučený
nafučeny jak papuč
nafučený, nabručený
Nafučený, nebo se dá použít i jako opilý
nafučit se
Nafukovat se ,urazet se
nafuněný, naštvaný, nebavící se
napapučený (ve stylu uražený atd)
Naprčený Díky Bolkovi Polívkovi všeobecně známé
napučený
napučený, nafrněný
napučený, naštvaný
nastvany
naštavaný
naštvaná
naštvano uražený
naštvaný
naštvaný
naštvaný
naštvaný
naštvaný
naštvaný člověk
naštvaný na všechno kolem, nabručený, nemluvný
naštvaný, drzý
naštvaný, nafouknutý
Naštvaný, nafouknutý
naštvaný, uražený, nafučený
Naštvaný..
Naštvat se, napučit se
neaktivní člověk
Nebruč
nebu´d bačkora, neboj se
nebuˇhloupý
Nebuď bačkora
Nebuď bačkora
nebud bačkora
Nebuď bačkora, labuť
Nebuď bačkora, lenošný, shnilý.
nebuď bačkora!
Nebuď blbej
Nebuď blbej.
nebuď hlupák
nebuď labuť
Nebud labut
nebuď labuť
Nebuď lama
Nebud liny
Nebuď máčka
nebuď měkký
nebud naduty
Nebuď nafučená, naprděná,naštvaná
Nebuď nafučený. Nebuď uražený. Nebuď naštvaný.
nebud napučený
Nebuď nasraný, zašklebený.
nebuď naštvaný
Nebuď naštvaný
Nebuď naštvaný
Nebuď naštvaný.
Nebuď naštvaný/nafučený. Nedělej Zagorku.
Nebuď naštvaný/uražený/naprdnutý. "papuč" vyjadřuje negativní emoci
nebuď natrčený/ nafouklý
Nebud navruceny
Nebuď nazlobený, smutný, uražený, líný
nebuď otrávenej
Nebud papuc - nebud urazena
nebud papuc- nebud mekota
Nebuď papuč. - Nebuď naštvaný.
Nebuď papuč. = nebuď uražený
Nebud pod "nadvládou"druhého partnera...
nebuď podpantoflák.
Nebud pohodlny
Nebuď protivný, naštvaný
nebuď slaboch, strašpytel, ...
Nebuď srab
nebuď srab
Nebuď srab
Nebuď trapný, nedej se.
nebud urazena, nastvana
Nebud urazeny
Nebuď uražený
Nebuď uražený
Nebuď uražený, citlivka.
nebuď uražený, nebuď nafouklý
nebuď usedlý
Nebuď zbabělec
nebuď zbabělec
Nebudu
nebýt nafrněný
nebýt naštvaný
nebýt odvážný, bát se něčeho
nebýt poseroutka, nebýt bačkora
nebýt srab,nekazit zábavu
Nebýt submisivní a chovat se přihlouple
nebýt uražený, nafoukaný
nebýt zbabělý, nebýt bačkora
Nedelej drahoty
Neflákej se, nebuď lemra / lenoch apod. ...
nejsem si jist jestli to ma neco spolecneho s chlastem, nebo se smradem bo nektere papuce.. no kdyby cuchl k mojim
Někdo kdo je usedlý.
Někdo se pro něco urazí, nafoukne, nemluví.
Někdo vztahovačný, urážlivý
Nemít odvahu
Nemít odvahu.
nenafukovat se, nebýt uražený/vztahovačný
nenechat se dirigovat druhým
Nerudný naštvaný člověk
neseď doma
Nespolečenský, zamlklý, ...anebo také nafoukaný
nevím
nevím
nevím
nevim vyznam
nevím. Znám toto sousloví, ale nevybavím si jeho význam.
No ze si pod papuci
papuč = bačkora, tedy být/nebýt bačkora, poseroutka
Papuč ten, kdo sedí doma a nikam nechce jít
Papuč znamená bačkory.
Papuč: usedlý člověk s oblibou ve stereotypu, nemá rád změny, je svázaný, pod pantoflem
pod pantoflem
Pod pantoflem, neprůbojný, bázlivý
Podléhat vůli někoho
podobné jako Nebuď labuť. nebuď zapšklý, urážlivka
podpantoflák
Podpantoflák
Podpantoflak
Podpantoflák?
Pohodlný, lenivý.
Poslouchat doma manželku,ženu.
poslouchat manzelky
prostě zatvrzelý
Přiospalý, časo po flámu, a přitom nekomunikativní.
Srab
Stejně jako backora
stejné jako nebýt/být bačkora/měkkota
submisivní
Tohle sousloví neznám, ale papuč znamená pantofle
totéž co bačkora ... nebuď bačkora
trucovat, chovat se uraženě
urazit se
Urazit se a nafouknout se.
urazit se, nafouknout se
Uraženě se nafouknout.
Uražený
uražený
Uražený
urážet se/ být uražený/ neurážej se
urážlivý člověk, nebuď uražený
ušlápnutý člověk, většinou pod nadvládou manželky, nebo domácí typ, který nikam nechodí a je pořád doma
ušlápnutý, bez vlastního názoru,
Ušlápnutý.
uťáplý
v podstatě být zbabělý, v pozadí
Více se projevovat.
Význam asi nevím.
význam nebuď papuč vyjadřuju jako ,,nebuď labuť"
Zakřiknutý, pod papučem, pasivni.
Zamračený.
zbabělec
že se někdo tváří kysele, aspoň u nás v rodině se to tak říká...
Že se nemá tvářit nabubřele, naštvaně
70. Používáte úsloví "Byt jak papuč / Byt papuč / Nebuď papuč"?
Povinná otázka, respondent musel zvolit jednu z nabízených odpovědí a podle toho se mu zobrazily další otázky [Ano → otázka č. 73, Ne, ale dříve jsem ho používal/a → otázka č. 71, Ne → otázka č. 71].
Odpověď | Počet | Lokálně % | Globálně % |
---|---|---|---|
Ne | 226 | 62,95 % | 22,38 % |
Ano | 119 | 33,15 % | 11,78 % |
Ne, ale dříve jsem ho používal/a | 14 | 3,9 % | 1,39 % |
71. Používáte nějaký jiný výraz pro úsloví "Byt jak papuč / Byt papuč / Nebuď papuč"?
Povinná otázka, respondent musel zvolit jednu z nabízených odpovědí a podle toho se mu zobrazily další otázky [Ano → otázka č. 72, Ne → otázka č. 77].
Odpověď | Počet | Lokálně % | Globálně % |
---|---|---|---|
Ne | 157 | 67,09 % | 15,54 % |
Ano | 77 | 32,91 % | 7,62 % |
72. Jakým jiným výrazem nahrazujete úsloví "Byt jak papuč / Byt papuč / Nebuď papuč"?
Povinná otázka, respondent musel napsat odpověď vlastními slovy.
bačkora, měkký,...
být bačkora
Být bačkora
být nafoukaný
být nafučené
být napaprčený
Být naprdlý
Být napučený
být nasraný
být nasraný
Být nefachčenko
být pod pantoflem
Být poseroutka
být srab
být tvrdý (třeba o jídle, o masu) být bázlivý, nerozhodovat, nevzpírat se - hlavně o manželích/partnerech
být uražený/nafouklý
být zamračený, otrávený
jdi do toho
Je chcíplý
nafrněný
nafučená
nafučený
Nahrazují slovo papuč slovem bačkora .
napapučit se
napučený, nafouklý
naštvaný
nebuď baba
Nebuď bačkora
Nebuď bačkora
Nebuď bačkora
nebuď bačkora
Nebuď bačkora
Nebuď bačkora.
nebuď bačkora/bábovka
Nebuď blbej, ustrašenej.
nebuď labuť
Nebuď labuť
Nebuď labuť
Nebuď labuť
nebuď labuť
nebuď labuť
Nebuď labuť.
Nebuď labuť.
Nebuď lama
Nebuď lama/labuť
Nebuď lemra.
Nebuď měkký. Nebuď labuť.
nebud načuřely
Nebuď nafučený
nebuď nafučený
Nebuď podpantoflák. .. Jsi podpantoflák.
nebud posera
Nebuď shnilý...
Nebuď srab
nebuď srab
Nebuď srab, bačkora.
Nebuď srab, srabík.
Nebuď srab.
Nebud Zagorka
nebuď zbabělec, nebuď bačkora
Nebuť lama. Dej pokoj. Ser na to. a stovky dalších, podle situace
Nedělej krávu. Nedělej Zagorku.
Nedělej zagorku
Nedelej zagorku
Nedělej Zagorku.
nemrač se, nebuď nasraný
netrucuj, abys nepraskl...
nevím
papuc - backora
podle situace
Podpantoflák
Prodej pysk za korunu :D
Strašpytel, zbabělec, ...
ty jsi bačkora
ufůklý
Uražený
všechny z minulé rozepisovací odpovědi
73. Uveďte prosím, jak často úsloví "Byt jak papuč / Byt papuč / Nebuď papuč" používáte.
Povinná otázka, respondent musel zvolit jednu z nabízených odpovědí.
Odpověď | Počet | Lokálně % | Globálně % |
---|---|---|---|
Zřídka (1x za delší dobu, než měsíc) | 61 | 51,26 % | 6,04 % |
Nepravidelně (několikrát za měsíc) | 51 | 42,86 % | 5,05 % |
Často (několikrát týdně) | 4 | 3,36 % | 0,4 % |
Velmi často (každodenně) | 3 | 2,52 % | 0,3 % |
74. Před kým můžete úsloví "Byt jak papuč / Byt papuč / Nebuď papuč" volně použít?
Používáte toto úsloví běžně, nebo existují lidé a skupiny, v jejichž společnosti byste ho nepoužil/a?
Povinná otázka, respondent musel napsat odpověď vlastními slovy.
běžně
nepoužila bych před někým, před kým mám respekt
.
.
. nemám s tím problém
..
...
ano
ano
asi všemi
Baník pyčo!
bezne, ale ne ve skole nebo v praci
běžně
běžně
běžně
běžně
běžně
běžně
Běžně
běžně
běžně
běžně
Běžně se v mém okolí používá
běžně v hovorové řeči
Běžně v rodině.
Běžně, ačkoli u nás se moc nepoužívá.
Běžně, nejčastěji v rodině
běžně, všude
Celkem běžně.
Celkem běžně.
doma
Doma před rodinou a kamarády
Doma s přáteli.
doma, přátelé
Doma, v neformálních projevech, ve skupinách známých, přátel...
Doma, v okoli kamaradu
doma,před přáteli
hlavně to musí slyšet ten papuč, třeba pak v sobě zlomi ten strach
jen doma
Jen před kamarády a rodinou
jen v regionu, nikdo většinou nerozumí jiný
kamarádi
kamarádi a známí
Kamaradi doma
kamaradi rodina ano, v praci nebo v urednim styku urcite nepouziju (I kdyz by se to osobam na prepazkach nekdy dost patrilo rict :-))
Kamarádi, rodina atd.
kdekoli, všichni to znají
kdekoliv
kolegové
lze použít běžně
Mezi kamarády se používá
Moje deti jsou casto jako papuce :)
Myslím, že můžu snad přede všema
nahnevanym clovekem
neformální
Nepouzila bych ve vyssi spolecnosti
Občas mezi kamarády. Ve formálním hovoru bych jej nepoužila.
Pouze dona a mezi prateli
Pouze v domácím prostředí
Použila bych ho jen doma.
použila bych jen před přáteli
použití všeobecné, nejedná se o hanlivý výraz
Používám běžně
Používám ho, když jsou děcka nafrflené.
používám jej spíš v rodině
Používám pouze mezi blízkými známými.
Používám v rodině, mezi nejbližšími.
pred pratelli, hovorova mluva
Pred rodinou
Pred vsemi
pritelkyni
přátelé
přátelé, rodina
před běžnými lidmi, ne ve vyšší společnosti
před dětmi
Před kamarády nebo známými
před kamoši, rodinou
Před každým
před každým, není to nevhodné slovo
Před kýmkoliv.
Před přáteli, rodinou.
před přítelem
Před rodinnými příslušníky zejm.z Moravy.
Před rodinou, přáteli, známými
před rodinou, známými. Myslím, že všichni z kontextu porozumí. Ještě jsem se nesetkala s tím, že by někdo nerozuměl.
Před známými
Před známými, rodinou.
přede všemi
převážně doma
Příležitostně.
rodina
rodina přátelé a pracovní kolektiv
rodina, kamarádi
Rodina, přátelé
rodina, přátelé - běžně
Rodina, přátelé.
s kamarády a blízkými ho používám, jinak ne..
S lidmi z Moravy - přátelé a rodina
spec. u dětí
Téměř přede všemi, zejména před přáteli, není to hanlivý výraz,
To bude spíš familiérní.
už to téměř neužívám (děti mi už odrostly)
Užívám je výhradně v rodině
v neformální skupině ano, jinde ve společnosti ne
V rámci rodiny
v rodině
v úzkém kruhu rodiny
ve společnosti ne
viz "bulat"
Viz předchozí odpovědi.
volné použití
všude
Všude
všude
výhradně doma
vždy
známí, přátelé, rodina
75. V jaké situaci úsloví "Byt jak papuč / Byt papuč / Nebuď papuč" používáte?
Používáte toto úsloví vždycky a všude, nebo existují kontexty, situace, ve kterých byste ho nepoužil/a?
Povinná otázka, respondent musel napsat odpověď vlastními slovy.
.
.
. nemám s tím problém
..
...
ano
asi když mluvím s přáteli
Baník pyčo!
běžně
dnes už skoro vůbec.dnes už říkám nebuď uražený nebo nafoukaný
doma
doma
doma - o někom, kdo je nafoukaný, nemluvný, zaražený
Dtto
hovor
jak je nebezpečí moc velke a cosik zlého by se mohlo vymarasit
jak kdy
jak kdy
jako dítě jsem bývala hodně napapučená
jen mezi dobrými známými
Jen u lidí, které dobře znám a nejsou v nadřízeném postavení.
jen v neformální skupině
jen v regionu
Jenom na děcka.
kamarádi
kdekoliv
kdykoli
Kdyz byl nekdo hodne opily
Kdyz je nekdo nastvany a nebo zuri
kdyz se nekdo nafukuje, nemuze se rozhoupat a ostatni na nej cekaji, nez se vyjadri
když by se někdo urazil
Když chci někoho k něčemu přemluvit
Když chci někoho pohodlného vyprovokovat k nějaké činnosti.
Když chci někoho rozveselit nebo přimět k akci
Když chci označit kamaráda který nejde ven, na pivo.
Když je někdo "uťáplý" a špatně raguje.
když je někdo naštvaný
Když je někdo naštvaný
když je někdo naštvaný
Když je někdo naštvaný a "nabručený", obvlášť když neoprávněně
Když je někdo nepusten svoji polovickou ven a poslechne ji
když je někdo nudný, naštvaný, nic se mu nechce
Když je někdo papuč, tak to použiju.
Když je někdo uražen - Nebuď papuč
Když je někdo uražený, naštvaný...
Když je někdo zamračený.
když je potřeba, použiji to kdekoli
Když nedovolím vnoučatům televizi, tak se nafučí a říkám jim, "nebuď jak papuč"
Když někdo působí rozzlobeně, nesympaticky, odměřeně
Když říkám někomu aby se odfoukl/odurazil. nebuď jako papuč
Když se někdo naštve
Když se někdo rychle urazí, nebo naštve
Když se někdo urazí a je nafučený
když se někdo urazí, protože mu někdo jiný něco řekl
když vidím, jak je někdo očividně naštvaný, uražený, nemluví
mezi blízkými přáteli
Možná v práci bych toto úsloví nepoužila, ale v běžném životě, hlavně s rodinnými příslušníky, ho používám často, když je někdo naštvaný nebo má velké škraňky, například napapané miminko :-)
ne
ne před vyšší společností
ne ve společnosti
Nebuď naštvaný.
neexistují
Nekdy
Nepoužila bych veřejně, v oficiálních promluvách
neřekla bych to neznámému člověku
neumím specifikovat
Neužila bych je v zaměstnání
nevim
No když chci někomu říct ze je papuc
označení konkrétní osoby
Podlé danných okolností.
Pokud je někdo z přátel "nafučený", uražený.
pokud se někdo urazí a nemá k tomu důvod, nebo se tváří naštvaně
popis něčí reakce
Pouze mezi prateki, neformalni situace
Pouzila bych ho jen doma.
použila bych jen mezi v přáteli během vtipné konverzace
Použít pouze v domácím prostředí
Používám hlavně u dětí
používam ho jen ve spojení s masem
Používám pouze, když se někdo urazil. Pouze mezi blízkými známými.
Používám všude
používám výhradně doma (děti)
pri beznem hovoru
pri mluve
pro legraci
Před cizími nepoužívám.
Při rozhovoru s nadřízenou, nebo tchyní.
Při společenské konverzaci
Rýpat do někoho v dobrém smyslu.
téměř všude
Třeba nadřízenému bych to neřekla... :D
V neoficiálních situacích
V obyčejném hovoru
V práci bych ho nepoužila
v práci i doma, běžně
V případě utlačovaného kamaráda nebo kamarádky partnerem dotyčné osoby
v uvolněné situaci, pro rozveselení nebo uvolnění
V zamestnani
ve spisovné řeči ne
Většinou používám slova "uražený, nafouknutý" Úsloví "jak papuč" bych použila u extrémně uraženého, nafouknutého člověka. Osobně nemám ráda přílišné zveličování.
Viz "bulat"
Viz předchozí odpovědi.
viz výše, hovorově
volné použití
vsude
všude
všude
vždy
vždy
Vždy, když vidím, že je někdo papuč :D Že mu baba moc diktuje
vždycky a všude
Vždycky.
z legrace
Záleží na vážnosti situace.
Zpravidla pouze při familiárním rozhovoru.
že se někdo tváří kysele, třeba při jídle
76. Jaký postoj chcete použitím úsloví "Byt jak papuč / Byt papuč / Nebuď papuč" vyjádřit?
Má pro vás toto úsloví nějaké zabarvení, které se vztahuje k citům, emocím, stavům, atd., které jeho použitím chcete vyjádřit?
Povinná otázka, respondent musel napsat odpověď vlastními slovy.
-
- rozčarování, proč se jiný podle mě zbytečně uráží.
.
.
..
...
Aby někdo nebyl uražený, nafučený...
aby osoba nebyla uražená
Aby se neurazely
aby se přestal blbě tvářit
ani ne
ano
ano, kostatování že nemá být naštvaný
Ano, viz předchozí odpověď
Ano.
asi negativni zabarveni
At neni ten nekdo kdo je papuc nastvany
Baník pyčo!
be happy
Byl tak opily,ze mi ho az bylo lito
Být uražen, negativní postoj
Dotyčného rozveselit. Málokdy jako označení stavu dotyčného.
Dtto
hovězí maso jako papuč - hnusné, nechutná mi, nedá se pořádně rozžvýkat
Chci jim tím říct, že už nechci, aby trucovali, ale není to myšleno jako rozkaz, nebo napomínání. Spíš takové laškování, které je má rozesmát.
Chci vyprovokovat pohodlnou osobu k činnosti.
chlácholení
Jedná se o emoce zlosti
jiné zabarvení nehledám, rozhodně nejde o emoce
již jsem uvedl
jsem naštvaná, že je někdo naštvaný a chci mu to říct
když je někdo nudný, naštvaný, nic se mu nechce
Když se někdo urazí a poté odmítá komunikovat.
kritika
lehce ironicke a vtipne, nikdo by se nemel urazit, spis zlehcuje situaci
lehce pohrdavé zabarvení
Lehce popichovacne.
má, je to velmi neformální označení toho, že se někdo opil
Mám kritický postoj k chování člověka, kterého se to týká.
Nadsázka, žertovně se o někom vyjádřit, že je nafučený, odlehčit situaci - rys familiárnosti + negativního hodnocení
Naprosto dokonale vyjadřuje náladu dané osoby.
naštvaný, nabručený
naštvaný,uražený
ne
Ne
ne
ne
ne
Ne
ne
ne
ne
ne
Ne.
Ne.
nebuď papuč- nemrač se, nebuď naštvaný
Nebuď papuč-nebuď uražený
negativní postoj k jídlu, že někomu nechutná tak se tváří jako papuč
Nech toho
nemá zabarvení
není fajne byť papuč
nepřímé nevulgární pojmenování nějakého stavu
neumím specifikovat
neutrál
Neutrál ni
Neutrální výtka.
neutralni, slova popisuji aktualni citovy stav jedince
nevím
Nevim
nevím
no když se někdo urazí
Normálka.
odlehčení situace
Pantoflák je takové české na moravě máme papuče
papuč tak se nafuč
Pohrdavý, pobízivý (štenkrovní)
popis že vidím, že je druhý naštvaný
Posmešné
posměšné škádlivé upozornění někoho na to, že se chová nepřístojně a zbytečně se uráží
pouze konstatuji,ze je nekdo nafouklý, nastvany
Pouzivam jen u zen
Použiju, když chci vyjádřit pobavení
pozitivní emoce
Pratelsky
pro odlehceni vypjate situace
přátelská domluva,
přátelsky povzbudit někoho ať není jak papuč
přemlouvání, aby se nenafukovali a neuráželi
rozveselit
říkám to osobám blízkým
sebevědomí
spíš ne
Táhni ven a netrč doma!
Tak jako není příjemné vědět, že si o mě někdo myslí, že jsem papuč, takže to není pěkné označení
trochu zlehčuje a mírní dětskou nafrněnost
Urazenost
Určitě je to pro mne kladně citově zabarvené. Pokud je dotyčný naštvaný, chci ho tím rozesmát.
Utlačování
Užívám je k vykreslení situace, kdy nechápu, nebo kritizuji, že se někdo tváří uraženě
Většinou výsměšný
viz "bulat", někdy v rodinném kruhu
viz předchozí
Viz předchozí odpovědi.
vtipné
Vyjadřuji odstup od člověka,který přestal komunikovat a je uražen.
vzpomínka na tatínka
vztahuje se ke stavu dotyčného člověka - je prostě v tuto chvíli nějak nahněvaný, nemluví, mračí se
ze je nekdo urazenej
Ze to co dela je smesne
žádné
žádný
žádný
Žádný postoj
že je to zbytečné či přehnané
že se urazil, "nafoukl" spíše u dítěte
žertovné
žertovný význam
77. 11/13 Znáte úsloví "Byt na dole"?
Povinná otázka, respondent musel zvolit jednu z nabízených odpovědí a podle toho se mu zobrazily další otázky [Ano → otázka č. 78, Ne → otázka č. 86].
Odpověď | Počet | Lokálně % | Globálně % |
---|---|---|---|
Ne | 862 | 86,03 % | 85,35 % |
Ano | 140 | 13,97 % | 13,86 % |
78. Význam úsloví "Byt na dole":
Povinná otázka, respondent musel napsat odpověď vlastními slovy.
-
-být v podzemí,na šachtě
...
'farej, bo zje dole"
Baník pyčo!
Bát nebo ležet na zemi nebo pod někým
bydlení na šachtě
bydlet dole
byl ve štole
být dole
být dole
byt dole
být dole
být dole
být dole
Být dole
být dole
být dole
být dole - ve významu např. stát pod schody
být dole (vespod)
Být dole nebo v dole
Byt dole třeba v dvoupatrovém domě
být dole, na dně
Být dole, na dně.
být dole, ve smyslu nacházet se v přízemí
být dole, vespod
Být dole.
Být dole.
být dolů popř. sfárat
Být havířem,fárat.
být na dně
být na dně
Být na dně
být na dně
být na dně
Být na dně.
Být na dně.
Být na dně.
být na dně/nacházet se dole
Byt na dole znamená v přízemí.
Byt na dole: být v dole.
byt na mizině pobývat v dole
Být na mizině, nemít peníze.
Být na šachtě
být na tom špatně
být pod povrchem v šachtě
být při zemi
Být v dole
Být v dole
Být v dole
být v dole - horníci
být v dole = být na dole
být v dole a pracovat tam
Být v dole v díře?
Být v dole, pracovat v dole.
Být v dole, racovat jako horník.
Být v dole? Nevím
být v dolech nebo žít v prizemi domu
Být v dolu
být v dolu (na šachtě - pod zemí)
byt v kolonii
být v podzemí
být v práce v dole jako horník
být v práci
byt v praci
být v práci
Být v práci na šachtě. Nebo také být na dně.
BÝT V PRÁCI V DOLE JAKO HORNÍK?
být v prdeli
být ve spodu, na spodku
být vespod
Být zoufaly,bezradny,byt v koncích.
dělat v dolech
Farat
fárat
Farat do dolu
fárat, být v šachtě, dolovat
horník sfáral?
Je prostě nula.
je v šachtě
Jsem v háji.
jsem v hajzlu
mít hornickou práci v dole na uhlí
myslím si, že ano. těžká praáce
na dně
nacházet se v dole
nacházet se v dole (horník)
nacházet se v podzemí, v dole na rozdíl od "byt na spodku" – být dole
něco se nachází např.ve spodní části skříně
nevím přesně asi že dole je byt
neznám přenesený význam, jen doslovný - pracovat v dole
No být na dole. V rubáni na šachtě
no v sexu jste raz dole a raz nahoře. No a jak jsem na dole, tak je robka na konikovi
Pobývat v posledním patře v domě. Nebo být ve sklepě.
Práce v dole na šachtě.
pracovat jako havíř
pracovat jako horník
pracovat jako horník
Pracovat jako horník.
Pracovat jako horník.
pracovat na šachtě
pracovat na šachtě
pracovat na šachtě
Pracovat na šachtě
pracovat na šachtě
Pracovat na šachtě
pracovat na šachtě
Pracovat na šachtě v hornictví
pracovat na šaxhtě
pracovat v (konkrétním) dole
pracovat v dole
pracovat v dole
pracovat v dole
Pracovat v dole
pracovat v dole
Pracovat v dole
pracovat v dole
pracovat v dole
pracovat v dole
Pracovat v dole jako havíř
Pracovat v dole?
Pracovat v dole.
Pracovat v dole.
Pracovat v dole. Aspoň myslím.
pracovat v dolech
Pracovat v důlním průmyslu
pracovat v podzemí
pracuju v dole
přízemní byt
slyšel jsem, ale neznám moc dobře
Starat do dolů
stát dole, být dole,tay být v dole
teď si nejsem jistá - být v dole (main) - nebo mít byt, který je v přízemí
tipuju, cítit se špatně?
V depresi - tedy po ostravsu v piči
v dole?
zkrachovat
Znamená to "být v dole" nebo "fárat". Praha je <3
Zůstaň / počkej dole.
79. Používáte úsloví "Byt na dole"?
Povinná otázka, respondent musel zvolit jednu z nabízených odpovědí a podle toho se mu zobrazily další otázky [Ano → otázka č. 82, Ne, ale dříve jsem ho používal/a → otázka č. 80, Ne → otázka č. 80].
Odpověď | Počet | Lokálně % | Globálně % |
---|---|---|---|
Ne | 121 | 86,43 % | 11,98 % |
Ano | 17 | 12,14 % | 1,68 % |
Ne, ale dříve jsem ho používal/a | 2 | 1,43 % | 0,2 % |
80. Používáte nějaký jiný výraz pro úsloví "Byt na dole"?
Povinná otázka, respondent musel zvolit jednu z nabízených odpovědí a podle toho se mu zobrazily další otázky [Ano → otázka č. 81, Ne → otázka č. 86].
Odpověď | Počet | Lokálně % | Globálně % |
---|---|---|---|
Ne | 92 | 79,31 % | 9,11 % |
Ano | 24 | 20,69 % | 2,38 % |
81. Jakým jiným výrazem nahrazujete úsloví "Byt na dole"?
Povinná otázka, respondent musel napsat odpověď vlastními slovy.
..
být dole
Být na dně
Být na dně.
Být švorcoví.
být v ......
být v hajzlu, v maléru, v problémech
facha
faral
je to vespodu
je v práci, pracuje - v šachtě
Jsem v piči
narodit se pod lavičkou
Ostravovat.
pracovat jako horník, být horníkem
pracovat na šachtě
Pracovat v dole
pracovat v dole
Pracovat v dole.
Pracovat v dole.
robi na šachtě nebo haruje
rubat uhli, farat
rubat v dole, byt v robotě
Těžit
82. Uveďte prosím, jak často úsloví "Byt na dole" používáte.
Povinná otázka, respondent musel zvolit jednu z nabízených odpovědí.
Odpověď | Počet | Lokálně % | Globálně % |
---|---|---|---|
Nepravidelně (několikrát za měsíc) | 6 | 35,29 % | 0,59 % |
Zřídka (1x za delší dobu, než měsíc) | 4 | 23,53 % | 0,4 % |
Často (několikrát týdně) | 4 | 23,53 % | 0,4 % |
Velmi často (každodenně) | 3 | 17,65 % | 0,3 % |
83. Před kým můžete úsloví "Byt na dole" volně použít?
Používáte toto úsloví běžně, nebo existují lidé a skupiny, v jejichž společnosti byste ho nepoužil/a?
Povinná otázka, respondent musel napsat odpověď vlastními slovy.
Baník pyčo!
běžně
Běžně.
Běžně.
mezi svými....ptám se dědy, zda je dole....
není to nic závadného
normálně
pokud mluvím nářečím, používám ho
před kýmkoli
Před všema
Před všemi,co mi rozumí
Přede všemi
Příležitostně.
rodina přátelé a pracovní kolektiv
tož, každému se svojim sexualnim životem něpochlubim
všichni, kdo mu rozumí
vždy
84. V jaké situaci úsloví "Byt na dole" používáte?
Používáte toto úsloví vždycky a všude, nebo existují kontexty, situace, ve kterých byste ho nepoužil/a?
Povinná otázka, respondent musel napsat odpověď vlastními slovy.
Ano.
asi vždy mezi svými
Baník pyčo!
bez omezení
Být v háji
Když je přítel v praci
Když se bavim o hornikach
Pocitově.
Při souloži nebo v situaci kdy potřebuji se na danou věc podívat zespodu.
tož jak se s chlopami bavime o robach
v běžné mluvě
ve spisovné češtině ne
většinou doma nebo na Severní Moravě jinde to neznají
všude
vždy
vždy
Vždycky.
85. Jaký postoj chcete použitím úsloví "Byt na dole" vyjádřit?
Má pro vás toto úsloví nějaké zabarvení, které se vztahuje k citům, emocím, stavům, atd., které jeho použitím chcete vyjádřit?
Povinná otázka, respondent musel napsat odpověď vlastními slovy.
Baník pyčo!
může to znamenat neúspěch
Ne
ne, nemá
Ne.
Ne.
nemá
neutrální
podřízenost
pracovat
Spíše smutný stav dotyčného.
stav, jde o příslovce, odpověd na otázku, kde je?
to je fajna emoca, jak sem na dole, baba na koňovi a je nam fajně
Zadny
žáden
Že jaem v koncích
že je někde dole a ne nahoře
86. 12/13 Znáte úsloví "Ist cufus"?
Povinná otázka, respondent musel zvolit jednu z nabízených odpovědí a podle toho se mu zobrazily další otázky [Ano → otázka č. 87, Ne → otázka č. 95].
Odpověď | Počet | Lokálně % | Globálně % |
---|---|---|---|
Ne | 884 | 88,22 % | 87,52 % |
Ano | 118 | 11,78 % | 11,68 % |
87. Význam úsloví "Ist cufus":
Povinná otázka, respondent musel napsat odpověď vlastními slovy.
- jít pěšky
"idu cufus, nejsu lina"
Baník pyčo!
být někde pěšky
celé, a už to šlo cufus (šlo to celé špatně, do kytek)
domnívám se, že jde o rčení "jít pěšky" Zajímavé je, že takto napsané na první pohled mně to připomnělo nějaké neznámé rčení z latiny, teprve když jsem si to v duchu vylovil, pochopil jsem, že jde o něco jiného zcela prostého.
chodit pěšky
Chodit pěšky
Chodit pěšky.
ísť pešo
je "na šrot"
je bosý
je na nohou,jde pěšky,je pěší
Je pěšky
Je pod obraz
Je to moc, je to přehnané, je to nad únosnou míru.
je to pěšky?
je toho dost
je toho moc, je to přespřílíš
Jíst pěšky (Zu fuss)
jít pěšky
jít do cirkusu ?
jit pesky
jit pesky
Jit pesky
jit pesky
Jit pesky
jit pesky
jít pěšky
jít pěšky
Jít pěšky
jít pěšky
jít pěšky
jít pěšky
jít pěšky
jít pěšky
jít pěšky
jít pěšky
Jít pěšky
jít pěšky
jít pěšky
jít pěšky
JÍt pěšky
jít pěšky
jít pěšky
jít pěšky
jít pěšky
jít pěšky
jít pěšky
jít pěšky
jít pěšky
Jít pěšky
jít pěšky
jít pěšky
jít pěšky
jít pěšky
jít pěšky
Jít pěšky
jít pěšky
jít pěšky
jít pěšky
jít pěšky
jít pěšky
jít pěšky
jít pěšky
jít pěšky
jít pěšky
jít pěšky
jít pěšky
jít pěšky
jít pěšky
jít pěšky
jít pěšky
jít pěšky - "Jak iděš, cufus?"
jít pěšky (?)
Jít pěšky (zkomolenina z němčiny)
Jít pěšky ale to není po ostravsku ale po prajzku
Jít pěšky.
Jít pěšky.
jít pěšky.
Jít pěšky.
Jít pěšky.
Jít pešky.
Jít pěšky.
Jít pěšky.
jít pěšky. Ale v podstatě to znám z němčiny, ne jako ustále
Jít pěšmo
Jít po svých, jít pěšky.
Jít pořád
jít raději pryč
jít zpátky
jít, jít pěšky, pochodovat, kráčet
Možeme jet busem nebo ist cufus
pěškobusem
pěšky
Pěšky
pěšky
pěšky
pěšky
pěšky
pěšky
pěšky
pěšky
Pěšky
pěšky
pěšky
pěšky
Pěšky (jít někam pěšky)
Pěšky.
pohybovat se pěšky, po vlastních nohou
přijít/jít pěšky
přišel pěšky
pujdem cufus
sice jsem ho nikdy neslyšela ve spojení ist cufus, ale jde určitě o "jít pěšky" - zjevný germanismus
Slyším poprvé - jít pěšky? Latinsky to asi nebude:)
To je příliš!
toť vše
určitě jsem to slyšela, ale bez kontextu neumím určit co to znamená
Z NJ pěšky jít....
88. Používáte úsloví "Ist cufus"?
Povinná otázka, respondent musel zvolit jednu z nabízených odpovědí a podle toho se mu zobrazily další otázky [Ano → otázka č. 91, Ne, ale dříve jsem ho používal/a → otázka č. 89, Ne → otázka č. 89].
Odpověď | Počet | Lokálně % | Globálně % |
---|---|---|---|
Ne | 95 | 80,51 % | 9,41 % |
Ano | 20 | 16,95 % | 1,98 % |
Ne, ale dříve jsem ho používal/a | 3 | 2,54 % | 0,3 % |
89. Používáte nějaký jiný výraz pro úsloví "Ist cufus"?
Povinná otázka, respondent musel zvolit jednu z nabízených odpovědí a podle toho se mu zobrazily další otázky [Ano → otázka č. 90, Ne → otázka č. 95].
Odpověď | Počet | Lokálně % | Globálně % |
---|---|---|---|
Ne | 50 | 54,95 % | 4,95 % |
Ano | 41 | 45,05 % | 4,06 % |
90. Jakým jiným výrazem nahrazujete úsloví "Ist cufus"?
Povinná otázka, respondent musel napsat odpověď vlastními slovy.
- jít pěšky
baj nohy
cu fil
dvojkou
gema cufus
Chodit pěšky.
Idu pecho.
jdeme pěšky
jít courem, vzít to dvojkou
jít na špacír, špacírovat
jít pěškom
jít pěšky pěšmo dvojkou
jít pěšky
jít pěšky
Jít pěšky
Jít pěšky
jít pěšky
Jít pěšky
jít pěšky
jít pěšky
jít pěšky, jít po svých
jít pěšky, pěšourem, pěšmo
jít pěšky, po svých, pěšmo, protáhnout nohy
Jít pěšky.
Jít pěšky.
jit po svych
jít po svých, nejet autem
Pěšky
pěšky
pěšky
pěšky
pěšo
pěšo
Po svojich, nebo pěšobusem
Po svých.
pochodovat, napochodovat, nakráčet
procházkou, pešom (ze slovenštiny)
Prostým cufus.
to je k nasrání
To je přehnaný, už toho mám dost.
už jsem napsal
91. Uveďte prosím, jak často úsloví "Ist cufus" používáte.
Povinná otázka, respondent musel zvolit jednu z nabízených odpovědí.
Odpověď | Počet | Lokálně % | Globálně % |
---|---|---|---|
Nepravidelně (několikrát za měsíc) | 13 | 61,9 % | 1,29 % |
Často (několikrát týdně) | 4 | 19,05 % | 0,4 % |
Zřídka (1x za delší dobu, než měsíc) | 3 | 14,29 % | 0,3 % |
Velmi často (každodenně) | 1 | 4,76 % | 0,1 % |
92. Před kým můžete úsloví "Ist cufus" volně použít?
Používáte toto úsloví běžně, nebo existují lidé a skupiny, v jejichž společnosti byste ho nepoužil/a?
Povinná otázka, respondent musel napsat odpověď vlastními slovy.
-
Babička, kamarádi.
Baník pyčo!
běžně
běžně
běžně
běžně
Běžně
běžně mezi přáteli a v rodině,jinak ne
Kdykoliv
kdykoliv
německy umí hodně lidí, takže mi snad rozumí
použila bych před rodinou, kamarády, jinak ne
používám jen mezi přáteli
Používám jen to "cufus", ale dost často a společnost si nevybírám.
před kýmkoli
Před kýmkoli.
v regionu Jablunkovsko si myslím,že téměř všude
v rodině, kamarádi
všude
vyjimečně, jen mezi přáteli
93. V jaké situaci úsloví "Ist cufus" používáte?
Používáte toto úsloví vždycky a všude, nebo existují kontexty, situace, ve kterých byste ho nepoužil/a?
Povinná otázka, respondent musel napsat odpověď vlastními slovy.
-
Baník pyčo!
běžně
jen v souvislosti jít pěšky
Když chci vyjádřit pěší cestování nějak více "vtipně"
když jdu pěšky
když konstatuju, že jdem, nebo půjdem pěšky
když mi ho slina na jazyk přivali
když říkám dětem že jdeme domů pěšky
Když se hodí.
když se musí jít pěšky
když se něco pokazí, či jde něco ke špatnému konci
Nepoužiji ho tehdy, když mluvím s někým, kdo mluví česky a ne ponašem
nepoužil bych jej ve formálním kontatku
neutrální
použila bych jen při neformálních situacích
před přáteli v hovorové řeči
všude
Vždy
vždycky a všude
94. Jaký postoj chcete použitím úsloví "Ist cufus" vyjádřit?
Má pro vás toto úsloví nějaké zabarvení, které se vztahuje k citům, emocím, stavům, atd., které jeho použitím chcete vyjádřit?
Povinná otázka, respondent musel napsat odpověď vlastními slovy.
-
asi ani ne
Baník pyčo!
je to špatné
kladný
konstatování
Nad tím jsem nepřemýšlela.... ale vždycky tím honím někoho, komu se nechce.
ne
nemá
nemá
Nemá
neutrální
neutrální
nevím
odlehčení situace
odlehčený
situační k podtržení, že se jde pěšky
viz předchozí
žádný
že jdu pěšky
95. 13/13 Znáte úsloví "Chuj z tym"?
Povinná otázka, respondent musel zvolit jednu z nabízených odpovědí a podle toho se mu zobrazily další otázky [Ano → otázka č. 96, Ne → otázka č. 104].
Odpověď | Počet | Lokálně % | Globálně % |
---|---|---|---|
Ano | 511 | 51 % | 50,59 % |
Ne | 491 | 49 % | 48,61 % |
96. Význam úsloví "Chuj z tym":
Povinná otázka, respondent musel napsat odpověď vlastními slovy.
"nic se neděje"," nic se nestalo"
-
-
-
- čert to vem, kašlu na to,nestojí to za to se tím zabývat, oželím to
-Kašlu na to
,,To je jedno".. ,,Nech to být".. ,,Nechám to plavat".. apod.
.
..
" Do dupy s tím"
"Do háje" atd.
"do prčic", nic dobrého
"chuj s tym". Něco nefunguje => neřeším => chuj s tym.
"Já se na to vykašlu!"
"je to jedjno" nebo ser na to
"Kašlu na to." "To je jedno." "Co už."
"kašlu na to"
"nechť to vezme čert"
"Pryč od toho." "Kašli na to." "Dej to pryč."
"Sakra práce"
"to je jedno", "s tím už nic nenadělám(e)"
ale nic
Ano
asi bych to přirovnal k citoslovci "do prdele" a používal v podobném významu
at s tim jde do haje
at to jde do prdele
At to jde do prdele
Ať to jde k čertu, nebo něco v tom smyslu slova.
ať to jde někam
at to vezme cert, je mi to jedno ...
Baník pyčo!
bez pryc s tim
bezvýznamné
Běž s tím do háje.
Běž s tím do pr...
běž s tím někam
Běž s tím někam...
běž s tím pryč
Běž s tím pryč.
běž s tím pryč/ dej to pryč
běž s tím, nech toho
běž s tím, nech toho..
blbec s tím
cca. "do háje s tím"
Cyp s tím
čert to vem
čert to vem
čert to vem
čert to vem
čert to vem
čert to vem
čert to vem
Čert to vem,
čert to vem, kašlu na to
Dal bych vam nějaky pěkny přiklad, ale chuj z tym
Dál se tím nezabývejme
Debil
dej pokoj
dej pokoj
dej pokoj
dej pokoj,neotravuj s tím
Dej s tím pokoj
dej s tím pokoj
Dej s tím pokoj, neotravuj
dej to pryč
Do háje s tím
Do háje s tím
Do háje s tím!
Do háje s tím. Do prdele ... :-)
Do p*** s tím...
do prdele
do prdele (s tím)
Do prdele / Kašlu na to / Vem to čert
Do prdele s tím
do prdele, do háje, sakra
do prdele, kašlu na to
Do prdele, vysrat se na něco...
Do prdele...
do pryč s tím
doprdele
doprdele s tím?
Doprdelepráce Když se něco nedaří a už je mi to jedno.
Doslova bych řekla "jdi s tím do prdele" :D
Ekvivalent anglického "fuck that", avšak pocházející z ruštiny, často používaný obyvateli severní Moravy během oblíbené volnočasové aktivity - fárání.
Fráze používající se jako "nemá to cenu", "kašlu na to", apod.
Fuj s tím
gfgf
hanlivě něco jako "nech to být"
Hrom do toho.
Hrubý vulgarizmus
Chuj je podobné jako cyp, Ale "chuj z tym", to bude něco jako běž s tím do prdele
Chuj s tym - nasrat, jebat na to
chuj s tym = to je jedno, kašli na to
CHUJ S TYM!! Máte to špatně!!
Chuj s tým.
Chuj s tym...zasa oznam z polstiny. :)
Chuj/
jako běž s tím někam
Jdi do háje
Jdi pryč s tím
Jdi s tim nekam
Jdi s tím někam
jdi s tím někam, k čeru s tím
Jdi s tim pry
jdi s tím pryč
Jdi stím pryč nebo neotravuj ???
Je mi jedno, co se s tím stane. Třeba ujede mi vlak, tak řeknu: "Chuj s tym, povalim busem."
je mi to jedno
Je mi to jedno
je mi to jedno
je mi to jedno
je mi to jedno
je mi to jedno
Je mi to jedno - řečeno hodně expresivně;)
Je mi to jedno, kašlu na to.
Je mi to jedno, nic si z toho nedělám.
Je mi to vše jedno
Je to "chuj S tym" a ekvivalent může být třeba "zesrat to"
Je to fuk. Je to jedno.
je to hnusné
je to jedno
je to jedno
je to jedno
Je to jedno
je to jedno
Je to jedno
je to jedno
je to jedno
je to jedno
je to jedno
je to jedno
je to jedno (jako mávnutí rukou, pokrčení rameny), nezáleží na tom
je to jedno, co už
je to jedno, do háje s tím...
Je to jedno, nech to byt
Je to jedno, neřeš to, nejde to ovlivnit
Je to jedno, nevadí to
Je to jedno, vzdavas se neceho.
Je to jedno.
Je to jedno.
Je to jedno.
Je to jedno.
Je to jedno.
Je to jedno. Kašlu na to.
Je to jedno. Nezáleží na tom.
Je to na hovno. Seru na to.
je to na prd
je to na pytel, nemá cenu v tom pokračovat
je to nanic
je to nanic
je to nanič alebo nech uz to je, ako chce
je to nepodstatné, kašlu na to
je to vulgární výraz
jebat
Jebat na to
jebat na to
jebat na to
jebat na to, co už
jebať na to. čert to vem, seru na to.
jebat to
jebat to, kašlat na to
jebat to...
Jebat, nebo srat na to.
Jebu na to
jedná se o něco nepříjemného, zlostný výkřik
Jinými slovy"já bych se na to vykašlal".Prostě,"chuj s tym".
jít do prdele
jít s tím do prdele
K čertu s tím.
Kaslat na to.
Kasleme na to
kasli na to
Kasli na to
Kaslu na to
kaslu na to
Kašlat na to, to je jedno
kašlat na něco (nedělt něco)
Kašlat na něco.
kašlat na to
Kašlat na to
kašlat na to
kašlat na to
kašlat na to
kašlat na to
Kašlat na to
kašlat na to
Kašlat na to
kašlat na to, dát to pryč z očí
kašlat na to, nezájem
kašlat na to, to je jedno
kašlat na to, vyserme se na to
Kašlat na to!
Kašlat na to.
Kašlat na to. Nechat to plavat.
Kašlat na to/ nevadí
kašlem na to, necháme to být
Kašleme na to.
kašli na to nech to být
kašli na to
kašli na to
kašli na to
Kašli na to
Kašli na to
kašli na to, je to jedno, neřeš to
kašli na to, nemá to cenu
kašli na to, neřeš to
kašli na to, už se stalo to nezměníš
kašli na to!!
Kašli na to.
Kašli na to.
kašli/kašlu na to, nemá to smysl
Kašlu na to Už toho nechám
kašlu na to
Kašlu na to
kašlu na to
kašlu na to
kašlu na to
kašlu na to
kašlu na to
Kašlu na to
Kašlu na to
kašlu na to
Kašlu na to
kašlu na to
kašlu na to
kašlu na to
kašlu na to
kašlu na to
kašlu na to
Kašlu na to
Kašlu na to "Chuj s takym debilem"
Kašlu na to, co z toho.
kašlu na to, do prčic, obecná nadávka, nic neříkající, nic určitého
kašlu na to, je mi to jedno
kašlu na to, neřeším to...
Kašlu na to, to je jedno, nemá smyl to řešit.
Kašlu na to.
Kašlu na to.
Kašlu na to.
Kašlu na to.
Kašlu na to.
Kašlu na to. (píše se to chuj s tym, instrumentál :)
Kašlu na to. Nemá to význam
Kašlu na to. Už mě to nezajímá.
kašlu na to... můžu se na to vys....
KAŠLU NA TO...
Kašlu na to.... Uz to neresim
kašlu(i) na to; ser/u na to
Kdyz se neco rozbije/nejde mi a uz se s tim nehodlam zabývat/nezalezi na tom
když mě něco štve, nebo se na něco vykašlu
když na něco kašlu
Když se mi něco nelíbí.
Když už, tak je to chuj s tym... A je to jako kašlat na to
Keď sa niečo nedarí 'do pekla s tým'
kletba, do háje s tím
kušuj
Let it be
let it be...
m
Mám chuť to použít na tento dotazník, protože už tuším, jaké otázky, typy otázek budou následovat
Mít to v prdeli, nezajímat se o něco, nějakou situaci, srát na to, na něco, ignorovat
mne to nezajímá
Mrdat na to :)
Mrdat na to, jebat na to, nechat něco být
Na hovno
na to se vyser
na tom už nezáleží, to už nevyřešíme
na vojně jsem se s tím určitě setkal, ale tomu už je 55 let, takže význam postrádám
nadávka
nadávka
nadávka
Nadávka / do prdele
nadávka / úlevné zvolání Něco se mi nedaří opravit, ale už se tím nebudu zabývat. Chuj s tym. Dostala jsem z písemky pětku, ale už mě to netrápí. Chuj s tym.
nadávka, např. když něco není podle mého, nefunguje, apod.
Nadávka, třeba když někomu něco nejde
Nadavka,neco se nadari
nasrat
nasrat na to
Nasrat. Kašlu na to. Na tom nezáleží.
naštvané zvolání když nám něco nejde a my s tím jebneme o zem v rozčilení a vzdáme další pokusy
Názor na nějakou negativní zkušenost. Něco jako kašlu na to, nejsem s něčím spokojena.
Ne
Nebudu se tím zabývat.
Něco jako "sakra" nebo "kašlem na to"
něco jako "do háje s tím, kašlu na to"
Něco jako "do háje s tím".
něco jako "k šípku s tím"?
něco jako "kašlu na to"
něco jako "nasrat", nebo "scheiße"...
Něco jako "No jo no, nech to bejt, je mi to volný"
Něco jako do háje s tim.
něco jako do prdele s tím
Něco jako fuck off.
něco s čím už se nedá počítat, mávnem rukou a řeknem "chuj s tim"
nech to být
Nech to byt
Nech to být
nech to být
nech to být
nech to být
nech to být, nech to plavat,
nech to být, neřeš to, snažit se to spravit je zbytečné plýtvání úsilím a časem
Nech to plavat, nezabývej se tím....
nech to tak
Nech to tak být. Neřeš to.
Nech toho
Necháme to tak být
nechat něco být
nechat něco být, vykašlat se na něco
Nechat něco být/ Nechat něco plavat.
nechat to být
nechat to být
Nechat to být.
Nechci to
nechej toho jdi od toho
Nechme to být.
nechme to plavat
nechme to plavat, dej se vule bozi, kaslem na to
nechte to být
Nejde to, chuj z tym. Ve smyslu kašlu na to, je to jedno.
Někam (do ...) s tím. Zvolání, člověk si potřebuje ulevit poté, co si ukopnul palec.
nemá smysl se tím zabývat
nemá to cenu
nemá to smysl, nech toho
nemam zajem nebo konec z tym (velice vulgarne)
nemluvím sprostě
Není potřeba
není to důležité
neotravuj s tím
Neotravuj s tím
neotravuj s tím, dej s tím pokoj, nech to být, nech to plavat
nepěkné kterého je třeba se zbavit
neřeš to
neřešit to
Nestarat se.
nestojí za nic
netuším
Nevadí
nevadí
Nevadí
nevadí
nevadí
nevadí
NEVADÍ, NESTOJÍ ZA POZORNOST
Nevadí, nic se nestalo,...vem to čert.
nevadí; to je jedno
Nevadí. Nechme to být.
Nevadí. Stalo se.
nevim
Nevim doslovně
Nezájem,kaslu na to.
nezáleží na tom
nezáleží na tom
nic se neděje
no co už
No fuj
No chuj z tym
No, něco jako nas*at, nebo jemněji kašlu na to, nebo nevadí....
Obdoba Čert to vem!
Odhaduji, že to bude "do p**ele s tím".
Pal to čert. Nezabývej se tím.
Po tom nic
Podobný význam jako: Vem to čert, ale to je jedno apod.
pravděpodobně "čert to vzal", "resignuji na to"
Prezident Zman
prostě "chuj z tym "
Prostě neřešit danou situaci a nemyslet na ni
pry čs tim
Pryc
pryc s tim
pryč s tím
pryč od toho
Pryč od toho
pryč s něčím
pryč s něčím
pryč s tím
pryč s tím
pryč s tím
pryč s tím
pryč s tím
pryč s tím
pryč s tím
pryč s tím
pryč s tím
pryč s tím
pryč s tím, běž do háje
Pryč s tím, fuj
pryč s tím, nezáleží na tom, zapomeň na to
Pryč s tím.
Pryč s tím.
Pryč s tím. Dej to pryč. Nechci to.
Pryč s tím...
Přestaň s tím/vypadni s tím
Rychle s tím.
řekla bych, že je to chuj s tym, což znamená se na něco vykašlat...když mi něco nejde prostě chuj s tym
sakra práce
sakra. Když se něco nedaří
ser na to
ser na to
ser na to
ser na to
ser na to
ser na to
serepes
Seru na to
Seru na to
seru na to
seru na to
Seru na to
seru na to
Seru na to
Seru na to, ale znám jen z internetu, z mluvené řeči nikoliv.
Seru na to.
slušně řečeno - "vykašli se na to" případně "vyser se na to" pak znám pouze "Chuj s Novoj Zelandiou", ale to už je z trošku staršího vtipu
srát na to
Srat na to
srát na to
srát na to
srat na to
Srát na to
srát na to :)
Srát na to. :D
škoda slov
štve mne to
To je fuk
to je fuk
To je fuk, je to jedno, nech to byt, neres to
To je jedno
to je jedno
To je jedno
to je jedno
To je jedno
to je jedno
To je jedno
To je jedno
To je jedno
to je jedno
to je jedno
To je jedno
To je jedno
To je jedno
to je jedno
to je jedno
to je jedno
to je jedno
to je jedno, "sere pes"
to je jedno, cer to vem
to je jedno, kašlu na to
to je jedno, nezáleží na tom
to je jedno, vzal to čert
To je jedno.
To je jedno.
To je jedno. Nech to být. Kašlu na to.
to je jedno/ to je fuk/ na tom nezáleží
to je to same jak Cyp to střel!, lebo Kašli na to!
to mas jedno, nezajem
To není důležité.
to nevadí
To nevadí, je to jedno, kašli na to
Trouba
třeba "Kašlu na to"
U nás asi překlad Běž s tím do háje
určitě jsem to slyšela, ale bez kontextu nedovedu přesně definovat. Mám dojem, že chuj = ocas = penis, opět
Uvolnění situace, kašlu na to
už dost
už to neřeš, kašli na to
Ve smyslu "kašlu na to"
vem to čert
Vem to čert
Vem to čert
Vem to čert, Kašli na to atd.
Verbální mávnutí rukou - "nemá smysl to řešit/ zapomeň na to".
Většinou vyjadřuje, že na něco kašlu, že už mě něco přestalo zajímat, tak chuj z tym.
vím, že se používá, ale neznám přesný význam
však co
vulgarismus ve smyslu "jdi s tím někam"
Vulgární výraz pro "jdi s tim do háje", něco jako "vymrdej s tim" (pardon)
Vykasli se na to
Vykasli se na to
Vykašlat na to.
vykašľať sa na niečo, "do riti" s tým...
Vykašlat se na něco
vykašlat se na něco
Vykašlat se na něco
vykašlat se na něco
Vykašlat se na něco,
vykašlat se na něco, neřešit určitou věc
Vykašlat se na to
vykašlat se na to
Vykašlat se na to
vykašlat se na to, hodit to za hlavu
vykašlat se na to, nechat být
Vykašlat se na to. Nemá to cenu. No a co.
Vykašlat se na to. Vzdát to.
Vykašlat se na to/nechat to plavat.
vykašli se na to
vykašli se na to nebo tím se nebudu zabývat
Vykašli se na to, nech to být
Vykašli se na to.
Vyšší level ""cyp s tím" :) ... ujede mi autobus,tak použiji no co,chuj s tym
Vyštvat se na něco
Vzal to ďas, Nestojí to za nic (podle kontextu)
zaklení, ulevení si
zapomeň na to
znám to jinak : cyp s tym
znám verzi "chuj s tym" - do háje s tím, kašlu na to
že něco nechci
Že se na to vykašlou.
97. Používáte úsloví "Chuj z tym"?
Povinná otázka, respondent musel zvolit jednu z nabízených odpovědí a podle toho se mu zobrazily další otázky [Ano → otázka č. 100, Ne, ale dříve jsem ho používal/a → otázka č. 98, Ne → otázka č. 98].
Odpověď | Počet | Lokálně % | Globálně % |
---|---|---|---|
Ne | 331 | 64,77 % | 32,77 % |
Ano | 160 | 31,31 % | 15,84 % |
Ne, ale dříve jsem ho používal/a | 20 | 3,91 % | 1,98 % |
98. Používáte nějaký jiný výraz pro úsloví "Chuj z tym"?
Povinná otázka, respondent musel zvolit jednu z nabízených odpovědí a podle toho se mu zobrazily další otázky [Ano → otázka č. 99, Ne → otázka č. 104].
Odpověď | Počet | Lokálně % | Globálně % |
---|---|---|---|
Ne | 205 | 61,19 % | 20,3 % |
Ano | 130 | 38,81 % | 12,87 % |
99. Jakým jiným výrazem nahrazujete úsloví "Chuj z tym"?
Povinná otázka, respondent musel napsat odpověď vlastními slovy.
"do hajzlu s tím"
"Chaj s nim" - něco podobného západoukrajinským dialektem
"Kašli na to."
asi něco jako "to (už) je jedno"
bez s tim pryc
běž s tím pryč/ dej to pryč
Blbec
cym s tym
cyp s tym, kašlat
čert to vem
Čert to vem
čort vazmi
čort vazmi
dej pokoj, ale di, čerta starého
dej s tím pokoj
Do
Do dupy z tym
Do háje
do háje s tím
do prdele s tím
Do řitě
do..dele
Doprdele a mnohé jiné...
doprdele s tím
drek
Fofruj
Házim na to bobek.
Chuj s Novoj Zelandiou"
Já to dlabu, seru na to
jakékoli sprosté slovo :-D
Jdi kamsi
Jdi s tím do háje
Jdi s tim do prčic, ve vyhrocených situacích jdi s tim do hajzlu, do prdele...
je mi to fuk, mám to na háku
Je mi to luft
je mi to ukradený
je to fuk
Jebat
jebat
jebat
jebat
Jebat na to
Jebat to.
jebat, pal to čert
Jebat, srát na to
jít do prdele
K čertu s tím, do pekla s tím.
Kašlat na to
Kašlat na to.
kašlat na to.
kašlem na to
kašli na to
Kašli na to, neřeš to...
Kašli na to. Už to neřeš. Sral pes.
kašlu a to
kašlu na to
kašlu na to
Kašlu na to
kašlu na to
KAŠLU NA TO
Kašlu na to ap.
kašlu na to, je mi to jedno, je mi to ganz egal, seru na to, odjebať sa odtialto, nasrat
kašlu na to, prdím na to, nebudu se tím zabývat
Kašlu na to.
Kašlu na to.
Kašlu na vše
Krucinál, Himlhergot
Kuš s tím
mám to na háku
Mezájem.
Mozem to jebat
Mrdat.
naj to ďas bere
nasrat
nasrat
nasrat
nasrat na to
nasrat na to
Nasrat na to.
nasrat, vysrat se na to, vyjebat se na to, já na to mrdám / prcám / píchám / jebu
Nasrat.
nebudem to řešit
Nechci být zde vulgární
Nechme to být.
neostravské výrazy obecné češtiny
neotravuj
Nevim
nevim
no a, to je fuk, neva, nevadí, je to jedno
No fuj
prdím na to
Prdím na to
pro mě, za mně
Přestan.
Rôzne slovenské výrazy
různé
S*r na to.
ser na to
ser na to
ser na to
Ser nať. = Ser na to.
sere pes
Sere pes... :o)
seru na to jebat kašlu na to
seru na to
Seru na to
Seru na to
seru na to
Seru na to
smol na to!
smolić, srać psa
spoustu
stojí to za ho...
štve mne to
to je fuk
to je fuk, čert to vem´
To je jedno
to je jedno, nezáleží na tom
To nemohu napsat...
To se musí dodělat za každou cenu
Ty, které jsem uvedla ve vysvětlení.
vem to čert
vem to čert
viz odpověď zpět ..
vulgarismy
Vykašli se na věc.Neřeš to.
vyprdnout se na to, vykašlat se na to
vyserme se na to
Vysrat se na to
Vzal to čert!
Vzkasli se na to
100. Uveďte prosím, jak často úsloví "Chuj z tym" používáte.
Povinná otázka, respondent musel zvolit jednu z nabízených odpovědí.
Odpověď | Počet | Lokálně % | Globálně % |
---|---|---|---|
Nepravidelně (několikrát za měsíc) | 55 | 34,16 % | 5,45 % |
Zřídka (1x za delší dobu, než měsíc) | 47 | 29,19 % | 4,65 % |
Často (několikrát týdně) | 36 | 22,36 % | 3,56 % |
Velmi často (každodenně) | 23 | 14,29 % | 2,28 % |
101. Před kým můžete úsloví "Chuj z tym" volně použít?
Používáte toto úsloví běžně, nebo existují lidé a skupiny, v jejichž společnosti byste ho nepoužil/a?
Povinná otázka, respondent musel napsat odpověď vlastními slovy.
-
-
- v běžném životě
...
Ano
ano
ano mezi přáteli, v rodině a pod. ne ve vážené společnosti, v práci s nadřízeným a pod.
ano, existují lidé a skupiny, v jejichž společnosti bych ho nepoužil/a
Ano, ve všech společnostech nepoužívám.
Asi ne.
asi před učiteli, v zaměstnání ne
Baník pyčo!
bězně
běžně
Běžně
běžně
Běžně
běžně
Běžně ne. Je to hanlivější, před velmi blízkými přáteli, sama pro sebe, když něco nejde, ne před dětmi, ani před kolygy z práce.
Běžně před rodinou, přáteli, známými
Běžně před rodinou, přáteli.
Běžně, kdekoliv
Běžně, kromě společensky nevhodných situací, nádech sprostého slova.
běžně, ne úředně
Celkem běžně.
Cizí lidé.
Dám si pozor, kde to použiji
Doma a mezi přáteli
doma, mezi přáteli
doma, ne pred prazakama
Doma, s přáteli
gfg
hovorově
chuj t tym - už mě nebaví na toto odpovídat.
Jak to komušik vadi, tuž mě može v dupě pocalovač, ni? :)
Je to mírně vulgární, takže asi jen před kamarády.
Je to spíše hanlivé, vulgární označení, takže před přáteli atd.
jen blízcí
Jen mezi blízkými.
Jen mezi známými/přáteli
jen před přáteli
jen u formálního rozhovoru
jen v pánské společnosti a mezi kamarády. A nebo nacamranej :).
jen v rodině,na veřejnosti ne
jen ve vybrané skupině
Kamarádi
Kamarádi
kamarádi
kamarádi
kamarádi
Kamaradi
kamaradi
kamarádi
Kamarádi známí
Kamarádky, vrstevníci stejného postavení. Ne ve skupině neznámých nebo výše postavených nebo starších nebo dětí.
Kamarady
Kamarady
Kamařádi
kdekoliv
Kdykoli, většinou to pochopí
kdykoliv
lehce vulgární, ne před výše postavenými apod.
mezi kamarádama
mezi kamarády
Mezi kamarády
Mezi kamarady, v blizke spolecnosti, jelikoz mi to pripada sproste nepouzivam bezne ve spolecnosti ani pri normalni mluve
mezi svými
mezi velmi blízkými
Mezi vrstevníky a známými, kteří jsou mluvčí nářečí.
Mimo praci, urady
na diplomatickém plese
na poradě apod nepoužívám
ne
Ne s nadřízenými, ve společnosti, na pohovoru.
ne ve formálním prostředí
neformálně
Neformální jazyk
nepouzivam ve slusne spolecnosti
Nepoužívám úsloví při formálních příležitostech
nepoužívám v lepší společnosti
Nikde na veřejnosti :D
nn
nvm
občas v práci, v hospodě někde jinde těžko
pouze kamarádí a známí
Pouze mezi blízkými známými.
pouze mezi kamarády
pouze mezi přáteli
pouze mezi přáteli
pouze s rodinou, přáteli z mého okolí, jiní by mi asi nerozuměli
Pouze v kolektivu známých.
použití před rodinou a kamarády
Používám běžně
používám běžně
Používám ho spíše před kamarády a známými.
Používám mezi přáteli, v úzkém kolektivu.
používám pouze před přáteli
používám ve společnosti známých
pred blizkymi prateli
pred kamarady
pro mě je to sprostší výraz, tedy jen před blízkými přáteli či rodinou
přatele přítel
Přátelé, kolegové
Přátelé. Skoro běžně
Před cypem
před kamarádama
před kamarády
před kamarády
před kamarády
Před kamarády
před kamarády
Před kamarády.
před kamarády/rodinou se pouzit da
před každou prací do které se mi nechce
Před každým
před kolegy
Před manželem, rodiči, kamarády, kolegy v práci
před nejbližší rodinou
Před někým známým.
před nikým, jen když jsem sama
před přáteli
před přáteli
před přáteli. určitě ne před cizími lidmi, ve společnosti
před ryze pánskou společností, prostě před chlopy
před stejně vulgárními kamarády
Před šefem ap ..jak v předchozích
před tymi, co nesmja vědět, že to mam u dupy
Před všema kamošama nebo v rodině
Před známými
před známými
Před známými.
Předevšemi
rodina přátelé a pracovní kolektiv
rodina, kamarádi
Rodina, pratele
rodina, přátele ze severní Moravy
S prateli
spolupracovnící, rodina
stejná odpověd jako u předešlých
tady opatrne
Tak běžně mezi kamarády a rodinou, na pracovní poradě bych jej asi nepoužila :)
Tak moc před nikým;)
Tam, kde si mohu dovolit vulgarity.
užívám je jen ve vypjatých situacích, kdy chci velmi expresivně vyjádřit svůj postoj - jen mezi kamarády či v rodině
užívám před známými i kamarády, ne při oficiální návštěvě či při pohovoru
v hovorové řeči se stejně vulgárně vybaveným sourozencem
v okruhu přátel
V uzkem okruhu znamych a rodiny
Ve společnosti
ve společnosti cizích - nikdy
Ve velice neformální komunikaci.
všude
Všude.
vulgarismus, takze ne pred detmi, ve spolecnosti
Výhradně v neformální komunikaci na Ostravsku.
výjimečné užití, spíše pro "pobavení" v kruhu dobrých známých, rodiny
vždy
známí z Ostravska
Známý
102. V jaké situaci úsloví "Chuj z tym" používáte?
Používáte toto úsloví vždycky a všude, nebo existují kontexty, situace, ve kterých byste ho nepoužil/a?
Povinná otázka, respondent musel napsat odpověď vlastními slovy.
cizí lidé.
-
- nepoužívám ho při oficiálních setkáních
.
...
ano
ano mezi přáteli, v rodině a pod. ne ve vážené společnosti, v práci s nadřízeným a pod.
Baník pyčo!
běžně
běžně
běžně
čert to vem - to je jedno-z toho mě hlava nebolí jinak nevím
Dám si pozor, kde to použiji
Ekvivalent jebat, srat na to.
Expresivita, silné zabarvení citové
fgfg
hovorově, ne ve společnosti/oficiálním jednání
chuj t tym - už mě nebaví na toto odpovídat.
jak je to co važneho
jak kdy
Jak se mi s tym nechce jebat
jako "couž"
Jako většina prvků nářečí se nehodí do oficiálního projevu.
Je to jedno
jen hovorově
jen když jsem naštvaná, práce/činnost se mi nedaří nebo někoho uklidňuji, aby se na něco vykašlal
jen mezi blízkými
Jen mezi kamarády a kolegy.
Jen mezi přáteli, ve velmi neformální komunikaci.
jen před kamarádama
jen před velmi dobrými známými či přibuznými
Jenom mezi kamarády.
kamaradi
Kašlu na to
Kdy něco není podstatné, důležité, bezvýznamné
kdykoliv je to vhodné, vylučuji na veřejnosti.
Kdykoliv.
Kdyz je potreba se na neco vy...t
Kdyz mi neco nejde
Kdyz potrebuji rict kamaradovi, ktereho neco nastvalo, aby to neresil.. nikdy nepouziju toto spojeni v beznem hovoru mezi lidmi napr.v obchode, ve skolstvi, pripada mi to nezdvorile a nevhodne pro bezne hovory
kdyz se neco neduleziteho poroucha
Když bych se na něco vysral, nebo když je mi to úplně jedno.
když chci něco přestat řešit
Když chci říci, že už to dál nebudu řešit
Když chci vyjádřit,že je mi něco jedno... uklidnuji se tím,abych posléze nebyla naštvaná,když mi něco nevyjde podle plánu
když je mi něco fuk
Když je mi něco jedno
Když je mi to už opravdu někde u pr...
Když je třeba
když jsem z něčeho zklamaná a chci vyjádřit, že to házím za hlavu.
když mě něco nebaví a chci se na to vykašlat
když mi na nečem nezaleži
Když mi něco nejde, tak chuj s tym.
Když mně opravdu dojde trpělivost.
když na chcu jebat
když na něco kašlu
Když na něco kašlu
když na něco rezignuji
když na to seru
když něco nejde
Když o něco ztratím zájem, nebo chci nad něčím mávnout rukou.
když oznamuji, že je mně to už všechno tak nějak jedno
Když se hodí
Když se má někdo na něco vyprdnout
když se mi něco nedaří nebo nepovede.
Když se mi něco nedaří.
Když se na něco chci vyflaknout
když se něco nedaří
Když se něco nedaří, a vykašlu se na to.
když se něco nepovede
Když se nedaří. Málokdy to používám
když se rozhodnu zignorovat nějakou část úkolu
když se rozhodnu nezabývat se nějakým problémem
když si potřebuji ulevit
Když som naštvany
Když su nasrany jak cyp na nekeho
Když už není jiné cesty.
Kdž ho vidím
lehce vulgární, ne před výše postavenými apod.
málokdy, nepoužil bych před cizími lidmi
mezi přáteli
místo "ser na to"
ne
ne
ne - je to sprosté
Ne s nadřízenými, ve společnosti, na pohovoru. Když se mi něco nedaří. Mezi kamarády.
ne v úředním styku, ne v hovoru s osobou, která tomu výrazu nerozumí,
Nedaří se , vzdávám to, kašlu na to. Dál už nic.
Nepoužiju na veřejnosti ani před většinou rodiny.
Nepoužil bych úsloví při formální příležitosti.
Nepoužila bych ho před dětmi, ani před někým výše postaveným nebo výrazně starším.
Nepoužila bych to při oficiálnějších příležitostech, v práci apod.
Nepoužila bych to ve společnosti ( práce, škola)
nepouživám v kontaktu s uředníky
Nepoužívám ve společensky nevhodných chvílích, běžný hovor se známými a kamaráda
nepoužívám, existují
Nikdy bych nepoužila veřejně
nn
občas
občas když si na něho vzpomenu
pokaždé
pouze doma s rodinou a přáteli
pouze mezi přáteli
pouze v domácím prostředí
Pouze v úzkém kruhu
pouze v úzkém kruhu
Pouze vyjimecne, jinak nepouzila
použiji jej jen ve velmi formálním uvolněném rozhovoru
Použiju, když mi někdo (ne okolnosti) překazí vyřešit pracovní nebo jinak zapeklitý problém. Ne běžně, jen v krajní situaci vysokého stupně nasranosti.
použití před rodinou a kamarády
používám běžně
používám ho jen v situaci pro toto úsloví vhodné... existují kontexty, situace, ve kterých bych ho nepoužil/a?
používám jiná úsloví
používám pouze, když vím, že je to společensky přijatelné
používám to zřídka a zase - situace si o to řekne sama. Ještě nikdy jsem toto nepoužil, pokud jsem s někým mluvil česky. Jestliže používám nářečí, tam se použití nevyhýbám
používám ve společnosti známých
Používám,když se mi něco nepovede,nebo je mito něco jedno
Před cizími.
před kamarády
před kamarády/rodinou, kdyz se neco nedari
Před nadřízenými bych ho například nepoužil
Před šéfy asi né.
Při formálnějších příležitostech bych ho nepoužil, pouze při neformální komunikaci s kamarády.
při úředním jednání ne
Příležitostně, když se bavím s kamarády.
Rezignacia.
rozčílení
s okruhu rodiny a přátel
Sama se sebou
Skoro v každé situaci (jen tak pro sebe), ale nemyslím to vážně. Říkám si to jen pro úlevu.
Skoro vždy
spíš jako nadsázku a vyjádření toho, že mi na tom vlastně nezáleží. Samozřejmě ne před dámami a dětmi :).
Tak běžně mezi kamarády a rodinou, na pracovní poradě bych jej asi nepoužila :)
tak normálně mezi svými
téměř ho nepoužívám
Tuž jak napisalem, ni?
určitě existují situace kde se tohle úsloví nepoužívá
v okruhu přátel
V praci
v praci a doma ne
v primerenych situacich
V případě že dotyčnou problematiku nechci nijak komentovat nebo nechci se tím nijak zabývat.
V ramci legrace, ostravskeho vtipu
v zaměstání
Ve formální komunikaci. Jedná se o vulgární větu.
ve formálním rozhovoru
Ve smyslu "Neřeš to; Kašli na to; Je to jedno!"
vulgarismus, takze ne pred detmi, ve spolecnosti
vždy
Vždy
vždy
vždy
Vždy ne
vždycky
xxx
Záleží na situaci.
Zmíněno dříve, výhradně v neformálním styku, ve společnosti nižší třídy.
zřídka
zvýraznění něčeho co mne fakt bud nezajímá, nebo to nemohu ovlivnit
103. Jaký postoj chcete použitím úsloví "Chuj z tym" vyjádřit?
Má pro vás toto úsloví nějaké zabarvení, které se vztahuje k citům, emocím, stavům, atd., které jeho použitím chcete vyjádřit?
Povinná otázka, respondent musel napsat odpověď vlastními slovy.
-
-
...
...
....chuj z tym už
Agresi. Bezmoc
ani ne
Ani ne, používám jej hlavně, když se potřebuji zbavit problému. Nebo někomu ukázat, že problém je nepodstatný.
Ano, lhostejnost.
asi jako serem na to.
Ať to táhne k čertu :D
Baník pyčo!
Bez
Cyp s tym. :-D Kašlu na to.
Cype
Často toto spojení používáme s přáteli. Jakmile má něldo nějaký problém a bylo by dobré,aby problém hodil za hlavu a netrápil se jim.
čert s tím, nedůležité
Doprdele orace
emoce- abvivaletní a neutrální zbarvení, nemít potíže, mít "to" na haku, pieprzyć to, pierdolić
emoční výlev
Expresivita
fgfg
hanlivé
Chuj s tym
chuj t tym - už mě nebaví na toto odpovídat.
Ignorování dotyčného problému
já to nebudu dělat! ani očko nenasadíš..... ano, má to zabarvení. je to nářečí. to má vždycky zabarvení.
Jak je cošik v dupie i nic se něda zrobič - Tož to chuj z tym, bo nima chuja ve vši žeby urotovoč, ni? :)
Je hrubšího charakteru.
je mi to jedno
Je mi to volné
je to marné, nemá smysl se to snažit změnit
je to mírně vulgární
je to naštvaná rezignace nad něčím, co už neovlivníme
Je to ostravské úsloví a proto se mi líbí
Je to vulgární sousloví asi jako srát na to.
jebal to kot
Jsem vrcholně znechucená.
Kašlu na to
kašlu na to
Kašlu na to, jsem na to naštvaný, nechci se tím dál zabývat - je to pro mě otravné.
Kašlu na vše
Když je mi to opravdu u pr....
Když mě někdo naštve nebo jen debatujeme.
když není řešení
Když se na něco chci vykašlat
když su nasraty
konec
laxní
laxnost,opovržení
Ledabylost, zapomeň na to....
Lenost
Lhostejnost, nezájem.
Mírnou rezignaci; přenesení se přes něco.
Můj postoj k dané věci!
Nasázkou vyjádřít, že mi na něčem nezáleží a nevadí mi to, nejsem z toho rozčílený. Při ztrátě něčeho, co je snadno nahraditelné. "Spadla mi propiska do kanálů? Chuj s ni."
naštvání, jsem naštvaná že mi něco nejde a vykašlu se na to
naštvání, zklamání, nezájem
naštvanost,
názor
Ne
ne
Ne
ne
ne
Ne
ne
ne
Ne
ne
ne
Ne.
neco, co me nepotesilo, nicmene nakonec vyhodnotim, ze "kaslu na to".
Negativni
Negativní, když se mi něco nedaří a jsem naštvaná.
negativní, naštvaný
Nechci, aby z naší mluvy zmizelo.
nemá
nemá žádné zabarvení
nemá to s city ani emocemi nic společné, je to jenom hláška
Neučinit něco, že je to v podstatě jedno...laxní přístup
neutrál
neutrální
Neutralni...
nevím
Nevím
nezajem
nn
no co už
No že na to kašlu
Normálně to vyjadřuje ignoraci. Pro mě osobně to vyjadřuje úlevu nad stresovou situací.
odmítavý, rezignovaný
Pejorativní
Pobavení nad naším nářečím.
Pohodicka, neresit nic, v opilosti, kdyz nad necim mavnu rukou, at uz to.jde je mi to jedno
Pokud toto úsloví použiji, vyjadřuji tento postoj: JE TO JEDNO A NEZÁLEŽÍ NA TOM !!!
povýšený
pres neco se prenest
prostě na to sere pes
při vyjádření nezájmu - lhostejnosti
přihlášení se k regionu
Rezignace
rezignace
rezignaci
Rezignaciu.
říkám to pouze tehdy když už mi docházejí nervy na danou věc, kterou mám zrovna rozpracovanou
Seru na to
silné "oddechnutí" si, zaklení, lehce psychologická funkce
smutek, zlobu
spíše negativní
to je jedno
Totez
ukončení starosti postoj spíše výsměšný ale zároveň výraz odevzdání
úlevení si, zanadávat si, nebo se smířit s tím, že to prostě nejde a dát najevo, že mě to zas až tak netrápí
většinou když si nejsem jistá, že je mi něco opravdu jedno a snažím se o tom sama sebe přesvědčit
viz předchozí
Vnímám ho úplně normálně
všichni tomu rozumí
vulgární
Vulgární výraz, avšak celkem běžně používaný.
vyjadruje preziravy postoj, nedulezitost
vyjadřuje negativní nebo neutrální emoce
Vztek a netrpělivost
xxx
zabarveni ani ne
Zabarvení to nemá pro mě ani hanlivé ani jiné, spíše takové to rychlé ostravské vypořádání se s problémy
zavání vulgaritou
zdůrazněné rozhodnutí se tím dále nezabývat
Ze me to stve
ze na to seru
zlehčovat význam
znám ze slovního spojení Kdo chce kam pomozme mu tam...a nebo taky chuj s ním.
žáden
žádné
žádný
Žádný
žádný
že to vzdávám
že je mi to jedno
Že je mi to jedno
že je něco jedno a nemá cenu o tom dále mluvit
že je něco naprosto nepodstatné
že je to na prd
Že je to naslopaný pán
že mám něco v paži.
že mě to nebaví
že mě touž nebaví a já nemám energii se s tím zabývat
že na něco kašlu
že na to kašlu
že něco nejde
že se na to vyjebu
Že su nasrany
Že to dál neřeším.
Že už mě to nezajímá.
že už mě to štve
Že už to nechci řešit s určitým nadhledem nad situaci
že už toi nechávám být a nechci, aby mě s tím kdokoliv dál obtěžoval
že věc je ztracená a nemá cenu se tím zabývat
104. Pohlaví
Povinná otázka, respondent musel zvolit jednu z nabízených odpovědí.
Odpověď | Počet | Lokálně % | Globálně % |
---|---|---|---|
Žena | 706 | 70,46 % | 69,9 % |
Muž | 296 | 29,54 % | 29,31 % |
105. Věk
Povinná otázka, respondent musel napsat odpověď vlastními slovy.
Odpověď | Počet | Lokálně % | Globálně % |
---|---|---|---|
26 | 51 | 5,09 % | 5,05 % |
22 | 46 | 4,59 % | 4,55 % |
23 | 45 | 4,49 % | 4,46 % |
24 | 44 | 4,39 % | 4,36 % |
25 | 43 | 4,29 % | 4,26 % |
20 | 41 | 4,09 % | 4,06 % |
27 | 40 | 3,99 % | 3,96 % |
21 | 40 | 3,99 % | 3,96 % |
30 | 36 | 3,59 % | 3,56 % |
28 | 35 | 3,49 % | 3,47 % |
ostatní odpovědi | 581 | 57,98 % | 57,52 % |
106. Mateřský jazyk / Mateřské jazyky (možnost více odpovědí)
Povinná otázka, respondent musel zvolit alespoň některou z nabízených odpovědí nebo dopsat nějakou vlastní (min. 1).
Odpověď | Počet | Lokálně % | Globálně % |
---|---|---|---|
Čeština | 962 | 96,01 % | 95,25 % |
Slovenština | 46 | 4,59 % | 4,55 % |
Polština | 21 | 2,1 % | 2,08 % |
ruština | 4 | 0,4 % | 0,4 % |
ukrajinština | 3 | 0,3 % | 0,3 % |
angličtina | 2 | 0,2 % | 0,2 % |
Ponaszymu | 2 | 0,2 % | 0,2 % |
Čeština slezko | 1 | 0,1 % | 0,1 % |
bulharština | 1 | 0,1 % | 0,1 % |
maďarčina | 1 | 0,1 % | 0,1 % |
jiny kraj, jak moznosti, wtf? | 1 | 0,1 % | 0,1 % |
Baníkština | 1 | 0,1 % | 0,1 % |
po našimu | 1 | 0,1 % | 0,1 % |
zemplínske nárečie | 1 | 0,1 % | 0,1 % |
moravské nářečí - jih Moravy | 1 | 0,1 % | 0,1 % |
nářečí slezské, horalské, česky jsem se naučila až ve 3. tř. | 1 | 0,1 % | 0,1 % |
brněnské hantec | 1 | 0,1 % | 0,1 % |
po naszimu | 1 | 0,1 % | 0,1 % |
nářečí | 1 | 0,1 % | 0,1 % |
Čeština, ale polština či slovenština tu vždycky byla přítomná | 1 | 0,1 % | 0,1 % |
Jen čeština, ale k polštině mám též blízko | 1 | 0,1 % | 0,1 % |
moravský-hanácký | 1 | 0,1 % | 0,1 % |
Čeština | 1 | 0,1 % | 0,1 % |
maďarčina, angličtina, nemcina | 1 | 0,1 % | 0,1 % |
po prajzsku | 1 | 0,1 % | 0,1 % |
nářečí ponaszymu | 1 | 0,1 % | 0,1 % |
slezština | 1 | 0,1 % | 0,1 % |
Slezský / Hlučínský | 1 | 0,1 % | 0,1 % |
Na'vijština | 1 | 0,1 % | 0,1 % |
němčina | 1 | 0,1 % | 0,1 % |
Nářečí smíšeného česko-polského pruhu | 1 | 0,1 % | 0,1 % |
Morganstina | 1 | 0,1 % | 0,1 % |
Klingonština | 1 | 0,1 % | 0,1 % |
slezské nářečí (po naszymu) | 1 | 0,1 % | 0,1 % |
Prajzáčtina | 1 | 0,1 % | 0,1 % |
žila jsem 51 let v Karviné | 1 | 0,1 % | 0,1 % |
japonština | 1 | 0,1 % | 0,1 % |
po našymu | 1 | 0,1 % | 0,1 % |
hlučínské nářečí a čeština | 1 | 0,1 % | 0,1 % |
107. Národnost (více možností)
Povinná otázka, respondent musel zvolit alespoň některou z nabízených odpovědí nebo dopsat nějakou vlastní (min. 1).
Odpověď | Počet | Lokálně % | Globálně % |
---|---|---|---|
Česká | 844 | 84,23 % | 83,56 % |
Moravská | 122 | 12,18 % | 12,08 % |
Slezská | 81 | 8,08 % | 8,02 % |
Slovenská | 28 | 2,79 % | 2,77 % |
Polská | 16 | 1,6 % | 1,58 % |
maďarská | 1 | 0,1 % | 0,1 % |
valach | 1 | 0,1 % | 0,1 % |
Prajzská | 1 | 0,1 % | 0,1 % |
Anglická | 1 | 0,1 % | 0,1 % |
Na'vi | 1 | 0,1 % | 0,1 % |
německá | 1 | 0,1 % | 0,1 % |
ruská | 1 | 0,1 % | 0,1 % |
Ukrajinska | 1 | 0,1 % | 0,1 % |
Morgan | 1 | 0,1 % | 0,1 % |
Klingonska | 1 | 0,1 % | 0,1 % |
Polopolská | 1 | 0,1 % | 0,1 % |
Moravskoslezská | 1 | 0,1 % | 0,1 % |
Prosím Vás, žádná moravská či slezská národnost neexistuje, všichni jsme Češi pane magistře. | 1 | 0,1 % | 0,1 % |
108. Aktuální bydliště - region (ČR) / kraj (SR) / vojvodství (PL)
Máme na mysli bydliště-místo, ve kterém aktuálně žijete (kde např. pracujete, studujete, atd. větší část měsíce/roku). Pokud v nabídce Vašeho aktuální bydliště nefiguruje, doplňte prosím v kolonce "jiné aktuální bydliště"
Povinná otázka, respondent musel zvolit jednu z nabízených odpovědí nebo napsat odpověď vlastními slovy.
Odpověď | Počet | Lokálně % | Globálně % |
---|---|---|---|
Moravskoslezský | 143 | 14,59 % | 14,16 % |
(ČR) Moravskoslezský | 119 | 12,14 % | 11,78 % |
Hlavní město Praha | 107 | 10,92 % | 10,59 % |
Jihomoravský | 74 | 7,55 % | 7,33 % |
Středočeský | 54 | 5,51 % | 5,35 % |
(ČR) Hlavní město Praha | 54 | 5,51 % | 5,35 % |
Olomoucký | 49 | 5 % | 4,85 % |
Zlínský | 42 | 4,29 % | 4,16 % |
(ČR) Olomoucký | 33 | 3,37 % | 3,27 % |
Ústecký | 32 | 3,27 % | 3,17 % |
(ČR) Jihomoravský | 32 | 3,27 % | 3,17 % |
(ČR) Zlínský | 24 | 2,45 % | 2,38 % |
Vysočina | 23 | 2,35 % | 2,28 % |
Jihočeský | 22 | 2,24 % | 2,18 % |
Pardubický | 22 | 2,24 % | 2,18 % |
Královéhradecký | 16 | 1,63 % | 1,58 % |
Plzeňský | 15 | 1,53 % | 1,49 % |
(ČR) Středočeský | 15 | 1,53 % | 1,49 % |
Liberecký | 14 | 1,43 % | 1,39 % |
(ČR) Vysočina | 12 | 1,22 % | 1,19 % |
(ČR) Pardubický | 11 | 1,12 % | 1,09 % |
(ČR) Plzeňský | 9 | 0,92 % | 0,89 % |
(ČR) Jihočeský | 9 | 0,92 % | 0,89 % |
(ČR) Královéhradecký | 9 | 0,92 % | 0,89 % |
(ČR) Ústecký | 8 | 0,82 % | 0,79 % |
(ČR) Liberecký | 6 | 0,61 % | 0,59 % |
Karlovarský | 5 | 0,51 % | 0,5 % |
(SR) Košický | 2 | 0,2 % | 0,2 % |
(SR) Bratislavský | 2 | 0,2 % | 0,2 % |
Moravskoslezský | 1 | 0,1 % | 0,1 % |
Původně ze severní moravy, nyní jižní morava | 1 | 0,1 % | 0,1 % |
Irsko | 1 | 0,1 % | 0,1 % |
(SR) Trnavský | 1 | 0,1 % | 0,1 % |
(PL) Slezské | 1 | 0,1 % | 0,1 % |
Pandora | 1 | 0,1 % | 0,1 % |
Stuttgart | 1 | 0,1 % | 0,1 % |
Stridave Moravskoslezsky + stredocesky | 1 | 0,1 % | 0,1 % |
Doma | 1 | 0,1 % | 0,1 % |
Klingon | 1 | 0,1 % | 0,1 % |
(ČR) Karlovarský | 1 | 0,1 % | 0,1 % |
(UK) Essex | 1 | 0,1 % | 0,1 % |
Vídeň, Rakousko | 1 | 0,1 % | 0,1 % |
(PL) Malopolské | 1 | 0,1 % | 0,1 % |
Škola - Ústecký kraj, Domov - Moravskoslezský kraj | 1 | 0,1 % | 0,1 % |
Cardiff, Velká Británie | 1 | 0,1 % | 0,1 % |
Chicago, Illinois | 1 | 0,1 % | 0,1 % |
109. Bydliště - obec
Zde Vás chceme požádat o upřesnění města, obce v konkrétním regionu, kraji, vojvodství.
Povinná otázka, respondent musel napsat odpověď vlastními slovy.
¨Kladno
-
.
.
..
( ! )
5 Praha Zbraslav
739 97 HRÁDEK okr. F-M
Abrechtice u Českého Těšína
Actually, momentalne zijem v Zurichu
Adamov
Albrechtice
Albrechtice u Českého Těšína
B
Bánovce nad Bebravou
Baška u Frýdku-Místku
Bavorov
BB
Bečov u Mostu
Benešov
Benešov, mé rodné město - Moravské Budějovice
Beroun
Beroun
Beroun
Bílčice
Bílina, okr. Teplice
Bílovec
Bílovec, okr. Nový Jičín
Blanensko
Blansko
Blansko
Blatná.
Bohdíkov, okres Šumperk
Bohumín
Bohumín
Bohumín
Bohumín
Bohumín
Bohumín - Záblatí
Brandýs nad Labem
Branná
Bratislava
Bratislava
Bratislava
Brezina, okres Trebišov (momentálne žijem už 15 rokov v Prahe)
Brno
Brno
Brno
Brno
Brno
Brno
Brno
Brno
Brno
Brno
Brno
Brno
Brno
Brno
Brno
Brno
Brno
brno
Brno
Brno
Brno
Brno
Brno
Brno
Brno
Brno
Brno
Brno
Brno
Brno
Brno
Brno
Brno
brno
Brno
Brno
Brno
brno
Brno
Brno
Brno
Brno
Brno
Brno
Brno
Brno
brno
Brno
Brno
Brno
Brno
BRNO
Brno
Brno - město
Brno (ale rodná Ostrava)
Brno město
Brno město
Brno-Slatina
Brno-Venkov
Brno, původně ale z Frýdku-Místku
Brno.
Brodek u Prostějova Prostějov
Bruntál
Brušperk
Březnice
bydlím v Jablunkově (F:M), studuji v Brně
Bystřice
Bystřice u Benešova
Bystřička okres Vsetín
Ceske budejovice
Č. Těšín
Čáslav, ale pocházím z Opavska
Čejč
Čeladná, okres Frýdek - Místek
Červená voda
česká lípa
Česká Ves
České Budějovice
České Budějovice
České Budějovice
české budějovice
České Budějovice
České Budějovice
České Budějovice
České Budějovice
České Budějovice
České Budějovice (původem z Kladna)
České Budějovice Rudolfov
Český Brod
Český Krumlov
Český Těšín
Český Těšín
Český Těšín
Český Těšín
Český Těšín
Český Těšín
ČR město Havířov
D
Davle
DC
Děčín
Děčín
dfdf
Dobratice
Dolní Břežany
Dolní Lomná
Domažlice
Dublin
Dubnica nad Váhom
Dvůr Králové
Dvůr Králové nad Labem
Dvůr Králové nad Labem
FM
FM
františkovy lázně
Frenštát p. R.
Frenštát pod Radhoštěm
Frenštát pod Radhoštěm
Frenštát pod Radhoštěm
Frýdecko-Místecký kraj.
Frýdek
Frýdek
Frýdek - Místek
Frýdek Místek
Frýdek Místek
Frydek Mistek
Frýdek Místek
Frýdek-Místek
Frýdek-Místek
Frýdek-Místek
Frýdek-Místek
Frýdek-Místek
Frýdek-Místek
Frýdek-Místek
Frýdek-Místek
Frýdlant nad Ostravicí
Frýdlant nad Ostravicí
Fryšták
Fulnek
Fulnek
Fulnek
Fulnek
Fulnek pyco
G
Hartmanice, okres Klatovy
Havířov
Havířov
Havířov
Havířov
Havířov
Havířov
Havířov
Havířov
Havířov
Havířov
Havířov
Havířov
Havířov
Havlíčkův Brod
Havlíčkův Brod
HB
Hejnice
hlavní město Praha
hlavní město Praha, část Praha 10 - Malešice
Hlinsko
Hlinsko
Hlučín
Hlučín
Hlučín
Hlučínsko
Hněvošice
Hodonín
Hodonín
Hodonín
Hodslavice, Moravskoslezský kraj
Holesov
Horní Cerekev
Horní Němčí
horni sucha
Hořice
Hořice
Hostivice (příbuzní v Ostravě, Polance)
Hrabůvka
Hradec Králové dřív 8 let okres Nový Jičín, Moravskoslezský kraj
Hradec Králové
Hradec Králové
Hradec Králové
Hradec Králové
Hradec Králové
Hradec Králové
Hradec Králové
Hradec Králové
Hradec Králové
Hradec Králové
Hradec Králové (půl roku)
Hradec nad Moravicí
Hrádek nad Nisou
Hranice
Hranice
Hranice
Hranice na Moravě
Hrušovany u Brna
Husinec
Hustopeče
Cheb
Chelmsford
Chomutov
Chomutov-Chomutov
Chotěboř
Chotěboř - trvalé bydliště Brno - přechodné
Chrudim
Chrudim
chrudim
Chrudim
Jablunkov
Jablunkov
Jablunkov
Jablunkov
Janovice u Frýdku-Místku
Jaroměřice nad Rokytnou
Javorník (okres Jeseník)
Jedovnice
Jesenice
Jesenice (Praha-západ)
Jeseník
jeseník
Jeseník
Jeseník
jevíčko
Jičín
Jičín
jih Brno-venkova
Jihlava
Jihlava
Jihlava
Jihlava
Jihlava
Jihlava
Jihlava
Jihlava
Jihlava
Jihomoravský kraj
Jihomoravský kraj
Jilemnice
jindrichuv hradec
Jindřichov ve Slezsku
Jirkov
Jiříkovice
Jivno
Kadaň
Kadaň
Kadlín
Karlovy Vary
Karlovy Vary
Karlovy Vary
Karviná
Karviná
Karviná
Karviná
Karviná
Karviná
Karviná
Karviná
Karviná
Karviná
Karviná
Karviná (aktuálně však Brno)
Karviná / Orlová
Kl
Kladensko
KLADNO
Kladno
kladno
kladno
Klatovy
Klatovy
Kokory
Koleč, okres Kladno, Střední Čechy
Kolín
Kolín
Kolín
Komorní Lhotka
Kopřivnice
Kopřivnice
Kopřivnice
Kopřivnice
Kopřivnice
Kopřivnice (Moravskoslezský kraj), nyní Brno
Kostelec nad Orlicí
Kostice
košice
Košice
Košice
Košice
Košice
Královské Vinohrady, P-2.
Kravaře
Krč
Krčmaň
Krhová
Krnov
krnov
Krnov
Krnov
Krnov
kroměříž
Kroměříž
Kroměříž
Kroměříž
Kroměříž
Kroměříž
Kroměříž
Kroměříž
Kroměříž
Krupka
Kuřim
Kuřim - Brno venkov
Kutná Hora
Kutná Hora
Kutná Hora
Kynšperk nad Ohří
Lanžhot
Letovice
Letovice
Liberec
Liberec
Liberec
Liberec
Liberec
Liberec
Liberec, nicméně původně z Prostějova, žijící následně v Olomouci, Bzenci a Veselí nad Moravou; v Liberci 2 roky
Liberecko
lípa
Litoměřice
Litoměřice
Litoměřice
litoměřicko
Litomyšl
Litvínov
Litvínov
Litvínov
Lomnice nad Popelkou
Louňovice pod Blaníkem
Lovosice
Lovosice
Lovosice
Luštěnice
Mal Radzowa
Malé Výkleky
Malenovice, okres Frýdek- Místek, mikroregion Beskydy, Moravskoslezský kraj
máme příliš malou obec, která by umožnila snadnou identifikaci, prozradím tedy jen, že jde o obec nedaleko Golčova Jeníkova.
Městys Litultovice u Opavy.
Milíkov
Milíkov
Milíkov, Moravskoslezský kraj
Miroslav
Mírová pod Kozákovem
Mladá Boleslav
Mlada Boleslav
Mladá Boleslav
Mladá Boleslav
Mohelnice
Mohelnice
Mohelnice
Mohelnice
Mohelnice
Mohelnice (okr. Šumperk)
Mokré Lazce
Momentálně Luhačovice, ale jinak Ostrava nebo zkráceně Ova. Část Poruba.
Moravská Ostrava
Moravská Třebová
Moravské Budějovice
Moravský Beroun
Moravský Krumlov
Most
Náměšť nad Oslavou
Napajedla
Návsí
ne
ne
Nebudu odpovídat
Nehvizdy
Nepreji si uvest
Neratovice
Nevojice
Ni
Nie.
Nižní Lhoty
no comment
Nottingham
Nová Paka
Nová Paka
Nové Město na Moravě
nove mesto nad vahom
Novojičínský okres
nový bor
Novy Hrozenkov
Nový Jičín
Nový Jičín
Nový Jičín
Nový Jičín
Nový Jičín
Nový Jičín
Nový Jičín
Nový Jičín
Nový Jičín, okres Nový Jičín, kraj Moravskoslezský
Nýdek
Nymburk
Nyní Milovice nad Labem,ale původně jsem rodilá Ostravačka
Nyní Těrlicko, dříve do 27 let Karviná a u hasičů v Marklovicích, kde je toto oficiální výjezdový jazyk:-) BTW znáte toto - http://www.mojevideo.sk/video/18b09/pat_a_mat_zapierdole_polski_dabing.html
obec Kolšov, okr. Šumperk
obec Veletiny, okres Uherské Hradiště (posledních 16 let), předtím Praha, předtím Ostrava-Poruba
Obořiště - PSČ: 26212
Odolena Voda
Odolena voda
Odry
Odry
Ochoz u Brna
okres Hodonín
okres Rychnov nad Kněznou
Okres Vsetín
OL
Olomouc
Olomouc
olomouc
Olomouc
Olomouc
Olomouc
Olomouc
Olomouc
Olomouc
Olomouc
Olomouc
Olomouc
Olomouc
Olomouc
Olomouc
Olomouc
olomouc
Olomouc
Olomouc
Olomouc
Olomouc
Olomouc - dříve spadal pod SM.
Olomouc, Jeseník
Olomoucký kraj, město Šumperk
Olovnice
Opava
Opava
Opava
Opava
Opava
Opava
Opava
Opava
Opava
Opava
Opava
Opava
Opava
Opava
Opava - Štítina
Opava / Český Těšín
Orlová
Orlová
Orlová
Orlová
Orlová
Orlová - Lutyně
Orlova/Ostrava + Mlada Boleslav
Osek (okres Teplice)
Oslavany
Ostrava
Ostrava
Ostrava
Ostrava
Ostrava
Ostrava
Ostrava
Ostrava
Ostrava
Ostrava
Ostrava
Ostrava
Ostrava
Ostrava
Ostrava
Ostrava
Ostrava
Ostrava
Ostrava
Ostrava
Ostrava
Ostrava
Ostrava
Ostrava
Ostrava
Ostrava
Ostrava
Ostrava
Ostrava
Ostrava
ostrava
Ostrava
Ostrava
Ostrava
Ostrava
Ostrava
Ostrava
Ostrava
Ostrava
Ostrava
Ostrava
Ostrava
ostrava
Ostrava
Ostrava
Ostrava
Ostrava
Ostrava
Ostrava
Ostrava
Ostrava
Ostrava
Ostrava
Ostrava
Ostrava
Ostrava
Ostrava
Ostrava
Ostrava
ostrava
Ostrava
ostrava
Ostrava
Ostrava
Ostrava - Poruba
Ostrava - Výškovice
Ostrava město
Ostrava Poruba
Ostrava Poruba
Ostrava- Poruba
Ostrava-Jih
Ostrava-Lhotka
Ostrava!!!
Ostrava. A chtěl bych podotknout, že se jedná o nářečí především Slezska, severní Moravy méně.
Ostrožská lhota Uherské Hrdiště
Otrokovice
Otrokovice
otrokovice
otrokovice
Otrokovice
Otrokovice
P
P4
Palkovice
Pardubice
Pardubice
Pardubice
Pardubice
Pardubice
Pardubice
Pardubice
Pardubice
Pardubice
Pardubice
Pardubice
Pardubicko - nechci specifikovat
Pelhřimov
Pelhřimov
Pelhřimov
Pěnčín
petrovice u karviné
Petřvald u Karviné
Písek
Písek
Pivín
Plzen
Plzeň
Plzeň
Plzen
Plzeň
Plzeň
Plzeň
Plzeň
Plzeň
Plzeň
Plzeň
Plzeň
Plzeň
Plzeń
Plzeň
Plzeň (okr. Plzeň-město)
Plzeň, už 45 let. Před tím Opava, před tím Štěpánkovice.
Plzeň. Na vojně jsme byl ve Frýdku-Místku.
poděbrady
poděbrady
Podhostýnský mikroregion, pravděpodobně ovlivněn studiem v Novém Jičíně
Podlesie
Podolanka - Praha východ - Středočeský kraj
Pocházím z Brna, bydlím tu už mnoho desetiletí. Ale 25 let jsem bydlela v Ostravě - městě.
Polepy, okres Kolín
Poruba
poruba
Postřelmov
pozadajte
Práce Brno, bydliště Těšín, rodiště Frýdek-Místek
Praha k předminulé otázce - národnost mám ukrajinskou
Praha
Praha
Praha
Praha
Praha
Praha
Praha
Praha
Praha
Praha
Praha
Praha
Praha
Praha
Praha
Praha
Praha
Praha
Praha
Praha
Praha
Praha
Praha
Praha
Praha
Praha
praha
Praha
Praha
Praha
Praha
Praha
Praha
Praha
Praha
Praha
Praha
Praha
praha
Praha
Praha
Praha
Praha
Praha
Praha
praha
Praha
Praha
praha
Praha
Praha
Praha
Praha
Praha
Praha
Praha
Praha
Praha
Praha
Praha
Praha
Praha
Praha
Praha
Praha
praha
Praha
Praha
Praha
Praha
Praha
Praha
Praha
Praha
Praha
Praha
Praha
Praha
praha
PRAHA CHODOV
Praha - Bohnice
Praha - Kolovraty
Praha 1
Praha 10
Praha 10
Praha 10
Praha 10
Praha 13, ale narozena na severní Moravě
praha 14
Praha 17
Praha 2
Praha 2 Nové Město
Praha 3
Praha 3
Praha 3
Praha 3, ale jen 4 roky. Předtím 7 let v Kouřimi u Kolína a předtím 8 let na Moravě
Praha 4
Praha 4
Praha 4
Praha 4
Praha 4
Praha 4
Praha 4
Praha 4
Praha 4
Praha 4
Praha 4 - Nusle
Praha 5
Praha 5
Praha 5
praha 5
Praha 5
Praha 5
Praha 5
Praha 5
Praha 5 / Hodonín - jižní Morava
Praha 6
Praha 6
Praha 6
Praha 6
Praha 6 - Řepy
Praha 7
Praha 7
Praha 7
Praha 8
Praha 8
Praha 8
Praha 8
Praha 8
Praha 9
praha hoši
Praha jižní město
Praha město
Praha Řepy
praha vršovice
Praha západ
Praha Žižkov
Praha Žižkov
Praha-Radotín
Praha-zapad
Praha, ale pocházím z Králík (okres Ústí nad Orlicí)
Praha, ale pocházím ze středočeského kraje.
Praha, nejlepší město ČR. To je čistě statistický fakt, prosím nezpochybňujte to pane magistře.
Praha, studium Brno, trvalé bydliště Příbram-hornické město
Praha.
Praha. Ale příbuzné, u kterých občas trávím čas, jsou z Oder
Praha. Předchozí otázka mi neomžnila zadat pravdivou odpověď, Jsem Slovák, ale již léta bydlím v Praze.
Prachatice
Proboštov u Teplic
Prostějov
Prostějov
Prostějov
Prostějov
Prostějov
Prostějov
Prostějov, Morava!
Prostejov,Mohelnice
Průhonice
Přerov
Přerov
Přerov
Přerov
Přerov
Přerov
Přerov
Přerov
Přerov
Příbram
Příbram
Pustějov
Puvod Ostrava, nyni Anglie
Původem jsem z okresu Šumperk (obec Postřelmov).
puvodne Cesky Krumlov, ale ziji v Irsku
Původně z Nového Jičína
Rakovník
Ratíškovice
rodák z města Opava, Moravskoslezský kraj od 14-ti let bydlím ve Vítkově, okr. Opava, -\\- VŠ studuji v Brně.
Rokytnice nad Jizerou
Rozsochatec
Rožnov p. R.
Rožnov pod Radhoštěm
Rožnov pod Radhoštěm
Rožnov pod Radhoštěm
Rožnov pod Radhoštěm
Rychvald
Rychvald
Rýmařov
Rýmařov.
Řepiště
Říčany
Říčany
Říčany
Říčany
Říčany
Říčany u Prahy
Semily
Sentice
Siluvky
Slezská Ostrava
Slovácko
Slovácko - Spytihněv
Smíchov
Smíchov :-)
Starý Kolín
Strakonice
Strakonice
Strančice
Strašnice
Střední Čechy velice velice blízko Prahy, častěji označované jako Praha-západ. Nezlobte se, přesněji neuvedu.
Stuttgart
Svatobořice-Mistřín,okr. Hodonín
Světice
Svitavsko
Šenov (u Ostravy)
Šilheřovice
Šlapanice
Šternberk
Štětí
Šumperk
šumperk
Šumperk
Šumperk.
Šumvald
švihov
Tábor
Tábor
Táborsko
Telč
Teplice
Teplice
Teplice nad Bečvou
Teplice v Č.
TIŠNOV
TIŠNOV
Topolná
Torukovo spojené království severního údolí :D
Trmice u Ústí nad Labem
Trnava
Trnava
Trutnov
Trutnov
Trvalé bydliště Havířov, aktuální pobyt (pronájem) Ostrava.
Trvalé bydliště Jablunkov (Moravskoslezský kraj), přechodné bydliště Brno.
Trvalé: Třinec Přechodné: Zlín
Třebíč
Třebíč
třebíč
Třebíč
Třebíč
Třebíč
Třeboň
Třemošnice
Třinec
Třinec
Třinec
Třinec
třinec
Třinec
Třinec
Třinec
Třinec
Třinec
Třinec
Třinec
Turnov
Turnov
Tworkow
u Prahy
Uherské Hradiště
Uherské Hradiště
Uherské Hradiště
uplně dole
určice-prostějov
usti
Ústí nad Labem
Ústí nad Labem
Ústí nad Labem
Ústí nad Labem
Ústí nad Labem
Ústí nad Labem
Ústí nad Orlicí
Ústí nad Orlicí
Uvaly u Prahy
Václavovice u FM
Valasske Mezirici
Valašská Bystřice
Valašské Klobouky
Valašsko
Varnsdorf
Varnsdorf, okr. Děčín
Velké Losiny, okres Šumperk
Velké Meziříčí
Veltrusy
vesnice na hrajici s Polskem (Prajzská)
Vítkov
Vítkov u Opavy
Vítkov, okres Opava
Vítkov, okres Opava
VM
Vojvoda z Budějc.
Vratislavice nad Nisou
Vrbno pod prad.
Vsetín
Vsetín
vsetín
Vsetín
Vsetín - Valašsko
Vsetín (ale 6 let studium v Ostravě)
Výprachtice
Vysočina
Vysoká Pec u Chomutova
Vysoké Mýto
Vysoké Mýto
Vyškov
Vyškov
Vyškov
Vyškov
Warrington, Cheshire, England
xxx
Zabreh
Zábřeh
Zábřeh
Záhornice, okr. Nymburk
Zdíkov
Zlatá
Zlín
Zlín
Zlín
Zlín
Zlín
Zlín
Zlín
Zlín
Zlín
zlín
Zlín
Zlín
Zlín
Zlín
Zlín
Zlín
Zlín
Zubří
Žďár nad Sázavou
Žiju v Českém Těšíně,ale mé rodné místo je Valašsko..
Žižkov
Žižkov
Žižkov
110. Nejvyšší dosažené vzdělání
Povinná otázka, respondent musel zvolit jednu z nabízených odpovědí nebo napsat odpověď vlastními slovy.
Odpověď | Počet | Lokálně % | Globálně % |
---|---|---|---|
Střední s maturitou | 374 | 37,33 % | 37,03 % |
Vysokoškolské, titul Mgr., MgA., Ing., Ing. arch, MUDr. atd. | 275 | 27,45 % | 27,23 % |
Vysokoškolské, titul Bc. | 153 | 15,27 % | 15,15 % |
Základní - ukončené | 64 | 6,39 % | 6,34 % |
Vyšší odborné | 50 | 4,99 % | 4,95 % |
Střední s vyučením | 37 | 3,69 % | 3,66 % |
Vysokoškolské, postgraduální | 27 | 2,69 % | 2,67 % |
Základní - neukončené | 16 | 1,6 % | 1,58 % |
Baník pyčo! | 1 | 0,1 % | 0,1 % |
Ing.,Bc. | 1 | 0,1 % | 0,1 % |
studuji | 1 | 0,1 % | 0,1 % |
Hvězdná flotila | 1 | 0,1 % | 0,1 % |
intsruktor paraglidingu - učím čechy i poláky | 1 | 0,1 % | 0,1 % |
VŠ + rígo: JUDr. | 1 | 0,1 % | 0,1 % |
111. Povolání / Obor, ve kterém pracujete
Zde Vás chceme požádat o uvedení povolání, ve kterém pracujete nebo jste pracoval/a největší část Vašeho produktivního věku. Upřesněte prosím, jestli se jedná o sektor státní nebo soukromý o práci manuální nebo intelektuální, popřípadě která z těchto složek ve Vašem povolání převládá.
Povinná otázka, respondent musel napsat odpověď vlastními slovy.
manualni
soukromý obchod, prodavačka
-
-
-
- operátor technologie v plynárenství
- státní sektor - administrativa ve vědě a výzkumu
--
.
.
.
.
..
...
1/2 intelektuální (fotograf, grafik...) 1/2 manuální (tiskař, 3D tisk) vše soukromý sektor
1978 - 2003 DŮLNÍ ELEKTROMONTÉR 2003 - DOPOSUD DŮCHOD
39 let ve stavebnictví v soukromém i státním sektoru, intelektuální práce - projektant, statik, hlavní inženýr, přípravář, vedoucí odboru investic, vedoucí technického odboru
administrativa
Administrativa
administrativa
Administrativa
administrativa
Administrativa
administrativa
Administrativa
administrativa
administrativa
administrativa
administrativa
Administrativa
administrativa
administrativa
administrativa
administrativa
Administrativa
administrativa
administrativa
administrativa - autodoptava, sektor soukromý, intelektuální
administrativa v automobilovém průmyslu
administrativa v logystice
administrativa, copywriting
administrativa, facility
Administrativa, masáže.
administrativa, soukromý sektor
administrativa, státní správa
Administrativní práce, soukromý sektor
administrativní pracovnice
administrativní pracovník ve státním sektoru (vysoké školství), práce je to nemanuální, ale zároveň nepříliš intelektuální
Administrativní pracovník, zaměření na nárokování DPH že zemí EU, soukromý sektor
analytička
Analytik
andragog, poradce soukromy sektor, intelekt prace
archeologie
archeologie
architekt
archivářství
armáda
asistent
asistent pedagoga
asistent.
asistentka
asistentka
asistentka ředitele
asistentka v kanceláři
asistentka v zubní ordinaci
Asistentka.
Automobilový průmysl
Automotive
Automotive
Automotive, soukromý, manuální i intelektuální 50/50 - provozní inženýr
bankovní úřednice
Bankovnictví
bankovnictví
bankovnictví
Bankovnictví
Bankovnictví / finanční služby
bankovnictví, účetnictví
barista - manuální práce, soukromý sektor
Bezpečnost
bezpečnostní inženýrství
biologie, základní výzkum
Business, Finance, Investice
Call centrum soukromý sektor
Celodenní péče o postiženou dceru
Celou dobu jsem pracovala jako zdravotní sestra, nyní jsem po 3 operacích páteře v invalidním důchodu a k tomu ještě trpím úzkostně depresivní poruchou
cestovní ruch
cestovni ruch
Cestovní ruch / hotelnictví Státní sektor Manuální
Cestovní ruch, soukromý
Ciivlní nouzové plánování, IZS, krizové řízení, ochrana obyvatelstva/státní sektor/intelektuální práce
CNC obráběč kovů
česká pošta
Číšník
členka bezpečností služby 17 let,nyní v důchodu,občas pracující,brigádnice
Čuchac podpaží
dělník
Dispečer, soukromý, intelektuální
Dispečerka
dlouhodobá péče o postiženého syna
Doma
doprava
Doprava
Doprava
doprava
doprava - soukromý sektor
doprava, státní sektor, intelektuální činnost
Drogistka - prodavačka drogerie, soukromý zaměstnanec, manuální práce a práce s lidmi, ta převládá
dříve krejčová - nejdelší část života - manuál nyní sociální práce - intelektuál - státní správa
důchodce
důchodce
důchodce
DŮCHODCE
Důchodce
důchodce
důchodce
důchodce
důchodce
Důchodce ,divím se,že řešíte takové problémy.Pro společnost to nemá vůbec význam.Co taková matematika nebo strojírenství.
důchodce . dříve - důlní elektrikář
důchodce, zdravotní sestra
Důchodce,drive státní zaměstnanec.
důchodkyně
editor
Ekologická nezisková organizace
ekologie, projektový management
ekonom
ekonom
Ekonom
ekonom
ekonom bez praxe
ekonomie
ekonomie
ekonomie
Ekonomika
ekonomika - sektor jak státní tak soukromý
Ekonomika, VŠ pedagog
ekononomika, hotelnictví; soukromý, intelektuální
elektrikář
Elektro
elektro
elektromechanik
elektrotechnik, informatik
energetika
Energetika
externí účetní (OSVČ)
Facility manager, soukromý sektor, intelektuální práce
Faram
farmaceut v lékárně
Farmaceutický laborant
Farmacie
Farmacie
farmacie
Farmacie
fdfdfd
Film, video, foto, grafika
Finance
Finance
finance
Finance
Finance
Finance - Ředitel společnosti
Finance Mendelu
Finance v soukromé firmě
Financemi sektro
Finanční správa
Finanční účetní
flexibilna pracovnicka v holandsku
Fotograf
fyzika - vědecká práce
gastronomie
Gastronomie
gender studies - intelektuálna, akademická práca
Geodet
geolog
Geologie - studium
geometr, úředník
Grafický design/student
Grafik
grafika
Gymnázium
Gymnazium
herečka
hokej
Hornický důchodce
hornik
Hospitality industry
Hotelnictvi
hotelnictví
hotelnictví
Hotelnictví
hotelnictví, turismus
HR
HR
HR administrativa
HR, soukromý sektor, intelektuální
hudební režisér - státní sektor - intelektuální úředník - církevní správa - intelektuální Obě povolání zhruba po stejnou dobu
humanitní vědy
hygienická služba
chemický výzkum
chemie
chemie
chemie
chemik
chemik
Chemik, státní, intelektuální
ICT
id
informační technologie
Intelektuální
intelektuální - informatik
Intelektuální práce ve státním sektoru
Intelektuální- vedoucí pracovník ve středním mng, lokální poradce
intelektuální, velká korporace
inv.duchodce
invalidní důchodce
invalidní důchodce
Inženýr kvality ve vývoji - automotive. Soukromý sektor, intelektuální.
IT
IT
IT
IT
IT
IT
IT
IT
IT
IT
IT
IT
IT
IT
IT
IT
IT
IT
IT
IT - webová kodérka
IT (soukromé)
IT analytik
IT Specialista
IT support
IT technik
IT technologie
IT, soukromá sféra
IT, soukromý sektor, spíše intelektuální
IT, státní správa, intelektuální
IT, sukromny sektor, praca "intelektualna" :D
IT, sukromny, intelektualny
jemná mechanička
Ještě jedno sprostý slovo a přestanu spolupracovat
Ještě studuji (VŠ).
Ještě studuji ošetřovatele(zdravotnictví), ale mám za sebou školu pracovníka v soc. službách.
Jiná
Jsem invalidní důchodce ze zdravotního důvodů.
jsem student, sociální práce
Jsem vstupní kontrolor kvality. Soukromý sektor. Práce spíše intelektuální (řešení reklamací, komunikace s dodavatelem, s kolegy), ale i manuální (měření různých dílů apod.).
kadeřnice
kancelář
Kapitán
Každý rok střídám zaměstnání v rámci osobního rozvoje. Začínala jsem jako vyučený truhlář, šla jsem do KFC, potom Tesco a teď pracuji v rádiu. Mezitím čtu knihy. Takže půl pracovního života jsem měla manuální a teď pracuji intelektuálně (a setkávám se s nářečími). Krom toho studuji užitou malbu (napůl intelekt, napůl ruční práce. Bez nápadu/myšlenky není obraz.)
Knihovnice
knihovnice - státní sektor, intelektuální práce
Knihovnice.
knihovnictví
knihovnictví – státní sektor, intelektuální práce
Komerční banka- administrativa
komputery
Konstrukce zavodnich vozidel, managering zavodniho tymu
konzervátor v oboru muzejních předmětů, státní, manuální
konzultant
konzultant v technickém oboru
Kosmetička
kovohutě
Krajský úřad
Krupiérka v kasinu, zábavní sektor
Kuchar
kuchařka v nemocnici
Kuchařka, soukromý, manuální práce
kultura
Kvalitář ve strojírenském podniku
Laborantka
Laboratoř, zemědělství, soukromý sektor
lékárenství, soukromý sektor
lékař
lékař
Lékař
Lékař v soukromém sektoru
LÉKAŘ, STÁTNÍ SEKTOR
Lékařské
lékařský
lektor
Lektor jazyků
lektor OSVC, strojirenstvi , IT
Lektor ruského a českého jazyka
lepic bedynek
letecka doprava -intelektualni prace
logistik
logistika
Logistika
Logistika a administrativní činnost v automotive.
maloobchod
maloobchod
management
management v soukromém sektoru, v průmyslu
manažer
manažerka v médiích
manuálně - servírka
manuální
manuální dělník ve firmě
Manuální práce a výtvarná tvorba.
manuální,soukromý,služby
Manuální/ strojnice
marketing
marketing
Marketing
marketing
Marketing, lektorování, umění
Marketingová asistentka, převládá práce intelektuální, sektor soukromý
marketingové komunikace
masaze
masér
masér
Materska dovolena
mateřska
Mateřská
mateřská dovolená pedagog volného času
Mateřská dovolená
mateřská dovolená
mateřská dovolená
mateřská dovolená - mám mlíko na mozku momentálně
MD
MD (prozatím většina produktivního věku)/matematika-statistika
Média
média
média
média
média
Média (komerční rádio)
Medicina, soukroma ambulance
metodik - státní sektor
metrologie; státní sektor; intelektuální činnost
mistr výroby v potravinářském průmyslu
mistrová přípravny na tkalcovně
momentálně důchodce většinu života práce v kultůře - film (ne tv) v poslední době učím
momentálně nezaměstnaná, doposud jsem studovala (doktorát), takže řekněme intelektuální pozice (dříve práce v PR agentuře, psaní odborných článků)
momentálně pracuji jako One Site Support, zastávam i pozici coache, obor Personalistika, vzdělávání, management, soukromý sektor, práce manuální i intelektuální.. Nejdéle jsem pracovala jako průvodce, obor cestovní ruch, státní i soukromý sektor, itelektuální char.
momentálně rodičovská dovolená, dříve procesní inženýr v oboru medical
momentálně už nepracuji, ale jinak kultúra - film
Multimedia, chci pokracovat na psychologii a programovani
Nábytek
Nefachám
Nechci uvést
Největší část produktivního věku jsem se pohybovala v dělnických profesích. Kvůli postiženému dítěti jsem střídala zaměstnání jako nekvalifikovaná, protože jsem utekla od vyučeného oboru. Teprve ke konci "kariéry" jsem dálkově odmaturovala na ekon. střední a pak pracovala v kanceláři.
Nemám práci s největší částí. Asistentka a copywriterka (sektor vždy soukromý, inklinuji spíše k intelektuální práci - vaření kafe při asistování mě velmi neuspokojuje)
nepracujem.
Nepracuji
nepracuji
nepracuji
nepracuji
Nepracuji
nepracuji
nepracuji
Nepracuji, studuji mezinárodní teritoriální vztahy
Nepracuji, studuji střední školu
Nepracuji, studuji.
nepracuju
nepracuju
Nepreji si uvest
Neřeknu.
nezaměstnaná
nezaměstnaná
nezamestnana
Nezaměstnanost
nezaměstnaný
nezaměstnaný, dříve daňové poradenství, soukromý sektor, intelektuální činnost
nezisková organizace, krizová linka pro děti - konzultant a vedoucí směny
neziskový sektor - asistent
Neziskový sektor, sociální služby, odborný sociální poradce. Intelektuální práce.
Neziskových sektor
Nikde jeste
novinář
Novinářka
novinářka, knihovnice
ob¨chod
obchod
Obchod
Obchod
Obchod - management
obchod a prodej
Obchod a vzdělávání
Obchod, prodej
obchod, reklama
Obchodní managerka
Obchodní akademie
obchodní akademie
Obchodni asistentka,
obchodní manažer
obchodní manažer
Obchodní referent
obchodní referent - prodej hutního materiálu
obchodní zástupce
obchodní zástupce
Obchodnik
Obor - chemie
Obor Sociologie - Muzikologie, aktivní činnost v hudební publicistice
obuvnický průmysl
odb. as. UK
Odborný technik, specialista (žáruvzdorné vyzdívky, tepelné a teplotní regulace)
Ochrana objektu
opatrovnictví / fotograf
Operátor
Operátor logistiky
operator vyroby
Operátor výroby
ostraha
Osvc
Osvc prekladatelka
OSVČ
OSVČ
OSVČ
OSVČ
osvč
osvč
osvč
OSVČ
Osvč
OSVČ
OSVČ
OSVČ lektor cizích jazyků
OSVČ signmaking
OSVČ účetnictví
OSVČ-ekonomika
paleobohemistika
pedagog
Pedagog
pedagog MŠ
pedagog tance
Pedagogika
Pedagogika (státní, spíše intelektuální)
Pedagogika.
pekař
personalistika
Personalistika
personalistika
phd student
PhD. student, genetika
podnikám
Podnikové finance.
pohostinství
Pohostinství
pohostinství / maloobchod
Pohřebnictví, Archeologie, - Soukromý sektor, práce manuální i inteklektuální
pojišťovnictví
pojišťovnictví, ale v současnosti pracovní neschopnost před mateřskou dovolenou
Pokladni
pokladní v penny, soukromý sektor, manuální
pokladní v supermarketu
pokud jde o práci, dělám různě brigádně, vždy manuální práce v různých oblastech. Vystudováno mám lesnictví.
polcista
Polygrafie
polygrafie, reklama
Popelář
Poradenství, audit
porodní asistentka, soukromý, 50 : 50
porodní asistentka, zdravotnický obor, státní sektor, práce jak manuální, tak i intelektuální.
Požární technik
PR a marketing
Práce na sociálce jako pomocná síla
Pracoval som manuálne v maloobchode a v potravinárskej fabrike. Momentálne pracujem intelektuálne v štátnej sfére. Študent politológie na Bc. stupni.
pracovnice v sociálních službách
pracovník kontroly cen v hypermarketu, soukromý sektor, intelektuální
pracuji on-line zásilkové firmě
Pracuji pro s.r.o., činnost je manuální i intelektuální, řekla bych, že žádná z částí nepřevládá. Orientace na sportovní aktivity.
pradlena
právní poradenství
Právník
právník
právník ve státních službách
právník, nyní ve státním sektoru, dříve v soukromém, intelektuální
Právník.
právo
pravo
pravo
právo
prekladatel
prekladatelka, toho času v domácnosti
Probacni asistent u PMS CR.
procesní specialista, soukromý sektor, intelektuální práce
Prodavacka
Prodavacka
prodavačka
Prodavačka
prodavačka
Prodavačka v drogerii, v Kauflandu, u soukromníka ve zverimexu (2roky)
Prodej a Školství
Prodej, obchod
Profesionální voják
programátor
programátor
Programator
programátor, IT
Programátor, soukromý sektor
Projektant trakčního vedení
projektant územního plánování, soukromý sektor, intelektuální práce
projektant, soukromý sektor, strojírenství, intelektuální práce
Projektova manazerka v komunikacni agenture
překladatelka a učitelka, sektor soukromý i státní
překladatelka ve strojírenské firmě
překladatelství, tlumočnictví
Převážně celý život studuji, ale nyní krátce pracuji v oboru volnočasové pedagogiky, je to státní sektor a je to intelektuální práce, nicméně je tedy zcela mimo obor mého vzdělání, lkdy mám vystudovanou demografii na PřF UK
Přírodní vědy
psycholog, zdravotnictví, státní, intelektuální 100 %
půl života sektor státní, nyní obchod
R&D elektro
RD
recepce
recepční
recepční v hotelu / pohostinství
recepční, knihovník, administrativa, pomocná síla v kuchyni...
redaktor
redaktor televize Junior
referent důchodových agend, státní správa, práce intelektuální
referent logistiky, soulromý sektor, manuální i intelektuální
Referent majetku
referentika
referentka
Reklamní agentura - asistent
Rentier
Risk Analyst
Robim praxe ve werku.
Rodičovská dovolená
řidič
řízení logistiky soukromý sektor intelektuální / organizační / řídicí
S
sbs
sekretářka
Sektor soukromý, jedná se o práci intelektuální, obor: personální/administrativní činnosti.
sektor soukromý, paragliding, výuka, vývoj, technika atd. Tím jsem si popsul gwaru, protože mluvím česky obecně s čechama (z celé čr), nebo polsky obecně s polákama (tež z celého polska)
sektor státní
sektor státní
sektor státní, práce spíše intelektuální
servisní technik/ soukromý/ manuálně-intelektuákní
Skladník v a.s. Manuální práce
sládková
sladovník
služby
služby
služby intelektuální
sociální
Sociální činnost
Sociální péče, státní, intelektuální
Sociální pedagogika
Socialni prac.
Sociální práce
sociální práce
Sociální práce
Sociální práce
Sociální práce, t.č. mateřská dovolená
sociální pracovnice
sociální pracovník
sociální služby
Softwarový inženýr, soukromý sektor
Soukr.sektor, intelektualni, lokalizace
Soukromá firma. Vedoucí oddělení TPV.
soukromá, intelektuální
Soukromá, manuální i intelektuální (intelektuální převládá). Geodet.
soukromé
Soukromí sektor podléhající státní kontrole. Intelektuální práce
Soukromý - administrativa.
soukromý - IT / sociální služby a soukromý potravinářství
soukromý manuální pracovník
soukromý sektor administrativa personalistika
soukromý sektor - administrativa
soukromý sektor - administrativa a lektorování
soukromý sektor - intelektuální práce - úřednická činnost
soukromý sektor - manuální práce
Soukromý sektor - procesní inženýr v automobilovém průmyslu
soukromý sektor - učitel
soukromý sektor - zaměstnanec - intelektuální - HR
Soukromy sektor, prace dusevni, oblast marketing, ridici pozice
soukromý sektor, ekonomické oddělení, intelektuální práce
Soukromý sektor, hotelnictví a turismus, vinařství.
soukromý sektor, intelektuální práce v softwarové firmě
soukromý sektor, intelektuální práce, manager
soukromý sektor, intelektuální, strojírenství, poradenství
soukromý sektor, IT
soukromý sektor, IT, intelektuální, návrh a správa počítačových sítí
Soukromý sektor, kancelářská činnost, intelektuální specializovaná práce.
soukromý sektor, manažer
soukromý sektor, porodní asistentka v centru asistované reprodukce
soukromý sektor, výroba
Soukromý, elektrotechnika, man/int 30/70%
soukromý, intelektuální pokladní, sekretářka, administrativní pracovnice, vedoucí kroužků...
soukromý, intelektuální
Soukromý, manuální
soukromý, thp
Sourkromý sektor - práce intelektuální - administrativní práce, sociální práce, podnikání
Specialista na kvalifikaci dodavatelů pro společnost Siemens. Denní využití anglického a německého jazyka.
Speciální pedagogika, pedagogika volného času
Spedice a doprava.
spedice a logistika
Spisová služba/archivnictví
spisovatelka, překladatelka
správce IT
stále student Přírodovědecké fakulty Ostravské univerzity
Stale studui, Mezinarodni humanitarni a socialni prace
stále studuji
Stání zaměstnanec
stát
statistik
statistika, analýza dat; státní (univerzita); intelektuální
Statni
státní - učitelka ZŠ
státní příslušník
státní sektor
státní sektor
statni sektor - ochrana ŽP
státní sektor - právník, intelektuální práce
Státní sektor - účetní.
státní sektor, ibntelektuální práce
státní sektor, intelektuální práce
státní sektor, intelektuální práce
státní sektor, intelektuální práce, knihovnictví
státní sektor, intelektuální sféra
státní sektor, spíše intelektuální, logistika
státní sektor, výzkumná činnost v laboratoři
Státní správa
státní správa
Statni sprava
státní správa
Státní správa
státní správa
státní správa
státní správa, referent
státní školství, intelektuální práce, vzdělávání a poradenství
státní úředník, práce intelektuální
státní zaměstnanec
státní zaměstnanec
státní zaměstnanec
státní zaměstnanec
státní, intelektuální
státní, intelektuální, vyučující
Státní, letecký technik
Státní, učitelka
Státní,socialni pracovnik
stavbyvedoucí
stavbyvedoucí
stavbyvedoucí
stavbyvedoucí v soukromém sektoru
stavební firma
stavebnictví
stavebnictví
stavebnictví
stavebnictví
stavebnictví
stavebnictví, nyní rodičovská dovolená
Stavebnictví, projekce
Strojirenske
strojírenství
Strojírenství, technolog.
strojní zámečník
Střední škola, Obchodní akademie momentálně
Student
student
Student
student
Student
student
student
Student
student
Student
Student
Student
student
Student
student
Student
Student
student
student
Student
Student
student
student
student
Student
student
student
Student
Student
Student
student
student
Student
Student
Student
Student
Student
student
Student
Student
Student
student
student
student
student
Student
Student
Student
student
student
student
student
student
Student
Student
student
Student
student
Student
student
Student
student
student
Student
Student
Student
student
student
student
student
student
student
student
Student
Student
Student
Student
student
student
student
student
Student
student
student
Student - optometrie, nepracuji
Student - Sociologie, Andragogika
student - strojírenství
student (obor ruský jazyk)
Student / Strojírenství
student + prodavačka v obchodě
student + recepční
Student fyzioterapie
student gymnázia
Student gymnázia
student medicíny
student na polském gymnáziu
Student oboru Estetika a Němčina pro mezikulturní komunikaci na FF UK, 1. ročník bak. studia
Student Přírodovědecké fakulty UK
student Speciální pedagogika- ortokomunikace (intelektuální)
Student střední školy
Student veřejné správy
Student veterinární medicíny
Student víceletého gymnázia.
student VŠ
student VŠ
Student VŠ
student VŠB - HGF
student vysoké školy
student, brigáda v městském divadle zřizovaném městem
student, daně
student, státní, intelektuální
student, strojírenství
Student.
Student.
Student.
Student/pokladní
studentka
studentka
studentka
studentka
Studentka
studentka angličtiny a hudební výchovy
studentka UPOLu
studentka VŠ
Studentka VŠ
studentka VŠ
studentka vysoké školy
Studium
Studium farmacie.
Studium na Gymnáziu ve Valašských Kloboukách
Studium na vysoké škole
Studium přírodních věd a techniky
Studium střední školy-Schola Humanitas -Litvínov
studium vysoké školy (bakalářské)
Studium: Ruský jazyk a literatura, Polský jazyk a literatura
studuji
Studuji
Studuji
Studuji
Studuji
studuji
Studuji
studuji
Studuji
studuji - divadelní věda
Studuji doktorát
studuji gymnázium
studuji medicínu na UK
studuji Molekulární a buněčnou biologii - více intelektuální práce
studuji na VŠ v Praze
Studuji na VŠB-TU na ekonomické fakultě, přitom pracuji v bance na telefonu, servisní poradenství.
Studuji obor farmacie
Studuji právo
Studuji provoz a ekonomiku dopravy.
Studuji střední školu
Studuji VŠ elektro
Studuji vysokou školu
Studuji vysokou školu
Studuji, brigádničím jako servírka v kavárně
studuju
Studuju
Studuju
Sukromny, manualna. Dealer (pokrovy v kasine)
Svatebni fotograf
SW vývojář
školství
školství
Školství
školství
školství
školství
školství
školství
školství
školství
školství
školství - asistent pedagoga
školství - učitel
školství - vychovatelka
školství (státní sektor, intelektuální činnost)
školství a soc. služby
školství,pedagog
školství,pedagog
Študent filozofickej fakulty MUNI a súčasne informačných technológií Vysokého učení technického v Brne.
Študent fotografie
Študent.
Taneční pedagog
Tanečnice
ted kukaj, kultura
technická kontrola
Technický úředník, stavba sacích bagrů, stavba tramvají.
Technik
technik
technik
technik - intelektuální forma
technik, obchod
Technik, soukromý, intelektuální
Technolog
telefonistka
Telefonní operátor
terapeutka
THP
THP v soukromé stavební firmě
THP, soukr. sektor. Nyní důchod
trenér prodejních a komunikačních dovedností - soukromý sektor - intelektuální práce
Typograf, korektor, soukromý sektor
účetní
účetní
účetní v americké firmě - intelektuální - soukromý sektor
účetní v soukromém sektoru
účetnictví
účetnictví a právo
učím
Učitel
učitel
učitel
Učitel
učitel fj a šj / student fj
učitel na ZŠ
Učitel speciální pedagog.
učitel státní
učitel, soukromý
učitel, teolog
UČITELK,VYCHOVATELKA
učitelka
učitelka
Učitelka
učitelka
učitelka
učitelka
učitelka
učitelka
učitelka
učitelka čeština-dějepis
učitelka matematiky
učitelka matematiky
učitelka MŠ
Učitelka mš
učitelka MŠ, státní školství
učitelka na státní základní škole
učitelka státní sektor
učitelka základní školy
učitelka ZŠ, nyní v důchodu
učitelka, vychovatelka
učitelství
UČITELSTVÍ MŠ
Učitelství pro MŠ
učtel
uklízečka
Umělecké řemeslo, soukromý sektor a v domácnosti.
Umění
umění
umění
Úřad práce, nezaměstnaný, jinak streetworker pro bezdomovce a drogově závislé.
úřednice
úřednice
úřednice ve státním sektoru
úředník
úředník
úředník městského úřadu
úředník na veřejné vysoké škole
úředník, státní sektor
v domácnosti :-)
V domácnosti, dříve státní sektor.
v obchodě
v oblasti muzejnictví, kultury, kupodivu soukromé organizace
veda
vedoucí administrativní pracovnice na exekutorském úřadě/ soukromý sektor/intelektuální práce
Vedoucí oddělení
vedoucí práce v soukromém sektoru
velkoobchodní prodej
Veřejná sféra, ekonomika, vnitřní kontrola, interní audit
veřejná správa
veřejná správa
Veřejná správa, právo
veřejnosprávní činnost
veřejný sektor, turismus a hotelnictví
Veterinární lékařství
vlakvedoucí os. vlaků
voják z povolání, 30.let
vrátná
vš pedagog
Všeobecná zdravotní sestra
všeobecné gymnázium
vychovatelka v dětském koutku, sektor soukromý
Vychovatelství
výpravčí ČSD / ČD
vysoké školství, lingvistika, anglistika
vysokoškolský student farmacie
vysokoškolský učitel
vysokoškolský učitel
Vystudovala jsem přírodovědeckou fakultu, obor biologie, ekologie. Momentálně jsem vedena na ÚP. Práce dosud pouze brigády či částečné úvazky, spíše manuální.
Vystudovanou mám sice češtinu, ale pracuji jako asistentka pro zahraniční firmu při komunikaci mezi touto firmou a odběrateli jejího zboží v ČR. Momentálně jsem na rodičovské.
Vyučující VŠ (státní sektor), lektorka (soukromý sektor) - obě práce intelektuální:-)
vyuka cizich jeziku
Výuka jazyků pro jazykovou školu (angličtina, čeština, polština)
vývoj software
výzkumný pracovník
výzkumný pracovník, komputační lingvistika -- veřejný sektor, intelektuální práce
vyzkumy
vzdělávání
Zahradnictví - soukromá firma, pracuji manuálně i intelektuálně.
Zakaznicka podpora pro IT firmu
Zakaznicky servis
zaměstnanec obce
zatím jsem studnet, na VŠ studuji marketing a obchod
Zatím nepracuji
zatím studuji
Zatím studuji.
zdravotní laborant
Zdravotní sestra
Zdravotní sestra, psychoterapeutka.
zdravotnictví
Zdravotnictví
zdravotnictví
Zdravotnictví
zdravotnictví
Zdravotnictvi
zdravotnictví
zdravotnictví
Zdravotnictví
zdravotnictví
Zdravotnictví - nelékař v laboratoři
zdravotnictví - státní sektor
Zdravotnictví - všeobecná sestra
zdravotnictví / rodičovská dovolená
Zdravotnictví, psychologie, státní sektor
Zdravotnictví+mystery shoping+zemědělství
zdravotník
zemědělský inženýr; státní správa; výzkumná činnost
Zemědělství, agronom
zkušebnictví stavebních výrobků
Zootechnika- zemědělství, soukromý
ZŠ
Žádné
Žádné
Železniční doprava, státní, manuální práce
živnostník poskytující jazykové služby, a to písemné překlady a korektury textů, tj. sektor soukromý, práce převážně intelektuální
žurnalistika
žurnalistka
Citace
Výsledky průzkumu podléhají licenci Creative Commons Uveďte autora 3.0 Česko
Poznámky:
1) Globální procenta se počítají s ohledem na celkový počet respondentů, lokální četnost bere potaz pouze respondenty, kteří danou otázku zodpověděli.
2) U otázek typu "seznam - alespoň jedna" si mohli respondenti zvolit více odpovědí, proto součet procent u jednotlivých odpovědí nemusí dát dohromady 100 %
3) Na povinnou otázku musí respondent zodpovědět pouze v případě, kdy mu je zobrazena. Dotazník může obsahovat skoky mezi otázkami, takže lze na základě určitých odpovědí některé otázky přeskakovat.
4) Tato funkce je zatím v testovacím stadiu a je určena spíše pro zábavu - mějte na paměti, že může zobrazovat i nesmysly. V tomto momentě probíhá pouze automatická analýza dvojic výroků, zavislosti kombinací výroků můžete zatím sledovat pouze prostřednictvím funkce zjišťování závislostí odpovědí.